Jako pravověrný konzolista jsem PC klasiku jménem Quake okusil poprvé na Saturnu. Ihned po spuštění jsem byl však nemile překvapen, jak na něm běží tragicky pomalu. Vtip o frameratu připomínajícím PowerPoint prezentaci v tomto případě nebyl ani šprýmem. Sehnal jsem si proto verzi pro Nintendo 64, která je sice ponořená do (pro tuto konzoli tolik typické) mlhy, ale jinak běží jako blesk.
 |
Quake jsem si užil maximálně a stejně jako pro miliony dalších hráčů se pro mě stal kultem. Když se proto zčistajasna objevil remaster pro moderní platformy, neváhal jsem ani sekundu a okamžitě se rozhodl novodobou verzi, která vyšla k příležitosti 25. výročí legendy, zrecenzovat. Klidně budu trochu předbíhat a přiznám se, že mě Quake ročník 2021 pořádně uzemnil se silou zemětřesení. Je to retro klasika, kterou by si měl nejenom zahrát, ale také celou dohrát úplně každý, kdo se považuje za správného hráče.
Temná fantasy prokoukla, ale je stále retro
Proč že se stal Quake z roku 1996 takovou legendou? Oproti předchůdcům jako Doom nebo Duke Nukem 3D nabídl plně polygonové nepřátele, což byla na tehdejší dobu věc nevídaná. Hráči byli totiž zvyklí bojovat i v trojrozměrných hrách s protivníky složenými z 2D spritů. O čtvrtletí později hra v remasterované verzi samozřejmě prokoukla.
Na PlayStationu 4 nabízí až 4K rozlišení, 60 fps, díky kterým běží plynule jako ďas, vylepšené osvětlení i stíny a možnost vyhladit textury. Jinak je to retro jako řemen. Hra je sice o poznání hezčí než v době původního vydání, ovšem za svůj letitý původ se vůbec nestydí. Stále se utkáte s monstry složenými z viditelných kostiček. Jenže v tom je právě kouzlo gamesy. Je stará, vzkříšená a vizuálně stále zajímavá. Jak zdůrazňují tvůrci, jde o temnou fantasy, což vůbec nerozporujeme. Zavítáte do strašidelných hradů a kobek, kde vám po krku půjdou rytíři ve zbroji.
A nejenom oni. Ohyzdní Ogři po vás budou pálit na dálku z granátometu a když se k nim přiblížíte, pokusí se vás rozřezat na kusy motorovou pilou. Gigantičtí Shambleři pro změnu pálí elektrické výboje. Nebezpečí číhá všude, i pod vodou, kde si na vás s radostí pochutnají prohnilé ryby.
Speciální zmínku si zaslouží zombie, jedny z nejznámějších protivníků ze světa videoher. V Quaku samozřejmě nechybějí a jsou opravdu, ale vážně nesnesitelné. V podstatě žádná zbraň není schopná je zlikvidovat. I když je střelíte a nemrtví se svalí na zem, po chvíli opět vstanou, půjdou po vás a neodpustí si ani nechutné házení svého hnijícího masa. Jediný způsob, jak se jich definitivně zbavit, je dobře mířená raketa nebo odpálený granát, což je ve světě Quaku jedna a ta samá munice.
Jednoduchý příběh hry pojednává o zvídavém lidstvu, které vynalezlo technologii teleportace a vydalo se tam, kam nemělo. Jenže portálem začaly proudit zpět monstra na Zemi a je na hlavním hrdinovi, který zde ještě nemá jméno, aby zastavil zrůdnosti stvořené entitou Shub-Niggurath, přezdívané Quake. Právě s jejich pomocí chce vyhubit vše, co známe. Aby se tomu tak nestalo, získáte v roli protagonisty zajímavý zbrojní arzenál. Od sekyry přes brokovnici po její vymazlenou dvouhlavňovou variantu, granátomet, raketomet a blesky metající Thunderbolt.
Tou nejlepší, nejikoničtější a nejdrsnější zbraní je ale hřebíkomet. Kdo by si ho nepamatoval? Kulervoucí zbraň, která metá hřebíky. Drsná jako šmirglpapír. Nelze si ji nezamilovat. Její jedinou konkurencí je obdobný superhřebíkomet.
Soundtrack od Trenta Reznora z Nine Inch Nails
Na nábojích do těchto bombastických zbraní září zkratka NIN. Co znamená, může nevědět maximálně totální hudební analfabet. Jde samozřejmě o zkratku industriální rockové formace Nine Inch Nails.
