Ruské rozšíření Battlefieldu 1 zpracovává peklo východní fronty. Je skvělé

Do Battlefieldu 1 konečně přichází dlouho očekávaný druhý balíček map věnovaný bojům na východní frontě. Nabízí nejen válku Habsburské monarchie s Rusy, ale také líté střety carských loajalistů s bolševickou armádou. Nezapomnělo se ani na ženský Prapor smrti.

Od vydání prvního balíčku pro Battlefield 1 uplynula poměrně dlouhá doba a na aktuální rozšíření tak fanoušci čekali obzvlášť netrpělivě. Aby taky ne. In the Name of the Tsar toho nabízí o něco více, než tomu bývá u podobných DLC obvyklé. Šest map poprvé situovaných na východní frontu, dvě ruské armády, jedenáct nových zbraní, mód Supply Drop, dvě dvojice epických bitev v rámci režimu Operations i přísun nové vojenské techniky.

K tomu si připočtěte vylepšený boj na koních, návrat specializací a další, nové formy progrese podporující onu sladce nebezpečnou závislost, kterou je Battlefield 1. Výsledek? Jedním slovem - paráda. In the Name of the Tsar je ten nejlepší balíček svého druhu, který jsem za poslední léta hrál.

Battlefield 1: In the Name of the Tsar

Ruská zima na šest způsobů

Největším tahákem balíčku jsou samozřejmě mapy. Zatímco francouzské rozšíření They Shall Not Pass a předchozí expanze pro Battlefield 4 nabízely většinou mapy čtyři, je šestice hodně sympatickým krokem směrem k větší spokojenosti platících fanoušků. Mapy jsou navíc opravdu povedené, navzájem se liší a co je nejdůležitější, nepůsobí jako něco, co v lehce obměněné podobě bylo obsaženo už v základní hře.

Jako první tu máme Lupkow Pass. Boje ve skalnatém terénu zasněženého lesa se se soustředí především na pěchotu. Dostanou v něm prostor ale také piloti letadel a především kavalérie nově vyzbrojená kopím. Absence vozidel a skalnatý terén se spoustou stromů tu určují pravidla hry. Díky množství menších průsmyků, skalisek a přírodních krytů nemají snipeři tak snadný život a Lupkow Pass takto podporuje i boj na blízko. Podobně jako v ostatních mapách, i zde se během kola na nějaký čas zhorší viditelnost, což i ty nejzapřisáhlejší odstřelovače donutí sáhnout třeba po samopalu. A až se na vás takhle zničehonic vyřítí jezdec se skloněným kopím a v trysku vás svým párátkem napíchne jak nějakou jednohubku, budete mu tu radost skoro i přát.

Battlefield 1: In the Name of the Tsar

Mapa Tsaritsyn by nemohla být odlišnější. Patří k těm nejmenším v celé hře a v conquestu na ní bojujete pouze o trojici vlajek. Středobod tvoří katedrála stojící uprostřed země nikoho. Uvnitř se odehrávají obzvlášť intenzivní boje, které nejvíce svědčí hráčům vyzbrojeným brokovnicemi. Vyjděte ale ven a jste, jak se říká, v loji. Abyste se dostali na okraje mapy k dalším vlajkám, musíte se mít hodně na pozoru před tanky i vojáky krčícími se podobně jako vy ve krytech. Vystrčte hlavu a koledujete si o to, že vás dostanou odstřelovači číhající zpravidla v troskách rozbořených budov poblíž obou vlajek.

Ze všech map je Tsaritsyn nejzběsilejší a umírat na ní budete asi nejčastěji. Proto se hodí spíše na režimy s menším počtem hráčů. Conquest trvá vždycky o něco déle a hraní upadá do spawnovacího stereotypu, kde se to sice řeže, ale v podstatě jakoby se nic nedělo. Malé množství vlajek tomuto módu prostě nesvědčí.

