Co se zpracování týče, The Legend of Zelda: Echoes of Wisdom vychází ze čtyři roky starého remaku Link’s Awakening, který vsadil na kouzelně vyhlížející moderní retro. Jenže zatímco Link’s Awakening se odehrával trochu mimo, na ostrově Koholint, Echoes of Wisdom nám servíruje diorámatické království Hyrule.
Ačkoli se hned v úvodu chopíme Linka, hlavního hrdiny všech dílů, hrát nakonec budeme za někoho jiného. Ano, tentokrát se role obrací a záchrana království leží na bedrech princezny Zeldy. Tu se snaží uvěznit nejenom vojáci Hyrule (proč, vám samozřejmě neřeknu), ale hlavně si musí poradit se záhadnými trhlinami, které nejenom že pohlcují okolní svět, tedy celá místa včetně staveb a jejich obyvatel, ale běžný svět zahlcují monstry.
 |
Zelda naštěstí potká vílu Tri, která jí propůjčí dvě zásadní schopnosti. První se jmenuje Echo a umožní jí replikovat různé předměty, ale i monstra. Druhá – Bind – umožňuje zachytit různé objekty a posunout je. Například máte velký kámen, který zatarasil vchod, tak ho posunete. To je ovšem jen základní použití, využití najde při řadě hádanek, ale i v bojových situacích.
Popravdě řečeno, nebyl jsem vůbec připraven na to, jak moc rozmáchlé Echo je. Původně jsem se domníval, že ho hra uvede někdy později a jasně stanoví těch pár předmětů, které půjde replikovat. Jenže chyba lávky! Schopnost se naučíme hned na začátku a poměrně záhy už máte několik desítek možností pro replikaci. Kopírovat totiž nejdou jen předměty, ale i poražená monstra. Některé předměty navíc dál interagují, když je Zelda zvedne nad hlavu – lze tak vytvořit například pohyblivý větrák, který likviduje nánosy písku. Nebo se z vás stane pohyblivý kanón.
The Legend of Zelda: Echoes of Wisdom
Hned na začátku se naučíte replikovat postele. Zní to blbě, ale taková postel je nesmírně užitečná věc. Můžete naskládat třeba tři nebo čtyři na sebe a vytvořit si tak most, nebo se naopak propracovat na vyvýšená místa.
Později už postele nebudete tolik stavět, protože naleznete lepší věci, třeba plošinku, která jezdí nahoru a dolů, případně do stran. Nebo můžete z jednoho místa na druhé doplachtit. Nové předměty někdy trivializují předchozí výzvy, což je fajn. A byť asi vždy existuje ideální řešení dané situace, dosáhnout momentálního cíle lze víc způsoby, i když jsou třeba těžkopádné. A právě v tom je neuvěřitelná síla tohoto dílu.
Poměrně fascinující je sledovat, jak se vámi vyvolaná monstra perou s těmi v herním světě. Každé má totiž nějakou vlastní šablonu chování, jako je třeba skok, nálet, útok zezadu, a není nic uspokojivějšího než „namíchat“ tu správnou kombinaci. To přitom neplatí jen v herním světě, ale i při souboji s bossy. Naučená monstra ovšem neslouží jen k boji, často vám propůjčí nějakou užitečnou schopnost. Tak třeba s krtkem se prokopete skrz podlahu a pavučina pavouka poslouží jako lano ke šplhání. Zelda se kromě toho umí dočasně proměnit v bojovnici, která se ohání mečem či střílí z luku.
The Legend of Zelda: Echoes of Wisdom
Hra by šla s přivřením jednoho oka rozdělit zhruba na dvě hlavní části. V herním světě interagujete s okolními postavami a kromě hlavního úkolu se můžete pustit i do několika vedlejších. Ačkoli cílem je postupně uzavřít všechny trhliny, vždy se najde nějaká překážka, proč to nejde. A vy ji budete muset překonat. Absolvujete malé i velké příběhy, někdy trochu vtipné, jindy vážnější.
Druhá část jsou kobky, malé i velké, které vedou k uzavření velké trhliny. Malé většinou zahrnují nějakou hádanku. Vrcholem hry jsou ovšem ty velké, což je propojený komplex, který kombinuje hádanky, akční pasáže, souboje a na konci vás čeká boss. Musím opět smeknout, jak skvěle jsou tato místa navržená. Parádní je, že hra v těchto pasážích využívá i klasické 2D zobrazení, takže to vypadá jako nějaká retro plošinovka. Ale i v těchto situacích funguje veškerý váš arzenál pro replikování. Je to další vrstva hratelnosti, která mě neskutečně bavila. Líbí se mi také, že hra nevede za ručičku, ale napovídá třeba skrz cedule v hádance, což je také příjemně retro.
Zelda na Switchi
 The Legend of Zelda: Breath of the Wild  The Legend of Zelda: Link's Awakening  The Legend of Zelda: Skyward Sword HD Spin-offy:
|
The Legend of Zelda: Echoes of Wisdom sice neposkytuje takový stupeň kreativity jako Tears of the Kingdom, přesto je replikování a vymýšlení způsobů, jak se se situací poprat, velmi zábavné, zejména pak v kombinaci s hádankami. Jasně, o drobné, ale občas i větší záseky není nouze, ale to k tomu patří. Až vám to docvakne, tak si říkáte, proč mě to nenapadlo dřív. Nebo jen něco přehlédnete.
The Legend of Zelda: Echoes of Wisdom
Co se chyb týče, asi bych přivřel oči u některých adventure pasáží v Hyrule, které nejsou tak zábavné jako jiné. O maximální hodnocení ovšem hru připlavilo něco jiného. Pohyb Zeldy ve venkovním světě totiž není plynulý. Ne že by se hra vyloženě trhala, ale stabilních 30 fps bohužel nedrží. Když se k tomu přimíchá pár nepřátel, je to ještě patrnější. Působí to rušivě. Sedm let starý hardware, který byl vnímán jako zastaralý už v době svého vydání, zkrátka naráží na své limity a nic s tím zjevně nesvedli ani inženýři Nintenda.
Přesto je Legend of Zelda: Echoes of Wisdom naprosto fantastické dobrodružství, které kromě brilantně navržených dungeonů boduje kreativními řešeními různých situací. Je potěšitelné, že nám Nintendo servíruje takovéto pecky i na konci životního cyklu Switche.
