Z nadpisu už ve vás možná hlodá myšlenka, že tato hra asi žádná bombička nebude, ale že asi velmi pravděpodobně půjde o nepříliš vyvedenou Ježíškovu nadílku. Nicméně upozorňuji, že zatím netřeba klesat na mysli, protože i v nudném maloměstě jako jsou kupříkladu Strakonice v neděli odpoledne v principu jde zorganizovat velmi přitažlivá a zábavná závodní klání. Například na Strakonice-Blatná Speedway bychom se mohli zcela jistě dočkat nejednoho velmi zajímavého okamžiku či předjížděcího manévru. V případě Supercar Street Challenge na nás ovšem čekají ještě větší, lepší a světově proslulejší nudná města. No považte sami: Mnichov, Turín, Londýn, Monte Carlo (to aby taky v nějaké závodní hře chybělo), Řím. Jelikož se mi ale jen z toho vyjmenování začalo chtít samou nudou spát, jdu se probrat rychlou jízdou v mém novém voze a přitom jim tam v těch maloměstech alespoň lehce potrhám asfalt.
První co vás na hře zaujme je intro. Osobně mne na něm ponejvíce zaujal fakt, že zcela nepokrytě kopíruje celkový image intra ze hry , stejně jako to, že je docela nestandardně, ba přímo až nechutně dlouhé. V tu chvíli mě samozřejmě ani náhodou nenapadlo, že tvůrcům prostě zbylo na datovém médiu docela hodně místa, tak ho využili alespoň dlouhým intrem. K němu bych snad ještě řekl alespoň tolik, že rozhodně nedosahuje kvalit intra již zmiňovaného GT3. Pakliže se nyní divíte, proč se tolik věnuji právě úvodní videosekvenci, pak vězte, že to je proto, aby se jí dostalo náležitě zvýšené pozornosti, když už má takovou délku, takže se snažím i v této recenzi alespoň přibližně dodržet poměr intro/hra :-). Nehledě na to, že tolikrát citované intro je patrně ta nejlepší část celé hry.
V hlavním menu máte na výběr, mimo standardní možnosti jako Single Race, Multiplayer, Options a podobné zbytečnosti (zde tedy rozhodně), ze dvou možných šampionátů. Prvním z nich je Pohár designérů, o kterém se zde zmíním jen velmi krátce, neboť za celou dobu, co jsem se s touto hrou trápil, se mi nepodařilo úspěšně dokončit ani jediný závod, tudíž skutečně nevím, co se v pozdějších kolech děje. Nicméně to docela konkrétně tuším. Hra se v této části jaksi snaží konkurovat (opět) sérii Gran Turismo, čímž pádem je účelem (aspoň, jak jsem to já pochopil) umístěním v závodě získat potřebné prostředky na vylepšení vašeho vozu. Vylepšení se sestávají ovšem pouze z toho, že si můžete vyměnit přední a zadní díl karosérie, kola a ještě další dva díly, na něž si momentálně nemohu (a přiznávám, že ani nijak zvlášť nechci) vzpomenout. Tudíž máme opravdu co do činění se skutečně "komplexním" laděním vozů.
O něco úspěšnější jsem byl ve druhém módu, nazvaném Pohár výrobců. Zde zkraje dostanete znovu na výběr a to z dalších tří kategorií: Grip, Drift a mezi nimi ještě jedna, jejíž přesný název si opět nepamatuji :o((zde vidíte názorný příklad povánočního zakrnění mozku), nicméně věřte, že v případě tohoto titulu to rozhodně ani vy vědět nepotřebujete. Podle názvů oněch dvou skupin, na něž jsem si vzpomněl, by se dalo možná i očekávat (já osobně jsem to tedy naivně očekával), že v šampionátu Grip pojedou vozy, s nimiž neuklouznete ani na nejhladším ledu (určitě mají v pneumatikách hřebíky:-), zatímco v kategorii Drift budete muset dokonale zvládnout techniku řízených smyků při průjezdu zatáčkami. Skutečnost se má ovšem tak, že rozdíl mezi jednotlivými šampionáty poznáte tak maximálně podle vozů, s nimiž jezdíte, občas jsou některé zatáčky naprogramovány tak, že v nich buď dostanete smyk, nebo je projedete úplně rovně, takže ve výsledku ji pak projíždíte v podstatě krokem. Nevím, zda jsem to už někde říkal, ale myslím, že při této příležitosti je okamžik více než vhodný. Na takto neodladěné a evidentně netestované průjezdy zatáčkami jsem u závodních her alergický ještě více než na bezchybné a dokonalé soupeře (nebojte, nebude následovat výčet demolic okolních hmotných statků, jež jsem při hraní SSC spáchal). Pojďme ovšem dále. Hle, máme zde další dělení. Každá z těchto tří kategorií (Grip, Drift, ...) se dál dělí na tři výkonnostní třídy. Klasa C se sestává ze dvou závodů, kdy podmínkou pro další postup je umístění do třetího místa v závodě. Při postupu do Třídy B si odemknete nějaký ten nový okruh (nuda, protože k multiplayeru stejně nikdy nezasednete) a nové auto. Co je ovšem (nyní už) úsměvné, je skutečnost, že tento nový vůz je automaticky nasazen do závodu a