Resistance 2 – monstra drtí Spojené státy

Znáte ten moment, kdy od hry čekáte hodně, ale dostanete mnohem více? Tak přesně to je případ Resistance 2.

Resistance 2

Jak se blížilo vydání akce z postapokalyptického světa Gears of War 2, hlavní designér této X360 exkluzivní hry Cliff Bleszinski přišel s jedním požadavkem. Totiž aby recenzenti nesrovnávali jeho titul s blížící se FPS z alternativní minulosti exkluzivní pro změnu pro PS3 Resistance 2. Zdůvodnil to jak odlišností koncepce obou her, tak dobrými vztahy se šéfem studia Insomniac, které Resistance 2 vyvíjí, Tedem Pricem.

Jeho skutečný motiv je nám ale jasný. První díly obou her vyšly před dvěma lety podobně jako letos takřka ve stejnou dobu a staly se zdrojem fanouškovských válek obou herních platforem, které byly mnohdy ostřejší, než boj lidstva s Locusty v Gears of War či s Chimérami v Resistanci.

Když se proti vám na náměstí objeví tito čtyři desetimetroví titáni, tak to abyste si hledali hrobeček.

Pokusíme se tedy Cliffa respektovat s malou výhradou. Když prohlašoval o GoW2, že bude „větší, lepší a s více protivníky“, zhodnotil nechtěně zároveň Resistance 2. Dokonce možná výstižněji, než svoji hru. Resistance 2 totiž udělala od původní Resistance mnohem výraznější skok kupředu, než GoW 2 od GoW.

Ale teď k ději. Mimozemské nestvůry Chiméry ovládly Asii a Evropu a útočí na Spojené státy. Ačkoliv je zde odpor mnohem výraznější, než ve zbytku světa, okamžitě vidíte, že si toho jsou Chiméry vědomy. Nastupují proti vám totiž v tolika různých (často také hrůzných) podobách a zároveň s o tolik výrazně více smrtícími možnostmi, že občas jen zvedáte oči k nebi, aby vám pomohlo.

To ovšem není ten nejlepší nápad, protože je poseté desítkami snad kilometry dlouhých výsadkových lodí Chimér s fantastickým designem. I do nich se podíváte a budete mít pusu doširoka otevřenou. Ale zatím zůstaneme na zemi.

To ovšem rozhodně není místo k žití. Vedle tradičních Chimér, které samozřejmě prošly výraznou grafickou úpravou, tu čekají jejich obrněné podoby disponující energetickými štíty a paprskovou zbraní, do kterých buď nasypete tunu olova, nebo šikovně umístíte uklidňující kulku přímo do hlavy.

Dalšími miláčky jsou ještěrovité obří Chiméry s ohňometnou zbraní, na které je ideální raketomet, který ovšem není vždy k dispozici a věřte, že když se proti vám na náměstí objeví tito čtyři desetimetroví titáni, kteří by si mohli potřást tlapou s Brumakem z GoW 2 (promiň, Cliffe, to srovnání), doprovázení pár desítkami Chimér, je vám více než horko a pokud zrovna s sebou nemáte doprovodný tým, tak to abyste si hledali hrobeček. Nebo můžete doufat, že se vám při chvílích skrývání stačí vrátit zdraví. Není tu naštěstí ukazatel, rozdělený na čtyři dílky, který byl tak frustrující v prvním díle, ale dávejte si pozor na rudnoucí vidění. To je to s vámi už hodně špatné.

Hra rozhodně nepředstírá, že by šlo o titul s volným pohybem.

Létající kulovité robůtky, kteří se objevují tradičně v nechutně velkém množství, tentokráte doplnily masivnější automaty, ještě ke všemu s modrým energetickým štítem, také jedna z lahůdek. Potěšení čeká i ve vodě. Představu, jak si hezky přeplavete zaplavená místa, vám poněkud pokazí podvodní verze Chimér. Rozkošní pak jsou na pevné zemi zvláště neviditelní chameleóni, jejichž přítomnost často zaznamenáte až když vás přeseknou v půli svými obřími ocelovými drápy.

Vedle dalších a dalších mutací Chimér, z nichž některé jsou opravdu velké a to jak na souši, tak ve vodě, jsou velice nepříjemné vyzáblé zombie. Samotnou praštíte pažbou a je to vyřešeno, jenže za prvé utíkají obrovskou rychlostí, za druhé v davech. Jedna scéna za všechny. Vejdete do kina a ze všech sedaček se najednou zvednou vyzáblí zombíci a řítí se na vás velikou rychlostí. Zlikvidovat dav mnoha desítek mrch, které vás obklopí, není v žádném případě legrace. Mezi pozemními stroji exceluje obrovský „pavouk“, setkáte se s ním hned na začátku, má i tradiční menší verze.

Resistance 2 je výrazně výpravná hra, změnu pocítíte od prvního okamžiku. Není to rozhodně jen tupá FPS s úkoly, ale prostupuje jí bohatá příběhová linie, ve které se hodně dozvíte o původu Chimér a jejich cílech. Hodně staví i na atmosféře. Paradoxně k tomu ale nevyužívá temnou oblohu, noc a podobné rekvizity atmosférických her. Naopak, ocitáte se pod jasným sluncem, ale právě to ještě atmosféru podtrhuje.

