Před pár lety jste mohli v papírnictví potkat novinku, trojrozměrnou skládačku, krásně česky nazývanou "třidé pucle". Pokud si dobře pamatuji, prvním dostupným objektem byla Eifellovka a jako druhá se na pultech objevila katedrála Notre-Damme. Tyto skládačky byly určeny všem, které znudily obyčejné skládačky (a neřeknu "puzzle", neřeknu). Protože se koncept trojrozměrných skládaček ukázal jako životaschopný, nedalo na sebe dlouho čekat ani počítačové zpracování této kratochvíle. Vlastně šlo o logický krok, protože klasické dvojrozměrné skládačky existují v počítačové podobě od doby, kdy to dovolila primitivní grafika osobních počítačů. I na Plných hrách určitě nějaké takové 2D skládačky najdete. V Puzz 3D je každá stavba rozdělena na několik úseků, po jejichž složení se může úspěšný skladatel kochat videozáznamem, který ukáže, jak složená část vypadá ve skutečnosti, a přidá nějaká ta moudra o budování daného architektonického skvostu.
Puzz 3D má v názvu podivné spojení Thomas Kinkade: Painter of Light. Pan Kinkade je malíř. Americký malíř. Zapomeňte na vaše Dějiny umění v knihovně, pana Thomase Kinkadeho v nich nenajdete. V praxi to funguje tak, že pan umělec vytvoří dílo, to je následně rozmnožováno, podle žádosti buď na papír nebo pro movitější zájemce na plátno. Prý to docela sype. 
A v čem že spočívá přitažlivost děl pana Kinkadeho? Tak předně si musíme uvědomit, že Američané jsou až na výjimky národ kulturních barbarů. Možná, že riskuji neúspěch své žádosti o vízum do USA, ale nemohu si pomoci. Jen kulturním barbarům se totiž mohou hromadně líbit pastelové paskvily, prodchnuté duchem náboženského vytržení. Z autorova komentáře k obrazu, na jehož základě vznikla tato skládačka, cituji: "Na obraze Lamplight Manor, šestém ze série Lamplightline, nás potůček Windemer vede k venkovskému pokladu, skrytém v anglickém Cotswoldsu - velkolepém venkovském sídle. Jak bych si dokázal užít soukromou procházku domem a jeho okolím - strmé točité schodiště, luxusní tapisérie, noblesní knihovna... Jak stojí v Janově evangeliu, takový blahobyt najdeme v místě Božím. Zde si můžeme předem vychutnat slávu, která očekává děti boží na nebesích." Což myslím vysvětluje spojení této hry s bohem. A to pokrytectví? Když si vezmeme oddanost bohu, kterou hlasitě projevuje většina Američanů, a realitu jejich konání, nemůžeme nemluvit o pokrytectví. Hlavně že jejich obydlí zdobí kopie bohem osvíceného Mistra. Grrrrrr.
Takže abychom to shrnuli - Puzz 3D Thomas Kinkade: Painter of Light je trojrozměrná skládačka určená typickému Američanovi, který si rád skládá a 
přitom chce udělat něco pro spásu své duše. Řekněme si to na rovinu. Dvojrozměrná skládačka se na počítači dá docela rozumně skládat, zvláště, je li motivací obrázek polooděné slečny. V našem případě je ale do skládání začleněn i element prostorovosti. Narozdíl od papírových 3D skládaček však ve hře chybí intuitivní natáčení jednotlivých kousků k sobě. To, co se dá v případě 2D překousnout, se ve virtuální realitě stává noční můrou. Když k tomu ještě přidáme poměrně nekvalitní zpracování a absenci nějaké skutečné přidané hodnoty (možnost kochat se dalšími ukázkami tvorby pana Kinkada nebereme jako odměnu, stejně tak wallpaper s jeho obrázkem nebo dokonce šetřič obrazovky), není jiná volba než "hru" rychle odinstalovat, instalační CD rozdrtit kladivem a vysypat do záchodové mísy. Dobrou chuť...
