Jak by to vypadalo, kdyby pohádkové postavičky mohly vyskočit z kreslené knihy ven do skutečného světa? Přesně s tímto tématem pracuje roztomilá indie hra od studia All Possible Futures nazvaná The Plucky Squire. Ačkoliv by vás při takovém námětu možná mohla napadnout celá řada dospělých témat, jak s takovou věcí naložit, The Plucky Squire zůstává i nadále pohádkou, jen zkrátka překračuje hranice svého prostoru. Ocení ji tedy určitě i mladší hráči, ale dost zábavy tu je pro všechny věkové kategorie.
Hra se zprvu odehrává právě na stránkách pohádkové knížky, která leží na stole mladého chlapce. Udatný panoš Jot je hlavním hrdinou, po boku má své kamarády a také moudrého čaroděje Moonbearda, který mu dává cenné rády na jeho dobrodružné výpravě. Po setkání s černokněžníkem Humgrumpem však pohádka dostane úplně nový rozměr, jelikož je Jot po souboji vymrštěn ven z 2D stránek knihy do 3D světa okolo ní.
Právě přechody mezi 2D a 3D světem jsou hlavním lákadlem této hry, ovšem zdaleka ne jediným. Hra v podstatě neustále vymýšlí nové herní mechaniky a valí na vás spoustu různých miniher. Opravdu musím smeknout před vývojáři, že jsem ani na chvíli neměl pocit, že by hratelnost začala být stereotypní. Vždy v momentě, kdy bylo něco dostatečně využito, dorazila jiná nová schopnost či situace, která hru zase posunula o kousek dál.
Základ je ovšem stejný pro 2D i 3D svět. Jot je panoš s mečem, kterým se umí jednak ohánět a také s ním házet. Dále umí skákat a když k tomu hra vyzve, tak se i plížit. Když se však dostane ven z pohádkové knihy (to je řešeno různě rozesetými portály, které mu dovolí vyskočit ven, nebo se vrátit zpět), umí navíc i interagovat s pohádkovou knihou: obracet listy, naklánět ji a nebo razítkovat stránky.
Každá taková věc má svůj účel. Obracení stránek se hodí tehdy, kdy například potřebujete rychle cestovat mezi dvěma dějišti, nebo si půjčit nějaký předmět z jiné stránky. Naklánění knihy zase třeba poskytne možnost posouvat s těžkými předměty. Později pak přibudou i ještě trochu pokročilejší manipulace s knihou, které však vám už nebudu prozrazovat.
Dalším ozvláštněním hry jsou pak jednak dočasné speciální schopnosti, kdy se Jot třeba naučí střílet z luku, nebo dokonce do rukou vezme laserovou pušku. Jsou to však spíše minihry než extra schopnost, s výjimkou jedné 3D pasáže, kdy Jot dostane raketový batoh volně k používání. Vedle těchto speciálních schopností je tu pak ještě spousta miniher, některé jsou třeba rytmické, jiné zase připomínají ikonickou hru Candy Crush a podobně. Nudit se zkrátka nebudete.
Hra je každopádně zcela lineární a byť vás sem tam nabádá se vracet na již prozkoumaní místa, abyste našli ještě nějaké skryté předměty, nečekejte jinak žádné otevřené mise nebo vedlejší úkoly. Hra je rozdělena celkem do devíti kapitol, jedna následuje druhou a hotovo budete mít za asi osm hodin.
Na Plucky Squire oceňuji především hravost, se kterou se do celého konceptu pouští. Je opravdu radost vidět, jak Jot vyskočí z pohádkové knížky, chvíli se s ním potulujete po pracovním stole a pak třeba zase skočí zpět do 2D povrchu hrníčku nebo poznámkového lístku. Um, s jakým hra kombinuje tyto elementy, je opravdu na poklonu.
Zajímavé byly i puzzly, které vás nutí hrát si se slovy a tak trochu „programovat“ herní objekty tak, aby vám umožnily cestu dál. Třeba když potřebujete shodit sloup na záporáka, který je na zemi popsaný jako „pevný sloup“, jenže vy můžete mečem vydloubnout slovo „pevný“ a jinde si obstarat slovo „popraskaný“ a pak jej ještě nakloněným knížky na nepřítele shodit. Úroveň, s jakou se slovy pracuje třeba hra Baba is You to sice není, ale zde je to podáno v takovém odlehčením pojetí.
Rovněž se mi líbila i přístupnost celé hry, která je veselým příběhem (s pár zajímavými zvraty) hodně hravá, dětská, ale ne úplně infantilní. Párkrát se pokusila o zajímavý vyprávěcí prvek, především občasným prolomením čtvrté zdi (o což si koneckonců celý koncept říká), plus je tu spousta zajímavých detailů, které byste mohli snadno přehlédnout. Třeba že samotná knížka má zadní stranu, kde najdete souhrn příběhu a cenu hry.
Má hlavní výtka je v podstatě jen jedna, a to trochu nekonzistentní obtížnost hry. Na začátku vám hra dá sice na výběr mezi lehkým příběhovým režimem a obtížnějším dobrodružným režimem, jenže v reálu je to výběr mezi lehkou a hodně lehkou obtížností. Což by nebyl takový problém, kdyby v oné dobrodružné obtížnosti najednou těsně před koncem hry nepřišla z ničeho nic naprosto frustrující minihra, ve které jsem umíral a umíral dokola a zábava najednou zcela vyprchala. Tady se mi zdálo, že někdo trochu odbyl testing a balancování.
Jinak co se obtížnosti hádanek týče, hra vám většinou nabízí i pomoc s řešením. Někdy je volitelná, jindy vám ji naservíruje rovnou v rámci příběhu a občas mi to přišlo, že mne až příliš vodí za ruku. Ale na druhou stranu si říkám, že je lepší mít pomoc po ruce, než ji nemít vůbec, pokud byste se náhodou na nějakém puzzlu zasekli.
Hru jsem hrál na PC, kde fungovala zcela bez problémů, koneckonců nevypadá příliš graficky náročně, byť detaily v 3D pasážích rozhodně nešetří. Líbily se mi oba dva vizuální styly, jak detailní 3D prostředí s hrátkami s paprsky světla a stíny, tak stylová malovaná 2D grafika. Co se výkonu týče byla hra na PC naprosto v pořádku, proslýchá se však, že verze pro Nintendo Switch bude mít nějaké ty vizuální i výkonové kompromisy. Tuto verzi jsme ovšem netestovali, konzolové verze nebyly před vydáním k dispozici na test.
The Plucky Squire je velice povedená hra, která nešetří originálními nápady, je hezky přístupná, hravá a vizuálně povedená. Při jejím hraní budete vzpomínat na stará dobrá RPG ve stylu The Legend of Zelda, kochat se hezkými ilustracemi a užívat si pohádkový příběh. Hra rozhodně stojí za vyzkoušení, pokud máte rádi nápadité tituly, a třeba předplatitelé PlayStation Plus Extra ani nemusejí váhat, jelikož hru mohou hrát v rámci předplatného.
