Ty nejobyčejnější nápady obvykle znamenají úspěch. Ví to v podstatě každý z nás, málokdo se toho ovšem drží. Asi na to nemyslel ani Will Wright, když jej před 15 lety napadlo vytvořit hru s jasným a velmi jednoduchým námětem – hra na starostu a v určitých chvílích také na boha. Z této ideje vzešlo první SimCity a zaznamenalo okamžitý úspěch, která (nehledě až tak zcela na kvalitu) sklidila také všechna pokračování (SimCity 2000, SimCity 3000) a to včetně různých komerčně prodávaných přídavků. Není pochyb o tom, že další miliony, či miliardy dolarů vydělá W. Wrightovi a společnosti Electronic Arts také aktuální SimCity 4, o kterém si dnes něco málo povíme. Ještě než se tomu tak stane, je třeba zmínit další jednoduchý a přitom nadmíru úspěšný projekt Maxisu a páně Wrighta. V jedné z jeho slabých chvilek jej napadlo vytvořit hru v níž si budou lidé hrát na život – The Sims. Opět úspěch jako hrom (The Sims včetně rádoby datadisků jsou konstantně nejprodávanější hrou téměř po celém světě) o čemž svědčí spuštění nedávno dokončené online only podoby - The Sims online. Osobně nechápu, v čem je celá série The Sims pro lidi tak přitažlivá, proč si touží hrát na zcela obyčejný život, ale je to v podstatě jedno. Na Sim City jsem se těšil dlouho a o The Sims padla zmínka pouze kvůli předpokládanému propojení obou her určitými prvky, o kterých si později řekneme více.
První co v SimCity 4 spatříte je regionální mapa. Jde v podstatě o jakýsi malý placatý kontinent, rozdělený na několik území (sousedství), která čekají na zásah shůry, na boha, starostu – tedy na hráče, až je svojí láskyplnou rukou přetvoří ve fungující vesnice, města, metropole plné lidí, obchodů, továren, hřišť, univerzit etc. Stačí si pouze vybrat sympatický kus země a začít. K dispozici je kromě anonymních území také několik již pojmenovaných, která jsou vytvořena podle reálných předloh. Stačí jmenovat například Berlín, NewYork, San Francisco a další. Nečekejte však, že zde naleznete již předpřipravené základy budoucí metropole, nebo dokonce již fungující město. Nic takového, jde pouze o terén upravený podle reálné předlohy a pouze na vás záleží zda z tohoto kusu země opravdu stane životem sršící centrum. Právě fakt, že je k dispozici několik sousedících území, je dalším důkazem o přejímání prvků ze Sims. Pokud se totiž podaří vybudovat jedno fungující město, či alespoň vesnici, je možné se přesunou o kousek dále, zbudovat další a pak je vzájemně propojit a navázat ekonomickou spolupráci prospěšnou oběma stranám. Budete-li mít dostatečnou výdrž a bezpochyby také notnou dávku talentu, můžete zaplnit městy celou mapu a naráz si tak ze SimCity udělat Sim kontinent. Jde však o krajní možnost, kterou využijí jen náruživí hráči, vlastně i hráčky, které se také jistě rády ujmou budovatelské role. Ještě předtím, než si tedy zvolíte svůj kousek země a započnete s božskou seberealizací, je třeba upozornit, že Maxis nezapomněl ani na krátký, ale názorný tutoriál. Ten v několika jednoduchých krocích vysvětlí základní herní principy SimCity a v druhém případě naučí pracovat s nástroji pro úpravu země a terénu. Nováčci tuhle funkci jistě přivítají, ale veteráni pro něž není SC4 prvním dílem jej mohou v klidu přeskočit, nic nového se z něj totiž nedozvědí.
Právě jste si tedy vybrali své startovní území, pojmenovali jej, nebo mu nechali původní jméno a rádi byste začali stavět a naplňovat své budovatelské potřeby. Ale co to! Překáží vám v tom nevzhledný kopec, no a ty močály uprostřed budoucího obchodního centra také nepůsobí zrovna esteticky. Ačkoli ve skutečnosti by to byl další problém s nímž je třeba se operativně vypořádat, v imaginárním světe SimCity to není žádný problém. Stačí si prohlédnout některé položky v přehledném menu na levé straně obrazovky, vybrat ten správný nástroj a začít měnit tvář země. To co přírodě trvalo několik desítek tisíc let zvládne zručný hráč za pár sekund. Tuhle sopku raději odstraní, tamhle si vytvoří pěkné jezírko a nad ním vyprofiluje několik teras, jako stvořených pro budoucí vilovou čtvrť. Na místě, kde bude za několik let/hodin střed budoucího města terén zploští a na vzdáleném koutě malé mapky vytvoří pěkné pohoří pro zimní i letní dovolenou svých přepracovaných obyvatel. Práce s terénem je opravdu jednoduchá a je příjemné sledovat, jak se pod kurzorem vše okamžitě mění. Navíc díky široké škále nástrojů lze s terénem provádět opravdu cokoli. Stejně tak lze následně osadit území mnoha druhy porostu a virtuálně sem nahnat různé druhy zvěře. Opravdu stačí jenom špetka představivosti a schopnost vyvarovat se úprav, které by po několika herních letech mohly vadit dalšímu růstu města. Všechny tyto terénní úpravy je záhodno provádět ještě před založením města, později byste se totiž mohli setkat s negativní reakcí od vlastních Simů a to by pro vás, jako starostu, jemuž právě na obyvatelích města nejvíce záleží, byla ta největší potupa.
