RECENZE: Offroadová simulace SnowRunner předčila naše očekávání

Z kdysi nezávislého a na koleni vytvořeného titulu vykrystalizoval komplexní a obsahově nabitý simulátor, ve kterém lehce utopíte stovky hodin. SnowRunner odstranil neduhy svého předchůdce a zároveň neztratil nic z unikátní hratelnosti.

Terénní simulátor Spintires ukázal, že i na první pohled okrajový a těžko přístupný žánr dokáže zaujmout obrovské množství hráčů. Původní Spintires z roku 2014 pouze na PC prodal více než milion kopií. Neshody mezi vývojáři v čele s Pavlem Zagrebelnym a vydavatelstvím Oovee Games však na nějaký čas vedly k úplnému utlumení vývoje. Následně se do zmatku okolo práv vložil francouzský vydavatel Focus Home Interactive, pod jehož křídly vyšel v roce 2017 titul Spintires: MudRunner. Nešlo o plnohodnotné pokračování, ale o vylepšené a rozšířené staré Spintires.

Hra se tehdy kromě PC podívala poprvé i na konzole. Výsledkem byly opět prodeje překračující jeden milion kusů. Nelze se tedy divit, že na sebe další díl nenechal dlouho čekat. Stále očividně ne úplně dořešené právní rozepře mají za následek, že pokračování úplně upustilo od původního názvu Spintires. Místo toho se novinka jmenuje jednoduše SnowRunner, což už ze stran zasazení mnohé naznačuje. 

Fanoušci originálu ocení, že na novém přírůstku do série z části stále pracují původní ruští autoři. Ti se už od vývoje MudRunneru stali součástí početného vývojářský celku Saber Interactive. O nějakém indie projektu nyní nemůže být vůbec řeč.

O poznání vyšší rozpočet i lidské zdroje jsou na ambicích SnowRunneru jasně zřetelné. Zatímco Mudrunner nabídl svět o rozloze něco málo přes 8 kilometrů čtverečných, tak SnowRunner přináší 30 kilometrů čtverečních bahnitého i sněhem pokrytého terénu. Tato plocha je rozdělena do tří různých oblastí v podobě amerického Michiganu, zasněžené Aljašky a ruského poloostrova Tajmyr. 

Michigan i Aljaška mají shodně po čtyřech mapách. Tajmyr obsahuje mapy tři. Celkem tím pádem objezdíte 11 rozlehlých map. Čistě zimním prostředím bohužel disponuje pouze Aljaška. Pokud se budete chtít prohánět primárně ve sněhu, tak musíte zamířit právě sem. Michigan i Tajmyr se pyšní pro sérii typickými bahnitými cestami uprostřed lesů a močálů.

V minulém díle byly od sebe jednotlivé mapy striktně odděleny. Ve SnowRunneru jsou naopak v rámci jedné oblasti propojeny tunely a krátkými načítacími obrazovkami. Zejména v pozdějších fázích hry dojde i na úkoly, které jsou na průjezdech mezi mapami založené. Splnění podobných úkolů vzhledem k rozloze a náročnosti terénu rozhodně není otázkou pár minut. 

SnowRunner

Obsah, profil i cesty jsou ze začátku na každé mapě zakryty. Nejprve se proto neobejdete bez důkladného průzkumu. K tomuto účelu nejlépe poslouží jeden z lehčích terénních automobilů. Všechny cesty, úkoly i zakázky se následně zpřístupní až s objevením předem viditelných kontrolních stanovišť. Do té doby se po mapě pohybujete v podstatě poslepu. Díky tomu nevíte, kam a do jak náročného terénu vás zvolená cesta zavede, což dodává hratelnosti v rámci simulátorů naprosto unikátní prvek.

Jelikož se bavíme o offroadové simulaci, tak vás asi nepřekvapí, že je zpevněných cest nedostatek. V úvodních hodinách navíc nepočítejte s kdovíjak vhodnými vozidly. Kromě pickupu s náhonem na všechna čtyři kola se vám zpočátku do ruky dostane pouze v terénu stěží použitelný dálniční náklaďák. Situace se výrazně k lepšímu obrátí až s prvním nákupem do terénu určeného trucku s pohonem na všechna kola a uzávěrkou diferenciálu. 

Ekonomický model hry je však poměrně benevolentní, takže se nemusíte bát krachu. Koupené vozidla není problém například po čase za stejnou cenu prodávat. Úplně zdarma jsou pohonné hmoty i opravy. Minimálně v tomto směru vývojáři lehce ubrali na obtížnosti a hru více přiblížili širší skupině zájemců.

V oblasti jízdního modelu a fyziky naštěstí k výraznému zjednodušení nedošlo. Fyzikální engine zůstává stále na špici. Je to právě detailní simulace jízdy v těžko průchodném terénu, která udělala ze Spintires i všech jeho následovníků jedinečný titul. Riziko zapadnutí, převrácení či mechanického poškození číhá na každém rohu. Každá chyba, přílišný optimizmus nebo nepozornost vás může velmi lehce dostat do bezvýchodné situace. V těchto momentech nezbývá nic jiného, než se nechat teleportovat zpět do garáže a celou zakázku rozjet znovu. Samotné ovládání vozidel však není nijak sofistikované, takže si vystačíte i s gamepadem.

