Studio Tarsier, autoři prvních dvou dílů série Little Nightmares, mělo před sebou nelehký úkol. V roce 2019 ho převzala firma Embracer Group, ovšem autorská práva na Little Nightmares zůstala v Bandai Namco, které tvorbou třetího dílu pověřilo studio Supermassive Games. Ten nakonec vyšel loni a hráči i odborná veřejnost uznali, že to bez původních autorů už není ono. A pozornost se obrátila k blížícímu Reanimal, který na první pohled působil jako „pravé Little Nightmares 3".
Autoři se minimálně v jednom ohledu poučili a stejně jako ve hře od Supermassive konečně nechali hrát dva lidi společně. Bylo to vlastně zvláštní, že v prvním a druhém díle Little Nightmares jsou vždy dva hrdinové, ale šlo o čistý singleplayer bez možnosti připojit druhý gamepad a ovládat postavičky samostatně. Reanimal už tuto chybu nedělá a nabízí plnou kooperaci, ale jen volitelně, klidně můžete hrát i sólo.
Reanimal se na první dojem opravdu netají rukopisem série Little Nightmares. Opět jsou hlavními hrdiny děti, které se ocitají v děsivém světě plném monster, které je chtějí unést a sníst. Novinkou ovšem je, že postavičky mluví, ale ne moc, během celé hry uslyšíte tak možná dvacet vět. Příběh je tedy vyprávěn především vizuálně a je tak třeba dávat pozor a trochu si i domýšlet.
Obecně se dá říct, že právě příběh hry není úplně jednoznačný a míchá různé alegorie s hlavní zápletkou, ani ta však není příliš jednoznačná. Někdy mám docela rád, když po závěrečných titulcích můžu ještě s někým diskutovat o správném výkladu hry, ale zde mi po dohrání hry zůstalo v hlavě možná až moc otázek. A autoři navíc slibují dodatečná DLC, která ještě víc rozšíří herní příběh, takže vlastně nikdo ještě nemá (a nějakou dobu mít nebude) všechny dílky příběhové skládačky.
Nutné je každopádně vědět to, že hrajete za dva sourozence, kteří se vydávají lodí na děsivý ostrov plný monster, odkud chtějí vysvobodit své kamarády. Postupem hrou je budete potkávat, ovšem stejně tak budete odhalovat nové a nové nestvůry, které zde na vás čekají.
Od Reanimal jsem čekal celkem poctivý horor, u kterého mi minimálně místy zatrne a bude mě mrazit z představy, že mě nějaká herní příšera najde. Moc dobře si pamatuji například na učitelku s dlouhým krkem ze dvojky, která opravdu naháněla hrůzu, tak jsem něco takového čekal i zde. A vlastně mě docela zklamalo, že i když se autoři opravdu snažili vymyslet opravdové chodící fujtajbly, žádný nebyl příliš zapamatovatelný a děsivý.
Ze hry se zkrátka oproti Little Nightmares vytratily skoro všechny nervydrásající pasáže, kde se bojíte, že vás monstrum objeví a sežere. Ano, v úvodu pár takových situací je, ale s postupem hrou je nahrazují spíš útěkové sekvence nebo boj s páčidlem v ruce. Později dokonce dojde i na silnější zbraně, ale nechci prozrazovat příliš.
Celé to zkrátka působí tak, jako by se autoři hned po úvodní hodině rozhodli, že vás vlastně nechtějí děsit a spíš vám nabídnou procházku depresivním prostředím spolu s možnostmi, jak si proti monstrům nepřipadat tak bezbranně.
Ve výsledku tak herní atmosféra stojí spíš na výjevech kombinujících různé odporné výjevy (vyfouklá lidská těla, zmutovaní ptáci, nemocnice plná mrtvol apod.) a beznaděj z nehostinného herního světa. Je to spíš žánrový posun směrem k titulům, jako je například Inside. K tomu bych koneckonců Reanimal asi přirovnal víc než k Little Nightmares.
Hra je opravdu krátká, v poznámkách k testování zástupci studia uváděli herní čas mezi šesti a osmi hodinami, ale Steam mi ukazuje pouhé čtyři hodiny k závěrečným titulkům. Připadalo mi však, že to bylo akorát, hra nebyla zbytečně natahovaná.
Po vizuální stránce se Reanimal rozhodně povedl, autorům se podařilo umocnit všudypřítomný hnus studenou paletou barev s hezkou porcí detailů. Po technické stránce nemám výhrady, koneckonců nejde o nijak náročný titul na výkon, žádné záškuby ani jiné technické chyby jsem nezaznamenal.
Reanimal ukázal, že autoři Little Nightmares jsou připraveni zkusit něco nového, ale zároveň ještě nejsou úplně ochotni opustit to, co jim doteď fungovalo. Výsledná hra tak ukazuje, že jednou nohou zůstali ještě v Little Nightmares a ta druhá už nejistě vykročila do neznáma. Právě ona nejistota je něco, co Reanimal trochu podráží nohy, jelikož mi přišlo, že hra mohla být buď lepším a hutnějším hororem, nebo naopak víc zkoušet nové věci. I tak jsem se ale v rámci možností celkem bavil, čtyři hodiny byly tak akorát.
