Žerty stranou, Resident Evil byl, je a jistě ještě nějakou dobu bude tou nejvýznamnější a nejpopulárnější videoherní sérií. Nejnovější díl s podtitulem Requiem zabodoval na celé čáře. S ohlášením remaku jednoho z fanoušky nejoblíbenějšího dílů Resident Evil Code: Veronica se příznivci nekonečné zombie ságy od japonského gigantu Capcom budoucnosti značky bát nemusí. A jelikož videohry vydělávají balík, hollywoodští filmaři je nenechají na pokoji a neustále ty nejúspěšnější z nich zfilmovávají stále dokola.
Proto jsme se dočkali šestidílné filmové série pod taktovkou režiséra Paula W. S. Andersona s jeho manželkou Milou Jovovich, která byla nesmírně komerčně úspěšná. Hráči ji ale přijali rozporuplně, hlavně proto, že neměla s videoherní předlohou až tak společného. Pak jsme dostali Resident Evil: Raccoon City, nad nímž se sice vznášelo mnoho much a k dokonalosti měl daleko, ale stále jde o nejvěrnější filmovou adaptaci předlohy. Jenže ani toto zpracování se kritikům, divákům ani hráčům nelíbilo a kvůli uvedení do kin během covidu komerčně propadlo.
S herní předlohou má film pramálo společného
Teď je tu Resident Evil od Zacha Creggera, režiséra hororů Barbar (Barbarian) a Hodina zmizení (Weapons), který k látce přistoupil, bez žertování, hlavně jako ke komedii. Když vyšel první trailer na aktuální film, diváci se zděsili: „Co to jako má být?“ a hlavně: „Co to má společného s Resident Evilem?“ Po zhlédnutí filmu mohu se smutkem odpovědět, že máloco.
Resident Evil (2026)
Resident Evil (2026)
Sám Cregger před premiérou prohlásil, že poslední měsíce „jezdí na omluvném turné“, kde vysvětluje, jak film vlastně pojal. Informovalo o tom vícero zahraničních webů včetně japonského Kotaku. Chtěl na filmové plátno přenést nikoliv příběh her, ale hráčův pocit beznaděje při řešení hlavolamů, nedostatku nábojů a soubojích s monstry.
Nový Resident Evil přináší příběh původní postavy – prostoduchého a prostořekého kurýra Bryana, který dostane za úkol dovést extrémně důležitou zdravotní zásilku do Raccoon City. Film se v žádném případě neodehrává v herním vesmíru, který je taktéž místem děje všech animovaných CGI filmů. Nastává zkáza Raccoon City, ale nepíše se rok 1998, alebrž současnost.
Komediální Resident Evil
Proto si hlavní hrdina svítí na cestu iPhonem. Děj se navíc odehrává během zasněžené zimy. Do Raccoon City jsme se v hrách podívali nesčetněkrát, ale nikdy nesněžilo. Bryana hraje obstojně dnes už hororová ikona Austin Abrams, jehož už jsme mohli vidět v seriálu The Walking Dead (Živí mrtví) a filmech jako Noční můry z temnot nebo právě v Creggerově Hodině zmizení. Zbytek obsazení je bezvýznamný, role ostatních herců jsou minutové a na filmovém plátně se objevují, jenom aby přišli na porážku.
Resident Evil (2026)
Postava Bryana rozesmává diváky situačním humorem jako z němých grotesek. Nejde mu otevřít zámek, nabít zbraň atd. A stále to samé dokola až do konce snímku. Většinou se divák zasměje, byť nejde o černý humor dosahující kvalit kultovní série Evil Dead. Trochu horší je to s mluvou. Ne že bychom byly sněhové vločky, ale poslouchat celý film nadávky jako f**k a motherf****r je pro nás poněkud infantilní. Stejně jako titulky Františka Fuky, který upustil své vnitřní dítě z uzdy a anglické vulgarismy freestylově překládá evidentně s chutí po svém. Přečtete si tak i o sexu do ucha.
Natáčeno v Česku
Bryanovo dobrodružství se odehrává naštěstí během krátké devadesátiminutové stopáže, takže nestihne nikdy nudit a hezky odsýpá. Na plátně se pořád něco děje a děj je lineární. Musím pochválit práci s kamerou. Je vidět, že kameraman, sedmdesátiletý Dariusz Wolski je mistrem svého oboru. Ostatně natáčel sci-fi snímky Ridleyho Scotta jako Prometheus, Vetřelec: Covenant nebo Marťan. Stál taky za objektivem kamery při natáčení několika dílů Pirátů z Karibiku.
