Okruh témat zpracovávaných v počítačových hrách se zdá být opravdu bez hranic - náměty se pohybují od nejmírumilovnějšího pěstování rostlin až po ty nejznepokojivější vize pekla na světě. Autoři se stále neúnavně obracejí k novým námětům, které by si našly svou skupinu hráčů a příznivců. Již nějakou dobu takové hledání místy zachází až do extrémů, sem tam je dokonce člověk nucen se pozastavit nad tím, zdali například pixelové rybaření, skateboarding či jízda na koloběžce jsou tím pravým, co může poskytovat smysluplnou zábavu. Námětů více či méně zajímavých a originálních ale existuje naštěstí víc než dost, i když je pochopitelně čím dál méně snadné takové nacházet. Mezi zvláštní a téměř zcela originální patří ztvárnění života zloděje, tak jak jej vidíme v nové hře The Sting! od společnosti neo Software. Originalita není úplná, jelikož to zdaleka není poprvé, co by se hra podobným námětem zabývala (ze známějších titulů lze například zmínit sérii Thief), ale stále se jedná o dostatečně nezvyklou oblast s velkým prostorem pro možné uplatnění zajímavých nápadů. A popravdě řečeno, celkové zpracování a podoba hry The Sting! z ní tvoří titul skrz naskrz originální a nepodobný starším hrám.
Hlavní hrdina hry je zlodějem. Ne zrovna úspěšným, a proto po nucené pracovní pauze ve vězení přichází čas vrátit se do zaměstnání a ukázat, kdo je tady špičkou v oboru. Pravda, Matt Tucker, ambiciózní lupič, kterého jeho opovážlivost dostala za mříže, to nebude mít zprvu zrovna lehké, když se ocitá na ulici se sochorem, sekerou a 15 dolary v kapse. Naštěstí jsou tu přátelé, a tak má Matt již pronajatý byt a může se bez obav obracet na svého známého se všemi možnými dotazy, nechat si ukázat cestu do obchodů, poradit vhodný terč k vyloupení, tip na další komplice a tak dále. Právě v této výchozí situaci se na počátku hry nacházíte. Všudypřítomné město okolo působí velmi atmosférickým dojmem, zešeřelé ulice, vysoké domy, tajuplné továrny, výškové přechody, průlezy v uličkách, nepravidelná schodiště a zákoutí, obraz této architektury místy vzbuzuje až ráz prostředí hodícího se klidně i do hororu. Nicméně všechno zde odpovídá realističnosti, auta jezí, lidé chodí s nákupy, policie hlídkuje a zlověstně štěkající rudý pes kolem vás nakonec jen bez povšimnutí proběhne, aniž by otestoval sílu svých zubů. Celá hra je v 3D zobrazení, postavu ovládáte jednoduše a pouze myší, pro chůzi stačí kliknout přímo na příslušné místo, nebo si vypomoci mapou. Pomocí myši dále lze měnit úhel pohledu a celkovou úroveň nadhledu. Tomuto
systému není naprosto co vytknout, je zpracován výborně a přehledně, sice lze ve hře zapnout i funkci automatické kamery, ta se ale s možnostmi a pohodlím základního, plně ovladatelného způsobu zobrazení nedá vůbec srovnávat.
V tuto chvíli se můžete pohybovat zcela volně po celém městě, pěšky nebo autem (taxi), navštěvovat obchody (kupovat za vydělané peníze lepší nářadí) a bary (najímat komplice), ale není možné se dobývat do žádné zamčené budovy ani nic nikde ukrást. Pro jakoukoli loupež je totiž nutné nejprve vytvořit plán, což tvoří spolu s jeho následnou realizací samotné jádro hry. Nejprve si musíte vybrat místo pro plánovanou loupež - jedná se například o kina, hotely, továrny, tiskárnu, kasárny, mauzoleum atd. Dále si musíte zajistit auto, kterým po akci ujedete, přiřadit potřebné "pracovní" nástroje a případně vybrat komplice. S tím souvisí i určitá omezenost v pohybu - na výběr je vždy jen několik možných budov k vyloupení a bez hotového plánu není možné nikam jinam násilím vstoupit. Každá lokace také obsahuje údaj o minimálním nutném uloupení peněz (či věcí v odpovídající finanční hodnotě), aby loupež byla považována za úspěšnou. Jakmile jsou všechny údaje vybrány, ocitáte se spolu s vozem
již přímo před budovou k vloupání.
Samotné plánování probíhá v základu následujícím způsobem. V budově je nutné najít místa s hlavní kořistí - většinou ve formě peněz, ale i jiných cenností, ukrytou v kasách, skříních, různých přihrádkách a dalších místech, sebrat ji, vrátit se a nasednout do auta. To sice na první pohled vypadá velmi jednoduše, avšak celá akce má pochopitelně své přísné podmínky. Vše je nutné provést tak, aby vás nikdo - ať už noční strážník, hlídač v objektu nebo kterýkoli jeho jiný obyvatel - nespatřil. Zamčené dveře, okna, skříně a trezory je nutné páčit adekvátním nářadím. Tyto akce vydávají také určitý hluk, který je vždy znázorněn přehledným ukazatelem, proto mezi další podmínku kromě nespatření patří i to, nebýt nikým slyšen. Základní nářadí, co je k dispozici - sekera, sochor, klasické páčidlo, otevírač trezorů a zařízení na deaktivaci alarmů - se liší mimo jiné svými vlastnostmi - mírou hlučnosti, rychlostí, s jakou je průlom proveden, i účinností na různé druhy zámků. Důležité je i to, jakou formou náčiní pracuje - například se sochorem vypáčíte některé dveře rychleji, ale viditelně tím zámek poškodíte, zatímco s páčidlem nikoliv - úzkostliví hlídači či obyvatelé
objektů často chodí kontrolovat i různé dveře a stačí, aby spatřili, že se je někdo pokoušel násilím otevřít, a je zle, proto hráč musí opatrně volit použité nářadí. Páčením se také zlepšuje dovednost, takže doba nutná pro jeho průběh se postupem času snižuje, vliv na ní může mít i aktuální počet kompliců.