Její frontman a zpěvák Trent Reznor totiž složil ke hře soundtrack, který je naprosto bombastický. A nejenom to. Jeho hekání můžete slyšet, když se ponoříte do lávy nebo vám přistane v obličeji raketa. Nadaboval totiž hlavního hrdinu. Tedy jeho skřeky. Quake je úžasná FPS, která se skvěle hraje i dnes. Řekli bychom, že se zavděčí nejenom pamětníkům a retro fanatikům, ale i příznivcům dobrých videoher jako takových.
Quake přitom není jenom střílečka. Postaví vás před spoustu enviromentálních hádanek. Zjednodušeně řečeno budete hledat cestu dál, což v případě této pekelné videohry není jen tak. Musíte hledat spouště a spínače a najít cestu ven z levelů, které mnohdy připomínají bludiště. Design levelů je bez přehánění geniální. Často budete namáhat šedou kůru mozkovou, abyste zjistili, kudy dál. Váš hrdina, později pojmenovaný jako Ranger, je fyzicky zdatný.
Jeho hopsací schopnosti sice nedosahují těch, kterými oplývá Mario, skákat přesto umí obstojně. Při hraní se to hodí, protože bez hopsání se dál nepohnete. Skákání přitom není špatné a do pojetí hry se hodí. Není to taková hrůza a pěst na oko jako v Doom Eternal. Základní hra se skládá ze čtyř epizod. Podíváte se do hradů, krypt, jeskyní, močálů, lávových jezer, hrobek i jiných světů. Než se prostřílíte na konec, uplyne zhruba osm, devět hodin. To je slušná délka.
Jenže to není zdaleka vše, co remaster Quaku nabízí. Nechybí ani oba dobové datadisky, které byly dosud exkluzivní pro PC. První z nich se jmenuje Scourge of Armagon a nabízí další 4 či 5 hodin zábavy ve třech nových epizodách. V nich se podíváte do temných katedrál, katakomb a pevností. Čekají v nich na vás dosud nevidění nepřátelé. Centroid je obří mechanický štír, gremlin nepříjemná a dotírající obluda a účel ostnatých min netřeba dlouze vysvětlovat.
Rozšířen byl nejenom bestiář, ale i zbrojní arzenál. Laserový kanon pálí krátké paprsky, které se navíc odrážejí od stěn, takže se hodí v uzavřených prostorách. Vrhač min je obdobou granátometu s tím rozdílem, že se munice přilepí na povrch. Poslední nová zbraň nás hodně překvapila. Jde totiž o Mjölnir! Ano, v Scourge of Armagon se chopíte samotného Thorova kladiva, které metá blesky.
Celkově jde o hodně vydatný přídavek, i když za ním nestojí původní tvůrci z id Software, ale dnes již neexistující studio Hipnotic Software. Druhý letitý datadisk nese název Dissolution of Eternity a postarali se o něj vývojáři z dnes už také zavřeného studia Rogue Entertainment. I když má druhý dobový přídavek pouze dvě epizody, krátký rozhodně není. Nachází se v nich totiž 16 levelů. Ty jsou nejdřív středověkého vzezření, které v dalších úrovních vystřídá mezopotamský vzhled.
Nakonec zavítáte do Egypta, kde na vás číhá celá řada tematicky vypadajících nepřátel. Těch je vskutku hodně. Od elektrických úhořů přes vzduchem poletující meče a oživlé sochy až po egyptské ochránce, lávové muže Héfaisty a mumie. Bossů je také více než kdykoliv předtím. Za vyzdvihnutí stojí zejména finální drak. Každé malé dítě ví, že v pyramidě žije drak, ne?
S Dissolution of Eternity se výrazně rozrostl zbrojní arzenál. Respektive přibyla nová munice do již známých zbraní. Hřebíkomety nyní dokážou pálit silnější lávové hřebíky. Muhehehe. Raketomet a granátomet můžete vybavit multistřelami. Vypálíte tak několik raket nebo granátů najednou. Thunderbolt zase dokáže střílet nejenom elektrické paprsky, ale také devastující plasmové střely. Rozhodně je tedy co zabíjet a stejně tak čím. Druhý datadisk je o poznání těžší než základní hra i Scourge of Armagon. Je tedy mnohem větší výzvou.
