Reprobates - ani po smrti trable nekončí

V české hororové detektivce vám nedopřejí klidu ani po vaší vlastní smrti.

Reprobates | foto: pro iDNES.cz

Když jsem před rokem psal o nejočekávanějších adventurách roku, zařadil jsem Reprobates na první místo. Nebyl v tom žádný laciný nacionalismus nebo nadržování českým tvůrcům. Future Games již prokázali svůj talent v Poslovi smrti a tak jsem se neobával, že by na počítačové hry neobvykle temná zápletka mohla dopadnout špatně. Ale jak už to tak bývá – čím více se na něco těšíte, o to bolestivější je pak pád na hubu a Reprobates mohu postavit na pomyslný piedestal zklamání minulého roku, hned vedle nového alba Smashing Pumpkins a posledního Tarantina.

Je to poněkud paradoxní, že česká hra vyšla nejprve ve Francii a Německu a verze v mateřském jazyce k nám doputovala až nyní. Nelze se ale autorům divit – český trh je miniaturní a hra tohoto zaměření zde rozhodně nebude patřit mezi bestsellery. Můžeme být rádi, že jsme se vůbec dočkali profesionální české verze, v kterou jsem popravdě už ani nedoufal. Next Life (pod tímto názvem je hra distribuována v zahraničí) totiž od kritiků žádné ovace nesklidila a hodnocení se pohybovala pod 50 %. Po dohrání musím říct, že byli na hru až příliš kritičtí, ale žádná sláva to ani tak není.

"Čím déle hrajete, tím více přibývá otázek na místo odpovědí a atmosféra by se dala krájet."

Začněme ale raději pozitivně a to popisem příběhu, který je u adventur tím nejdůležitějším.Hlavní postavou je mladý muž jménem Adam Reichl. Vede si svůj obyčejný život – má dobrou práci, pěknou přítelkyni a nic nenasvědčuje tomu, že by měl být tím správným hrdinou počítačové hry. A už teprve ne poté co jeho auto cestou domů srazí vlak. Adam se ale nečekaně probouzí v malém bungalovu, a když vyleze ven, nestačí se divit. Nachází se na pláži tropického ostrova, navíc ve společnosti krásné Asiatky.

Když vezmeme v potaz, že je navíc němá, blíží se tato situace mé představě o ráji. Skutečnost je bohužel pro Adama poněkud komplikovanější – na ostrově se nachází dalších osm obyvatel z různých období druhé poloviny 20. století, kteří jakoby jen zázrakem unikli smrti a nemají nejmenší tušení, jak se sem dostali. Aby nebylo těch podivností málo, tak každou noc zazvoní na ostrově zvon, po kterém všichni na ostrově usnou spánkem plným strašlivých nočních můr. Ráno poté jeden z nich zmizí a místo něj se objevuje nová osoba.

VIDEO

Čím déle hrajete, tím více přibývá otázek na místo odpovědí a atmosféra by se dala krájet. Vše navíc ubíhá příjemným tempem, jelikož aktivních předmětů není kolem příliš a veškerá adventurní činnost se skládá ze vzájemné kombinace kamenů, klacků a provazu. A rozhovorů. A tím už se dotýkám první z nepříjemných vlastností hry. Nevím jestli to není tím, že jsem naposled dohrál nebývale ukecanou Culpu Innatu, ale rozhovory mi přišly odbyté. Jejich obsah není špatný a jednotlivé charaktery jsou prokresleny dobře, co je to ale platné, když si postavy vymění jen pár šroubovaných frází. Vinu na tom má také rozporuplný dabing, ale o tom později.

Měl jsem obavy, zda dokáží autoři příběh ukočírovat – jedna věc je vymyslet originální zápletku, druhá dovést jí k nějaké pointě. Po dohrání Reprobates sice asi nebudete ještě dvě hodiny koukat do zhaslého monitoru s otevřenými ústy, přesto je konec uspokojivý a nenechává žádné otázky nezodpovězené.

Nejlepší částí hry jsou noční můry, které jsou plně interaktivní a jejich náplň je ještě o něco depresivnější než zbytek hry. Najednou se přenesete do nějaké krizové situace jako například automobilová nehoda a všechny akce probíhají v reálném čase, takže nemáte příliš času okounět a prohlížet si okolí a musíte rychle jednat. Hra v těch nejvypjatějších situacích navíc obsahuje jednoduché akční minihry, která dokáží zvýšit množství adrenalinu v krvi, ale nebojte se – nejedná se o nic těžkého a po několika pokusech je určitě zvládne každý.

"Ne všechny nápady na okořenění jinak klasické point&click adventury se ale autorům povedly."

