Terminator Salvation PC: obyčejný doplněk k filmu, nic víc

John Connor vede na plátnech kin armádu odboje. Ve hře si střihnete události, které těm filmovým předcházejí. Ale není to žádný zázrak.

Fotogalerie1

Terminator Salvation | foto: pro iDNES.cz

Třetí díl Terminatora, tedy poslední s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli, je podle některých odhadů nejdražším snímkem všech dob. A nutno říct, že si na sebe dokázal vydělat.

Díl čtvrtý tak měl před sebou nelehký úkol. Počínající finanční krize trochu utáhla finanční kohoutky, a tak Terminator Salvation nemůže ohromovat jen surovými triky, byť to po vizuální stránce stále je zajímavá podívaná.

Jako možná horší rána se jeví absence kalifornského guvernéra v popředí. Terminátor, to byl zkrátka vždycky rakouský svalovec se suchými hláškami. A i když je Christian Bale výborný herec, ze Salvation se nejen díky němu stala víceméně průměrná akční podívaná.
- číst recenzi filmu na iDNES.cz

Hra však začala vznikat ještě v době, kdy byly naděje vkládané do prvního Terminatora postarnoldovské éry značné. A i hráči se mohli těšit. Titul byl totiž svěřen do rukou talentovaného švédského studia Grin. To má na svědomí například akční sérii Ghost Recon Advanced Warfighter a nedávno se v příznivém světle ukázalo rovněž s filmovou akcí Wanted.

Terminator je přitom na hru ideálním materiálem. Jak ideálním, to ukázala před více než deseti lety Bethesda s úžasnými tituly Future Shock a Skynet. Při pohledu na Salvation je ale třeba konstatovat, že dnes je jiná doba a že tohle není žádný další přelom, nýbrž vcelku obyčejná střílečka se slavným jménem.

Jak už dnes bývá zvykem, herní scénáristé nekopírují děj filmu. V zásadě je to dobré rozhodnutí, protože typickým zákazníkem je ten, kdo si pořídí oba produkty a nechce dvakrát zažít ten samý příběh.

Ale nechce zažít ani situaci, kdy je ten herní evidentně vycucaný z ničeho a v podstatě jen popisující cestu partičky kolem Johna Connora za záchranou několika lidí z území ovládaného Skynetem.

John tady ještě není vůdcem odporu, a tak je v podstatě ve vleku vůdce skupiny, i když je to samozřejmě on, respektive hráč, kdo je v popředí celé akce a kdo musí plnit ty nejdůležitější úkoly. Dá rozum, že tyto chvíle předcházejí filmovým událostem a vyplňují mezeru mezi Salvation a třetím Terminatorem. Tedy, měly by vyplňovat.

Hra Wanted: předchozí počin autorů

Wanted: Weapons of Fate totiž není svázáno příběhem filmu, nýbrž vypráví vlastní děj, respektive navazuje na filmový konec a fabuluje mezidobí mezi prvním a chystaným druhým dílem. To je pro hráče-diváka velmi atraktivní koncept.

Navíc můžeme říct, že stavba příběhu se docela povedla. Jistě na tom mají zásluhu také filmoví scénáristé, kteří se na hře velkou měrou podíleli, aby celé univerzum drželo pohromadě. Je pravdou, že pokud jste neviděli film, budete v herním příběhu docela tápat. Ale není nic jednoduššího, než si ho pustit.

- číst celou recenzi hry Wanted

Skutečnost je taková, že se nic objevného nedozvíte, nenarazíte na žádný podstatný detail ani dějovou odbočku, která by se dočkala většího rozpracování filmu. Hra tak s filmem sdílí pouze název a do značné míry katastrofické kulisy, ale dějově se s ním nijak neprolíná.

To je velká škoda. Že jde vytvořit slušný tandem film-hra dokázal Grin nedávno v již zmíněném Wanted. Tady si děje brzy přestanete všímat, protože vás plytké dialogy a podivné záminky té které akce brzy přestanou zajímat. Poběžíte tak akorát za nosem.