Počátek filmu má dobře mrazivou atmosféru a dostaví se i několik lekaček, které dokážou zvednout diváky ze sedaček. Že by se ale člověk při sledování bál, nehrozí. Toto je opravdu černá hororová komedie se situačním humorem, nikoliv horor. Jako kulisy pro únikem T-Viru zamořeném Raccoon City posloužilo Česko, kde Cregger snímek natáčel. O tom, co mi neoficiálně ke svému filmu řekl, jsme už psali. Pozorný divák si všimne zejména pražských lokací. K vidění je Negrelliho viadukt v Karlíně i Holešovice – konkrétně ulice Přístavní, kde se natáčela scéna s padajícími zombiemi na auta.
Zombie nejsou nic moc
Upřímně jsem si myslel, že mi bude místo, kde žiji celý život, vadit jako reálie Raccoon City. Nakonec mi vadilo veškeré prostředí ve filmu, i to co jsem nepoznával, protože nic z toho nevypadalo na plátně jako Raccoon City. Fanoušek videoherní předlohy si během sledování filmu musí nutně položit otázku: Proč má tento film v názvu Resident Evil? No proč asi? Je to miliardová frančíza.
Resident Evil (2026)
Resident Evil (2026)
Když tu Cregger v Praze sebevědomě před studenty kinematografie prohlašoval, že si se slavnou značkou může dělat, co chce, nelhal. Dělal si s ní, co chtěl. Ale pojďme se ještě zaměřit na aspekty, které dělají z Resident Evilu Resident Evil.
V první řadě jsou to zombie a zmutovaná monstra. Obojí ve filmu selhává. Zombie tu jsou, ale není jich zase tolik, respektive nejsou moc vidět. Kamera je zabírá obvykle z dálky nebo ve tmě. Ale když jsou, tak jsou obyčejné a fádní. Ve všech předchozích filmových adaptacích byly zpracovány lépe a za tím si jako tři dekády věrný fanoušek opravdu stojím. Co se týče dalších monster, jsou ještě horší. Jediné, co lze ocenit, je to, že jsou originální.
Levně vypadající CGI monstra
Na druhou stranu žádné z nich nevypadá jako nic, s čímž jsme se utkali ve videohrách. Leda tak monstrum z konce filmu, který působí hodně neuzavřeně, připomíná tyranta. Jinak to je bída. T-Virus se navíc nechová úplně jako ve hrách. Nejvíc připomíná jeho vzorec chování v zapomenutém krátkém snímku pro japonská čtyřrozměrná kina nazvaném Biohazard 4D: Executer, ale také Věc Johna Carpentera. Alespoň oceňujeme, že se jedna potvora chová jako stalker, což je koncept, který provází celou sérii od druhého dílu.
Monstra jsou navíc ztvárněna CGI technologií a vypadají příšerně. Na to, že měl film rozpočet 75 až 80 milionů amerických dolarů, vypadají neskutečně levně, dá se říct až televizně. Dalším poznávacím znamením série Resident Evil, ať už té herní, nebo filmové, je zlotřilá nadnárodní korporace Umbrella, která stojí za vývojem T-Viru a biologických zbraní. Za úplné profesionály je označit nelze, protože jim ty zmutované fujtajbly vždy utečou, že? Stejně tak je ale nazvat nýmandy, protože než vyšlo na povrch, co kutí ve svých laboratořích, dostávali miliardové zakázky a společnost fungovala přes 35 let.
Resident Evil (2026)
Hňupové z Umbrelly
V Creggerově Resident Evil je to banda hňupů. Všichni zástupci Umbrelly jsou ve filmu zobrazeni jako naprostí hlupáci, nekňubové a idioti. S trochou nadsázky jsem čekal, že se v bílém plášti objeví i populární český romský herec a komik Marek Milko alias Grundza a bude si někde v kumbálu Umbrelly vyrábět metamfetamin. Chápu, že jde o satiru na korporáty, ale je to tragické zpracování. A kde je zlověstné logo Umbrelly, které nahání hráčům mráz v zádech už tři desetiletí? V celém filmu jsem ho nezahlédl.
Upřímně si myslím, že letošní filmový Resident Evil se zavděčí spíše divákům předlohou nepolíbených. Jako průměrná hororová komedie, která odsýpá od začátku do konce. A i když je s přibývajícím časem hloupější a hloupější, snímek funguje. Jenže jako adaptace kultovního herního hororu Resident Evil selhává na celé čáře. Cregger si neuvědomil, že nám fanouškům nestačí natočit scénu s psacím strojem, abychom byli spokojeni. Přesto očekávám, že bude snímek komerčně úspěšný. Diváci se kolem mě v kině bavili a smáli více než já. Když jsem se pak ptal, kdo hrál předlohu, tak až na jednu výjimku nikdo.
P.S. Zajímavé je, že film nemá skoro žádný hudební doprovod.
