Kultovní kasovní trhák, který dodal slavnému jménu Capcomu nový lesk a vzkřísil v podstatě mrtvý žánr "survival hororu" jistě není třeba dvakrát představovat. První dva díly patří k absolutní špičce videoherního průmyslu a to bez ohledu na platformu. Nicméně trochu těžkopádný díl třetí naznačil, že možná bude třeba trochu živé vody i pro ty, kdož sami nedávno křísili. Vědomi si toho, vzali lidé z Capcomu proutky do ruky a vydali se ji hledat; příchod konzolí nové generace jim pak poskytl dostatek místa, kde ji hledat. Možná, že si ale měli vzít taky kompas, nebyli by tak nuceni ubírat se pouze jedním směrem.
Jedinou výraznou změnou oproti předchozím dílům je totiž obléknutí Resiho do plně 3D hávu, aniž by tím ovšem grafika ztratila na detailnosti a působivosti předchozích epizod. Grafika celkově je vůbec perfektní ukázkou schopností konkurenčního Dreamcastu (kde tato hra ) a konverzí na PS2 neutrpěla žádné výraznější šrámy, ba dostalo se jí i trochu z potenciálu naší černé skříňky a většinou tak vypadá o chlup lépe než předloha (v některých scénách ovšem díky ne zcela dořešenému anti-aliasingu i hůře). Zatímco ale na DC šlo vzhled Code Veronica šoupnout do přihrádky úžasných, na PS2 už je na stejnou škatulku tento díl poněkud krátký. Třebaže textury jsou vynikající a úroveň detailu povětšinou taktéž, stínování a některé další grafické efekty už přeci jenom vypadají na PS2 mírně archaicky. Barevná hloubka také není optimální, stejně tak jako pomalejší animace hlavních postav, jinak skvěle provedených (obzvláště výborně
vypadají jejich obličeje, zbytek těla je na tom trochu hůře). Čili velmi slušné hodnocení namísto úžasného. Přechod do 3D umožnil taktéž působivější hrátky s kamerou, kteréhožto mocnitele
filmovosti a atmosféry ovšem Capcom příliš nevyužil. Totéž lze říci o využití tmavších barev a atmosféru vzývající hry světla a stínů, byť jisté slibné náznaky tu jsou (ale zůstalo pouze u nich). Přítomnost animace (resp.její četnost) otevírajících se dveří, sloužící jako zástěrka nápisu "Loading" je vzhledem k tomu, že je hra plně 3D, trochu zarážející. Žádná z těchto výtek však nemá na to, aby vyvolala jakékoliv pochybnosti o faktu, že jde o vizuálně nejpůsobivější díl série.
Grafikou je ovšem výčet změn tak nějak u konce, dál už zůstane pouze u slova "osvědčené". Pod půvabnou slupkou se totiž schovává starý známý se vším, co k němu patří, tedy klady i zápory. V čele prvně jmenovaných stojí nadále výborný a vyvážený mix mezi akcí a adventurou, jemuž dává delikátní chuť právě ta podmanivá, hororová a lehounce děsivá atmosféra (hrůza chodí neustále okolo, ale na to, aby se vám dostala pod kůži jako v používá příliš průhledných a primitivních postupů), která dělá Resiho Residentem. Slůvko adventura by bylo záhodno podtrhnout, neboť co se týče puzzlů a příběhu, tak v tomto ohledu je Veronica poněkud propracovanější než všechny předchozí kapitoly. Nejen, že je nezvykle rozlehlá, ale celou řadu problémů lze řešit relativně nelineárně, což může způsobit řadu komplikací. Výborně vyřešená mapa jim tak akorát ubírá na kvantitě, na lehké nelogičnosti ovšem nikoliv. Příběh pak servíruje
odpovědi na otázky, které vyvstaly po dohrání druhého dílu a konečně vyjasňuje situaci okolo Umbrelly. Nicméně mírně neucelené motání Romera, Lowecrafta, Hitchcocka a “Klišého“ trochu ubírá na radosti z nich. Příběh je bezesporu výrazně lepší než v předchozích dílech a dočkáte se i dokonce několika nečekaných překvápek, což je na Capcom výkon.
O něco hůře je na tom akční part, především pak díky příliš omezeným pohybovým možnostem hlavních postav a ovládání samotnému, které bohužel zůstalo absolutně nezměněno. Střílet při chůzi či jakkoliv uhýbat jednoduše nejde (ani nepříliš dobře vyřešený úhybný manévr z RE příliš schematické a omezené. Zdůrazňovat slabost hlavního hrdiny a lákat tak intenzitu strachu o přežití do vyšších - ehm - výšin prostřednictvím ovládání je už trochu zastaralé a nepříliš šťastné. Dynamice soubojů (lze-li o ní vůbec hovořit) drobátko pomalá animace taky příliš nepomáhá, stejně tak jako způsob provedení 180ti stupňové otočky, kterážto je vzhledem k nevyužití 2 tlačítek vyřešena naprosto nepochopitelně..
Samotné by se to zkrátka moc pít nedalo, ale vzhledem ke zmiňovanému ředění adventurou a následnému ochucování atmosférou je to stále vynikající. Díky délce (asi dvakrát delší než RE3, plus minihra a speciální herní módy včetně možnosti projít si některé části hry “na vlastní oči“) se sice svých velkých chvil dočká i stereotyp (přeci jenom je to napočtvrté víceméně to samé),
ale…ale vlastně mě nenapadá, co dát za to ale; ale “ale“ by tady být mělo - možná ale je to přeci Resident Evil…
Dříve, než pustím ke slovu poslušně rekapitulující závěr ještě pár slov k ozvučení, které sice měly přijít trochu jinde, ale proč stále poslouchat "mělo by". I v tomto ohledu je Veronica poměrně věrná předchozím dílům; zvukové efekty jsou vynikající, hudba taktéž (byť vám bude připadat, že už jste ji někde slyšeli). Namluvení je jako obvykle průměrné a místy trochu křečovité, čili typicky "capcomovské". Tolik k ozvučení.
I přes veškeré výhrady mohu ale Veronicu s naprostým klidem doporučit. Její kvality nedělají Resiho jménu rozhodně ostudu; pravda, připomíná trochu živou mrtvolu a tudíž i trochu smrdí, ale umě odvádí pozornost fešnou fasádou a hraním si na starého známého, což i díky nevelkému množství podobných titulů na PS2 v konečné fázi znamená, že vás opět dostane. Navíc i za velmi přijatelnou cenu, neboť se v půlce roku rýsuje její zařazení do platinové edice!
| Resident Evil Code: Veronica X | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
