Všechny předchozí SingStar hry se prodávaly velmi dobře, takže není divu, že po pár měsících tu máme další chuťovku s názvem Anthems. Hezky česky si můžeme podtitul přeložit jako „hymny“. Tím pádem by se dalo očekávat, že budou vybrány songy, které jsou notoricky známé v drtivě většině zemí a zpívají se už pěknou řádku let (doufám, že se mezi vámi nenašel nikdo, kdo si myslel, že půjde o skutečné národní hymny, nemusíme být zrovna experti, abychom si dovolili odhadnout, že pokud by tomu tak bylo, hra by asi nešla moc na dračku). Není to tak úplně pravda. Některé písně jsou skutečně poměrně proslulé, ale spíše převládají ty, které se uchytily v nedávné minulosti nebo starší kousky, které (alespoň mně) nejsou tak známé.
Někdo bude z výběru songů nadšený, jiný bude prskat vzteky.
Ještě než se pustím do samotné hry, tak malé vysvětlení toho, proč si vůbec beru na mušku kaoraoke titul. Asi byste se
divili, kolik lidí podobné extrémnosti baví. Rozhodně jich není málo. Ona je sranda likvidovat oslizlé mimozemšťany nebo se prohánět městem s vyšperkovaným Porsche, ale můžete mi věřit, že u málokterého projektu se člověk nasměje tak jako u
karaoke her. Není tajemstvím, že zábava stoupá v přímě úměře s počtem hráčů (u některých módů je možné navolit počet zpěváků až na číslo 8), takže pokud pořádáte mejdan, pak si připravte zásobu pití, jídla, kýbl na zvracení a PS2 s některým ze SingStar kouskem (k dnešnímu dni je jich, pokud se nepletu, šest). Já osobně se klidně přiznám, že SingStar strkám do konzole docela často. Ano, každý máme nějakou úchylku. Lepší než kdyby se mi líbili psi v latexových oblečcích, ne?
Ovšem i já, který si rád zazpívám (já tak svůj projev nazývám, ostatní, kteří se poblíž mě naskytnou během mého pěveckého výkonu to pojmenovávají trošku jinak a v rámci dobrých mravů to nebudu konkretizovat), jsem ze SingStar Anthems docela zklamaný. Už jsem si zvykl, že chybí jakýkoliv příběhový mód, který byl přítomný jen v dílu prvním. Ani tentokrát se ho nedočkáme. Jenže nám není nabídnuta ani malá satisfakce v podobě jakékoliv novinky. Kromě toho, že jsou nám logicky
nabídnuty nové písně, nepřináší SingStar Anthems naprosto nic, co bychom v předchozích hrách neviděli nebo neslyšeli. Naopak, ještě vás čeká jedno ne zrovna příjemné překvapení. Zatímco v minulých hrách čítal tracklist 30 kousků, tentokrát je jich jen
dvacet. Netuším, co Sony k tomuto kroku vedlo, ale rozhodně to není nic, co by si zasloužilo pochvalu.
Klipy jsou obvykle obrazově čisté, a pokud se objeví nějaké nedostatky, tak u velmi starých kousků.
Problém s hodnocením karaoke her je v tom, že jde o velmi subjektivní záležitost. Někdo bude z výběru songů nadšený, jiný bude prskat vzteky. Přesto si troufnu prohlásit, že pokud se v názvu objevuje Anthems, měly být songy trošku proslulejší. Je tu několik legendárních skupin nebo sólistů jako je Queen nebo Cher, ale například první zmínění mají určitě známější hity než je (byť kvalitní) Radio Ga Ga. Ve finále bych tak slovem „hymna“ označil ne více než pět písní (Bonnie Tyler – Total Eclipse of the Heart, Gloria Gaynor – I Will Survive nebo The Weather Girls – It´s Raining Men, tyto kousky bude určitě znát většina).
Ale musím také poznamenat, že rozsah žánrů je docela bohatý. Nicméně songy, které je reprezentují jsou někdy příliš mladé na to, abychom je mohli nazvat slovem „anthem“. Máme tu poprockové balady (LeAnn Rimes – Can´t Fight The Moonlight), nedávné pecky (Pussycat Dolls – Don´t Cha), dance (Ultra Naté – Free) i „černou“ Whitney Houston (I Wanna Dance With Somebody). Jistě tedy dojde ke stejnému problému jako u minulých her – některé písničky vám vůbec nic neřeknou, protože jste je v životě neslyšeli. Jenže právě u tohoto dílu si na to měli dát v Sony speciální pozor, když ho nazvali, tak jak ho nazvali.
|
Systém hraní se opět nemění. Vyberete si počet hráčů, mód (hodnocený, nehodnocený, battle, duet, předávání mikrofonu atd.), obtížnost (jak „široké“ budou tóny, do kterých se budete muset trefit), píseň, její délku (plná nebo zkrácená) a už jedete. Na obrazovce se objeví klip a tóny, na spodní liště slova, na horní uplynulý čas a body. Až se s
„vyflusaným“ hlasem dostanete do finále, je zhodnoceno jak držíte tón, bonusové noty a podobně. Nakonec se ještě dozvíte, jaké slovo vás charakterizuje (od dost nelichotivých, až po superlativy) a výsledky si můžete uložit, abyste se mohli chlubit ostatním, jak výjimečné hlasové dispozice máte. Pokud máte zájem, můžete také to, jak pějete, zaznamenat a uložit na
paměťovou kartu. Taktéž je tu možnost připojit EyeToy kameru, ale upřímně, většina z dostupných klipů je, bez urážky, asi o trošku zajímavější než vřískající pařan v teplácích kroutící se mimo rytmus.
Grafiku jako takovou hodnotit v podstatě nejde. Klipy jsou obvykle obrazově čisté, a pokud se objeví nějaké
nedostatky, tak u velmi starých kousků, které se v archívu nezachovaly v lepším stavu. Zvuk je kvalitní, ale u některých písní se mi
zdálo, že je příliš tichý a hudbu téměř nebylo slyšet. To ale může být problém mé televize. Naopak váš hlas, který putuje do PS2 skrze mikrofony, detekuje hra slušně a není nutné řvát jako kastrovaný pavián.
Ať se ale tedy snažím, jak se snažím, žádné zlepšení nedivím. Novinky žádné a navíc byl ještě snížen počet dostupných písní? Tady se někdo nestydí za to, že využívá dobře prodávané značky a spoléhá na to, že právě jméno bude to, co zajistí dobrý prodej. Je pravda, že kdyby se opět na DVD objevilo třicet songů a byly trošku lépe zvoleny, pak by nebylo tolik důvodů k peskování. Jenže nestalo se tak. Jestli si chcete rozšířit repertoár a natrénovat pár nových písní, pak po SingStar Anthems sáhněte. Zarytým zpěvákům asi nebude vadit, že tu není sebemenší snaha o inovaci (nejsem si úplně jistý, jestli byl v předchozích
|
Několik chytlavých songů
Žádná snaha o inovaci| SingStar Anthems | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