Poprvé je to znát v hustých lesích, kde korunami prosvítá slunce, ale tušená přítomnost nepřátel, skrývajících se za kmeny lesních velikánů se stará o příjemné svírání v hrudníku. Ještě výraznější jsou scény z Chicaga, kde jasné počasí jen podtrhuje dusivou atmosféru pustých ulic, povalujících se mrtvol, rozbitých domů a zatopených či hořících aut. Dojem apokalypsy, která se tudy prohnala, je tak výrazně lepší. Získáváte přesně ten dojem, že tady už je skutečný konec, žádné, že až se rozjasní, bude lépe.

Grafická stránka hry je ostatně oproti prvnímu dílu tak vylepšená, jak jen to šlo. Už na úplném počátku při boji s titánským pavoukem jen zíráte na odlesky na jeho kovovém těle. Právě díky jasnému počasí odlesky dělají reálným vzhled Chimér, tentokráte zakutých do kovu, vašich zbraní či vraků aut. Stejně tak les působí naprosto fantasticky, mimo jiné právě proto, že nejde o džungli, ale tradiční les plný velikánů s rozlehlými korunami.

Nejvíce ale přesto ohromí moment, kdy Nathan v San Franciscu vyjde z budovy a před ním se rozprostírá scenérie obřích lodí Chimér, vznášejících se nad slavným mostem Golden Gate. Když byla tato momentka předvedena jako první trailer Resistance 2, soudilo se, že jde o CGI. Tak až se ve Frisku objevíte, připravte se na padání očí z důlků. Podobné je to v momentu, kdy v Chicagu na vlastní oči uvidíte stometrové monstrum, bavící se ničením mrakodrapů.

Hra rozhodně nepředstírá, že by šlo o titul s volným pohybem. Ne, že by Resistance 2 byla tunelovka, kde se nemůžete odchýlit, to v žádném případě, prostoru je tu dost, ale pokud chcete co nejrychleji pokračovat, stačí se většinou držet týmu vojáků, kteří jdou s vámi, nebo bodů s údajem o vzdálenosti k cíli. Sice si můžete jít po svém, ale máte představu, kterým směrem podle zmenšování či zvětšování hodnoty. Někoho to potěší, jiný půjde do vrtule nad takovým ulehčováním hraní.

Pokud se rozhodnete hrát na nejnižší obtížnost, nepočítejte však s tím, že se budete procházet růžovým sadem. Kvantita Chimér je neuvěřitelná, velice často se vynořují titáni s ohňomety, ale i další velký druh Chimér s energetickými štíty, takže opravdu netušíte, kam se ukrýt. Do toho automatické energetické kanony, létající roboti několika druhů, občas nějaký ten boss, když ho nejméně potřebujete, zkrátka zapomeňte na idylu. Ve vyšších obtížnostech se pak připravte na noční můry.

Bossové

Jestliže se Resistance 2 jako taková zapíše coby velice kvalitní hra, na její bossy jen tak nikdo nezapomene. Potkáte tu skutečně největší monstrum, se kterým reálně bojujete a není pouhou animací pro potěchu očí. Stometrový Leviathan, bořící mrakodrapy v Chicagu, jednoznačně zůstane v paměti každého. Stejně jako moment, kdy ve vodami a lesy obklopeném domě najednou zjistíte, že zíráte do tlamy Chiméry tvaru i velikosti dinosaura, před kterým by Tyrannosaurus Rex utíkal s kvikotem tou nejvyšší možnou rychlostí. Vodní monstra, pohybující se smrtící roj miniaturních zabijáků, ale i kovoví bossové, to vše dodává hře nezaměnitelný kolorit. Nejde tolik o to, že by bossové byli nepřekonatelní, jako spíše o pořádný WOOOW moment, když se s nimi potkáte.

Jakkoliv je singleplayer propracovaný, multiplayer je naprostá extáze. Nemá cenu příliš popisovat versus mody, kdy na mapě šílí 60 hráčů, nejvýraznější je patrně Skirmish, kdy je ve hře šest týmů po pěti hráčích na jedné i druhé straně. Jaká to je vřava, to si dokážete asi představit sami. Pravou extází je ale jednoznačně kooperativní multiplayer. Headsety připravit a v osmi se vydat alternativní příběhovou linií, to prostě nemůžete minout. Na výběr máte medika, speciální jednotku a vojáka. Bez dokonalé sehranosti týmu často tvrdě narazíte, žádný život se sám nedoplňuje jako v singleplayeru, musíte spoléhat na své mediky, kteří dodávají energii i výrazně rychleji oživují padlé, než obyčejní hráči.

Nejde o vyloženě příběhovou alternativu, pouze víceméně o velké půtky s Chimérami na rozlehlých mapách, ale bavit se tu budete maximálně, už právě pro živou komunikaci mezi hráči. Když si představíte svůj osmičlenný tým, okolo na 60 Chimér všech možných druhů, to vše bez jediného lagu a ztráty framerate, nechápete, jak tohle Insomniac zvládl.

Resistance 2 je po všech stránkách propracovaná hra. Protáhne vás sugestivně pojatým příběhem, postaví proti vám desítky nepřátel, fantastické bossy a to vše v nádherném prostředí světa procházejícího děsivou apokalypsou. Nabídne vám multiplayerové šílenství a kooperativní akci, jakou jste dosud nezažili, to vše opravdu bez jediné technické chyby.

Takže vzhledem k velice působivému závěru nezbývá než čekat na třetí díl. Jednu chybu však hře vytknout lze. Absenci vozidel. Řízení tanků a jiných bojových vozidel, to by hru dopilovalo do naprosté dokonalosti. Snad příště.