Psal se rok 2001 a konzole PlayStation 2 byla v herním světě žhavou novinkou. Tehdy nabušený hardware v čele s vyzdvihovaným CPU nazvaným Emotion Engine dokázal to, o čem se majitelům předchozí generace PlayStation i PC hráčům mohlo jen zdát.
Jednou z prvních her, která ukázala, co tato mašinka opravdu umí, se stal Silent Hill 2. Šlo o plnohodnotný AAA titul, nejenom o technické demo. Již jednička byla veledílo. Pokračování, které se vydalo vlastní cestou s nenavazujícím příběhem, se brzy stalo kultem samo o sobě. Pro některé hráče je dokonce nejlepším dílem série.
 |
Nelibost hráčů vůči Bloober Teamu
Ohlášení remaku před dvěma lety vyvolalo velké vášně. Ne že by si to taková pecka nezasloužila. Přeci jenom jde o letitý horor. I když je pro nás stále skvělý, z moderního hlediska je už zastaralý. Ne, zastaralý je ošklivé slovo. Prostě jde o retro. Zvláště, co se ovládání a bojového systému týče. Pochyby o novém projektu si ale mnozí neodpustili.
Stojí za ním totiž lehce kontroverzní polský Bloober Team. I když jde o studio zaměřené na hororovou tvorbu, hry jako Layers of Fear, její pokračování, filmová licence Blair Witch nebo originální, ale sporně přijaté The Medium o alternativní realitě prostě nepatří mezi ty nejlepší zástupce herních hororů.
Dobové vzpomínky na Silent Hill 2 v obchodechDodnes s láskou vzpomínáme na konec roku 2001, kdy se na trhu objevily pro PlayStation 2 první pecky jako Devil May Cry, Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty a v neposlední řadě i Silent Hill 2. Moc dobře si pamatujeme, jak jsme obdivně koukali na rozkládací papírový obal, ve kterém původní verze hry vyšla. Kromě herního disku a manuálu se v něm nacházelo bonusové DVD a samolepka s děsivou zdravotní sestřičkou, kterou jsme tehdy jako neuvážení sběratelé nalepili na starou skříň. Jauvajz. O něco později vyšla xboxová verze nazvaná Silent Hill 2: Inner Fears, která na tom byla technicky o něco lépe a přinesla dodatečnou kampaň za záhadnou Marii nazvanou Born from a wish. Z naší sbírky se ještě rádi pochlubíme kompilací Silent Hill HD Collection, která kromě dvojky obsahuje i třetí díl.  |
Jsou to prostě dobré žánrovky, ale není to extraliga jako Silent Hill 1, 2 nebo 3. Navíc první zveřejněné video z remaku nevypadalo kdovíjak. I my jsme z něj moc nadšeni nebyli. Na Bloober Team se tak snesla nebývalá vlna kritiky ještě před vydáním hry. Prskalo se na novou podobu hlavního hrdiny, změněný bojový systém a ledacos dalšího. Nakonec je ale všechno jinak – 23 let po prvním zahrání originálu můžeme s radostí říct, že remake dopadl lépe, než jsme čekali. Mnohem lépe. Vzhledem k tomu, že Silent Hill 2 vyšel nejdříve pro PlayStation 2, oceňujeme, že je předělávka v konzolové podobě po dobu jednoho roku časově exkluzivní pro PlayStation 5.
Dopis od mrtvé manželky
Pokud jste původní hru nehráli, nebo ji ani moc neznáte, vězte, že příběh Silent Hillu 2 je temný, vtahující a poutavý. Hlavní hrdina James Sunderland dostává dopis od své manželky Mary, která ho vyzývá, aby za ní přijel do městečka, jehož název nese samotná hra. Má se dostavit na jejich „výjimečné místo“. Na tom by nebylo nic divného, kdyby nebyla Mary již tři roky mrtvá. Jamesovi to tedy pochopitelně nedá a vydává se na místo ponořeného do strašidelné mlhy. Již po pár okamžicích si uvědomuje, že je zde něco v nepořádku. Následuje strastiplná cesta napříč Silent Hillem, kde James potká nejenom řadu bizarních postav, ale i brachiálních monster.
Silent Hill 2 (2024)
Silent Hill 2 (2024)
Z herního i technického hlediska je remake oproti originálu někde úplně jinde. A není to jenom tím, že hra vyšla na o tři generace novější hardware. Stále jde o survival horor s bolestivými psychologickými motivy, kde je extrémně důležitá explorace prostředí. Zde sice najdete do střelných zbraní podstatně více nábojů než kdysi, ale všechny se počítají. Škoda každé rány, která padne vedle. Pryč jsou statické a izometrické úhly kamer. Znovuzrozený Silent Hill 2 má moderní kameru zpoza Jamesových ramen. Dění je svižnější a více vtahující. Míření i střílení palnými zbraněmi jako pistolí, brokovnicí či puškou má drive a sedne do rukou.
