Sin Epizoda 1: Emergence

Jako šéf bezpečnostní agentury ochraňte svět před zlou miliardářkou. Na epizody rozporcovaná střílečka a source engine z Half-Life 2 v hlavní roli slibuje pěkný zážitek.

„Elixis Sinclare a její multimiliardový SiNTEK se angažují ve všem od zbraní hromadného ničení až po výzkum genetických mutací. Jsou to již čtyři roky co jsi se s Elixis naposledy utkal a od té doby justice nedokázala přinést spravedlnost. Jako velitel renomované bezpečnostní agentury nyní musíš vzít věci do vlastních rukou.“ Když navíc připočítáme, že tahle novinka stojí na enginu z Half-Lifu 2, vypadá to přinejmenším zajímavě. Ke všemu se navíc tvůrci rozhodli rozporcovat nám hru do spousty malých epizodek. Pojďme se podívat na první z nich.

Na první pohled je jasná příbuznost s Half-Life 2. Kdo jej alespoň zdálky zahlédl, okamžitě ho objeví i v SiNu. Ten po předchůdci zdědil výbornou grafickou podobu, dobré ozvučení, synchronizaci úst a v neposlední řadě fyzikální engine.

Hned na začátku hry se seznámíte se základními postavami. Nejprve vás zachrání Jessica, na druhém místě uvidíte samotnou znepřátelenou Elixis, všude vyzdvihovanou a popisovanou jako nesmírně krásnou, která má ale na můj vkus moc vyvinuté textury a je prvoplánově přizpůsobena vzhledu dívek z Playboye (to první zmiňovaná je nesporně hezčí ;). Poslední postavou je hacker J.C., mladík na Vaší straně.

Ve hře je po vzoru HL 2 velké množství nastavení - od zvuku přes grafiku až naštěstí i po titulky. Veškerá mluva v neherních animacích, a není jich málo, je totiž dabována angličtinou, a to ne zrovna nejsrozumitelnější. Titulky naštěstí nechybí.

Z HL 2 se s enginem samozřejmě dochovalo neuvěřitelně interaktivní prostředí. Můžete zvedat, rozbíjet, posouvat a házet většinu předmětů, zkrátka source engine. Přes to všechno mám ale pocit, že v HL 2 dotáhli interaktivnost o fous dál co se týče nabídky věcí, které se sebou nechají něco dělat.

Pro oživení hry a snad aby nespadla jen k jednotvárné střelbě, umístili tvůrci po mapě v hojném počtu kanistry s benzínem, výbušné barely a tlakové láhve, což jsou předměty reagující na střelbu výbuchem nebo u láhví způsobem raketa. Z přestřelek si tak můžete udělat scénu jako z bondovky – místo palby na víc nepřátel prostřelíte barel mezi nimi a je vyřízeno. Někdy se toho dá využít nejen k pobavení, ale i takticky, obzvláště tlakové láhve jsou vhodné pro čištění za roh. S upadáním k nudné střelbě se tak po většinu hry nesetkáte.

Naprostou samozřejmostí je i sbírání zbraní zabitým. O střelivo sice většinou nouzi mít nebudete a stačí jej brát jednomu ze zhruba deseti zabitých, přesto se vyplatí přijít si zkontrolovat každé tělo. Z některých protivníků padají užitečné věci jako granáty, sekundární munice nebo lékárničky.

Hra rozlišuje zásahy do jednotlivých částí těla nepřítele nebo příšery, s tím souvisí ulétávání končetin a dokonce i smrt podle toho, jak jste protivníka zasáhli. Osobně mám nejraději výbušné barely a granáty.

Obtížnost je plynule volitelná, pro začátek jsem posuvník narazil až na levý okraj „nejlehčí“. Připadal jsem si až trapně nesmrtelně, po několika neúspěších na obě strany jsem si nakonec našel správnou pozici. Navíc je k dispozici ještě jeden posuvník, ovládající nápovědu. Nastavuje, za jak dlouho Vás hra trkne když bloumáte na jednom místě, ale jeho funkce je pochybná, poněvadž mě na jednom zákysu nechal přes hodinu dokud jsem si poradil sám.

HUD je kompaktní a velice přehledný. Levý spodní roh obrazovky podává informace o zdraví, munici, typu zbraně a počtech granátů. Velmi pěkný a praktický nápad je ukazování stavu zásobníku vedle zaměřovacího kříže, což ulehčí od věčného přebíhání očima k HUDu.

Hudba, tam kde zní, zní pěkně. Určitě je škoda, že není ozvučená větší část hry.

Klady a zápory

Grafika
Interaktivita

Občas upadá do nudné střílečky
Málo druhů nepřátel a příšer
Nevýhodný poměr cena/délka hry

O grafice byla ve zkratce řeč v již v úvodu. Hra vypadá naprosto shodně s HL 2, což se dá stále označit za vynikající. Narozdíl od něj má ale, nepochopitelně, za srovnatelné vizuální podoby o něco menší nároky na počítač.

Hra poskytuje neuvěřitelný statistický přehled prakticky o všem, co děláte. V několika kategoriích najdete vedle běžných čísel jako přesnost střelby, počet vystřelených nábojů a zabitých nepřátel i takové zajímavosti jako počet ušlých kroků, skoků, vystřelených nábojů a zasažených nepřátel na hodinu hry a nepřeberné množství dalších údajů. Dokonce si můžete na některé z nich prohlédnout i grafy - nejvíce mě zaujal pentagram rovnováhy mezi zdravím, způsobeným poškozením, nachozenou vzdáleností, objevováním a zbraněmi (dá se tak lehce porovnat styl hry více hráčů). Ačkoli naprostou většinu poskytovaného přehledu ve hře nikdy nevyužijete, je to určitě zajímavé.

Již v úvodu bylo zmíněno, že se hra dělí do episod. Jednotlivé krátké episody by jednak měly přinést větší napětí během očekávání a vývoje příběhu a jednak budou levnější, což je přijatelnější pro obě strany - hráči neutratí tolik najednou a firma se alespoň částečně vyhne pirátství. Jedna episoda by se měla cenově pohybovat mezi $15 - $20, to znamená zhruba něco mezi třemi až čtyřmi sty korunami. To je možná až příliš na hru s podprůměrnou hrací dobou. Jsem zvědavý jaký bude mít tento systém ohlas.

Verdikt:
SiN se velmi podobá HL 2, což mu ale dopředu zaručuje vysoké hodnocení. Prakticky hře nemůžu vytknout žádnou větší chybu a protože se jedná o episodní hru, nelze ji vyčítat ani krátkou dobu hraní (nastavenou cenu za epizodu ale ano). Má příběh, má atmosféru, pěkně vypadá, dobře se hraje, nemá masřky – pro fandy FPS povinnost, pro ostatní rozhodně dobrá volba. Pokud další episody udrží laťku, můžeme se těšit na dlouhou zábavu dlouhých prázdninových dní.