RECENZE: 11-11: Memories Retold vypráví působivý příběh z první světové války

aktualizováno 
Při příležitosti stého výročí konce první světové války vychází hra 11-11: Memories Retold. Hra určená nejen fanouškům a fanynkám Elijaha Wooda boduje především originálním vizuálním stylem, silným příběhem a překrásnou hudbou. Pokud však preferujete vytříbenou hratelnost a nelineární příběh, hledejte jinde.

11-11: Memories Retold | foto: Jakub Žežule

80

11-11 Memories Retold

Platforma: PC, XboxOne, PlayStation 4
Výrobce: Aardman Animations

  • Unikátní vizuální zpracování
  • Orchestrální soundtrack
  • Působivý příběh
  • Vynikající dabing
  • Minimalistická hratelnost
  • Závěrečné volby
  • Jen zdánlivá nelinearita
  • Toporné animace

Herní karta

Hra 11-11: Memories Retold poslouží jako balzám na duši  hráčům, kteří stále truchlí nad koncem studia Telltale Games. Sice tu nenajdete dialogové možnosti na každém kroku, jinak je však novinka zasazená do první světové války tomuto typu her dost podobná.

Příběh sleduje osudy dvou vojáků ze znepřátelených táborů. Zatímco Kanaďan Henry narukuje do armády jako válečný fotograf jen proto, aby udělal dojem na svou lásku Julii, německý mechanik Kurt se na frontě snaží nalézt ztraceného syna Maxe. Hra neustále přepíná mezi oběma postavami, které se často nacházejí na zcela odlišných místech. 

Nejen, že jsou oba hlavní hrdinové z hlediska příběhu stejně důležití, díky rychlému spádu je hru také velmi těžké odložit. Přesto je Kurtův příběh o poznání smutnější a jednotlivé epizody s ním bývají o něco silnější. Osudy obou vojáků jsou však ve výsledku silně propletené, takže na tom ani tak nesejde.

11-11: Memories Retold
11-11: Memories Retold

11-11: Memories Retold

Hra se občas snaží navodit dojem jisté nelinearity, ale s výjimkou závěru mají vaše volby téměř nulový dopad. Pomáhají však prohloubit emocionální vtažení hráče do děje, jako když se v roli Kurta rozhodujete, co v dopise z fronty napíšete dceři. V případě Henryho se vás snaží hra motivovat k fotografování okolí, to má ještě menší význam, než Kurtovy dopisy. K focení jsem se však uchyloval tak jako tak, protože tato aktivita k postavě Henryho přirozeně pasovala. 

O detailech příběhu se z důvodu spoilerů nechci příliš rozepisovat, ale pokud vás láká téma první světové války, nebudete zklamaní. Hra vás zavede na nejděsivější bojiště západní fronty a především Kurtův příběh má v záloze několik hodně silných momentů.

11-11: Memories Retold
11-11: Memories Retold

11-11: Memories Retold

Pár dějových nelogičností se najde a některé důležité prvky v příběhu nejsou úplně uspokojivě vysvětleny, nebo dokončeny. Nejde však o nic zásadního. O něco větší výhrady mám k závěru. Ten mi sice po původním dohrání přišel nesmírně silný, vzápětí jsem však zjistil, že celý závisí pouze na rozhodnutích učiněných během posledních minut hry. Takže co následovalo? 

Samozřejmě jsem neodolal pokušení a z menu jsem se k posledním minutám hry vracel ve snaze získat co nejméně depresivní epilog. Dopad a vyznění příběhu to samozřejmě citelně snížilo. Doba nutná k dokončení se mimochodem pohybuje kolem šesti hodin, což mi pro hru připadá tak akorát.

11-11: Memories Retold

11-11: Memories Retold

Při povídání o Memories Retold nelze pominout její audiovizuální stránku. Jak jste si jistě všimli, grafika je silně stylizovaná a připomíná malbu. Hra tak působí zajímavěji a nelze ji zaměnit s ničím jiným, co je aktuálně k dostání na trhu. Jakkoliv je celkový dojem dobrý, podobně jako hry od Telltale jsou animace postav dost strnulé a působí poněkud dřevěně. Ohromnou pochvalu si naopak zaslouží majestátní orchestrální hudba, díky které si budete občas připadat jako v opeře. 

