RECENZE: Oblivion v mnohém předčí i legendární Skyrim

Rok 2006 by byl pro nás dnes jako úplně jiný, cizí svět. Hry se prodávaly celé a přídavky byly aspoň na jedno cédéčko. Zavedené pořádky změnil Oblivion s prvním DLC. To je ale jediný hříšný škraloup tohoto typicky Bethesdího díla.

Oblivion měl samozřejmě hromady problémů, bugů tolik, že by se i zkušený hubitel hmyzu zbláznil, tuny nedomyšleností, kterými šlo hru rozbít, a obličeje, ze kterých jímala hrůza. Přesto jsme hru žrali. A žrát ji můžeme znovu – v moderní grafice.

Remaster, nebo remake?

Ačkoli je v názvu remaster, tuším, že to je hlavně z opatrnosti. Nejlépe lze nový Oblivion shrnout „vizuálně remake, duší remaster“. Co se grafiky týká, tak studio Virtuos nenechalo kámen na kameni. Každý pečlivě vzalo wapkou, pořádně vydrhlo a přeleštilo, že byste díky UE5 neřekli, že to je už bezmála dvacet let starej butrák.

Dalším důvodem bude i respekt k modderům za fanouškovským remakem Skyblivion. Ten má vyjít koncem tohoto roku. Gesta se cení a Bethesda poslala modderům klíče k remasteru jako poděkování za jejich tvrdou práci. Tento rok nás tedy čeká dvojitý nášup jedné z nejlepších bethesďáckých RPG a bude zajímavé obě verze porovnat. Vizuálně remake a uvnitř remaster je vlastně doslovná definice. Přes naleštěný zevnějšek hru stále v jejím nitru pohání problematický Creation engine.

Po herní stránce se toho moc nezměnilo. Připravte se na zcela autentickou „Bethesda Experience“, jak se mezi fanoušky láskyplně ujalo. Ta zůstává neměnná snad už od Morrowindu. K Bethesda Experience patří i hromada bugů, které vám zmaří postup v úkolech. Tady musím remaster pochválit. Až díky němu jsem dohrál hromadu questových linií, které mi původní hra odepřela kvůli rozbitým úkolům.

Modifikace vrátila do hry muže a ženu. Její smazání fanoušky rozzuřilo

Dal jsem si záležet a prolezl jsem desítky velkých i malých questů a až na jeden úkol, kdy jsem musel odejít a opět přijít na danou lokaci, jsem neměl jediný zádrhel. Konečně jsem si užil Oblivion beze strachu, že investuju hodiny do dějové linky, kterou ani nebudu moct dohrát. Dal jsem si vlastní výzvu, abych si zážitek trochu opepřil. V boji jsem se léčil pouze kouzly.

The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered

The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered

Hra je extrémně nevyvážená mezi střední a vyšší obtížností. Střední obtížnost je procházka parkem, zatímco vyšší je tak přestřelená, že vás na dvě rány dá krysa, a pokud to rozchodíte, pro jistotu vás nakazí prašivinou. Rozdíl obtížností se začne stírat až někdy ve čtvrtině hry, což je zvláštní, protože hra stále používá modifikátor obtížnosti podle úrovně vaší postavy.

Herní mechanismy se téměř nezměnily, ale to neznamená, že by se do chodu hry vůbec nezasáhlo. Jde ale spíš o zlepšení zážitku. Například se hodí možnost vyvolat si rychlé kruhové menu, kam si nastřádáte své oblíbené zbraně, kouzla i lektvary. Trochu se přepracoval inventář, ale je stále dost nečitelný. Na první pohled chybí důležité informace jako typ zbroje, třída zbraně nebo co které kouzlo či lektvar dělá. Příliš pohodlné není ani vaření lektvarů.

Upravila se i mapa. Je pěkně detailní a obsahuje i většinu map lokací. Ty se ale musí pokaždé, když z mapy vyskočíte, znovu nazoomovat ze světové mapy, což nejen že je otravné, ale nedává to smysl. Na mapě bych uvítal možnost zapisovat si poznámky, co kde najdu, ale aspoň nechybí filtr. Pro orientaci ve městech stále poslouží zdejší stráže, které vás informují o všech důležitých místech. Potěší i to, že má hra konečně použitelný pohled z třetí osoby a možnost sprintovat.

