Jsou věci, které za žádných okolností není třeba dokazovat. Kupříkladu, že voda je mokrá, nebe za jistých okolností modré, tráva zelená, že Sparta Ligu mistrů nikdy nevyhraje, že Pavel Nedvěd je Pan fotbalista, že Zizemu Pán Bůh nadělil místo na hlavu do ní a do noh:-), že Del Piero hraje výhradně za Del Piera a nebo, že série Pro Evo Soccer (potažmo ISS Pro) už roky je tou nejlepší virtuální reinkarnací skutečného fotbalu na čemkoliv, což potvrzuje každým coulem i dílem (rozbor toho proč, jak a odkdy si můžete přečíst tady a
1. minuta - nástup ve velkém stylu
Tak jako k Lize mistrů patří velmi dobře známá znělka doprovázená prostřihy z toho, co se událo v minulých ročnících, stejně tak neodmyslitelně patří k PESu čitelně stylizované intro, které je především o jednom jediném - o lásce ke skutečnému fotbalu. Neuvidíte v něm promenádující se hvězdy, ani žádné hubu otevírající parádičky. Uvidíte v něm jen a pouze to, co dělá fotbal fotbalem; dřinu, pot, nadšení, zklamání, infarktové situace, chyby, radost i smutek... prostě všechno to, kvůli čemu doopravdy vysedáváme u televize a na stadionech. Krátký, koncentrovaný prožitek, který je přes nebo pro svou zdánlivou prostotu v daném
kontextu mnohem působivější a emotivnější než ty kvazi pompézní předehry FIFy. Bez hvězd, bez jmen, bez licencované hudby, což vůbec celkově symbolicky vyjadřuje vše podstatné i o hře samotné.
10. minuta - offside
Čímžto si v návaznosti na řečené můžeme odbýt v podstatě jediné myslitelné mínusy PES3 - licence a komentář. Počet licencovaných jmen hráčů i klubů (většina italských) se sice opětovně rozšířil, ale pořád je to stále sotva polovina z celkového počtu (u klubů tak jedna desetina). A pokud se ptáte, tak naši samozřejmě nadále spadají do té početnější skupiny:-(. S tímto bezprostředně souvisí zčásti i komentář. V Konami doznali, že bude lepší, když ty zkomoleniny typu Facu (zkuste si to vyslovit nahlas:-)), Pirozsky, Roberto Lacos, Ufsalosi či Legásek nikdo tak jako v předchozím dílu vyslovovat nahlas nebude a tak komentátoři namísto jmen nelicencovaných hráčů vyslovují výhradně čísla, což ve skutečnosti taky není to pravé ořechové; navíc se člověk už ani nezasměje:-). Obsahově sice jinak došlo k určitému zlepšení (čti místy mluví oba komentátoři celkem k věci), ovšem stále to prostě tak nějak nemá šťávu. Ale upřímně řečeno, když zbytek hry jí přímo přetéká, koho tohle vlastně zajímá?!
22. minuta - břevno branky prezentace
U čeho z toho zbytku chcete začít? Zlepšení je totiž ve všech podstatných aspektech hry víc než minule, takže rozhodně je z čeho vybírat. Takže... takže... proč dál nepostupovat od formy k obsahu. Úroveň prezentace opětovně stoupla a tentokrát výrazněji, než kdy před tím (pomineme-li samozřejmě přechod série na nový hardware). Interface, menu, vstupní animačky, záznamy akcí, pozápasové sestřihy... to všechno je přirozenější, stylovější a celkově dohromady působivější… Prostě takové, jak se na pokračování sluší a patří. Samozřejmě svůj podíl na tom má v relevantních věcech (replaye a sestřihy) vyšperkovaná grafika, kde je patrný pokrok jak u modelů hráčů, tak především v oblasti animace, která je za všech situací zcela přirozená a má velmi blízko k dokonalosti. Zvukové stránce kromě už zmíněného komentáře toho nelze příliš co vyčítat. Povzbuzování publika nádherně zahušťuje atmosféru jíškou skutečného fotbalového mače... při každé akci domácích to patřičně vře, akce hostů zase doprovází adekvátní pískot a hrobové ticho při vstřelení gólu, či se tu a tam ozve z amplionů pořadatel. Jednoduché, ale velmi efektivní a navíc v jedničkové kvalitě. Už jen nějaké ty chorály, mexické vlny, pobíhající rowdies po trávníku:-) a bude ta atmosféra dokonalá. Resp. bude tam, kde už základ hry samotné momentálně fakticky je.
