O hře Project Nomads, která se mezi letošním přívalem her řadí k těm nejoriginálnějším a graficky nejlepším, toho bylo napsáno víc než dost. Prvotní dohady o tom, do kteréhože žánru ji vlastně zařadit, se ukázaly jako zbytečné. Project Nomads je tak ojedinělý titul, že jej nelze zaškatulkovat ani do slov “mix akce, strategie a RPG”. Spíše by se hodilo označení 3D akční strategie, které hru nejlépe vystihuje a bylo použito pro geniální a dodnes v lecčem nepřekonanou šílenost Sacrifice.
Project Nomads je zasazena do úžasného a fantastického prostředí létajících ostrovů vznášejících se kdesi ve výškách. Původní svět byl zničen, zbyly po něm jenom kusy plovoucích skal a vzpomínky na tajemné mistry stavitele. Jejich nástupci jsou nomádi, bytosti podobné lidem. Jedni takoví nomádi, tři kamarádi Susie, John a Goliath, se dozvěděli o ostrovu ukrývajícím cenné artefakty a informace z původních dob. O tom ví i sebranka roztodivných zmechanizovaných potvor, vystupujících pod označením Sentinels, a zabrání hlavním hrdinům v jeho objevení, a dokonce dva z nich zajme. Ten třetí (který to bude, záleží na výběru na začátku hry) ztroskotá a po vzpamatování se najde ducha velmi starého mistra stavitele. Jako dík za osvobození přenechá svému zachránci celý ostrov a obdaruje ho schopností stavět budovy. Brzy hrátky s magií a vznášení se 
v úchvatném světě plném novodobých nomádů a jejich ostrovů přerostou v zničení všeho zlého a záchraně svých dvou kamarádů.
Zápletka hry je rozehrána do všech detailů a drží člověka v napětí až do konce. Nemalý podíl na tom má skvělá, přímo dokonalá atmosféra tajemného světa oblak, techniky, energie a nomádů, zkombinovaná s obrovskou originalitou. Hlavní postava viděná z pohledu třetí osoby umí díky artefaktům stavět budovy na svém ostrově. Co jeden artefakt, to jedna struktura. Artefakt lze buďto využít ke stavbě, nebo jej nejlépe dát dohromady s jiným a tím získal lepší verzi původní budovy. Plac na ostrově je dost omezený na to, aby se na něj vešel maják, pohon, elektrárny k získání energie, obranné věže, hangár a pár dalších drobností. Po zničení některých struktur z nich původní artefakt vypadne, nicméně artefakty na stavbu těch vyspělejších s jejich destrukcí nenávratně mizí. Při vylepšování svého ostrova člověk musí myslet dopředu, aby si náhodou nezastavěl místo pro budovy, které získá později. Je tady možnost úmyslného zboření, ale jak bylo řečeno, nejde jej použít u těch lepších vymožeností. A jak získat artefakty? Někdy se objeví přímo v akci, mnoho se jich nalézá na ostrově jménem “Grey Market”, který nomád mezi prvními misemi navštěvuje. Je na něm také mašinka pro kombinování artefaktů a hlavně majitel ostrova i fousatý, poloprůhledný mistr stavitel. Oba slouží jakožto postavy zadávající úkoly a rozvíjejí příběh.
Budov obecně není mnoho a místa na prťavém ostrově stejně není na rozdávaní. Nejdůležitější stavba, jakýsi maják, reprezentuje zdraví ostrova; je-li zničen, ostrov padá i s ním. Druhou nezbytnou součástí je vysoká štíhlá struktura, díky níž ostrov pomalu pluje vzduchem. Nikoliv ale libovolným směrem, nýbrž po přesně vymezených přímkách. Ostrov se hýbe jen po navigačních bodech, pohyb mimo ně není možný. K budování a stavění letadel slouží roztodivná energie pohybující se všude kolem. Získává se z gigantických větrných mlýnů, podivných plachet, které nejdou k ničemu přirovnat, nebo z továren, jež mění okolní skaliska v modroučké energetické proudy. Dále jsou tu obranné věže různých druhů, hangár pro jedno letadlo a pár podpůrných budov. Paleta staveb je přímo závislá na zvolené postavě. Rozdíly nejsou velké, v podstatě jde jen o vzhled, ale třebas letadlo křehké Susie je rychlejší a slabší než tvrdě vypadající, technicky dokonalé vznášedlo Goliathe.