The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered

Trochu se obměnil i systém levelování. Každá akce vám přidává zkušenosti v dané disciplíně a každý další level v ní vám zaručuje posun k další globální úrovni postavy, kde si lze po spánku rozdělit 12 zkušenostních bodů mezi několik statistik: síla, obratnost, vytrvalost, charisma atd. Navíc každá disciplína je rozdělena na úrovně mistrovství, které se odemykají každých 25 levelů až do 100. Systém je jednodušší než ve Skyrimu, ale vůbec mi nepřišlo, že bych byl absentujícím stromem dovedností ochuzen. Naopak, mohl jsem se přímo zaměřit na určitou dovednost a tu masterovat.

Systém levelování se dá slušně zneužít. Kouzla nemají recharge ani odpočet, takže je lze spamovat, dokud máte šťávu – magiku a tím úspěšně sbírat zkušenosti. Lze tak velmi rychle „expit“ například kouzla alterace či obnovení. Stačí jít po ulici na nákup a kouzlit na sebe neustále léčení a jen za tu cestu nejspíš pár bodů nasbíráte. Levelování disciplín je rychlé. Nikdy necítíte, že byste stagnovali. Pokud navíc začnete trénovat úplně nové nauky, sbírání zkušeností je ještě rychlejší a vy tak můžete rychleji poskočit s postavou na vyšší úroveň a vylepšit si například zásoby magické energie. Nový RPG systém už neklade limity a nechá vás hrát víc experimentálně.

The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered

The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered

Některé mechanismy ale mohly zůstat v zapomnění. Jsou otravné a nijak zážitek neobohacují. Mechanismus opotřebování zbroje a zbraní nepřidává hře na zábavnosti, ani hloubce. Je jen nutné zlo, které by klidně mohl remaster ignorovat. Jediné, co to znamená, je nasbírat při výpravě dostatek harampádí, aby se vám zaplatila oprava všeho drahocenného vybavení. A je téměř jistota, že se vám při každé výpravě z vybavení nadělají cáry, a to i když už budete na vysoké úrovni, kdy se poškození znatelně redukuje.

Dalším nutným zlem je boj s přetížením. I s nosností půl tuny budete mít co dělat unést všechny cetky, co jste v dungeonu posbírali. Navíc nepřátelé moc rádi používají kouzla, která vám dají penalizace do síly takové, že po chvíli už neunesete ani vlastní zbroj. Naštěstí se dají i pozitivní efekty vršit na sebe. Při přetížení lze vykouzlit hned několik kouzel, která vám zvýší nosnost tak, že pohodlně rychle odcestujete.

The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered

Pokud je ale něco vyloženě zmařená šance, tak je to uhlazení jako vždy kostrbatého zážitku. Například mnoho akcí nelze potvrdit zmáčknutím klávesy E. Hromadný přesun věcí nebo odklepnutí textového okna, prakticky cokoli, kde máte na výběr něco přijmout nebo ne, je nutné potvrdit klikem myší na dané tlačítko.

Remaster běží na UE5 a doba pokročila. Nemá smysl dělit každé stavení či větší místnost načítací obrazovkou. Virtuos se klidně mohli rouhat proti zavedeným pořádkům a udělat přechod mezi interiérem a exteriérem aspoň částečně plynulý, což se nestalo. Načítací obrazovky tedy zůstaly tím stejným morem, který sužuje i Starfield.

Bethesda v nejlepší formě

Oblivion je za mě nejlepší díl TES. Až remaster mi pomohl pochopit, proč mě Skyrim oslovil až po pořádném namodování. Úkoly v Oblivion jsou lepší. Ne po stránce scénáře, ten má rozhodně co dohánět proti konkurenci, ale jsou pestřejší. Často jde o adventurní hádanky či puzzle, které vyžadují víc než ostrý meč. A bez nějakého toho fištrónu nevyřešíte ani hlavní dějovou linku.

The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered (PS5 Pro)

The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered (PS5 Pro)

Oblivion mnohem víc ctí pravidlo starých dungeon crawlerů (Eye of the Beholder, Dungeon Master). RPG není jen boj, ale komplexní dobrodružství. Což Skyrim hlavně ve své hlavní lince trochu pozapomněl. U Oblivionu se nebudete cítit přehlceni, protože na výběr je toho opravdu dost, od čištění kobek po špionáž pro lehce šíblého měšťana nebo luštění záhady starého mechanismu. Chápu, že Virtuos chtěli ctít co nejvíc originál, a tak nechali i to „špatné“. Ale určitě by mohli lehce upravit pár věcí v hlavním příběhu.

