RECENZE: Shadow of Mordor je dosud nejlepší hrou ze Středozemě
Middle-Earth: Shadow of Mordor
Platforma: PC
Výrobce:
Monolith
- Nemesis systém
- Odladěné ovládání a soubojový systém
- Grafický kabát
- Výborná optimalizace
- Dlouhá herní doba
- Slabší příběh
Šaman Goroth. To jméno mi nedá spát. Ta zjizvená, rozšklebená tlama mě pronásleduje pokaždé, když únavou přivřu oči. V uších mi pořád zvoní ten zlý, nakřáplý hlas, který se znovu a znovu ptá: „Tak co hraničáři, tobě to minule nestačilo?“
Přitom to všechno začalo jako obvykle – v zorném poli se mi objevil další orcký kapitán. Stačilo se na něj zaměřit, vylákat ho od početné posádky tvrze a tam si to s ním pěkně vyřídit jeden na jednoho. To, že má místo přilby rozšklebenou lebku velké šelmy, nebo to, že vládne dalekonosnou kuší, mě nezastrašilo.
Koneckonců už jsem na lopatky složil větší drsňáky. A taky že ano – po krátkém boji skončil šaman Goroth v prachu cesty a já myslel, že už ho nikdy neuvidím. Zapomněl jsem na něj. Jenže pak jsem bojoval s jiným kapitánem a na pomoc mu přispěchal... ON! Sice už bez kostěné přilby a pokrytý jizvami, ale byl to on.
Posmíval se mi a já byl v takovém šoku, že mě Goroth zabil. Síla přízraku mě sice nenechala odejít na druhou stranu, ale skoro to vypadalo, že i Gorotha stráží nějaká mocná síla. Od té doby jsme se znovu střetli pětkrát. Třikrát jsem zemřel já, dvakrát on. Nedělám si iluze o tom, že bych se ho zbavil. Určitě se znovu objeví.
Tento dlouhý úvod krásně popisuje mé zážitky z hraní a současně přibližuje nejsilnější přednost Middle-Earth: Shadow of Mordor. A to je Nemesis systém. Díky němu má každý hráč svou unikátní orckou hordu, s jinými kapitány a náčelníky, z nichž každý má jiné slabiny a silné stránky.
Každý ork je jiný
A i když většinu z nich v kůži Taliona pobijete a po deseti minutách už si nebudete ani pamatovat jejich jména, můžete zažít něco podobného jako já s Gorothem. A věřte, že pak budete ostatním hráčům vyprávět o tom, jak jste se toho tuhého bastarda snažili zabít a často jste to byli naopak vy, kdo tahal za kratší (a zkrvavený) konec.
Příběh hry je už bohužel slabší – motiv pomsty je snad nejohranější ze všech a i když je tu ozvláštněn přítomností záhadného ducha, který odmítá nechat hlavního hrdinu zemřít, pořád je to jen pomsta za smrt manželky a syna. I přítomnost oblíbeného Gluma je tu naroubovaná na sílu a působí dojmem, že se jen autoři chtěli zavděčit fanouškům Středozemě.
To naštěstí vyvažuje parádní hratelnost notně podporovaná už zmíněným Nemesis systémem. Kromě hlavních příběhových misí, kterých je přesně dvacet, se totiž může Talion vesele věnovat vedlejším aktivitám, mezi které patří sbírání léčivých bylin, lov divoké zvěře nebo osvobozování lidských otroků z orckých pracek.
Krom toho jsou po světě roztroušené desítky artefaktů a ložisek magické elfské měny, za kterou se dají nakupovat upgrady jako je víc šípů v přízračném toulci, větší výdrž hlavního hrdiny nebo možnost vypálit do zbraní runy, které arsenálu přidávají zajímavé pasivní bonusy.
Zbraně má Talion k dispozici celkem tři: pro přímočaré rubání meč, pro boj na dálku přízračný luk a pro tichou likvidaci orckých hord dýku, která bývala ve šťastnějších dobách mečem Talionova syna. Každá zbraň reprezentuje jiný styl hraní a zároveň tři hlavní slabiny orckých velitelů.
Mečem, ohněm.... i dýkou
Zatímco někteří z nich snadno podlehnou ranám meče, na jiné platí šíp vypálený do hlavy nebo naopak tiché bodnutí mezi žebra. Když bojujete s řadovými orky nebo se slabšími kapitány, můžete bojové styly skoro libovolně kombinovat a nepřátele kuchat, střílet i potichu porcovat.
Ale jak velitelé orcké armády nabývají na síle, jsou stále odolnější a luk, dýka nebo meč jim nedokážou ublížit. A u těch nejsilnějších pak platí, že jsou imunní vůči dvěma z trojice zbraní. A to už pak není žádná sranda, zvlášť když se snažíte zlikvidovat silného kapitána, dotírá na vás deset jeho poskoků a další vám do zad střílejí šipky z kuše.
Shadow of Mordor je unikátní tím, že vaší smrtí hra nekončí. Prostě se po nějaké době objevíte na jedné z přízračných věží, které fungují jako záchytné body a cestovní stanice. Jenže čas mezitím běží dál a orkové nezahálejí. Někteří z kapitánů tak mohou v mezičase zemřít, jiní naopak povýšit. A odspodu hierarchie se na uvolněná místa tlačí další a další orkové.