Náplň misí v Project Nomads by se dala rozdělit do dvou částí – boje mezi ostrovy a pobíhání s hlavní postavou, nejčastěji při setkání s ostatními nomády či průzkumu okolních oblastí. Typicky válečné chvilky ve hře vypadají neuvěřitelně; bombardéry shazují pumy, kolem nich krouží dvouplošníky a do nich valí energetické výboje vypálené z obranných věží. Do boje 
svítí bizarní slunce a mraky se valí skrze hořící tři tyčinkovité spletence představující maják a letadla sebevražedně nalétávají do těžce vydechujících větrných mlýnů. A mezitím chudák nomád běhá sem a tam, opravuje své budovy a občas se přímo ujme palby. Věže i vlastní letadla se sami starají o dotěrné nepřátele, chybí ale jakékoliv nastavení chování a určení, koho mají zničit. Občas se proto hodí ovládat věže manuálně a kosit okolí sám nebo převzít letadlo a proplesknout nepřátele z výšky. Ostatně některé úkoly jsou na tom přímo postaveny.
Náplň misí je vcelku různorodá, tedy alespoň v první polovině hry. Někdy stačí proletět údolím plným vzducholodí, jindy zlikvidovat nepřátelské ostrovy, ubránit se obrovskému náporu nebo pilotujíc letadlo se dostat za nepřátelské linie. Úkoly jsou protkány překvapivými momenty, dějovými zvraty a četnými rozhovory. Bohužel to celé na úkor svobody volby, která je nulová. Mise jsou příliš lineární, nomád musí dělat přesně to, co se od něj žádá. Jednou například nepřátelé z ničeho nic přepadnou základu, na níž měla původně proběhnou generální rekonstrukce nomádova ostrovu. Ať do nich člověk pálí jakkoliv přesně, nejdou zničit, protože to příběh prostě neumožňuje – situace dopadne tak, že nepřátelé si odvezou nomádův ostrov a on může akorát chytat dopadávající pumy. Vytknout by se dal taky malý spád hry. Příběh vyprávěný prostřednictvím zhruba dvacítky misí 
by mohl být strhující, kdyby zbytečně nebyl bržděn nesmyslnými úkoly (třeba deset minut bezmyšlenkovitě létat mezi skalami) a leckdy přehnanou obtížností.
Hlavní postava kromě pohybu a rozšiřování svého ostrova umí po získání určitých speciálních artefaktů létat a kouzlit, byť ve velmi omezené míře. Občas se člověk musí tváří v tvář ubránit nepřátelům, to jsou ale zřídkakdy viděné momenty. Stavění budov a vůbec veškeré akce kromě pohybu se dějí prostřednictvím myši, rozhýbaní obstarává klávesnice. A někdy to je docela fofr, pelášit z jednoho konce na druhý, opravovat, ovládat věže, kouzlit zničené budovy a ještě stíhat sledovat nalétávající bombardéry. Ovládání se staví na stranu nepřítele, protože není zrovna jednoduché, leč zvyknout se na něj dá.
Technické zpracování je suverénně jedním z nejlepších, jaké se mezi letošní snůškou her urodilo. Stejně jako před dvěma lety Sacrifice předvedlo neskutečný vizuální zážitek díky unikátnímu designu potvor a celého světa, tak i Project Nomads působí na smysly a vypadá bombasticky. Atmosféra létajících pevností člověka totálně pohltí, autoři stvořili 
přenádherný unikátní svět. A nejde jen o létající hejna ptáků, stromy hýbající se ve větru, stínování v reálném čase, ale hlavně o siluety bizarních staveb na skaliscích a zvláštní létající stroje deroucí se přes kouře plujících mraků. Občas se člověk nechá totálně pohltit atmosférou a jen tak stojí a dívá se na paprsky slunce, jak si razí cestu a vrhají stíny na ve větru se pohybující trávu. Zvuky dotvářejí celkovou úžasnou atmosféru, snad jen namluvení postav mohlo být lepší. Mimochodem, hra je vystavěna na enginu Nebula Device, který je k dispozici zcela zadarmo.
Project Nomads je zcela ojedinělá hra, která dokazuje, že nápadů k tvorbě originálních titulů je ještě spousta. Ve srovnání s hrou Sacrifice, s níž ji pojí mnoho společných prvků, se ale krčí o jeden stupínek níže. Občas nudné a opakující úkoly by ani tak díky skvělé atmosféře nevadily, kdyby misí nebylo tak málo, že dohrání hry je otázka třiceti hodin. K tomu se připočítávají drobné chybky (například nemožnost nastavit ovládání) a silná linearita. Tak či onak Project Nomads rozhodně stojí za vyzkoušení…
| Project Nomads | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
