Když vyšel Tekken 4, zavládlo v herním světě poměrně velké rozčarování. Po skvělém Tekkenu 3 a zajímavém Tekken Tag Tournamentu, který nové majitele PS2 dosti slušně namlsal totiž přišla hra, která prekticky kromě grafiky nepřinesla víceméně nic nového. Samozřejmě z pohledu běžného hráče. Tekken maniaci tuto hru brali opět jako místo plné příležitostí ke zkoumání a objevování, ale ti, kdož nehodlali u jediné hry vysedávat dlouhé dny a týdny, byli spíše zklamaní. Důvodů bylo samozřejmě povícero, nicméně jejich důležitost dnešním dnem rapidně klesá, přichází totiž Tekken 5.
Tvůrci z Namca si totiž byli všeho výše napsaného plně vědomi, a tak se pustili do práce na novém dílu prakticky úplně znova. Byl vyčleněn speciální tvůrčí tým lidí, kteří jsou s Tekkenem a bojovkami obecně spjati od prvopočátků a kteří začali pátý díl tvořit prakticky od nuly. A na hře je to velmi dobře poznat a to i přesto, že ve výsledku to na první pohled vypadá opět jako „Tekken v nové grafice“. Změn je zde ale více než dost, ať už co se týče samotné hratelnosti nebo i technického
zpracování či rozsáhlosti celé hry, respektive herní kolekce.
Tvůrci se dle svých vlastních slov oprostili od snahy udělat hru co nejvíce realistickou.
První co člověka při spuštění hry nadchne, je počet postav, který velmi zdatně konkuruje široké sestavě z TTT. Mezi třicítkou bijců nalezneme samozřejmě jak staré známé jako je Heihachi s celým klanem Mishimů, Nina, Paul Phoenix, Marshall Law či třeba Bryan Fury, ale i ty, kteří se v minulosti neetablovali jako známé stálice: to je příklad třeba zápasníka sumó Ganrya, Anny Williams či thaiboxera Bruce Irwina. Chybět ale samozřejmě nemohou ani postavy fungl nové: na bojiště se vrací zástupkyně rodiny Kazama – Asuka, podívat se přijela i „asijská verze Paula Phoenixe“ Feng a kolem se motá i záhadný afroamerický ninja, který si říká Raven. Všechny tyto tři postavy do hry zapadají velmi dobře a vhodně doplňují paletu zdejších bojových stylů. Ty jsou opět znázorněny velmi precizně a signifikantně tak, jak tomu bylo u Tekkena vždy dobrým zvykem, takže opět zde není
nejmenší problém v jejich vzájemném rozeznání. Trošku horší to již je se samotnými pohyby, kdy opět podle starého zvyku
postavy předvádějí údery a techniky, které byste v reálném boji použili jen stěží, ale to už je asi holt daň za množství nejrůznějších pohybů a komb, na kterou jsme si za ta léta již zvykli. Na druhou stranu tím ale boj vypadá poměrně pestře a
zajímavě, takže není proč se nad tím pohoršovat.
Zvláště když se Tekken 5 po T4 intermezzu opět velmi skvěle hraje. Tvůrci se dle svých vlastních slov oprostili od snahy udělat hru co nejvíce realistickou, jako tomu bylo v případě T4, a soustředili se zejména na vyvážení hratelnosti tak, aby hra byla opět přístupná i začínajícím hráčům. To se jim podařilo splnit v plném rozsahu, ale zároveň samozřejmě dosáhli hloubky, díky níž hra nadále zůstane turnajovou hvězdou mezi bojovkami. Zkušený harcovník zde totiž bude po velmi krátkém seznámení opět skoro jako doma a k učení mu tak zde zbudou jen ony jemné nuance a drobné změny, o kterých začátečník prakticky nemá ani tušení, ale díky nimž se právě i v T5 zcela zřetelně oddělí hráčské zrno od plev. O to nemusí mít soutěžní hráči strach. Nováčci ale zase nemusí mít strach z toho, že by hra sama o sobě byla solidní překážkou v učení a
kvalitativním růstu, podobně jako tomu bylo u poněkud demotivujícího T4.
Je potřeba říci, že Tekken 5 překvapil mnohem více než jsme čekali.
Máme-li vybrat nejvýraznější změny v hratelnosti, pak jsou to jistě juggly a souboje u hrazení, respektive jejich kombinace. Hra již neumožňuje protivníka držet ve vzduchu tak dlouho a tak jednoduše jako v minulosti, což jistě potěší zejména začátečníky, kteří tak nebudou mít pocit, že si proti zkušenému žonglérovi prakticky ani neškrtnou. Co se týče zdí, přehodnotilo Namco jejich „přínos“ do té míry, že se nyní stávají víceméně záležitostí pro potěchu oka, respektive nejsou již tak významným taktickým elementem jako v minulém dílu. V praxi to znamená to, že i když jste na nějakou bariéru přitlačeni, existuje zde dosti reálná šance se z této nepříjemné situace vcelku důstojně dostat. Jistě, zkušený ranař vás i nyní dokáže u zdí velmi výživně podusit, ale pokud proti stojí dva hráči na zhruba stejné výkonnostní úrovni, jsou šance na únik od zdi docela vysoké a prakticky téměř nikdy se nemůže stát, že by vás soupeř takto učutal jednoduchým kopem, na který byste mu následně neustále odrazem
od zdi znova napadávali. Čest víceméně náhodným výjimkám. Třetím a nejméně viditelným faktorem zlepšené hratelnosti pak je přepracované ovládání, respektive odezva postaviček na obrazovce na vaše pokyny, protože tradiční ovládání každé končetiny svým vlastním tlačítkem je dnes v podstatě nemožné změnit, jelikož by to zcela jistě vyvolalo celosvětovou revoluci tekkenistů.
