Ratchet: Gladiator – Sbohem!

  12:00aktualizováno  22. listopadu 4:35
Opakování je matka moudrosti, řekli si v Insomniacu a v poněkud podezřele krátkém intervalu nám přináší další díl jejich populární RaC série. S tím letošním ale není všechno tak úplně v pořádku.

Ratchet: Gladiator Sbohem, minulosti
Série Ratchet and Clank patří, především zásluhou prvních dvou dílů, bez debaty do vitríny původních PS2 her. Společně se sesterskou Jakovskou sérií pak rovněž patří k absolutním špičkám svého žánru, kterému se kdysi dávno ještě dalo bez přívlastku říkat „plošinovky“. Z něj obě série, a RaC pak obzvlášť, vyrostly a jím byly obě po léta vychovávány, a to až do té doby, než naznaly, že jsou dost staré na to, aby se na něj vybodly a šli si tak trochu svou cestou. Jak se úspěšně zhlédl již v mladých letech v GTA a letos své sbohem žánru definitivně potvrdil „kartovskou“ závodní akcí Jak X, jejímž prostřednictvím se rozloučil nejen definitivně a úplně se žánrem, ale pravděpodobně nadobro i se svými fanoušky a s PS2. A aby vývojáři z Insomniacu netrhali s kámoši z Naughty Dogu partičku, rozhodli se udělat z části to samé a rovněž říct minimálně žánru, který jim jejich dítko vychoval, svoje jasné „Sbohem!“. Trochu překvapivé sbohem, nutno dodat. Přestože RaC3 svým HODNĚ akčním pojetím naznačoval mnohé, tahle série se přeci jen stále chovala k žánru mnohem méně přezíravě než Ratchet: Gladiator Jak a právě tímhle - tak trochu staromilstvím - sbírala body u svých fanoušků. A pokud právě tím „tímhle“ bodoval RaC i u vás, připravte se na menší šok. Ano, název hry skutečně není nějakým žertíkem z naší strany, ale docela výstižnou charakteristikou toho, co se tímto dílem ze série stalo. Gladiátor. Bijec. Rambo. Obyčejná, prakticky úplně čistokrevná a neutuchající střílečka. A bude hůř.

Životnost Racheta naštěstí pro něj zvedá velmi kvalitní a velmi propracovaný multiplayer.

Sbohem, Clanku
Ano, ani v tomhle směru vás název hry opravdu nijak neklame. Rachetova záda skutečně zejí prázdnotou a Clank se tak zásluhou autorů definitivně dostal jen a pouze do role v animacích přítomného „přicmrndávače“, zpestřujícího chod příběhu infantilními fórky, v lepším případě společně s druhým „přicmrndávačem“ Alem vymýšlejícího, jak se v kompletní sestavě dostat ze spárů zlotřilého mediálního magnáta Gleemana Voxe, který nutí Racheta a jiné hrdiny galaxie účinkovat v jeho Ratchet: Gladiator televizní gladiátorské reality show á la Running Man s názvem Dreadzone. Uff. Prostinký příběh tentokráte hraje ještě větší křoví než kdy před tím a většinou sestává jen z občas poměrně vtipných reklamních glos, vyplňujících vaše cestování z jedné planetární arény do druhé. Jen tu a tam potkáte něco opravdu dějotvorného, na čemž ostatně ale zas tak nesejde, protože série RaC nikdy narozdíl Jaka nevynikala nějakým konzistentním světem či prokreslenými, plastickými charaktery či epičtějším dějem, takže vám zredukování příběhu ani role Clanka v něm nijak vadit nebudou. S úplným vyškrtnutím Clanka ze hry samotné to už bude horší, protože koneckonců Clank tak trochu symbolizoval příslušnost série k žánru plošinovek tím, jak svým využitím pro Racheta podtrhoval plošinovkové prvky hry. A ty tentokrát zmizely spolu s ním.

Aby toho oklešťování nebylo málo, i grafika nového dílu je oproti předcházejícím poněkud chudší na detaily.