Spousta zakázek a úkolů

Hlavní herní náplň tvoří společně s průzkumem primárně plnění různých zakázek a úkolů, jejichž ukazatele se vám s postupujícím odhalováním mapy zpřístupní. Nejčastěji jde o naložení a následný převoz určitého materiálu na požadované místo. V minulém díle dominantní dřevo ve SnowRunneru nahradilo různorodější spektrum nákladů. Nejčastěji vás bude čekat převoz stavebního materiálu. Na většině map narazíte na nedostavěné mosty či zavalené cesty, které právě plněním misí opravíte a zpřístupníte. 

SnowRunner

Část úkolů je dále navázána na hledání zapadlých a opuštění vozidel či návěsů. Ty lze pomocí opravárenské sady uschopnit či odtáhnout a rozšířit jimi svou garáž. Nechybí ani časové výzvy, v nichž musíte za co nejkratší čas projet určitými body. Celková náplň misí a druhy nákladů jsou ve výsledku překvapivě pestré.

Za plnění úkolů dostáváte kromě finanční odměny i zkušenostní body. Ty jsou pro postup hrou dost zásadní, protože velká část techniky i jejich možných vylepšení se odemkne až s požadovaným levelem. SnowRunner je v tomto ohledu dosti striktní, takže nepočítejte s tím, že si po pár hodinách hraní postavíte ultimátní stroj podle vlastních preferencí. Počet různých výkonnostních úprav je nespočet. Vylepšení obsáhnou vše od motoru, převodovky, zavěšení až po pneumatiky či naviják. Podobná situace je u vizuálních úprav.

Z hlediska obsahu je SnowRunner překvapivě nabitým titulem. Na každé mapě na vás čekají desítky úkolů. Požadovanou techniku či typ návěsu si už nějakým způsobem musíte vždy obstarat sami. Samozřejmostí je poté hlídání stavu paliva a mechanického poškození. Vývojáři hráče v žádném případě nevodí zbytečně za ručičku. Pokud jste neměli tu čest s předchozím dílem, tak počítejte s tím, že vás může přemíra misí a požadavků snadno zahltit. 

Už v základní verzi počítejte s vyššími desítkami až stovkami hodin zábavy. Velkému počtu misí zdatně sekunduje šíře vozového parku. Hra se chlubí čtyřicítkou rozličných přibližovadel, mezi nimiž najdete skutečné modely značek Chevrolet, GMC či Western Star. Ty doplňuje řada smyšlených kousků inspirovaná primárně reálnými ruskými stroji. Podíl americké a ruské produkce je zhruba půl na půl. Autoři se navíc mohou spolehnout na oddanou komunitu, která jenom do staršího MudRunneru vytvořila tisíce modů. 

Podporu modů vývojáři slibují u PC verze hned v den vydání. Časem by měla přijít i na konzole. Z důvodu exkluzivní distribuce skrze Epic Games Store se však moderská komunita na počítačích musí smířit s absencí Steam Workshopu. Mody budou místo toho dostupné skrze platformu mod.io.

Tvůrci výrazně zapracovali na grafice

Dalším aspektem, na kterém vývojáři citelně zapracovali, je grafika a uživatelská přívětivost. SnowRunner je v první řadě graficky velice pohledný. Díky pravidelným změnám denní doby se nasvícení scény postupně pěkně proměňuje. Klasickou ranní mlhu časem střídají sluneční paprsky nebo prudký déšť. Čas lze posouvat i manuálně, takže třeba pro ježdění ne úplně přívětivé noční hodiny není problém přeskočit. 

SnowRunner

Velkého zlepšení se dočkaly i interiéry vozů a zejména v původním Spintires nezbedná kamera. SnowRunner je díky těmto změnám uživatelsky přátelštějším titulem, který eliminoval ty nejvážnější neduhy svého předchůdce. Pozornost si zaslouží také možnost online kooperace pro až 4 hráče. Brodění bahnem či sněhem a následné vytahování zapadlých kamarádů totiž celému zážitku dodává úplně nový rozměr. Závěrem nelze nepochválit povedenou českou lokalizaci ve formě titulků na všech platformách.

SnowRunner předčil má očekávání. V žádném případě nejde jen o decentně vylepšený předchozí díl. Vývojáři citelně vylepšili grafiku a opravili neduhy, které srážely starší MudRunner i Spintires. Ocenit musím rovněž pestřejší prostředí a náplň jednotlivých misí. I přes všechny novinky a vylepšení však hra nezanevřela na svou unikátní fyziku a s ní spojenou náročnou hratelnost. Místo toho výrazně přidala plyn v oblasti obsahu. 

Fanoušci předchozích dílů tedy nemají důvod nad koupí dlouho otálet. Vzhledem k technické vyspělosti a přívětivějšímu uživatelskému rozhraní je však SnowRunner relativně přístupný i nováčkům. Už nyní navíc vývojáři pomalu zveřejňují podrobnosti k placenému i bezplatnému dodatečnému obsahu. Je tedy jasné, že SnowRunner bude s přispěním autorů i komunity aktivně žít dlouhé měsíce a pravděpodobně i několik let po vydání, což je u hry tohoto typu jednoznačně dobrá zpráva.