| Puzz 3D Thomas Kinkade: Painter of Light |
|
|
| Minimální konfigurace: |
procesor 120 MHz, 32 MB RAM |
| Doporučená konfigurace: |
procesor 200 MHz, 64 MB RAM |
| 3D karty: |
ne |
| Multiplayer: |
ne | |
| Verdikt: |
Touhle hrou by měli mučit nehodné počítačové hráče v nejhlubším pekle. Chraň vás ruka Páně, ji vůbec zkoušet. | |
|
|
Před pár lety jste mohli v papírnictví potkat novinku, trojrozměrnou skládačku, krásně česky nazývanou "třidé pucle". Pokud si dobře pamatuji, prvním dostupným objektem byla Eifellovka a jako druhá se na pultech objevila katedrála Notre-Damme. Tyto skládačky byly určeny všem, které znudily obyčejné skládačky (a neřeknu "puzzle", neřeknu). Protože se koncept trojrozměrných skládaček ukázal jako životaschopný, nedalo na sebe dlouho čekat ani počítačové zpracování této kratochvíle. Vlastně šlo o logický krok, protože klasické dvojrozměrné skládačky existují v počítačové podobě od doby, kdy to dovolila primitivní grafika osobních počítačů. I na Plných hrách určitě nějaké takové 2D skládačky najdete. V Puzz 3D je každá stavba rozdělena na několik úseků, po jejichž složení se může úspěšný skladatel kochat videozáznamem, který ukáže, jak složená část vypadá ve skutečnosti, a přidá nějaká ta moudra o budování daného architektonického skvostu.
A v čem že spočívá přitažlivost děl pana Kinkadeho? Tak předně si musíme uvědomit, že Američané jsou až na výjimky národ kulturních barbarů. Možná, že riskuji neúspěch své žádosti o vízum do USA, ale nemohu si pomoci. Jen kulturním barbarům se totiž mohou hromadně líbit pastelové paskvily, prodchnuté duchem náboženského vytržení. Z autorova komentáře k obrazu, na jehož základě vznikla tato skládačka, cituji: "Na obraze Lamplight Manor, šestém ze série Lamplightline, nás potůček Windemer vede k venkovskému pokladu, skrytém v anglickém Cotswoldsu - velkolepém venkovském sídle. Jak bych si dokázal užít soukromou procházku domem a jeho okolím - strmé točité schodiště, luxusní tapisérie, noblesní knihovna... Jak stojí v Janově evangeliu, takový blahobyt najdeme v místě Božím. Zde si můžeme předem vychutnat slávu, která očekává děti boží na nebesích." Což myslím vysvětluje spojení této hry s bohem. A to pokrytectví? Když si vezmeme oddanost bohu, kterou hlasitě projevuje většina Američanů, a realitu jejich konání, nemůžeme nemluvit o pokrytectví. Hlavně že jejich obydlí zdobí kopie bohem osvíceného Mistra. Grrrrrr.
přitom chce udělat něco pro spásu své duše. Řekněme si to na rovinu. Dvojrozměrná skládačka se na počítači dá docela rozumně skládat, zvláště, je li motivací obrázek polooděné slečny. V našem případě je ale do skládání začleněn i element prostorovosti. Narozdíl od papírových 3D skládaček však ve hře chybí intuitivní natáčení jednotlivých kousků k sobě. To, co se dá v případě 2D překousnout, se ve virtuální realitě stává noční můrou. Když k tomu ještě přidáme poměrně nekvalitní zpracování a absenci nějaké skutečné přidané hodnoty (možnost kochat se dalšími ukázkami tvorby pana Kinkada nebereme jako odměnu, stejně tak wallpaper s jeho obrázkem nebo dokonce šetřič obrazovky), není jiná volba než "hru" rychle odinstalovat, instalační CD rozdrtit kladivem a vysypat do záchodové mísy. Dobrou chuť...