Ratchet: Gladiator Sbohem, variabilito
Jistě, tu a tam nějakou tu plošinku přeskočíte, tu a tam využijete staré známé gadgety jako swingshot či railovací boty, nicméně tyto prvky byly společně s průzkumem prostředí zredukovány na zcela nepodstatné, zanedbatelné minimum. Insomniacu už asi přišlo poněkud únavné dělat počtvrté v tak krátkém intervalu prakticky identickou hru, a tak se tentokrát rozhodli hlavní roli svěřit jen a pouze akci. A to pěkně divoké akci, která vám nedá vydechnout od začátku až do konce. Jednotlivé planety, na které se postupně podíváte už nepředstavují nějaké komplexněji strukturované levely, ale poměrně malé a jednoduché bojové arény, v nichž se na vás neustále budou vrhat hordy nepřátel, které pro pobavení diváků budete před všudypřítomnými kamerami likvidovat. Každá aréna je rozdělena do několika menších pasáží v nichž musíte splnit určitý úkol, nesoucí se plně v duchu akční náplně hry a jehož vlastní náplň se tak krom občasné aktivace různých mechanických udělátek, sestává z likvidace všeho, co se pohne nebo vypadá, že by se pohnout mohlo (čest výjimce v podobě časovky na hovercraftu). K tomu budete mít k Ratchet: Gladiator dispozici rovných 10 zbraní, které představují ve většině případů výběr toho lepšího z minulých dílů a jdou tradičně nejen používáním levelovat (tentokráte až do 10. levelu), ale i upgradovat střelivem poměrně zajímavých vlastností (mrazící, morfující, explozivní …). Zbraně samy o sobě vždycky dělaly půlku kouzla série; tentokrát to platí naštěstí pro hru dvojnásob a kropit s nimi nekonečné řady nepřátel prostě a jednoduše je radost a výborná zábava. Nově budou rachotu vašich zbraní asistovat a svými je doprovázet dva bojoví droidi, kterým můžete směrovým křížem dávat jednoduché kontextové pokyny a rovněž jim za nemalý počet šroubků a matic (pro neznalé, šroubky a matice představují v RaC ekvivalent peněz) upgradovat štíty, zbraně a schopnosti. Droidíci vám rozhodně přijdou k duhu, protože jednak jsou de facto nesmrtelní a navíc je místy opravdu budete potřebovat. Osvěžením, které vám v explozivní náplni Ratcheta rovněž přijde k duhu, představují mobilní mechanické zbraně (robotický tančík, obrněný jeep, hovercraft, raketa), které jsou stejně jako ty ruční skvěle vyváženy a je s nimi radost zacházet (snad až na ne zrovna ideálně ovladatelný hovercraft).

Ratchet: Gladiator

Ratchet: Gladiator je velmi pravděpodobně rozloučením nejen s PS2, ale i se sérií vůbec.

Jakkoliv je ale všechno to akční řádění bezesporu opravdu fajn zábavičkou, nejde přehlédnout, že ničeho jiného se tentokrát opravdu nedočkáte a nebudete-li si hru dávkovat v kratších dávkách, seterotyp si vybere svoji daň. Ta nebude sice zas tak vysoká, protože single player kampaň zavčas skončí, nicméně tohle je značně dvousečná výhra nad předávkováním stereotypem, protože zavčas znamená ani ne za 8 hodin. Proti předchozím dílům tak poslední díl série neztrácí jenom na variabilitě, ale rovněž podstatně i na délce. V každé aréně sice můžete kdykoliv dobrovolně získat za splnění určitých úkolů (likvidace nepřátel jednou zbraní, likvidace určitého počtu kamer, zabití několika nepřátel naráz apod.) až 15 skillpointů, případně ji další návštěvou využít k dalšímu upgradování zbraní na maximum (a při opakovaném hraní i dál), ale vzhledem k jednotvárné herní náplni je motivace k opětovnému hraní toho samého až příliš malá.

Ratchet: Gladiator Sbohem, vlci samotáři
Životnost Racheta naštěstí pro něj zvedá velmi kvalitní a velmi propracovaný multiplayer. Kromě podpory řady klasických multiplayerových módů, které si může pár z vás zahrát až v deseti lidech online a většina z vás pak až ve čtyřech ve splitcreenu (případně i s boty), nabízí nově Ratchet i kooperativní mód pro dva přes splitscreen. Že i hra typu RaC může díky jejím nápaditým, perfektně vyváženým zbraním a dokonale vyladěnému ovládání, být v mutliplayeru až překvapivě návykovou zábavou, to dokázal už předchozí díl a nový to jen jeho větší propracovaností ve všem potvrzuje. Nicméně sami si odpovězte na otázku, jestli právě multiplayer je tím důvodem proč tuhle sérii máte tak rádi a jestli právě on je tím důvodem, proč si ji kupujete. A odpověď na tuhle otázku vskutku dvakrát zvažte, protože zatímco u RaC3 byl multiplayer překvapivě příjemným bonusem, nový Ratchet je bez něho zábavou i výdrží poloviční a tak trochu jako bonus k němu působí právě singleplayer.

Čtyřikrát a dost?

Insomniac a Naughty Dog. Dva dvorní vývojářské týmy SCE, které krom toho, že dali PlayStationu jedny z jejich nejvýznamnějších původních sérii – Insomniac Spyra s RaC a Naughty Dog Crashe s Jakem – mají společného víc, než by se na první pohled zdálo. Vzájemnou spolupráci teď stranou, jedním z nezajímavějších společných znaků je jejich přístup k jejich herním dítkům a umění v nejlepším skončit. Insomniac (stejně jako Naughty Dog) poté, co dostal svoji sérii Spyra na PSOne čtyřmi díly na vrchol popularity, se s ní se čtvrtým dílem nadobro rozloučil a s novou platformou přesedlal na sérii úplně novou a neméně kvalitní i populární. A byť není ještě všechno jasné a oficiální, situace se nám na PS2 opakuje. Naughty Dog se posledním přírůstkem Jaka opětovně s touto sérií jasně rozloučil, u Insomniacu lze očekávat velmi pravděpodobně to samé. Čtvrté pokračování RaC je tady a jádro Insomniacu už během jeho vývoje bylo přesunuto k jejich novému projektu I-8 na PS3, který nejenže nemá s RaC nic společného, ale jasně ukazuje, že příklon k akci v posledních dvou dílech RaC nebyl náhodný. S I-8 se Insomniac definitivně vrací ke svým FPS kořenům a bude-li tento počin stejně kvalitní jako jejich Disruptor pro PSone, máme se na co těšit. A RaC můžeme nechat v klidu odejít na zasloužený odpočinek.

