The Sims 2 - zmenšená reality show

Fenomén reality show se naplno rozběhl již i u nás, a tak je vydání The Sims 2 pro GameBoy pro našince načasováno velmi strategicky. Jednu takovou show teď můžete mít pořád u sebe v kapse.

The Sims 2

Až si někdo kolem vás vylije dušičku přáním, že by štěňátko bylo nejkrásnějším dárkem, jaký by mohl dostat, doporučte tomu snílkovi rozhodně Nintendogs a nebo některý z dílů The Sims. Až na to, že se staráte o lidskou bytost, jde v těchto hrách ve většině případů o péči skutečně intenzivní, ne nepodobnou té, jaká přichází se čtyřnohým miláčkem.

Simáci v kapesním balení byli vždy dost odlišní od svých „dospělých“ bratrů na PC a konzolích. Příklady The Sims: Bustin´ Out a The Urbz: Sims In The City ale ukázaly, že GBA si s tímhle žánrem dokáže poradit jinak a docela elegantně. Obvyklý vzorec byl takový, že se ořezalo obrovské množství variant a otevřených řešení všeho možného a zabudoval se příběh, který hráče držel tak trošku na uzdě. To vše ovšem probíhalo poměrně nenápadně, takže na hře samotné se to negativně nepodepsalo. Vyjde to i potřetí? Vydavatelé z Eletronic Arts již dlouho dopředu slibovali, že tentokráte bude každá verze The Sims 2 jedinečná a že již nedojde k tomu, aby se snad majitelé GBA cítili ochuzeni o některé prvky, které budou ve verzích pro „velké“ konzole. Splnili svoje sliby nebo se po nich zaprášilo v první předvánoční sněhové vánici?

Minihry podléhají televiznímu podání celé hry a jsou mezi nimi i dvě tzv. „komerční přestávky“.

Sledovanost nade vše
V Bustin´ Out šlo o záchranu podniku před bankrotem, The Urbz zase vyprávěli o prázdninách kluka z venkova u příbuzného ve městě. The Sims 2 vsadili na šoubyznys, jmenovitě reality show. Jako nováček vstupujete do Strangetownu, města, které je jednou velkou reality show pod vedením producenta Daddyho Bigbuckse. V roli nového souseda vstupujete do hry, abyste zvedli sledovanost na dostatečnou úroveň a udrželi ostatní, nevědomé účastníky, v dostatečném napětí, tempu a psychické nevyrovnanosti.

Některé klasické Sim prvky zůstaly zachovány – různými způsoby komunikujete s okolními NPC postavami, podle jejichž výrazů a odpovědí lze odhadovat nálady a následně volit nejvhodnější postup. Během takovéhoto klábosení si tak můžete udělat kamarády, milenky/milence ale také zapřísáhlé nepřátele. Dále nechybí tvorba „vlastní“ postavy, což znamená výběr pohlaví, barvy kůže, typu a barvy účesu, oblečení a takzvané „aspirace“. Tou se rozumí způsob chování – na výběr je přátelský, romantický a útočný. Vybrané chování se stane základem jakékoli komunikace, kterou v následné hře povedete, takže si rozmyslete, jestli si zvolíte úsměvy a lichotky nebo výhrůžky a cenění zubů.

Je ale nutné přiznat, že v rámci možností GBA se pro Sim hru asi nedá mnoho převratného vymyslet.

Nezbytným prvkem každé Sim hry jsou minihry. Ty zde plně podléhají televiznímu podání celé hry a jsou mezi nimi i dvě tzv. „komerční přestávky“. Výsledkem splnění úkolu jsou jako obvykle peníze (nazývají se Simoleony) nebo nějaký vzácný předmět. Na vašeho Simáka tak čeká předváděcí jízda v italském sporťáku, úklid kraví pastviny, útěk před rozzuřeným maskotem s natlakovanou plechovkou koly v ruce nebo karty proti pirátům. Jakkoli může pobíhání po městě, komunikace s ostatními a péče o vlastní postavu někdy upadnout do stereotypu, minihry jsou tady právě od toho, aby kromě nějaké té zlatky přinesly i tolik potřebné vzrušení. Je-li totiž největší hrozbou hry to, že hrdina někde zkolabuje z hladu nebo nedostatku spánku, aby se vzápětí probudil ve svém bytě, obvykle se čas od času nelze udržet a jet s ním „nadoraz“, bez ohledu na jeho tělesné potřeby. Ačkoli se to vícekrát za sebou nevyplácí, někdy je jeho skučení a neustálé připomínání se opravdu otravné.

Reality show ve hrách a skutečnosti

Zpracování The Sims 2 do podoby reality show není první podobný počin. Hra Devil Inside popisovala strašidelný dům, ze kterého se činy hlavního hrdiny přenáší do bizarní TV show. Klasikou je také Smash TV! – zuřivá 2D střílečka, v níž se probíjíte různorodými arénami opět pod dozorem televizních kamer. Nejzajímavější je ale sledovat, co jsou lidé ve skutečnosti schopni vymyslet, aby před kamerami dostali opravdové nefalšované emoce. A zapomeňte na Velkého bratra, ten je jen neškodným odvarem. Internetem kolují krátké klipy ze série Jackass. V ní si parta tvrďáků dobrovolně působí bolest nejrůznějšími způsoby a svoje dojmy z toho také dávají patřičně najevo. Představte si rybářský háček zabodlý v ušním lalůčku a těžký sud na druhém konci vlasce. A pak si představte, že ten sud někdo hodí ze stráně. Auuu! Ano správně. V Rusku se zase hitem stala show, ve které se vybraný jednotlivec snaží ukrást auto a vyhnout se po určitou dobu zatčení. Když se mu to podaří, vyhraje tentýž model auta. Vtip je v tom, že policisté to berou smrtelně vážně, takže když potom vidíte, jak nebožáka vytahují z auta s ostře nabitými Kalašnikovy, kterými mu hrozí, je vám všelijak. A to snad ani neuvádějme některé televizní show z Japonska. To je úplně jiný vesmír, z pohledu Evropana plný sadistů, perverzáků a podobných individuí. O těch někdy jindy :-).

Scénáristou životů ostatních
Nebyla by to ale pořádně šťavnatá reality show, kdyby v ní nedocházelo ke zvratům a zinscenovaným dramatům. Bigbucks tak zanese do scénáře nějaký úkol, jehož vykonání bude nezbytné pro posun v celém příběhu. Za nějaký peníz ale můžete scénář ovlivňovat i vy sami. Kromě těchto zpestření je náplní standardního dne ve Strangetownu plnění povinných úkolů v rámci každé ze dvanácti epizod a potom klasická denní řehole – mytí, zahánění hladu, vylučování, spaní, nějaká ta zábava a klábosení. Když vás tahle náplň začne nudit, což není úplně těžké, možná to hře odpustíte pro její velmi povedenou vizuální stránku. Jemné animace, detailní prostředí a široké spektrum pohybů, úkroků a různých protahovaček, kterými postavy disponují, hodně pomáhá celkové atmosféře a činí z druhého dílu The Sims nejlépe vypadající Sim hru na GBA.

Je ale nutné přiznat, že v rámci možností GBA se pro Sim hru asi nedá mnoho převratného vymyslet. Tudíž se inovuje pouze v rámci příběhu a k tomu se přibalí nějaké drobnosti v herním systému. Nejde ovšem o nějakou tragédii. The Sims 2 dokázali udržet velmi dobrý nadstandard své značky a handicapy starého dobrého GameBoye se na nich nijak výrazně neprojevují; naopak – možnosti tohoto handheldovéh veterána využívají takřka na maximum.