Epická bitva o záchranu světa vypadá spíš jako cosplay školáků na pískovišti, přitom budování atmosféry před bojem je perfektní. Součástí remasteru je i povedené DLC Shivering Isles s další hromadou úkolů a i ostatní přídavky. I tak je škoda, že jsme nedostali nějaký dodatečný nášup krom dvou dodatečných questů dostupných pro majitele deluxe edice. Na podlaze střižny toho skončilo před dvěma dekádami kvůli limitacím CD dost a teď se to klidně do hry mohlo vrátit.

Hra vůbec nezestárla, co se do míry detailu světa týče. Například mě na ulici přepadl jistý kultista. Když jsem ho obral, získal jsem klíč od jeho domu. Rozhodl jsem se prozkoumat, jak moc to mají autoři promyšlené. Ze začátku se zdálo, že jde o normální dům, ale pak jsem objevil ukrytou místnost, přímo zasvěcenou zlovolným silám. V roce 2006 bylo tohle jako zjevení, a ani dnes taková pečlivost není pravidlem.

Skvělá grafika přináší nové problémy

Graficky si Oblivion nemůžu vynachválit. Hra prokoukla a vypadá lépe než namodovaný Skyrim. Díky obrovskému dohledu teď vidíte prakticky přes celý Cyrodiil, a ten pohled stojí zato. Dynamická změna osvětlení dovede vyrazit dech, a pokud se přiblížíte k jednomu z portálů, obloha potemní a okolí začnou bičovat oranžové blesky. Když si dáte tu práci a za jasného dne vystoupáte k hranicím, můžete dokonce vidět Skyrim a Morrowind.

The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered (PS5 Pro)

Pěkný detail je i ulpívání sněhových vloček na oblečení. I obličeje doznaly výrazného posunu vpřed, až na přemíru bump mapping textur, u některých charakterů, které teď vypadají jak vysušené švestky. Kdo ale vůbec nevypadá pěkně, jsou roztomilí rošťáci z Elsweyru – kočičí Khajiiti. Ti prošli otřesnou transformací, jako by lvi obskočili duševně choré opice a z toho vznikl zdejší kočičí rod.

S lepší grafikou přichází problém s prostředím. Je detailní, ale v interiérech prázdné. Kobky, domy a jeskyně jsou jen monotónní koridory, které od sebe nemáte šanci rozeznat. S vylepšenou grafikou o to víc bije do očí, že jsou složené jen z pár opakujících se bloků.

The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered (PS5 Pro)

The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered (PS5 Pro)

Ústřední dimense Oblivion dostala sice parádní lifting, ale stále je co do designu tím nejslabším v celé hře. Zavírat brány mě nebavilo před 20 lety a nebaví mě to ani dnes. Pekelná dimense se rychle okouká a já raději speed runnoval kraulem přes lávová jezera k hlavní věži, než obcházet ostrovy zamýšlenou cestou. Dabing je také dobový. Hlasy jsou omezené na hrstku dabérů, i když remaster trochu hlasový repertoár rozšířil, pořád uslyšíte stejné známé hlasy. Zůstala i famózní hudba Jeremy Soulea.

Hra sem tam hodí nějaký ten zajímavý bug, třeba že váš hrdina začne růst do výše tak, že má pak tři metry, to ale naštěstí vyřeší znovunačtení hry. Problém s optimalizací u mě vyřešil update grafických driverů. Než jsem tak učinil, tak se hra škubala a fps padaly pod 60 i s DLSS. Pokud hru nainstalujete na HDD, tak se připravte na dočítání geometrie po rychlém cestování. A na co se určitě připravte, hra čas od času spadne. Časté ukládání je na místě.

The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered (PS5 Pro)

Zachováno dobré i to zlé

Oblivion remaster přišel nečekaně a udělal mi ohromnou radost. Hra se nezbavila typického rukopisu. To má své klady i zápory. Pokud máte neotesanost Bethesdy rádi, tak si remaster užijete bez větších výhrad a s minimem závažných bugů. A pro ty, kteří začali svou pouť světem Tamriel až ve Skyrimu, dejte šanci i Oblivionu. V mnohém Skyrim předčí. Hra je součástí i předplatného Game Pass, takže tam není už vůbec o čem diskutovat. Teď už jen vyčkat na konec roku na Skyblivion a doufat, že nás čeká i remasterovaný Morrowind či aspoň v brzké době Skywind.