Ach ty úskoky
Soubojový systém byl v tomto směru vylepšen a likvidace zdeformovaných zdravotních sestřiček, oživlých figurín, přerostlého hmyzu a dalších hnusů ze Silent Hillu je při střílení o poznání snadnější než v minulosti. Pak tu ale máme boj zblízka s prknem probitým hřebíky a později ocelovou trubkou v ruce. Bohužel je to tak trochu prekérka. Úplně se nepovedl, jelikož je založen kromě útoků i na úskocích. Ty prostě ve hře, jako je tato, nefungují. Nejenže vypadají v rozpadlých a depresivních lokacích mlžného města směšně, ale také se snadno v úzkých chodbách zaseknete, schytáte to kudlou do bříška a je s vámi amen.
Toto je ale jeden z mála škraloupů, které tato jinak téměř dokonalá videohra má. V době recenzování před samotným vydáním jsme narazili i na pár bugů. Při jednom dokonce zmizely předměty k řešení hlavolamu, ale tyto malé nedokonalosti již jistě zmizely se stažením opravných patchů, kterých již vyšlo několik. A i když věc jako úskoky do této hry podle nás moc nepatří, celkově povznesly soubojový systém Silent Hill 2 do nových výšek. Hra má v sobě dostatek originálu, ale přináší mnohé nové. Kvitujeme, že se naši polští sousedé radili s původními vývojáři z Konami. Znatelně to bylo přínosné. Samotné město jako by ještě více nemrtvě ožilo. I když narazíte na staré známé lokace, jen část z nich je stejná. Další jsou pozměněné, jiné zase úplně nové.
Staronový Silent Hill
Žádná z nich přitom nevypadá, jako že by do hry nepatřila nebo byla přidána později. Kromě ulic zavítáte i do podzemí, do nemocnice, bytového komplexu i věznice. Procházení Silent Hillu nikdy nebylo tak děsivé a mrazivé. Hra je oproti originálu více než dvojnásobně dlouhá a její první průchod nám trval 18 hodin. Opakované hraní se vyplatí kvůli různým koncům. V remaku přibyly dokonce nové. Důraz na exploraci jsme zmínili, důležité je se podívat do všech zákoutí. Bloober Team nejen že vylepšil bourání zdí, díky němuž se dostanete dál do skrytých místností, ale naše demoliční já potěšil tříštěním skla výloh, skříní a nepojízdných automobilů, které vede k získávání munice i ozdravných prášků a injekcí.
Silent Hill 2 (2024)
Silent Hill 2 (2024)
K tomu se připravte na návrat milovaného i nenáviděného rádia. Jakmile bude poblíž stvůra, začne šumět. Tedy většinou. Tvůrci chytře využili toho, že si zvyknete na šumění, pokud je nějaká ta sestřička či masitá deformace poblíž. Přenosné rádio kvůli jejich škodolibosti nefunguje občas tak, jak má. A co se týče strachu, je všudypřítomný. Lhali bychom, kdybychom netvrdili, že toto je nejstrašidelnější hra v celé sérii vůbec. Rozvádí dál motivy nastřelené předchozími díly a tím remake Silent Hillu 2 boduje na všech frontách.
Krví a hnisem oblepeným monstrům sekunduje audio teror. Co je děsivější? Strach a děs vzbuzující skřeky, temné hlasy, pláč žen, nebo krvelačné monstrum, které se chystá vám přivodit pár nepěkných zlomenin, než vydechnete naposledy?
Vrátil se i Pyra…pššt!
Nemyslíme, že je potřeba to zmiňovat, ale se Silent Hillem 2 se vrátil i ON. Jeho jméno netřeba vyslovovat nahlas, ale varování před jeho návratem si neodpustíme. Přiznáváme se, že i nás ON děsí. Jeho maskovaná tvář, obří nůž, nevyhnutelná konfrontace i přes jeho pomalou chůzi, prostě brrr. Ano, tento neřád je to nejděsivější, co se vám v Silent Hillu 2 postaví. Žádné jiné monstrum v sérii nezískalo tak kultovní status. Díky své obludnosti se stalo nedílnou součástí hororové (pop)kultury. Tento bastard je prostě zpět a je děsivější než kdykoliv předtím.