Zdařilý je i dabing. Zatímco Henryho namluvil Elijah „Frodo Pytlík“ Wood, postavu Kurta si vzal na starosti německý herec Sebastian Koch. Je zajímavé, že s výjimkou Kurtových myšlenek a dopisů mluví všechny německé postavy odpovídající řečí. S dvěma rozdílnými jazyky a vzájemným neporozuměním pak pracuje i příběh hry.

11-11: Memories Retold
11-11: Memories Retold

11-11: Memories Retold

Nakonec je třeba zmínit i hratelnost, která je nepřekvapivě nejméně zajímavou stránkou hry. Kromě chození občas řešíte primitivní hádanky, případně hrajete ještě primitivnější karetní hru. Henry sem tam vytáhne svůj fotoaparát, Kurt zase něco opraví v rámci jednoduché minihry. Ve hře narazíte i na nějaké to plížení a schovávání, ale jde o jednoduché pasáže s naprosto minimální umělou inteligencí nepřátel. 

Jsou však velmi krátké a hru trochu zpestřují. Během hraní jsem neměl jediný zákys. Vyhovovala mi také absence waypointů, jednotlivé úrovně nejsou ohromné a když mi někdo řekl, abych šel ke studni a přinesl vodu, nepohoršovalo mě, že jsem studnu musel nejdříve najít.

Líbilo se mi i pár nepovinných úkolů a aktivit, které lze snadno minout. Občas můžete někomu zachránit i život a hra vás za to odmění trofejí. Po úrovních jsou poschovávané obálky, jejichž sbíráním odemknete encyklopedická fakta týkající se různých aspektů první světové války. Funguje to podobně jako ve hře Valiant Hearts, které je 11-11 příběhově, tematicky a vlastně i celkovou kvalitou dost podobná.

11-11: Memories Retold
11-11: Memories Retold

11-11: Memories Retold

Mám trošku obavy o její prodejní výsledky, neboť cena se tentokrát vyhoupla přes pětistovku, což mi v nabité podzimní sezoně připadá pro takový typ hry trošku moc. Zájemci si mohou připlatit i za malý přídavek War Child, jehož nákupem podpoříte stejnojmennou charitativní organizaci zaměřující se na pomoc dětem postižených válkou.

11-11: Memories Retold je ve výsledku podařená neoadventura. Sice není dokonalá, ale zaujme emocionálním příběhem, unikátní grafikou i překrásnou hudbou. Komu je téma první světové války blízké, neměl by hru minout.

 

Hodnocení hry

Redakce

80 %

Čtenáři

55 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 14 čtenářů

Nejčtenější

RECENZE: Postapokalyptický The Division 2 nastavuje nový žánrový standard

The Division 2

Žánr online kooperativních her byl vždy spojený s všemožnými porodními bolestmi. The Division 2 ukazuje, že to jde i...

Odmítl 12 nabídek producentů, aby mohl udělat vysněnou hru bez kompromisů

Darq

Nezávislý vývojář vyměnil finanční jistotu za absolutní tvůrčí svobodu. Jeho krok byl sice riskantní, nicméně se mu...

RECENZE: Jak vůbec mohlo vyjít něco tak hloupého jako Left Alive?

Left Alive

Rádoby špiónská akce Left Alive selhává ve všech oblastech, ve kterých můžeme počítačovou hru vůbec hodnotit. Je...

RECENZE: Dawn of Man je prehistorická strategie pro fanoušky Lovců mamutů

Dawn of Man

Hlavním tahákem skvělé strategie Dawn of Man je její zasazení do pravěkého světa. Přestože má hra málo obsahu a po...

Google ukázal budoucnost hraní. Propojí hráče a diváky na jeden klik

Stadia

Představte si, že sledujete na YouTube herní trailer. Následně kliknete na tlačítko Play a objevíte se okamžitě ve hře,...

Další z rubriky

RECENZE: F1 2013 jsou parádní formule, ale doplácejí na roční vydávání

F1 2013

Nejenže je to jediná hra s oficiální licenci F1, ale navíc je opravdu dobrá. Jenže když vychází každý rok, je těžké to...

RECENZE: Kniha Zaklínač a jeho svět zaujme především fanoušky hry

Zaklínač a jeho svět

Nakladatelství Crew vydává ve spolupráci se společností Fantom Print knihu, která potěší fanoušky herní série o...

Filmová adaptace Warcraftu je splněným snem. Recenze očima hráče

Warcraft - hra vs. film

Pokud existuje černá magie, snímek Warcraft v boji s ní zvítězil. Podařilo se mu totiž prolomit pomyslné prokletí filmů...

Najdete na iDNES.cz