Terén je tedy upravený přesně podle vašich přestav a nic nebrání vrhnout se do budování vlastního města. Hned zpočátku je třeba dávat opravdu bedlivý pozor na stav bankovního účtu. Z vlastní zkušenosti vím moc dobře, jak lehké je začít překotně budovat a utrácet za nové zóny, objekty, silnice, nemocnice, požární stanice, prostě za všechno, co by dobře fungující velkoměsto mělo mít. Není dobré o několika málo postavených domcích přemýšlet jako o metropoli. Je třeba začít pěkně pomaloučku. Zbudovat elektrárnu, pak první obytné, obchodní a průmyslové zóny, samozřejmě ty nejlevnější z nejmenší hustotou a také nejnižšími poplatky za pronájem. Kolem ještě načrtneme myší krátkou silnici a čekáme. Za chvíli - až si obyvatelé začnou stavět první domky a základy továren také začnou růst do výše - je možné pokračovat dále. Prodloužíme silnici, aby obyvatelé nemuseli za prací jezdit daleko, podle počtu Simů vybudujeme školu a také malé zdravotní středisko. A pak opět čekáme, což je činnost, které si během hraní SimCity užijete opravdu dosytosti. Prostě nesmíte začít utrácet a začít stavět vše naráz, jinak se po několika minutách dostanete do červených čísel, ze kterých vám pomůže pouze půjčka v bance, nebo souhlas se zbudováním skládky toxického odpadu na okraji města, či vojenské raketové základny. Tyto alternativy sice vyřeší na čas finanční problémy, ale dramaticky ovlivní vaši oblíbenost jako starosty a zvýší ukazatel znečistění města –tedy ta nejdůležitější měřítka, dle kterých se řídí Simové při rozhodování o tom, zda se k vám přestěhovat, či ne. A vy jich potřebujete co nejvíce.
Později, když město jakž takž funguje a stav finančního konta se stále drží v plusu, již není čekání mezi dalším budováním tak zdlouhavé. Se zvyšujícím se počtem obyvatel je totiž nutné dopředu přemýšlet o tom, kde je nejvhodnější místo pro zbudování dálnice, či městského obchvatu, budete muset řešit první (zatím drobné) občanské nepokoje, objeví se také požáry a do města se potichu vkrade kriminální živel. Další důležitou součástí pracovního dne starosty je zkoumání potřeb obyvatel a určování daňového zatížení. Daně je možné nastavovat jak globálně (např. celému průmyslovému bloku), tak i místně (pouze jedné továrně). Stejně tak lze daň snížit jen v jedné části města, kam je zapotřebí přilákat obyvatele a tam kde je lidiček dost ji nepatrně zvýšit. Účinky těchto kroků zjistíte skrze obyvatelstvo, kteří si rázně dokáže říci o změnu, nebo přes vševědoucí poradce, či ukazatele a statistiky, které jsou přehledné, jednoduché a vše-říkající. Poslední možností a zároveň také novinkou jsou vaši vlastní Simové. Návrháři umožnili importovat své postavy z The Sims, nebo si vytvořit vlastní přímo v SimCity 4. Tito špióni pak budou podávat informace takříkajíc přímo z bojiště. Budou informovat o současných potřebách obyvatel v okolí, sdělí vám co jim vadí, co se jim líbí co by chtěli a co rozhodně ne. Jistě to je příjemné osvěžení, ale tak trochu samoúčelné, sloužící pouze k přilákání nových hráčů. Právě těch co jsou ochotni vyhazovat další a další peníze za datadisky k The Sims Je to zkrátka pouze komerční tah postrádající většího smyslu.