Battlefield 1: In the Name of the Tsar

Překvapením je mapa Albion, která nabízí boje na zasněžených ostrůvcích a lehce připomene bojiště z balíčku Naval Strike pro Battlefield 4. Vzhledem k tomu, že boje na vodě mají být tahákem následujícího rozšíření Turning Tides, by tady člověk podobnou mapu moc nečekal. A určitě je co vylepšovat, neboť mám pocit, že tady se záměr úplně nevydařil.

Hráči rychlá plavidla s kulomety k bojům spíše nevyužívají a soustředí se na tradiční bitvy na kopcovitém terénu ostrůvků.

Co se naopak hodně povedlo, je dvojice masivních dělostřeleckých baterií, které se nalézají u dvou conquestových vlajek. Mají ohromnou palebnou sílu i dostřel, hráč je tak může využít k podpoře spolubojovníků dobývajících pozice nepřítele.

Battlefield 1: In the Name of the Tsar

V Brusilov Keep se budete po kolena brodit v ledových vodách místní říčky, většina bojů se ale odehrává v malé vesnici. Je to mapa, která ze všech nejvíce dává vyniknout skvělé destrukci budov. V bezpečí nejste zkrátka nikdy a tanky udělají se zdmi místních chaloupek hodně krátký proces.

Dvě poslední mapy Volga River a Galicia jsou ohromné a na rozdíl od ostatních map v Battlefieldu 1 mají rovinatý terén, jenž ohromně svědčí bojové technice. Zatímco zasněžená Volga River se orientuje na tanky, obrovitánská Galicia vám dovolí sednout za volant mnohem rychlejších strojů. Asi nemusím zdůrazňovat, že obě rovinaté mapy jsou rájem pro odstřelovače. Jenže ve Volze vás před nimi dokážou ochránit staré dobré zákopy, a v bahnité Galicii vám k tomu poslouží krátery vzniklé dělostřeleckou palbou. Pohybovat se z krytu do krytu s vědomím, že na vás tam někde číhá trpělivý odstřelovač, je docela nářez.

Jak už jsem psal, mapy jsou prostě výborné a vzájemně hodně odlišné, byť mě trochu mrzí, že autoři tentokrát nepřidali žádnou novou „zbraň poslední záchrany“, která má pomoci prohrávajícímu týmu. V Albionu připluje loď, jinak vás opět čeká váš starý známý, obrněný vlak.

Battlefield 1: In the Name of the Tsar

Odstřelovačky z Praporu smrti

A kdo touží po ještě epičtějším zážitku, pro toho tu jsou dvě nové operace. Jedna zachycuje bitvy bolševiků s monarchisty na mapách Volga River a Tsaritsyn, druhá boje Rakouska-Uherska s Rusy na bojištích Brusilov Keep a Galicia. Opět platí, že bitvy tu uvádí intra a nastíní kontext dané bitvy. Musím pochválit DICE za to, že se nebojí v Battlefieldu používat i jiné jazyky, než je angličtina.

Tváří balíčku jsou ženy z ruského Praporu smrti, které tu autoři pasovali do rolí sniperů bojujících za cara (nikoliv za bolševiky). A já musím říct, že na rozdíl od dojmů z bety aktuálního Call of Duty: WWII, mi tady ženské postavy ani trochu nevadily. Ano, je to poněkud okatá úlitba současnému trendu a ne, nemyslím si, že žena v uniformě je nejvýstižnější postavou pro titulní obrázek hry pojednávající o první světové válce (aktuální revoluční edice BF1 se všemi balíčky).

Ale jakkoliv okrajovou úlohu Prapor smrti v celkovém kontextu první světové války sehrál, má reálný historický základ a do kontextu hry sedí. Nezapomínejme také, že Battlefield 1 není reálnou simulací války, ale pouze se skutečnými událostmi velmi, opravdu velmi volně inspiruje. Co víc, donutilo mě to něco si o tomto hodně zajímavém tématu přečíst, což je u multiplayerové střílečky docela velký úspěch.

