S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat je velice povedená akce. Ale ne pro každého

Pokud jste hráli některého z předchozích dvou Stalkerů, tedy Shadow of Chernobyl nebo novější Clear Sky, což byl vlastně prequel, budete po spuštění Call of Pripyat po pár minutách jako doma. Ovšem hráči, pro které je tento díl premiérou, budou na začátku jen nechápavě kroutit hlavou.

Stalker

Úvod hry Call of Pripyat (dále jen CoP) je bohužel jedním ze záporů. V odfláknutém intru seskládaném z pár obrázků se dozvíte, že armáda do Zóny během tzv. operace Průplav (Fairway) poslala pět vrtulníků, které se všechny za záhadných okolností zřítily. Jako armádní major Děgtarev jste vyslán do Zóny s úkolem zjistit, co se stalo, případně najít trosečníky.

Na počátku se objevíte na okraji mapy. V rukou máte starý rezavý samopal, v batohu trošku základního vybavení a dál je vše jen na vás. Po prozkoumání mapy uvidíte, že všechny zřícené vrtulníky jsou na mapě zobrazeny, ale jsou daleko a na některá místa se dokonce ani nedá normálně dostat. Nikdo vám neřekne, kam jít jako první, kde sehnat lepší výbavu, zkrátka nic.

Alespoň menší náznak tutoriálu pro non-hardcore hráče by neškodil, stejně jako menší postrčení na počátku hry. Tohle vhození do víru událostí bez sebemenší berličky hratelnosti neprospívá.

Hlavní mapa Zóny je rozdělena na tři velké sektory. Počáteční oblast v okolí velké ztroskotané lodi Skadovsk, druhá v okolí továrny Jupiter se základnou na vlakové stanici Janov a finální město Pripyat, kam se ale dostanete až v pokročilé části hry.

První dvě oblasti mají vlastní základnu, kde můžete nakupovat a prodávat vybavení, vylepšovat a opravovat zbraně, brát si nové úkoly či jen tak krafat se spoustou jiných stalkerů. A ani v Pripyati nebudete o podobnou základnu ochuzeni, ale vaše možnosti tam jsou značně omezené.

Úkolů je mnoho a i když spousta z nich je podle známé šablony typu "zabij támhlety a dones mi od nich tohle", najdou se i vcelku originální kousky.

Za všechny bych jmenoval quest, kdy jsem měl jinému stalkerovi pomoci s lovem upíra, což je rychlý mutant, který se dokáže zneviditelnit. Protože moje vybavení rozhodně nepatřilo ke kvalitním a rezavý klump v rukách se zasekával téměř pravidelně, nebyl jsem z vyhlídky na setkání s krvelačnou bestií zrovna na větvi. Přesto jsem na nabídku kývl.

Když jsme po chvíli ve sklepení upíra našli a pracně zabili, chtěl jsem si oddychnout, když v tom na nás zaútočil jeho kolega. Bylo to o fous, ale povedlo se. V tom jsme se ale dostali do jejich hnízda, kde jich spalo na desítky a my se museli mezi nimi proplížit. Na čele mi vyvstaly krůpěje potu a napětím jsem skoro nedýchal. Ano, i takto atmosférické okamžiky CoP obsahuje. A to ten quest nebyl ani zdaleka u konce.

Na svých toulkách Zónou narazíte na spoustu podivných věcí, postav i lokací. Jak je u této série zvykem, je vše nadesignováno až do těch nejmenších detailů. Spousta lokací je navíc navržena podle reálné předlohy, takže budete skutečně TAM.

Klíčem k získávání lepšího vybavení a peněz je kromě plnění questů prodej artefaktů. Protože aktuálně obchodníci vykupují pouze zbraně a vybavení v perfektním stavu, už jim neprodáte několik zrezlých pistolek od pár banditů, co vás přepadli támhle za bukem.

Artefakty se sice neválejí na každém rohu jako v prvním dílu, ale zase nebude mít takový problém je najít jako v Clear Sky. V drtivé většině je najdete uprostřed anomálií, které ale za prvé máte zobrazené na mapě a za druhé se kolem nich vytvořily zajímavé geoútvary. S lepším detektorem je jejich nalezení otázkou chvilky. Navíc jednou za čas se Zónou prožene smrtící emise, kterou musíte přečkat v úkrytu a která artefakty znovu vytvoří.

Až si přijdete na slušnou sumičku, je na čase si koupit lepší zbraň a brnění. To se bohužel v boji opotřebovává velice rychle a opravy také něco stojí. Své vybavení si tedy budete muset vylepšit a zde máme další kámen úrazu. Postavy, které vám toto umožní, jsou v celé hře pouze dvě a navíc každé z nich musíte sehnat tři typy sad nářadí. Každá z těchto sad je ve hře pouze ve dvou exemplářích, tedy pro každého jedna a kromě pár typů od několika stalkerů vám nikdo neřekne, kde je máte hledat. Tohle by také šlo trochu zjednodušit.

Jinak ale sandboxová hratelnost titulu náramně prospívá. Můžete si jít téměř kam chcete, prozkoumávat léta opuštěné domy a tovární komplexy nebo se prostě jen postavit na kopec a sledovat, jak smečka zdivočelých psů loví jiná zvířata či třeba osamělého stalkera.

Bohužel z hlavní dějové linie si na zadek nesednete. Počáteční pobíhání po lokacích se spadlými vrtulníky ještě ujde, ale třeba město Pripyat mě trochu zklamalo. Design je opět paráda, ale už tu není žádný obchodník a kvůli prodeji předmětů nebo vylepšování vybavení musíte za velké peníze cestovat zpět do Janova nebo Skadovsku. A navíc ani to už ke konci hry není možné.

Korunu tomu už jen nasazuje vcelku trapný závěr příběhu. Naštěstí po skončení dějové linie lze pokračovat ve hře a dodělat si třeba nesplněné questy.

Po vzoru např. série Fallout sestává outro ze statických obrázků a informací, co se s tím kterým stalkerem či frakcí stalo. Bohužel titulky v této animaci mají příšernou barvu a v kombinaci s fotografiemi je skoro nepřečtete.

V grafice a zvuku se toho od minula příliš nezměnilo, a pokud se vám grafický styl zamlouval u předchůdců, bude se vám líbit i CoP. Bohužel hardwarové nároky nepatří k nejmenším. Už jen úvodní loading trvá několik minut (!) a i ve hře budete (hlavně pokud třeba poběžíte) zažívat občasné trhnutí obrazu, když si hra bude nahrávat data z disku do paměti.

Našince zajisté potěší, že je CoP v prodeji s českými titulky (dabing je na výběr anglický nebo ruský). Bohužel v animacích, kterých si během hraní příběhové linie užijete habaděj, titulky chybí a budete odkázáni jen na své jazykové znalosti (to už naštěstí řeší amatérský mod).

Třetí díl série Stalker se opět povedl. Napravil některé neduhy starších kolegů a nabízí opět vynikající hratelnost v perfektně nadesignované a tajemné Zóně. Pokud vás předchozí dva díly bavily, nemáte co řešit. Ostatní hráči by však měli sáhnout po jiných titulech.