35. - 45. minuta - „bílý balet“ jak z učebnice
Na už několik let perfektně fungujícím (a dnes všemi přejímaným - od TIFu přes Club Football až po FIFu) ovládacím systému se nic nezměnilo, pouze se nabalovalo a "zjemňovalo". Arzenál pohybů přivítal do rodiny několik lahůdkových fines ("Zidanovo" otočení na pětníku, překopnutí si míče přes hlavu, nakopnutí si jej na volej...), které jsou celkem náročné na provedení, ale opětovně "zvariabilňují" hru a prohlubují úroveň simulace. Věru už toho není moc, co by šlo provést ve skutečnosti a nešlo provést i tady. Celé ovládání pak bylo zásluhou přesnějšího driblingu citelně zrychleno (ve smyslu rychlosti odezvy na stisk tlačítka), díky čemuž je citlivější, přesnější a tedy i intuitivnější. S čímž souvisí pochopitelně i změna v přístupu ke hře samotné, která se prostě, jak vám každý veterán série řekne, tradičně hraje tak trochu jinak. A nejvhodnějším slovem použitelným místo "jinak" je realističtěji, především zásluhou přesnějšího a věrohodnějšího vedení míče a fyziky jeho pohybu. Souboje o míč jsou teď ještě více osobnější a poziční záležitostí; tam kde dřív stačilo do protihráče naběhnout zboku nebo jej strčit zezadu, tady budete muset být mnohem důslednější, agresivnější a především líp postavení. Většina lepších hráčů něco ustojí a při dobrém krytí si míče tělem ty strkanice plné pilně pracujících rukou vyústí většinou maximálně ve faul. Hráči po ztrátě míče na druhou stranu reagují mnohem pohotověji a vůbec celá obrana pracuje podstatně efektivněji a kompaktněji, díky čemuž budete mít v útoku méně času i prostoru. Vypracovat si šanci vás zkrátka bude stát kapánek více úsilí než posledně. A
protože v PES všechno vždy souvisí se vším, výrazněji bylo přepracováno i střílení. To v návaznosti na rychlejší dribling a kompaktnější obrannou činnost doznalo především větší rychlosti a razance. Není už problém pohotově vystřelit na malém prostoru a konečně není problém střílet tvrdě z voleje a vůbec z první. Odhadnout sílu střely a přesně ji umístit je ovšem věc trochu jiná; na tutovky ze středu před vápnem z PES2 zapomeňte. Opět se na tom podepisují výrazněji osobní atributy jednotlivých hráčů, skutečnost, nakolik je střílející hráč tísněn, na kterou nohu má míč apod. Nezmínit se ve výčtu změn v hratelnosti samotné nelze o novém (lepším) vhazování autů, rozšíření možností zahrávání přímých volných kopů i možností jak ovládat zeď, ponechávání výhod (což není ještě optimálně zvládnuto) a pískání při hraní rukou. Drobnosti, které ovšem ve výsledku společnými silami výrazně mění pocit z hraní celku, o to silněji, oč víc času jste u předchozích dílů strávili. Drobnosti, na kterých se pracuje cíleně a nikoliv izolovaně, ale s ohledem na celek a v jeho rámci, díky čemuž se právě drobnosti mohou výrazně podepisovat na jeho rázu a mohou jej tak posunovat stále blíž ke kýžené metě dokonalosti repliky skutečnosti.
Přestávková analýza
Další prospěšné drobnosti se vztahují i na taktické možnosti, kterými můžete čitelně ovlivňovat svoji hru. Kromě tradičních individuálních pokynů jednotlivým hráčům (intenzita obranné/ útočné činnosti, jakým způsobem bránit...)
a strategií, můžete tentokrát definovat ráz hry celého týmu i prostřednictvím určování intenzity praktikování dílčích týmových činností (ofsajdová past, pressing, protiútok, vysunutí zadní řady). Tím se opětovně PES3 po taktické stránce přiblížil k patám zjednodušenému fotbalovému manažeru, což je čitelné především v momentu, kdy si vyberete alternativu toliko koučování týmu nebo zkusíte hrát s jediným, předem vybraný hráčem á la Libero Grande. Jinak nadále platí, že všechny ty široké taktické varianty nejsou nutností, ale pouze možností, jak svoji hru maximálně zefektivnit.
