Pozdě, ale...
Po několikaměsíčním zpoždění, díky francouzské straně, se i na našem trhu začíná oficiálně prodávat třetí díl úspěšné arkády. Tím se zpřístupňuje jak pro mladší hráče, tak pro ty odrostlejší, kteří nevládnou tak dobře angličtinou, jak by bylo v případě Raymana 3 potřeba. Nejedná se tak pouze o český manuál a lokalizaci textů, ale i dabing – ten si rozebereme později v recenzi, zatím pouze prozradím, že se řadí – pro mě osobně poněkud překvapivě – k těm nejlepším.
Je to ujetý!
Uvedení do příběhu přímo ve hře může vyvolat mnoho otázek, přesto hlavní dějovou linii nastíní úvodní animace okamžitě. Jistý černý lumík, André, se rozhodl přeměnit ostatní lumínky a ovládnout tak celý magický kraj. Na pomoc přichází známá postavička Raymana, který ovšem nejdříve postrádá svoje ruce... Pokud jste dosud nehráli žádný z předchozích dílů, zřejmě vám nastínění děje přijde dosti ujeté – ale přesně taková tahle hra je. Chopíme se ovládání postavičky, jejíž ruce a nohy nejsou přímo propojeny s tělem, navíc ony ruce jí chybí hned na začátku. Ty ovšem po první úrovni získáváme zpět a 
přichází zajímavý dějový zvrat. Kamarád Raymana, Globox, jakýmsi úplným omylem hlavního padoucha spolkne, čili nezachraňujeme pouze svět, ale i svého dobrého kamaráda. Díky tomu, že padoucha máme stále nablízku, tj. v břiše Globoxe, který nás doprovází, si užijeme ohromné množství vtipných slovních konfrontací mezi zúčastněnými.
Když 3D, tak pořádně
Na první pohled se jedná o 3D arkádu, což v mnohých ještě stále vzbuzuje – někdy bohužel zaslouženě – obavy. Předchozí díly využívaly klasické 2D grafiky a fungovalo to, přesto logický přerod ve 3D dopadl na výbornou především ve prospěch nových herních možností. Po prvním spuštění poněkud zarazí ovládání v menu, které nás nutí mačkat takové klávesy jako levé a pravé CTRL – vítr samozřejmě fouká z konzolí. Ovládání hry přes ovladač bude o něco snadnější, přesto i na klávesnici si lze bez problémů zvyknout. Rayman toho totiž umí docela hodně – běhá, skáče, používá vrtulku k plachtění, krokování, vystřeluje svoji pěst, což umí i obloukově, plave, přehoupává se, zkrátka zvládá 
toho hodně.
Jak to vlastně funguje
Koncepce úrovní mi dokonale sedne – celé dobrodružství autoři rozkouskovali na ohromný počet samostatných, ale na sebe navazujících úseků. Nelze se tedy vracet zpět, vždy řešíme akční hádanky a problémy pouze v jednom komplexu (ty se postupem času docela zvětšují), přičemž po jejich splnění se hneme dále. Hlavní herní ingredience ale nespočívá pouze v umu skákat po plošinkách a likvidování nepřátel, to je prostředek, nejdříve ovšem potřebujeme vymyslet postup (velké záseky samozřejmě nečekejte). A v těchto okamžicích na řadu přicházejí plechovky různých barev, které Raymanovi propůjčí speciální obleky. Každý z těchto obleků je určen k jiným akcím, díky jednomu dokážeme snížit plošinky k tomu určené, díky druhému používáme řízené rakety k interakci s objekty na nedostupných místech, další propůjčí schopnost létat... vtip ale tkví v tom, že tyhle skvělé schopnosti trvají jen chvilku, nemluvě o nutnosti je správně nakombinovat.
Další arkáda v řadě? Ani omylem!
Precizní design úrovní, jenž je opravdu na velmi vysoké úrovni (při tom počtu všechna čest), doplňují i drobné hry ve hře, jako šplhání po vodopádech či jízda v botě. Za získané body během hry si posléze ještě otvíráme několik malých her (házení granátu z věže, Rayman 2D, likvidace žab, závod lumíků...) a vtipných animací. Každou z nich asi nebudete hrát déle než pár minut, ale jako přidaná hodnota a zajímavé zpestření především se to rozhodně počítá. Kapitolu samu pro sebe zosobňují bossové, kterých během hry potkáte snad patnáct, přičemž platí, že prakticky co kus to unikát. Nestačí ale jen uhýbat a střílet – tedy vlastně stačí, ale na každého hráč musí vymyslet ten správný způsob. Užijete si tak například potvoru z vodního světa, ale i naprosto skvěle zvládnutou čarodějnici z bažin, kdy se navzájem hráč a ježibaba proměňují na žáby. Za pozornost stojí i honička v baráku a následné srážení obří koulí nad propastí, zkrátka intenzivní herní zážitek.
Epilog
Tím přichází na řadu i skvěle zvládnutý český dabing. Začíná to v úvodních úrovních s průvodcem Murfym, jenž paroduje a vtipným způsobem komentuje manuál. Pokračujeme samozřejmě přes Globoxe a Andrého, kterých si užijeme také v maximální míře. V paměti mi ještě utkvěla právě ježibaba z bažin, která má pocit, že ji Rayman šmíruje – ostatně ta spousta hlášek za poslech stojí. Po chvále ale musí přijít i kritika, kterou zvládneme poměrně rychle. Jednak si autoři mohli dát trošku více práce s herním menu pro PC a dále bych se za více záchytných bodů v některých úrovních také nezlobil (hra si ukládá pozici sama). Porovnání s konkurencí – napadá mě Frogger: The Great Quest s pohodovým žabákem v hlavní roli, jenže ten autoři předem anoncovali jako budget a v porovnání s Raymanem 3 působí jako dosti chudý příbuzný. Z novinek mě napadá ještě Prince of Persia: Sands of Time, který v těchto dnech kraluje – měl bych-li si osobně vybrat mezi Raymanem 3 a Princem, nevěděl bych. Obě hry totiž patří k absolutní špičce v žánru. Ale abych se vrátil k Raymanovi 3 – pokud si chcete hrát a hraní si pořádně užít, neváhejte. Vynikající český dabing pak nabízí příjemný herní zážitek i neanglicky mluvícímu publiku – a to jak dětem, tak dospělým.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