Ratchet: Gladiator Sbohem?!
Aby toho oklešťování nebylo málo, i grafika nového dílu je oproti předcházejícím poněkud chudší na detaily, což je dáno na jednu stranu nahrazením klasických pestrých levelů relativně obyčejnými arénami, na stranu druhou nutností zachovat naprosto stabilních 50fps i při výrazném zvýšení počtu nepřátel a explozí na scéně. S povděkem naopak nelze nekvitovat poněkud dospělejší a temnější ladění grafiky, jakož i přitvrzení hudebního doprovodu, které jdou ideálně na ruku akčnímu ladění. Nicméně opětovně je na místě se ptát, jestli tohle je opravdu to, co byste od RaC čekali a především chtěli.

Co se mě týče, nemůžu popřít, že bych se u nového Ratcheta výborně především v rámci multiplayeru nepobavil. Proti akčnějšímu ladění rovněž ničeho nemám, obzvlášť můžu-li řádit s takovými zbraněmi, jaké jsou k mání jen u RaC. Ale prakticky úplné opuštění

Klady a zápory

Plus Tradičně vynikající zbraně
Plus Dokonale vyladěné ovládání
Plus Návykový multiplayer
Plus Pohodová zábavička

Mínus V singleplayeru krátké a jednotvárné
Mínus Už jen a pouze čistokrevná střílečka

všeho ostatního, co dělalo sérii sérií a uvěznění veškeré akce do arén, které se hodí spíš pro multiplayer, je pro mě krok ne zrovna tím nejlepším směrem. A protože jak znám Insomniac, je Ratchet: Gladiator velmi pravděpodobně jejich rozloučením se nejen s PS2, ale i se sérií RaC vůbec, čekal jsem trochu plnohodnotnější „sbohem“ než tenhle sice zábavný, ale poněkud zbytečný nášup k RaC3, který se navíc moc jen jako nášup netváří.

PS: Pokud holdujete multiplayeru a jste online, přidejte si k hodnocení klidně 10 bodů navrch.

Ratchet: Gladiator
Výrobce/Vydavatel Insomniac/Sony
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: 4 hráči splitscreen, 10 hráčů online
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 399 kB
Verdikt: Pravděpodobně poslední nášup k sérii RaC, okleštěný o všechny plošinovkové prvky a zredukovaný výhradně na lítou akční řež, který překvapivě funguje mnohem lépe a déle v multiplayeru než singleplayeru.
Hodnocení: 75% (info)

Autor:
 

Nejčtenější

THQ Nordic koupilo české Warhorse Studios za 860 milionů korun

Kingdom Come: Deliverance

Vydavatelství THQ Nordic koupilo stoprocentní podíl v pražském vývojářském studiu Warhorse Studios, které před rokem...

Vývojář vrací fanouškům dvojnásobek darovaných částek, z jeho hry je hit

Rise to Ruins

Z nenápadné nezávislé hry se stal prodejní hit a její autor nyní svým nejvěrnějším fanouškům vrací peníze, které mu...

Vjel do kolejí, pak dostal další ban. Český streamer opět „úřadoval“

Český streamer Pavel „Herdyn“ Mikeš měl 8. února 2019 drobnou dopravní nehodu v...

Komentátor a herní streamer Pavel „Herdyn“ Mikeš se rozpovídal o tom, jak se svým autem skončil v kolejích. Posléze se...

Nastává herní svátek, vychází rovnou několik netrpělivě očekávaných pecek

Anthem

Herní průmysl dnes zažívá jedno z nejbohatších období roku, protože vychází rovnou několik titulů, na které jsme se již...

RECENZE: Kdyby vyšel Half-Life letos, vypadal by jako Metro: Exodus

Metro: Exodus

Čekali jsme hodně, ale dostali jsme ještě víc. Po patnácti letech od vydání Half-life 2 se konečně objevila hra, která...

Další z rubriky

RECENZE: Kniha Zaklínač a jeho svět zaujme především fanoušky hry

Zaklínač a jeho svět

Nakladatelství Crew vydává ve spolupráci se společností Fantom Print knihu, která potěší fanoušky herní série o...

RECENZE: War Thunder je snem všech milovníků vzdušných bitev

War Thunder

War Thunder uspokojí více i méně náročné piloty. A nadchne technickým provedením.

RECENZE: World of Warplanes se snaží navázat na tankový úspěch

World of Warplanes

Podaří se zopakovat zásah do černého i podruhé, kdy tanky z World of Tanks nahrazují letadla? Zatím to není jisté.

Najdete na iDNES.cz