Jedná se ale o to, že nyní bude vaše hraní vypadat docela dobře, i když budete, s trochou toho přehánění, jen náhodně bušit do tlačítek. Tím máme na mysli skutečnost, že jednotlivé techniky na sebe nyní mnohem lépe navazují, aniž byste museli požadovaná
tlačítka tisknout v kdovíjak přesném rytmu. To je samozřejmě další evidentní krok k začínajícím hráčům, protože je nad Slunce jasnější, že tímto způsobem dokáže Tekken 5 mnohem lépe udržet hráče i ve chvílích, kdy se jim zrovna příliš nedaří tvořit na obrazovce to, co by si zrovna představovali a trénink tak není tak frustrující a nezáživný.
|
Co se týče rozsáhlosti, je Tekken 5 jednoznačně nejvelkorysejším dílem celé série. Vedle Story módu se zde
setkáváme i s celou řadou dalších známých režimů (time attack, trénink, survival atd.) a jedním novým. Pod nenápadným označením Arcade Mode se skrývá režim, v němž své postavy pilujete podobně (vlastně tedy úplně stejně) jako tomu je ve
Virtua Fighter 4 Evolution. Vyberete si postavu, která začíná na úrovni desátého kyu a čelíte s ní postupně zástupům oponentů. Jak na vašem kontě budou přibývat vítězství, bude i vaše postava dosahovat vyšších úrovní až do té doby, dokud nezíská hodnost nejvyšší. Za vyhrané zápasy navíc získáváte zlaťáky, za něž si poté můžete nakoupit nejrůznější doplňky kostýmů, což funguje opět naprosto stejně jako ve VF4 Evo. Jediný rozdíl tkví v tom, že ve VF je postup na vyšší úrovně poněkud obtížnější, zatímco zde je to zejména v počátečních fázích vcelku snadné. Časem ale samozřejmě přituhne, jelikož na vás začnou nastupovat čím dál tužší protivníci, ale tak hardcore jako ve VF4 to určitě není. Vzhledem k tomu, že se ale nově jedná vlastně o těžiště celé hry pro jednoho hráče, nelze tuto
skutečnost novému Tekkenovi nijak vyčítat, jelikož jak již bylo řečeno, tvůrci se snaží především o to, aby hru zpřístupnili
co nejširšímu publiku.
Celá série je dnes již pověstná nápaditými bonusovými minihrami: Tekken Force, Tekken Ball, či Tekken Bowl patří obecně k tomu nejlepšímu co jsme ve hrách jako bonusový materiál měli možnost získat. V T4 nám ale Namco
naservírovalo pouze graficky vylepšený Tekken Force, a tak jistě nejednoho fanouška potěšilo oznámení, že jako bonus pro nejnovější díl se chystá v podstatě samoztatná akční adventura Devil Within. Bohužel, v naších očích zůstala poněkud za očekáváním (viz informační rámeček), ale plně to vynahrazují ostatní bonusy. K desetiletému výročí série Tekken totiž
Namco na disk přihodilo i porty původních automatových verzí prvních tří dílů, čímž pádem tak v kombinaci se čtvrtým dílem dostáváme unikátní možnost zahrát si na PS2 v podstatě již historicky významné kusy, což se nestává jen tak každý den. A aby
toho nebylo málo, je tady ještě hra StarBlade. V tomto případě se jedná rovněž o port staré vesmírné střílečky, kterou si
můžete ukrátit chvilku při spouštění hry. Takže když na to přijde, dostáváme vlastně pět her v jedné.
Co se týče technického zpracování a zejména pak grafiky, rozhodli se autoři opět ustoupit realismu na úkor líbivosti, takže hra vypadá oproti svému předchůdci poněkud komixově, ale zároveň vlastně i více realisticky. Postavy totiž nejsou již tak hranaté a přestože jsou jejich pohyby v mnohém poněkud předimenzované, tak jsou plynulejší a celkově pohlednější. Možná to Japončíci trošku přepískli, co se týče nejrůznějších grafických efektů nejen při různých pumelicích, ale i při vcelku běžných úderech. Ale to je jen malá moucha na celkové grafické excelenci Tekkena 5. Skvěle působí i mnohé arény, které pokrývají šíři od temných chrámů přes vesmírné stanice až po snové louky. Škoda jen toho, že praskliny v podlaze způsobené dopadem postavy
|
Nová grafika
Místy až příliš mnoho grafických efektůCelkově je ale potřeba říci, že Tekken 5 překvapil mnohem více než jsme čekali. Krásné ztvárnění v kombinaci se skvělou hratelností s potenciálem zaujmout to nejširší hráčské spektrum z této hry dělají vynikající svébytný titul. Téměř neuvěřitelné bonusy jsou pak pouze sladkými třešničkami na dortu a obavy, že by jimi Namco pouze chtělo maskovat případné nedostatky ústřední hry, můžete s klidem hodit za hlavu.
| Tekken 5 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