Hádanky a hlavolamy byly vždy nedílnou součástí pravověrných hororů a série Silent Hill nebyla výjimkou. V aktuálním remaku druhého dílu jsou jedny z nejlepších, které jsme ve strašidelné videohře plnili. Všechny se dají vyřešit logickým uvažováním, zkoumáním prostředí a hledáním předmětů. I když jsme se u některých na chvíli zdrželi, v žádném z případů se nejednalo o frustrující zásek. Některé rébusy jsou úplně nové, jiné jsou „remixy“ těch starých známých. Stejně jako v originále si lze nastavit obtížnost nejenom soubojů, ale i hlavolamů. Zkušenější hráči si mohou zvolit větší výzvu a ti příležitostní nebo začínající se nemusejí bát si hru zahrát. Tedy bát se kvůli obtížným hádankám.
Šoky při prohlížení mapy
Během proplétání se ulicemi Silent Hillu budete pohlceni nejenom temnotou, ale i nechvalně proslulou mlhou. S tmou vám pomůže baterka. Práci s ní zpracovali vývojáři famózně. S její pomocí budete odkrývat záhady a hnusy prokletého města a někdy si i přát, abyste ji někdy neměli a neviděli zrůdné výjevy, které se na vás ze tmy vynoří. I když jde víceméně o lineární dílo, zabloudění v rozpadlých budovách nebo mlžných ulicích není nic výjimečného. Naštěstí vám pomůže mapa, do které si James zapisuje postup. I když je velmi nápomocná, Bloober Team z ní udělal zbraň strachu.
Silent Hill 2 (2024)
Silent Hill 2 (2024)
Mapu si totiž prohlížíte v reálném čase. Při jejím otevření na vás mohou zaútočit krvelačná monstra. Pokud se tedy budete nacházet v místech, kde jsou jich hordy, a že takových míst na konci hry je habaděj, je lepší si cestu zapamatovat. Vyhnete se tak nečekaným útokům. Mlha, která vás častokrát obklopí, je zpracována nejlépe ze všech videoher, co jsme zatím viděli a hráli. Nemalou měrou se na tom podílí použitý Unreal Engine 5. I když první videa ze hry nevypadala nic moc, finální výsledek je dechberoucí. Prostředí je famózní, plné detailů, a i když jsou všude rozmazány nejrůznější fujtajbly, textury prostředí jsou ostré jako břitva.
Upřednostnili jsme lepší grafiku
Modely postav dávají najevo, že jde o next gen titul pro PlayStation 5. Jak už to tak dnes bývá, i remake Silent Hillu 2 nabízí dva režimy zobrazení. Ten první upřednostňuje rozlišení a grafické detaily, zatímco framerate je nastaven na 30 snímků. V něm jsme hru pařili. K zaškobrtnutí fps došlo jenom při frenetických situacích, kdy se na obrazovce objevilo mnoho monster. Silent Hill 2 však není Stellar Blade, kde se zpomalení hry rovná újmě na zdraví nebo smrti. K dispozici je taktéž režim zobrazení s horším rozlišením a lepším frameratem cílícím na nezamčených 60 fps. Pro nás byla preference grafiky jasným vítězem.
Silent Hill 2 (2024)
Opomenout nelze fenomenální hudbu, za kterou opět stojí Akira Yamaoka, jenž ji složil nejenom pro původní druhý díl, ale lze ho považovat za dvorního skladatele celé série. Naposledy jsme mohli slyšet jeho tvorbu v příjemné jednohubce Silent Hill: The Short Message, která je pro PlayStation 5 k dispozici zcela zdarma. Yamaoka přepracoval v remaku dvojky vše, co mělo smysl, a už tak husí kůži nahánějící hudbu okořenil ještě další špetkou temnoty. Bát se ale nemusíte, všechny známé motivy a melodie poznáte. Zvuk je na úrovni hudby a dabing je kompletně nový a povedený. Co se technické stránky týče, chválíme i využití ovladače DualSense. Adaptivní spouště kladou odpor při střílení, haptická odezva nahání vibracemi hrůzu v těch správných chvílích.
Remake si nezadá s originálem
A těmi rozhodně nejsou jenom boje. K tomu svítí diody barevně podle toho, jaké máte zdraví a repráček šumí jako zmíněné rádio hlásící přítomnost zrůd. Capcom svými remaky série Resident Evil, vyjma třetího dílu, ukázal, jak mají vypadat moderní předělávky klasických videoherních hororů. Doslova vyšlapal cestu pro Bloober Team, který podobným stylem vrátil mezi neživé Silent Hill 2. Je to mistrovský kousek, který si v ničem nezadá s originálem. Pro většinu hráčů bude nejspíš lepší. Zvláště pro mladší ročníky. My budeme mít navždy v srdcích obě verze. Co se týče aktuální herní nabídky, toto je veledílo, které byste si neměli za žádnou cenu nechat ujít. Tedy pokud na něj máte odvahu.