Hlavní vlastností plánování je ovšem to, že v této fázi hry se hráči nic nemůže stát, jedná se vlastně o postup loupeže nanečisto, proto vás veškeré postavy ignorují a chodí svými trasami bez ohledu na herní postup. Princip je jednoduchý a originální - je třeba vytvořit kompletní cestu se všemi potřebnými úkony vedoucími k loupeži minimální předepsané částky a bezpečnému návratu do vozu, a vytvořit ji tak, aby ve chvíli, kdy dojde po ukončení plánování ke spuštění "na ostro", hráč doopravdy nebyl nikým spatřen ani slyšen. A jak to celé probíhá? Ve chvíli, kdy začíná plán, je na obrazovce ukazatel času a ovládací panel, podobný tomu u běžného videorekordéru, po stisknutí záznamového tlačítka jakýkoli váš pohyb spustí ubíhání času a přirozený pohyb okolí (stážníků, hlídačů a všech dalších postav). Výhoda je v tom, že váš postup neporobíhá v reálném čase, ale pouze za vašeho pohybu a při
úkonech jako např. páčení objektů; jakmile stojíte, vše je strnulé a čas se zastaví. Ten se ale dá v případě potřeby spustit, pokud někde schovaný čekáte až přejde hlídač, stačí znovu kliknout na tlačítko záznamu a spustí se reálný čas, jakmile strážný odejde, okamžitě je možné jeho ubíhání opět zastavit. Co je nejdůležitější, pokud máte dojem, že váš postup byl chybný (příliš hluku, spatření apod.), pomocí tlačítka "přetáčení" lze postup jako film na videu vrátit na libovolné místo a z něho v kterémkoliv úseku začít znovu jiným postupem, který automaticky nahradí ten předcházející. Tímto systémem je proto možné zcela dle libosti opravovat svůj postup naprosto v kterémkoliv místě a kolikrát je potřeba. Tento princip je skutečně velmi promyšlený a šťastně zvolený a patří mezi největší zvláštnosti hry.
Jakmile je celý plán hotov, ukládá se podobně jako běžný save na disk a přichází možnost jeho realizace. Při ní už jen jako divák sledujete průběh naplánované akce, čas už nelze jakkoliv ovlivnit (kromě akcelerace, vhodné například při jinak několik minut trvajícím páčení trezorů). Vše pochopitelně můžete stále sledovat z libovolných úhlů, grafické zobrazení i jeho ovládání zůstává po celou hru stále stejné s týmiž možnostmi. Rozdíl je jen v
tom, že pokud jste spatřen, uslyšen, pokud dojde k zapnutí poplašného zařízení nebo nějaká z osob zjistí stopu násilí na zámku apod., zapne se alarm a je konec akce - podobně pokud neuloupíte předepsané množství peněz, byť o velmi malou část. Neúspěch ale hráče nijak nepoškodí, akci je možné opakovat libovně často, jelikož je plán uložený, stačí ho pouze editovat a na příslušném místě nezdaru dodatečně pozměnit a upravit. Ve hře proto nic nevede ke zcela neúspěšnému konci, vše je vlastně pouze pomalou cestou k dalšímu postupu vpřed. Hudba působí sympatickým dojmem a velmi se ke hře hodí.
The Sting! je hrou nepochybně originální, zajímavou i relativně zábavnou, přesto se najdou i ne zcela pozitivní věci, které stojí za úvahu. Nejprve určité technické nedostatky - především nepříliš dobře fungující pohyb, často je nutné klikat na místo nacházející se přesně v přímce s pozicí hráče, jinak má postava sklon se nesmyslně vracet a zahýbat do opačného směru - to se projevuje hlavně v úzkých, stísněných prostorách a místech překonávajících převýšení, například u schodů, a vzhledem k často nutnému rychlému proklouznutí je tato nemotornost pohybu místy značně rušivá a nepříjemná. Dále je problematické používání
předmětů na menší skříně a podobné objekty - než se nalezne ta správná pozice pro aktivaci použití, je často nutné maxiálně přiblížit kameru a úhel, což může ve svém důsledku vést k nechtěným pohybům (a tím i pohybu okolí, strážců a podobně). Ač tyto nedostatky při hře hráč citelně pocítí, nejedná se o nic zvlášť závažného. Vůbec nejspornější věcí je samotná zábavnost hry. Bezpochyby má člověk často výborný pocit z úspěšné, strategicky naplánované akce ve složité budově plné hlídačů, ale nelze nevnímat, že hra má po delším hraní tendenci tak trochu omrzet. Samotná náplň je totiž stále velice podobná - prohledat budovu, kde se nachází hlavní kořist, zjistit trasy přítomných osob, vymyslet postup, jak se jim vyhnout, v případě složitějších a rozsáhlejších budov často zdlouhavě opravovat postup... a po úspěchu něco podobného znovu, pouze v jiném objektu. Přece jen pokaždé opět prohledávat všechny kouty nové budovy se po delším hraní stává něčím ne zrovna nejpoutavějším. Ve hře existuje naštěstí i příběh, tomu ale kromě závěrečných částí hry není věnováno příliš prostoru. Je pravda, že po delších přestávkách se člověk ke hře rád na chvíli opět vrací, ale přesto jako by The Sting! postrádal jakousi celkovou herní poutavost, i když jen nepatrně a asi ne pro každého.
| The Sting! | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
