Ač je to s podivem, hry na motivy fenomenální filmové trilogie Matrix jsem napočítal pouze tři. Máme tu celkem dobře hratelnou, ale také dost nedodělanou a nahypovanou akci Enter the Matrix, onlineovku Matrix Online a nově další akci Path of Neo. Když to porovnám s neméně slavnou trilogií Pán Prstenů, působí vedle ní Matrix jako chudý příbuzný. Co ale Matrix nenahrabal na kvantitě, to by mohl využít ve prospěch kvality, co říkáte? Bohužel ani to nevypadá nijak zázračně. Enter the Matrix na PC si od nás vysloužilo ubohých 53% za šílené nedodělky, způsobenými brzkým datem vydání a ani Matrix Online (75%) na tom není o moc lépe, protože trpí nedostatkem platících hráčů. Situaci má napravit nová hra z dílen Shiny Entertainment (např. originální MDK, parádní Sacrifice a také právě Enter the Matrix). Povedlo se? No, moc bych nejásal...
Ve výsledků čeká na hráče něco okolo třiceti misí, z nichž drtivá většina je známá z filmové trilogie, resp. hlavně z prvního a druhého dílu.
Přestože pro borce z Shiny je to prakticky druhá šance a měli by tak ukázat, že opravdu umí, vzali pouze původní engine z Enter the Matrix, trochu ho upravili, šoupli hráče do role Nea a to je vše, přátelé. Nemuseli se ani namáhat s vymýšlením nového příběhu, stačilo si pouze důkladně prohlédnout celou trilogii, vykrást některé pasáže a vymyslet pár bezduchých bokovek na zaplácnutí toho, co asi tak Neo dělal, když zrovna nebyl na obrazovce. Ve výsledků čeká na hráče něco okolo třiceti misí, z nichž drtivá většina je známá z filmové trilogie, resp. hlavně z prvního a druhého dílu. Ze závěrečného Revolutions je zde pouze grandiózní finálový souboj s prvním agentem Smithem, ale i ten je značně přikrášlen a možná až přeplácán. Co vás tedy čeká?
Nápadité mise? Ani ne...
Přestože se hra snaží věrně kopírovat Neovy kroky, nejde to bez občasného přikrášlení a umělého natáhnutí misí, aby měl hráč vůbec co hrát. 
Hned na začátku mě dostala možnost vzít si od Morphea modrou pilulku a de facto ukončit celý příběh, ale každý správný hráč samozřejmě sáhne po červené (tedy až potom, co zjistí, co se stane po zvolení modré :-)). A jak se uměle natahují mise? Např. při počátečním útěku před agenty z kanceláří lze utíkat po římsách až na střechu a poté po schodech zpět dolů. Pokud budete úspěšní, nasednete dole na motorku k Trinity a vyhnete se implantaci štěnice. Nebo po přerušení schůze a porážce tří agentů (začátek Reloaded) následují asi čtyři mise, kdy Neo zachraňuje některé členy schůze před agenty a vojáky. Jak prosté. Oproti Enter the Matrix zde naštěstí nejsou ne zrovna dobře hratelné automobilové honičky, což kvituji s povděkem. Naopak těšit se můžete třeba na záchranu Morphea a tedy i známý boj s vojáky před výtahem, poté s agentem na střeše a nakonec za hlavní rotačního kulometu vrtulníku, parádní souboj Nea proti stovkám agentů Smithů nebo třeba na záchranu Klíčníka z hradu Merovingiana. Celkově jsou ale mise dost strohé, nedočkáte se v nich žádného překvapení a slepě si probíjíte cestu na konec.
Přestože může Neo sbírat zbraně po padlých nepřátelích a k dispozici tak má širokou škálu kvérů, od pistolí a brokovnic až po několik druhů samopalů, tak mi používání střelných zbraní zrovna moc nesedlo.
