Nemůžeme si hned v úvodu odpustit konstatování, že nás šestý řadový díl svého času na PSone velmi populární závodní série Ridge Racer poněkud zklamal. Zaprvé proto, že nevyšel hned při launchi Xboxu 360, a zadruhé proto, že v jeho intru se maskot celé série Reiko Nagase víceméně jen mihne. Na druhou stranu je ale potřeba uznat, že i to jí stačí, aby byla zase o kousek více sexy než kdykoliv předtím.
Série Ridge Racer víceméně již v době uvedení PS2 rezignovala na souboj s ostatními arkádovými závodními sériemi a vcelku rozumně se sama pasovala do role jakéhosi „technologického dema“, které při startu dané konzole velmi líbivě naznačuje grafické možnosti nové konzole a dalo by se říci, že jen jako bonus navíc přináší možnost zahrát si velmi slušné akční závody. Jinak tomu samozřejmě nemůže být ani v případě Xboxu 360, i když je potřeba říci, že zůstává skutečně pouze ve fázi naznačování možností, nejedná se tedy o tak nablýskanou výkladní skříň jako je tomu v případě Ridge Racera pro PSP. Vzhledem k délce technologického skoku, jaký mezi handheldy představuje přístroj od Sony, je to ale vcelku pochopitelné.
Pokud jde o hratelnost, je potřeba říci, že její změny jsou pouze kosmetického rázu.
Co ovšem přináší Ridge Racer 6 pro Xbox 360? No, upřímně řečeno, pokud pomineme drobnosti jako něco nových tratí a vozů, pak prakticky nic nového. Nových tratí a vozů ovšem zase až tak málo nebude. Co se týče tratí, jedná se opět o soubor variant několika základních okruhů, kdy ovšem kajícně přiznáváme, že po všech těch předchozích Ridge Racerech si už opravdu přesně nepamatujeme, která trať už v některém z předchozích dílů byla a která ne. Faktem ovšem zůstává, že některé zatáčky či úseky tratí poznáváme, jako kdybychom po nich jeli naposledy včera a jiné jsou pro nás nové (myslíme to obrazně, to že RR6 protáčíme už několik dní s tím nemá co dělat :-)). Co se týče vozů, autoři na obalu hlásají přítomnost 130 modelů, což je čtyřech výkonnostních třídách, v nichž je vždy navíc několik skupin, docela dobře možné, ale bude to samozřejmě chtít vcelku dost závodění a odemykání. Jedná se samozřejmě opět o zcela smyšlené modely, které se ovšem opět jako na potvoru
podobají
některému z reálných modelů existujících automobilek. Vedle nařvaných sporťáků se tu ovšem objevují i různé pick-upy nebo třeba variace na VW New Beetle. Obavy z toho, že tato auta budou pro závody nepoužitelná samozřejmě nejsou na místě, jelikož jízdní vlastnosti vozů v dané výkonnostní třídě jsou srovnatelné a liší se pouze lehce maximální rychlostí, případně těžce typem
driftu. Tady jste zkrátka ve světě RR, a tak vaše nabouchané žihadlo může klidně předjet i Pac-Man na motokáře.
RR6 je slušná arkáda, která navíc díky slušné rozsáhlosti nějakou dobu vydrží.
Autoři rovněž avizují plné dvě stovky závodů, což rovněž nebude nijak nadsazené číslo, jelikož jen v hlavním režimu se jejich počet zastavil na sympatické číslici 111. Jsou rozděleny do jakési sítě, v níž se vám vítězstvími v závodech otevírají další, čímž pádem postupujete dál a dál. Ze závodů si lze podle jistých pravidel sestavovat i série závodů, což je ovšem ve skutečnosti
mnohem méně zajímavé než to, že závody mohou být různých typů. Vedle klasického zápolení, kdy startujete z chvostu
čtrnáctičlenného startovního pole a během závodu se musíte probít až do čela, jsou zde i speciální varianty, kdy se kupříkladu nesmí používat nitro, duely nebo závody ve čtyřech. Zdaleka nejzajímavějším je ale režim, kdy startujete se dvěma ze tří nitro
lahvemi naplněnými, přičemž zásoby se vám doplňují pouze v případě, že nitro používáte v zatáčkách, kdy zároveň driftujete. Na první pohled se to zdá jako naprosto kontraproduktivní nesmysl, ale pravdou je, že to do takovéhoto závodu přináší poměrně slušný taktický rozměr. Rychlost doplňování nitra zde totiž obecně závisí na rychlosti, v jaké driftujete, a tak je potřeba si na trati v takovýchto závodech pečlivě vybírat místa, kde boostovat, aby vám nitro nedošlo, což v tomto případě znamená, že do konce
dalšího závodu již nebudete mít šanci jej nijak doplnit.
|
Pokud máme pohovořit o hratelnosti, je potřeba říci, že její změny jsou pouze kosmetického rázu. Vlastně je zde jen jedna. Jedná se totiž stále o ten starý dobrý Ridge Racer, kde se jezdí stále pod plným plynem a když je potřeba do ostré zatáčky přibrzdit, vyřeší se to kontrolovaným smykem. Nabyli jsme ale dojmu, že tentokrát se již nejedná o takové smykovací derby jako dosud a že nyní mají smyky o něco vyšší vliv na rychlost jízdy. Nabíjení nitra je tak nyní o trochu více kompenzováno ztrátou
rychlosti, ovšem na celkové vysoce arkádové pojetí hry to vliv nemá, a nemusíte tak mít strach, že sérii dochází dech a stává se z ní nezáživná selanka.
Po startu každé konzole se u launchových her velmi bedlivě sleduje grafika. V tomto ohledu RR6 nezklamal, ovšem na druhou stranu je potřeba uznat, že se nejedná o nic z čeho by vám spadla čelist, pokud tedy vezmete v úvahu fakt, že hra běží na železe nové generace. Stejně jako při startu PS2 hra poskytuje i nyní velmi slušný vizuální dojem, grafika je rychlá, čistá i
plynulá, auta jsou velmi líbivě nablýskaná a opatřena tunami nejrůznějších vinylů a samolepek a i okolí tratí je na pohled příjemné,
i když si samozřejmě dokážeme představit lepší. Hra vypadá lépe, pokud zrovna jedete mimo město, jelikož krabicoidní domy jsou již tradiční slabinou série. K tomu vám vyhrává opět mix skladeb nejrůznějších žánrů japonské provenience, což je v případě značky RR již rovněž klasika, takže zde rovněž bez námitek.
Pokud bychom ovšem nějaké námitky měli vznést, pak si musíme na mušku vzít kolizní fyziku. Tu jízdní vem čert a co se týče kolizní, pokud bychom si na obrubníku v první zatáčce přivodili průraz pneumatiky, taky bychom nevěřili, co že se to s naší oblíbenou závodní sérií stalo, ovšem na nárazech do svodidel a karambolech tvůrci zapracovat ještě mohli. Na hardwaru nové generace totiž vypadá již poněkud směšně, když vaše auto v neodhadnuté zatáčce opět jen tak podivně „cupitá“ po vnějších svodidlech. Samozřejmě nevoláme po realistických bouračkách s následným poškozením vozu, které by vedly k poklesu vynikající arkádové dynamiky hry, ale jistě by našel nejeden způsob, jak to ošetřit elegantněji. A nějaký částicový či světelný efekt by u kolizí rovněž neurazil.
|
Ridge Racer jak ho známe a milujeme
Žádná zásadnější změna| Ridge Racer 6 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