Dalším prvkem, tentokrát pozitivním, který SC4 přebralo od The Sims je ovládání. Je přehledné, jednoduché, snadno pochopitelné a po několika minutách se v něm bezpečně zorientujete. Zkrátka je skvělé a nic víc není třeba ovládat. Alespoň malou pozornost si však zaslouží katastrofy, oblíbený to prvek mnoha hráčů. Stejně jako v předešlých dílech je možné své město dobrovolně ničit velkým požárem, tornádem, nádherným robotem a pro fajnšmekry (si) přiletí také UFO. Účinky, které dokážou tyto katastrofy způsobit jistě ní třeba blíže rozebírat. Zní to snad až krutě, ale sledovat v panice pobíhající obyvatele, snažící se uniknout silnému větru je opravdu krása. V souvislosti s katastrofami však zamrzí jedna věc, která návrhářům unikla. Pokud je totiž někdo nemá rád a netouží po tom, aby jim něco strašného zničilo jejich kvetoucí metropoli, má smůlu. Na rozdíl od předchozích dílů nejdou vypnout a buďte si jisti, že město zasáhnou v okamžicích největšího rozkvětu. Přeci jenom je docela otravné řešit každou chvíli výskyt tornáda či požáru, který nedokážou okamžitě zastavit ani vaše hasičské hlídky.
Pravděpodobně největší inovací oproti minulému dílu je grafika. Jestliže u SC 3000 každý očekával 3D grafiku a z její absence byl pak zklamán, zde nic podobného nehrozí. Tvůrci již dopředu anoncovali, že zůstane zachován isometrický pohled s možností zoomu a natočení pohledu do 4 směrů. Díky bohu za to. Kdyby bylo vše ve 3d, jistě bychom se nedočkali tak detailní grafiky při jakémkoli stupni přiblížení. Je opravdu potěšením a také asi největším lákadlem hry, sledovat život vámi zbudovaného města. Stačí si navolit největší stupeň zoomu a sledovat jak detailně zpracovaní Simové žijí, jak si děti hrají na hřišti, jak dospělý dojíždějí do práce, jak vojáci při přehlídce mašírují městem. Grafická stránka hry si zkrátka nezaslouží jakoukoli výtku. Horší už to je s rychlostí enginu. Cukání a trhání si užijete zejména v pozdějších fázích hry, kdy je vaše město hustě obydlené a hýří aktivitou. A nezáleží ani tak na síle procesoru a velikosti paměti RAM. Jde zkrátka o chybu v enginu, kterou snad odstraní již první patch. K trhání docházelo jak na PC s 256 tak i 512 a 1024 MB RAM a CPU o síle 1700 a 2100 MHz. Podotýkám, že všechny systémy byly vyladěny a v žádných jiných hrách s nimi nebyl nejmenší problémy. Další chybou je problém s anti-aliasingem na strojích s grafickými kartami od ATI, což doufejme také bude řešit patch. Všechny tyto nedostatky jsou o to překvapivější, že tvůrci měli - díky posunutému termínu vydání o několik měsíců - dost času na to, aby je odstranili.
Kritiku si zaslouží také absence jakýchkoli scénářů či kampaní. SimCity 4 obsahuje pouze free mód. Citelně zde chybí předpřipravená města, kde je třeba řešit nějaký závažný problém - tak jak tomu bylo u minulých dílů. Je téměř jisté, že se zakrátko na internetu objeví první fanouškovské pokusy, ale za ty peníze co SC 4 stojí, by tvůrci něco měli vymyslet sami. Pravděpodobně však chystají datadisk, aby vytáhli z kapes zákazníků co nejvíce peněz. Tahle taktika je dnes sice běžná, ale rozhodně není sympatická. Naopak pochvalu a jedničku s hvězdičkou si tvůrci mohou zapsat za zvolený hudební doprovod, který na rozdíl od předešlých dílů neuspává, ba co víc, inspiruje k další tvůrčí činnosti.
Celkově vzato nepřináší SimCity 4 nic nového převratného ani revolučního. Několik nových prvků zde sice najdeme, ale rozhodně neznamenají posun a klidně se bez nich lze obejít. Výrazným face liftingem prošla grafika, která je opravdu nádherná a pro mnoho hráčů to jistě bude jeden z hlavních motivů pro koupi SimCity 4. Samotný sytém však zůstal prakticky nezměněn, což je jedině dobře – je léty vyzkoušený, jednoduchý, fungující a hlavně zábavný. Zkušení hráči se díky tomu rychle dostanou do hry a nováčkům jeho zvládnutí nebude dělat žádné potíže. Jediné co zamrzí je zmiňovaná absence jakýchkoli scénářů či připravených úkolů a technické problémy. Ani tyto chyby však nic nezmění na tom, že je SimCity 4 nadmíru hratelná mírumilovná hra pro širokou veřejnost, která si zaslouží kladné hodnocení.
Poznámka.: Služba hry více hráčů přes internet nebyla v době testování spuštěna.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|