Tím jsem nakousl další věc – souboje. Ty by se daly rozdělit na dvě části – na dálku, tedy se střelnými zbraněmi a na blízko, tedy pěkně na férovku klasickým kung-fu stylem, případně nějakou tou sečnou zbraní. Začnu souboji na dálku. Přestože může Neo sbírat zbraně po padlých nepřátelích a k dispozici tak má širokou škálu kvérů, od pistolí a brokovnic až po několik druhů samopalů, tak mi používání střelných zbraní zrovna moc nesedlo a za celou hru jsem tento způsob boje využil pouze zřídka, případně když jsem neměl jinou možnost (sestřelení vrtulníku granátometem). V drtivé většině případů na vás totiž útočí několik protivníků najednou a zaměřit někoho v běhu je téměř nemožné i pokud zapnete bullet time, takže je na čase schovat zbraň a uštědřit zmetkovi nějaký ten políček ručně.
Boje na blízko jsou podle mě asi největší devizou celé hry, protože nejen že se celkem dobře hrají, ale také naprosto úchvatně vypadají. Stejně jako ve filmu zvládá Neo celou řadu bojových umění a bojuje třeba jinak s jedním protivníkem a jinak pokud je jimi obklopen. Množství úderů, které Neo zvládá, šplhá do závratných výšek a komba, která občas předvede, vám přesunou čelist zhruba do úrovně kolen. Přestože se to celé ovládá pouze několika málo klávesami a směrovými šipkami, je až k neuvěření, co z toho jde všechno vymáčknout. Neo se v průběhu hry učí stále nové a nové údery a kombinace, takže ke konci už je to doslova pastva pro oči. Bohužel ovládání je značně konzoloidní a bez jeho totálního přenastavení se obejde asi málokdo, ale až si ho upravíte k obrazu svému, budete s agenty mávat jak s plácačkou na mouchy. Tady autoři skutečně zabodovali, už v Enter the Matrix byly některé pohyby vážně povedené, ale tohle prostě nemá chybu.
Moderní technologie? Kde?
Bohužel po nejlepší stránce hry přeskakuji hned na tu nejhorší a to je jednoznačně grafika, která je hnusná jak mléková polévka a ostrá jak pohled po patnácti pivech. Díky použití původního enginu z Enter the Matrix se nedočkáme žádných pokročilých efektů nebo detailního prostředí, ale spíše dost chudých a mizerně zpracovaných levelů s pár objekty a jedinou cestou vpřed. Nejedenou se mi stalo, že mi na některých postavách vypadly textury a měl jsem z nich pouze šedivé modely, ale něco z toho naštěstí vyřešil první patch, který opravuje doslova tunu bugů, převážně těch grafických. Bohužel v nastavení grafiky hry není žádný prostor pro nějaké experimentování, takže si můžete pouze změnit rozlišení a dále pouze „stupeň kvality“ v rozsahu od jedné do deseti, ale i pokud nastavíte deset, bude hra vypadat dost ošklivě a chudě.
|
Parádní souboje
Spousta grafických bugů a grafika celkově
Jak to dopadlo ve výsledku?
Pokud jste recenzi dočetli až sem, máte ze hry určitě dost rozporuplné pocity a přesně tak to má být, protože je mám i já. Už samotný námět hry, přestože není kdo ví jak originální, skýtá určitou porci zábavy a byl jsem velice zvědavý, jak se s tím chlapci z Shiny potrápí a zda se poučí z chyb Enter the Matrix. Bohužel byl do světa opět vypuštěn zvláštní paskvil, který se sice docela dobře hraje, ale kazí ho spousta nedodělků a chyb, které hratelnou posouvají do znatelně nižších rovin.
Verdikt: The Matrix: Path of Neo není špatná hra. Bohužel ji výrazně kazí starý engine a opravdu ošklivá grafika, spolu s dalšími nedostatky, jako některé nezáživné mise nebo třeba nepřeskočitelné animace před prvním dohráním, ale pokud toto překousnete, užijete si dobrou mlátičku s výtečně zpracovanými souboji. Mě osobně hra docela zklamala, ale nepochybuji o tom, že spousta hráčů z ní bude unešená.