Je to tak nikdy nekončící boj. Když hrajete opatrně a orcké velitele kosíte jednoho po druhém, po nějaké době už nemáte koho zabíjet. Pokud naopak hrajete neopatrně a často umíráte, orkové, kteří vás zabili, jsou stále silnější a zabít je je tak ještě těžší než napoprvé. Hlavně ze začátku, kdy máte omezený arsenál, je často lepší vzít roha než se snažit porazit tolik orků, že by zaplnili půlku Václaváku.
Na druhou stranu se vyplatí orcké velitele kosit, protože z nich padají runy na vylepšení luku, dýky nebo meče. A co se týká bojového systému, je to jakýsi hybrid mezi posledními hrami s Batmanem a sérií Assassin´s Creed. Talion tak vesele vykrývá nepřátelské útoky, zatímco sám rozdává rány.
Když vytvoří dostatečně dlouhý řetěz útoků a protiútoků, může použít speciální úder. Tím je ze začátku jen krvavá poprava nebohého protivníka, posléze se repertoár pochopitelně rozroste o hořící šípy nebo plošný záblesk, který nepřátele kolem Taliona krátce omráčí a dezorientuje. Útoky se pochopitelně dají po nasbírání dostatečného množství zkušeností vylepšovat nebo kombinovat.
Ochoč si svého orka
Nezřízená legrace ovšem začne krátce před koncem kampaně, kdy Talion už nemusí oslabené orcké velitele zabíjet, ale může je díky přízraku v sobě ovládnout a pak poštvat proti ostatním orkům. Brzy jsem se přistihl, že se pokouším ovládnout pokud možno všechny a pak náčelníky na vrcholu orcké hierarchie nechat zabít jejich vlastními bodyguardy.
Pokud jde o grafické zpracování a plynulost hry, měly by se ostatní tituly od Shadow of Mordor učit. I když jsem hrál na PC, které se blíží spíš minimálním doporučeným požadavkům než těm optimálním, běžela hra plynule i v největších bitkách a vypadala prostě parádně, takže jsem po dlouhé době neměl nutkání hrabat se v pokročilých nastaveních a zkoušet, kde bych mohl vymáčknout pár procent výkonu navrch.
Ozvučení je rovněž bez chyby, za vypíchnutí stojí především orčtí velitelé, jejichž hlášky se ani po dvaceti hodinách hraní prakticky neopakují a díky Nemesis systému si přesně pamatují, jestli jste od nich při předchozím setkání zbaběle utekli nebo je naopak vyděsili tak, že to byli oni, kdo pelášil pryč.
Výborně zvládnuté je ovládání, které je také lepší než u 95 procent titulů vyvíjených souběžně na PC a konzole. Zatímco většina vývojářů si s myší a klávesnicí hlavu neláme a často jsou volby v menu nebo přímo ve hře opatřené jen tlačítky z gamepadu, v Monolithu vymysleli ovládací schéma, které je jasné a intuitivní.
Middle-Earth: Shadow of Mordor tak nezbývá doporučit nejen fandům knižního světa J. R. R. Tolkiena, ale všem milovníkům her s otevřeným světem. A Nemesis sytém zaručuje, že každé rozehrání je jiné. Co víc chtít?
Hodnocení hry
Redakce
Čtenáři
Vaše hodnocení
Doposud hodnotilo 610 čtenářů
Youtuberka zjistila, kolik brambor umí Starfield zobrazit, než hra spadne
Počítačová hra Starfield nepřestává hráče fascinovat svojí propracovanou simulací fyziky, když v obrovském otevřeném...
Vývojářský svět v šoku, změna poplatků enginu Unity mění pravidla hry
Nová cenová politika společnosti Unity, která provozuje stejnojmenný engine na výrobu počítačových her, rozladila...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Střílečka s kouzelníky neuspěla, studio propustilo polovinu zaměstnanců
Herní byznys je tvrdý. Přesvědčilo se o tom i nezávislé studio Ascendant, které se svojí fantasy střílečkou Immortals...
Policisté zabavili při razii pušky, munici, kokain a meč z Warcraftu
Při domovní prohlídce u drogových dealerů v kanadské komunitě Norway House objevili policisté 130 gramů kokainu a...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Ikonická filmová scéna posloužila jako drsný zakončovák v Mortal Kombatu
Scéna zúčtování z vynikajícího filmu Kill Bill 2 od Quentina Tarantina posloužila jako vzor pro fatalitu, tedy brutální...
RECENZE: Mortal Kombat 1 je nejbrutálnějším a nejnostalgičtějším dílem
Mortal Kombat 1 se nebojí v případě děje riskovat a staví některé proslulé události na hlavu. Ale i kdyby se vám...
RECENZE: Forspoken je neriskantní sériová výroba, nejvíc baví běhání
Rozsáhlý herní svět, svižné souboje, spousta efektních kouzel, povedená hudba nebo zábavný parkour. Dalo by se čekat,...
RECENZE: Dead Island 2 chce zaujmout hlavně brutalitou. A ono to funguje
Víte, kdo přežije zombie apokalypsu? Zejména kutilové, kteří si dokážou vyrábět kreativní zbraně a pasti. Dead Island 2...
RECENZE: Shadow Gambit je jako Commandos s piráty. Hraje se skvěle
Co mají piráti ze všeho nejraději? Rum a hon za poklady. To přesně čeká prokletou posádku lodi duchů. Ta se vydá najít...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!