Battlefield 1: In the Name of the Tsar

Zbraně a specializace

Podobně jako v případě francouzského balíčku They Shall Not Pass i tady musím zopakovat, že se mi nelíbí způsob, jak mě autoři nutí používat specifické typy zbraní, abych si odemkl jednu ze zbraních nových, u které navíc ani nevím, jestli mi budou vyhovovat. Nechápu, proč nestačí pro její zpřístupnění určitý level dané třídy, nebo proč si alespoň zbraň, s kterou chci dané challenge dosáhnout, nemohu zvolit sám.

Naopak vítanou novinkou do BF1 jsou specializace, což jsou v podstatě perky dávající vašemu vojákovi lehké výhody. Zajímavé je, že původní sestava, kterou automaticky obdržíte, jako by reagovala na některé stížnosti, týkající se hry. Jedna specializace vás tak lépe chrání před výbuchy, další zrychluje vaše uzdravování, pokud tedy zrovna nejste v přestřelce. Většinu dalších specializací si ale musíte teprve odemknout (dopamin je sviňa), naštěstí ale platí, že hra váš postup sleduje, ať už se soustředíte na zisk jakéhokoliv perku. Kéž by něco podobného platilo i u medailí. Nemyslím si, že by specializace hru výrazněji proměňovaly, jsou fajn, ale mají přece jen spíše psychologický efekt.

Battlefield 1: In the Name of the Tsar

Nejde vám Battlefield? Dobrá zpráva, je tu Supply Drop!

Nový mód Supply Drop pro mě byl nakonec příjemným překvapením a doporučil bych ho především začátečníkům, kterým BF1 příliš nejde. Jde o zajímavou variaci na mód King of the Hill. Dva týmy se v něm pokouší strávit co nejvíce času u shozených balíčků, které takto postupně spotřebováváte. Mód se orientuje na menší boje pěchoty a balíčky jsou ve hře aktivní většinou dva, takže to není takový chaos, jak jsem si původně myslel. Charakter hry samozřejmě nejvíce přeje třídě support, která kromě lehkého kulometu na dvojnožce může bombardovat pozice obránců. Tým spotřebovávající balíčky totiž musí být u zásilky hodně blízko, aby body získával. Není tedy pochyb o tom, kam máte mířit.

A proto je dobře, když někdo z hráčů v druhém týmu není v úloze „spotřebitele“ a obstarává kryt a ochranu svým kolegům. Útočník fixovaný na obránce si vás většinou vůbec nevšimne a vy mu to můžete pěkně spočítat. Mód se mi líbí, na druhou stranu mi ve hře stále chybí něco, co by zatraktivnilo používání techniky a letadel. Není mi také jasné, proč režim z minulého balíčku Frontlines není hratelný na nových mapách. Snad to autoři časem do hry doplní. Supply Drop si v tuto chvíli zahrajete pouze na nových mapách, ale vzhledem k tomu, že Frontlines se časem dostal i na mapy ze základní hry, nemám důvod pochybovat, že tomu tentokrát bude jinak.

Když se to všechno sečte, In the Name of the Tsar je vynikajícím rozšířením, které hráčům dává o poznání víc, než na co jsou u podobných her z aktuální nabídky zvyklí. Jistě, pokud máte pouze základní verzi hry, není to zadarmo, ale snaha autorů smysluplně obohatit Battlefield 1 a zavděčit se fanouškům, je na něm prostě znát. A to jsme teprve v polovině. Třetí balíček Turning Tides vychází v prosinci letošního roku a závěrečná Apocalypse je plánovaná na začátek roku příštího. A kdo ví, třeba nezůstane jen u nich.

Expanze vyšla 5. září pro držitele Premium Passu, všichni ostatní si počkají do 19. září.