Pokud ale dáme příběh stranou, stále ještě je tu potenciál na slušnou akci. O tu se Terminator: Salvation sice pokouší, ale ani tady hráče nedokáže tak docela přesvědčit. Předně se tak úplně nepovedlo vystavět úrovně. Nic proti striktní linearitě; že se v jednom koridoru dá vystavět poutavý herní zážitek, víme od dob válečné akce Call of Duty.

V tomto případě si ale autoři ani nedali tu práci, aby vytvořili aspoň iluzi uvěřitelného světa. Jistě, jde o katastrofický scénář, který nemá vypadat a priori realisticky, ovšem okolí tady působí až příliš jako pouhé filmové kulisy, které se někomu nepodařilo zamaskovat. Běžíte tedy jasně vytyčenou cestou, přičemž občas se zastavíte, když se vám do cesty postaví nějaký ten pohůnek Skynetu. V počátečních fázích hry je navíc akce jaksi unylá a nezajímavá. Hra dostane jisté grády až později, což také není úplně ideální.

Základní herní mechanismus – a sice krycí systém – je zjevně podobný Wanted a nedivili bychom se, kdyby obě hry běžely na stejném jádru. Ale nevadí, tohle je totiž ten největší klad celého Salvation. Překážky jsou rozmístěné prakticky všude možně a dají se využít bleskurychle stiskem jediného tlačítka.

Stejně jednoduchý je i přesun mezi nimi, a to pomocí stejného tlačítka a kurzorových kláves. Ač je tak systém do značné míry automatizovaný, dodává hře dynamiku a částečně i intenzivní atmosféru. Na druhou stranu, do využívání krytí je hráč místy až příliš tlačen, když některé nepřátele musí přemoct obklíčením (to je další podobnost s Wanted). Jindy se ale bez krytí klidně obejdete.

Bez krytí ale skutečně zůstane jen posunování se z jednoho bodu do druhého a cestou střílení do několika opakujících se druhů nepřátel. Akce sama o sobě není špatná, tedy pocitově. Zbraně fungují celkem jak mají, a než si větší nepřítel lehne, je třeba s ním chvíli bojovat.

Nový Terminátor přináší akční standard s chatrnou historkou a spoustou vaty

Už hodinu poté si divák těžko vybavuje, čím se film lišil od jiných: zajatce vězněné na způsob koncentračních táborů i vodní netvory ve stylu Vetřelce už použili jiní. A čirá radost z drobné připomínky Schwarzeneggerovy terminátorské éry vyprchá, jakmile se po bojovém finále dostaví velká slzavá gesta a la Timur a jeho parta, ale nedůstojná ságy jménem Terminátor.

- číst celou recenzi filmu

Bohužel to budete dělat neustále dokola, a to v kulisách, které jsou až příliš jednotvárné. Asi tušíte, kam tím míříme. Ano, stereotyp je nedílnou součástí Terminator Salvation. A je to ještě o to smutnější, oč je hra kratší. Dohrajete ji za pět hodin pomalejší hry. I když se tak rozhodnete pro dávkování, aby stereotyp nevyhřezl v takové míře, nebudete rychlým koncem příliš potěšeni.

Terminator Salvation není vysloveně nepovedeným počinem. Například se na něj místy pěkně dívá, i když pohyb postav a hlavního hrdiny zvlášť je dost tragický. Rovněž filmová hudba do hry dobře zapadá a pomáhá ponuré atmosféře. Ovládání na klávesnici a myši je také bez problémů, i když mu měla být asi přizpůsobena vyšší obtížnost, která je evidentně orientována na konzole, kde se s gamepadem přece jen nemanipuluje tak snadno.

Celé se to vlastně hraje docela pohodově. Problém je v tom, že vás Terminator: Salvation nemá čím pořádně zaujmout a motivovat k dalšímu hraní. Jistě, zastřílíte si, ale brzy se to zvrhne v monotónní pochod katastrofickým koridorem. Špetku atmosféry hře neupíráme, ale pod značkou Terminator si představujeme o dost intenzivnější zážitek.

Kolem a kolem je to čistý produkt pro masový trh, který evidentně plní jedinou roli: být doplňkem k filmu. Pokud si titul pořídí nezkušený hráč a bude si chtít rozšířit zážitek ze snímku, který se mu tak líbil, dost možná bude spokojen. Jako hra sama o sobě ale Terminator: Salvation příliš neobstojí.