Než ho dohrajete, uplyne dobrých pět, šest hodin. Jo, toto jsou opravdu kousky z jiné doby. Když srovnáme datadisky z 90. let s dnešními DLC, chce se nám skoro brečet. Výčet toho, co nabízí remasterovaný Quake, ovšem stále nekončí. Obsahuje totiž dva nové přídavky. Tedy nové. Jeden je starý pět let, ten druhý je letošní. Stojí za nimi odborníci na slovo vzatí: MachineGames. Toto švédské studio je zodpovědné za nové díly série Wolfenstein, které se těší velké oblibě.
Rozšíření Dimension of the Past nenabízí nové nepřátele ani zbraně. Přináší však novou porci akce a explorace, kterou ocení každý fanda. Přídavek je sice nejkratší ze všech, dohrát ho trvá zhruba jen dvě hodiny, ovšem je zábavný a to je to nejdůležitější. Oceňujeme zejména báječný design všech 10 levelů.
Nové rozšíření z roku 2021
Poslední rozšíření Dimension of the Machine je hodně vymazlené. I když využívá stejný grafický engine, je vizuálně nejhezčí. Je vidět, že si s ním lidé z MachineGames vyhráli. Setkáte se v něm s jedním starým známým bossem. V neuvěřitelných úrovních zamíříte do hradů, mlýnů, jedovatých bažin i lávových jezírek. Design levelů je tentokrát ještě lepší. Jsou členité, propletené a nápadité. Najít cestu dál není mnohdy jen tak. Častokrát budete v levelech, kterých je 12, bloudit.
Za úkol máte získat hordami oblud chráněné runy. Poslední přídavek trvající 3 či 4 hodiny je plný zrůd čekajících na popravu. V úrovních je jich tolik, že narazíte na úseky, kdy nespustíte prst ze spouště. Obsahu je tedy celkově tolik, že než hru dohrajete, uplyne klidně 25 až 30 hodin. Záleží, jak moc budete chtít hledat skryté oblasti, levely či splnit stoprocentní kompletaci.
Quake 64
Aby toho nebylo málo, do Quaku bude přibývat i nový obsah. Již nyní je ke stažení Quake 64. Jde o dobovou konverzi původní hry, která dnes osloví jenom největší retro fanatiky.
Mlha je v ní všude. Ale i přesto potěšilo, že si ji můžeme zahrát. Zvlášť, když je tento stahovatelný bonus zdarma. Quake je přitom záležitostí nejenom pro jednoho, ale i více hráčů. Multiplayer nabízí dvě nejdůležitější možnosti. Můžete se vrhnout na ostatní v deathmatchi, který je hratelný až pro čtyři hráče na jedné konzoli nebo až v osmi online. Arén je dostatek a kompetitivní klání mají stále šmrnc.
Pokud raději s kamarády spolupracujete, než je virtuálně vraždíte, oceníte kooperaci, která je taktéž dostupná v offline i online podobě, a to až pro čtyři hráče. Projít v ní lze všechny kampaně, a to jak základní hru, tak všechna její rozšíření. Remasterovaný Quake toho nabízí až nesmyslně mnoho. Nechybí ani pohybové ovládání. Ale upřímně: Kdo by s ním chtěl hrát zrovna tuto hru? V budoucnu nás navíc čeká upgrade pro next-gen konzole.
Perfektní gamesa?
Možná by se mohlo zdát, že jde o dokonalou gamesu. Není tomu tak, i když k tomu nemá daleko. V Quaku narazíte sem tam i na glitche. Občas propadnete texturami tam, kam se žádný hráč neměl nikdy vydat. Horší je, když se nespustí skript a vy se nemůžete dostat dál. Vzhledem k tomu, že lze hru ukládat kdykoliv, jde o problémy, které přežijete a hře je díky její bombastičnosti odpustíte.
Neváhejte a rozhodně si novou verzi zahrajte. A to ať jste původní hru hráli či nikoliv. Je na čase opět hrát Quake! Tomu pocitu, když seberete power-up quad damage, stanete se čtyřikrát silnějšími po dobu třiceti sekund, se nic nevyrovná. Probíhat krvavou sprškou z nepřátel, to je nádhera. Zcela upřímně doufáme, že se obdobného remasteru s kompletním obsahem dočkáme i v případě Quaku II. Vyloženě se jeho příchod nabízí. Dočkat bychom se mohli už v příštím roce, protože to bude slavit 25. výročí právě dvojka.