46. - 90. minuta - profesorské školení
To vám přijde k duhu především v ústředním singleplayer módu hry "Master League", který nadále koncepčně stojí na budování si vlastního týmu za body získané v jednotlivých zápasech, ovšem jako celá hra samotná byl dílčími detaily výrazně prohlouben. V základě je rozdělen do čtyř samostatných lig o dvou divizích, přičemž tyto jsou vzájemně provázány obdobami Ligy mistrů a poháru UEFA, kterých se účastní přední týmy první divize a vítězové pohárů vedených samostatně v rámci jednotlivých lig. Nebýt úplné absence jakékoliv licence na dané soutěže, byl by tento s přehledem nejlepší singleplayerový mód u sportovních her strukturálně zcela dokonalý. Jeho manažerské části se už vyčíst nedá prakticky nic - hráče lze kupovat, brát na hostování, sledovat ty vybrané, trénovat ty vybrané (a následně
zlepšovat jejich statistiky), prodávat i vyhazovat nepotřebné, trénovat s týmem všechny myslitelné situace (čímžto zvyšujete i jejich vzájemnou souhru). Zkrátka můžete se svým týmem dělat prakticky všechny důležité věci, které vás napadnou. Na první pohled je to možná poněkud komplikované, ale jakmile se začnete trochu orientovat, zcela vás ten kolotoč zápasů, vyjednávání, budování týmu, bojů o body a postupová místa pohltí. A nepustí dřív, než budou všechny trofeje doma a všichni vysnění hráči na svých místech (čtěte nepustí vás dřív, než za pár měsíců). Ostatní módy jsou klasika - několik typů pohárů, liga a nejpromakanější a nejvychytanější trénink v žánru. Nic, co by bylo třeba hlouběji rozebírat. Nechybí samozřejmě ani tradiční editor prakticky všeho (jména, vzhled, atributy hráčů, dresy, vlajky, názvy klubů apod.), nově přibyla možnost kupovat si za získané PES body nové stadiony, starší slavné nároďáky i jednotlivé hráče, rozšiřovat možnosti editace apod. Nepodstatná, ale bezesporu příjemná drobnůstka na dortu, která potěší. Multiplayer nemá cenu rozebírat; máte-li rádi fotbal, nenajdete na konzolích žádnou lepší a trvanlivější multiplayerovou hru, což snad mluví samo za sebe.
Zbytečná po-zápasová analýza
Závěr je sice pro svou okatost zcela zbytečný, ale nějak se prostě končit musí. Ostatně všechno, co má svůj začátek, má i svůj konec;-)). Konec, který recenze svým předchozím
obsahem svádí ke slovům jako „ultimátní fotbalová hra“, jež by bylo skutečně na místě použít víc, než kdykoliv předtím. Skutečně bych velmi rád něco podobně silného použil, nicméně to bych nesměl po létech zkušeností se sérií vědět, že Konami prostě příští, případně přespříští rok opětovně překonají sami sebe. A ostatně napadá mě lepší způsob jak skončit, než tím suše absolutním „ultimátní fotbalová hra“. Intrem. Stejně jako jeho intro je PES3 především o jednom jediném - o lásce ke skutečnému fotbalu, jíž je sám produkt. Zažijete v něm jen a pouze to, co dělá fotbal fotbalem; dřinu, pot, nadšení, zklamání, infarktové situace, chyby, radost i smutek... prostě všechno to, kvůli čemu doopravdy vysedáváme u televize a na stadionech. Dlouhý, silně koncentrovaný prožitek, který je přes nebo pro svou zdánlivou prostotu a nenaFifěnost v daném kontextu mnohem působivější a emotivnější než veškerá konkurence a mnohdy i než skutečnost sama. PES3 je dokonalý koncentrát fotbalu a jeho nejlepší náhražkou, jakou můžete za peníze koupit.
| Pro Evolution Soccer 3 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