Jenže ne všechny nápady na okořenění jinak klasické point&click adventury se autorům povedly. V první řadě je naprosto nepochopitelný ukazatel staminy, který vyjadřuje míru únavy postavy. Pokud klesne na nulu, nemůžete běhat a provádět některé fyzicky namáhavé akce, jako například zvedání těžkých břemen, nebo lezení po skále. Zajímalo by mě, který chorý mozek tento zlepšovák vymyslel. V praxi to vypadá tak, že se bojíte po lokacích běhat, aby se náhodou nestalo, že o dvě obrazovky dále nebudete schopni otevřít dveře.

Stamina se navíc nedoplňuje sama o sobě, ale pouze pitím vody nebo pojídáním sušenek – jedna porce však doplní přibližně pouhou desetinu ukazatele, takže pokud se chcete plně „nabít“, musíte vaší postavu krmit zhruba 5 minut. Další skvělou vymožeností je přepínání kamer. Půlku hry strávíte na jednom malém ostrově, a aby se vám na něm nedejbože nepovedlo rychle zorientovat, mění se každý den poloha kamer. Prostě se na stejnou scénu díváte z jiného úhlu a v jiném přiblížení – jednou vylezete z postele a koukáte na pláž a sousední bungalov, podruhé koukáte na skalní stěnu a dva úplně jiné bungalovy. Nějaký čtvrtý pátý den už vám to ani nepřijde, a k té prokleté zvonici trefíte už na třetí pokus, ale to ještě neznamená, že se jedná o dobrý nápad.

Co ale hru posílá definitivně do kolen je neskutečná pomalost hlavní postavy a vůbec hry jako celku. I když už se rozšoupnete a dovolíte si obětovat pár cenných bodíků staminy na běh, může Adam stále v klidu aspirovat na jednu z nejpomalejších postav herní historie. Co je platná možnost rychle dvouklikem opustit danou oblast, když se předtím musí Adam nejprve správně natočit a poté uběhnout tři kroky kýženým směrem. Nejpříšernější je ale právě nutnost správného natočení k aktivnímu předmětu – v jednu chvíli musíte například zezadu omráčit zloducha klackem do hlavy, celá akce však vypadá následovně: Adam tři čtvrtě hodiny putuje na to správné místo na obrazovce, pronese „tumáš“, následně nějakou dobu štrachá v inventáři, než vyndá klacek, poté se ještě chvíli natáčí do správného směru a pak teprve nebožáka bací.

Do absurdních rozměrů tato zrůdnost dorůstá v závěru hry, kdy se pohybujete po skalách a jednotlivé lokace nejsou tvořeny jako jednolitá plocha, ale jako plošinová hra kde musíte na každou překážku klikat zvlášť. A ještě jednu „zábavnou“ příhodu přihodím – v jednom místě musíte rychle zareagovat, jinak zemřete. To by ani tak nevadilo – řešení je logické a po několika pokusech na něj jistě přijdete. Průser je ale v tom, že v případě smrti se spustí předcházející dvouminutová nehratelná sekvence, která nejde přeskočit a dokonce v ní není ani možné hru přerušit a nahrát uloženou pozici. Rychlejší je hru vypnout a znovu zapnout. Ehm? Upřímně by mě zajímalo co těch 16 betatesterů, kteří se tak hrdě prsí v závěrečných titulkách, dělalo, když nedokážou postřehnout takovéto elementární nedostatky.

"Je to snad první hra, která mě přiměla mlátit vzteky pěstí do klávesnice, což rozhodně není pro autory dobrá vizitka."

Co se grafiky týče, nemůžu mít výhrady. Samotný ostrov příliš míst k pokoukání nenabízí ale především v nočních můrách je na co se dívat. Co si zaslouží vypíchnout je zpracování postav, obzvláště jejich obličejů, které působí velice realisticky, nejedná se o žádné umělé krasavce, jak jsme zvyklí ale o normální lidi. A ten slavný český dabing, kvůli kterému jsme museli dva měsíce čekat? Celkově ho můžu pochválit, ale některé postavy se vyloženě nepovedly. Naštěstí Václav Rašilov v roli Adama, kterého budeme mít na očích po celou dobu, podává výborný výkon, i když pronáší moudra typu: „Poprvé lituji, že nejsem Spiderman.“

Reprobates jsou zklamání. Ano, příběh je výborný, vážných adventur se zase tolik nevidí a těch povedených ještě méně. Nad některými nedostatky bychom proto rádi přivřeli oči, ale zavírat je nehodláme. Je to snad první hra, která mě přiměla mlátit vzteky pěstí do klávesnice, což rozhodně není pro autory dobrá vizitka. Pokud by se nepokoušeli vymýšlet zbytečné „zlepšováky“, uvažoval bych o mnohem vyšším hodnocení. Jestli ale autoři vydají patch, který hru zrychlí, odstraní nutnost se pravidelně krmit a sníží cenu pod pět stovek, budeme moct hru s klidným svědomím doporučit. Do té doby je hra jen pro největší fandy žánru.

Za zapůjčení hry děkujeme hernímu obchodu Gamehouse.