vy samozřejmě nemáte možnost závodit zase ve vozítku ze třídy C. Ve třídě B se děje to samé co v "céčku" jen s tím rozdílem, že se musíte umístit nejhůře na stříbrné příčce. Odměny jsou samozřejmě v naprosto stejném duchu jako dříve, takže hurá mezi ty nejlepší a nejrychlejší borečky do třídy A. Zde ovšem pozor, neboť přichází velmi zásadní změna. Musíte vyhrát plné čtyři závody. Nevídáno. Když se pustíte do soupeření v této kategorii, doporučuji nechat si nervy pojistit u některého renomovaného švýcarského ústavu, anžto se na ně chystá živelná pohroma. Člověk by ještě i čekal, že po relativně jednoduchých předchozích třídách budou zdejší závody poněkud obtížnější, ale že se bude dít TOTO, by snad nenapadlo ani Julese Byrokrata :-). Ano, tratě jsou oprávněně zkroucenější a těžší a soupeři rychlejší, ale nemyslím si, že by nutně musely být tratě nepřehlednější (v některých případech jsou však NAPROSTO nepřehledné) a soupeři tak notně zvýhodněni počítačem (nemám slov). Navíc jsou závodní cesty ve všech místech širší než dálnice, takže o nějakém blokování rychlejších soupeřů za vámi si můžete nechat zdát. Pokud tedy se hra rozhodne, že nevyhrajete, tak prostě nevyhrajete. K šířce tratí si ještě dovolím poznamenat, že s rostoucí obtížností se sice zužují, nicméně pouze pro vás. Občas tak máte pocit, že závodíte proti nehmotným duchům, zejména v případě, kdy se v plné rychlosti řítíte vstříc průjezdu podloubím a kolo na kolo bojujete se soupeřem o místo v onom průjezdu a přestože se vám ho podaří (zcela výjimečně) přetlačit, stejně oním úzkým průjezdem projedete oba naprosto v pohodě současně. Jednou se mi dokonce stalo, že jsem při takovémto manévru ztratil svou pozici. No to je teda humor.
Vaši soupeři jsou až neuvěřitelně natvrdlí, asi proto také jsou tak protěžováni počítačem. To, že jezdí v případě potřeby strojově přesně nemá cenu zmiňovat, ale to, že nejsou mnohdy v táhlé zatáčce zvolit alespoň trochu příhodnou stopu (přesto vás předjedou) už říci musím. Občas se také stane, že vás někdo předjede vnějškem v pravoúhlé zatáčce takovým způsobem, že se raději přesvědčíte, zda náhodou nesedíte na kolotoči. Mám-li ještě poznamenat něco k dokonalosti jejich jízdy nemohu neuvést tento příklad, za který bych navrhoval nominovat tvůrce SSC na nějakou vhodnou cenu, momentálně mě napadá pouze mé oblíbené udělování Šenovských Sviní. Představte si, že jedete v autě do - řekněme - pravotočivé zákruty. V rámci možností (ovládání je pak kapitola sama pro sebe) se snažíte držet jakous takous stopu. Přiblíží se k vám zezadu soupeř a snaží se vás předjet vnitřkem, což kvitujete rázným "zavřením dveří". Je nasnadě, že konkurentův předek skončí ve vašem boku a chvíli se lehce přetlačujete. Zajímavé ovšem je, že po takovéto situaci je onen soupeř vždy před vámi a navíc v plné rychlosti, zatímco vy se samozřejmě normálně rozjíždíte, protože takováto kolize vás zcela logicky zpomalí. Vás ano, ostatní ovšem ne. Takže třikrát hurá fyzikálnímu modelu.
A jak se hra povedla z hlediska technického zpracování? Grafika sice není nikterak odpuzující, ale úspěchy by možná sklidila tak v době při launchi PS2. Jediné, co se mi na grafickém zpracování líbilo, byly stromy. Ne, že by se snad kymácely podle větru a při nárazu z nich padalo listí, ale vypadají pěkně a docela jako skutečné stromy. Jinak je okolí tratí standardně docela odfláklé a na vozech také není nic extra. Těch pár odlesků na kapotě měl již dnes zmiňovaný Ridge Racer a to možná i v lepším provedení. Pohyb automobilů v zatáčkách mi evokuje osmibitovou éru a když se sjede více vozů do jednoho balíku, máme možnost vidět ukázkové (a samozřejmě naprosto nepochopitelné) trhání obrazu.
Zvuky na tom nejsou o nic lépe. Sice jsem v životě neslyšel v reálu modely firem jako Lotus, Zonda (já jsem se nezmínil o licencovaných vozech? Nevadí, stejně si SSC nekoupíte) a podobných automobilových ikon, ale vsadím všechny svoje miliony, že tak jako zde rozhodně neznějí.
Závěrem bych tedy rád své poznatky shrnul do konstatování, že ani skvělá a rychlá auta nezaručují výbornou zábavu v evropských velkoměstech (vždycky jsem říkal, že bez žen to není ono). Proto se raději v čase, kdy již rozhodně nebudu hrát SSC, projedu autobusem do oněch Strakonic. Tam mají alespoň docela dobré bary a ... Děkuji za pozornost.
Supercar Street Challenge | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|