Pro Evolution Soccer 2010 nutně potřebuje posílit kádr

Každá hegemonie jednou končí. I ta na poli fotbalových her.

Pro Evolution Soccer 2010 | foto: pro iDNES.cz

Po velké odmlce jsme se dostali i ke konzolovému rivalovi FIFY 10. Zahráli jsme si bezpočet zápasů, ochutili atmosféru Ligy Mistrů a ještě teď nás bolí prsty. Ale přes tohle všechno nám rozhodně není do smíchu, protože se Pro Evolution Soccer 2010 ukazuje skoro ve stejně špatném světle jako FIFA 10 na PC.

Tvrdá slova na začátek by si určitě zasloužila vysvětlení, ale než se pustíme do tvrdé kritiky, vyjmenujeme novinky. Těch je sice poskrovnu, ale byla by škoda na ně alespoň neukázat. Tak například rozhodčí prošel vcelku slušnou změnou, kdy docela logicky pouští hru a naopak píská, kdy je to třeba. Také se více zdráhá udělovat zbytečné karty a zápasy díky tomu dovolují lehce tvrdší hru. Lehkými obměnami prošla i oblíbená Master League, která se konečně pomalu proměňuje v lehce manažerský mód, i když neduhy typu nereálných zápasů soupeřů tu stále jsou.

Že se Pro Evu neustále vzdaluje ujíždějící vlak, o tom svědčí i fyzika míče.

Herních novinek je více. Nejvíce nás potěšila outová vhazování, která konečně působí plynulým reálnějším dojmem. Zajímavým zpestřením jsou i herní kartičky, které mohou hráčům dodávat další pohybové vlastnosti a lépe je uděláno i nastavování strategie, které je však dosti podobné tomu, co již v sérii FIFA nějakou dobu je. Každopádně jsme to rádi uvítali i zde. Podle našeho dojmu se zlepšilo i kličkování a vyváženost, kdy už není tak markantní rozdíl mezi nejlepšími hráči. Hra se také lehce zpomalila, což jsme s nadšením uvítali.

Kritiku odstartujeme zřejmě tradičně u licencí. Z nějakého nepochopitelného důvodu totiž ve hře chybí licence spousty slavných týmů. I když je dobře, že alespoň třeba italská, španělská nebo francouzská liga jsou komplet. Opět však padl pešek na anglickou ligu, kde jsou licencované pouze Manchaster United a Liverpool FC. Německou ligu tu nemáme vůbec. Nedostatek licencovaných týmů je po tolika letech už opravdu trapný nedostatek.

Velkou ranou pro fotbalové srdce je ovšem Liga mistrů. Sice se dočkáte oslavných chorálů i pravidel, která v soutěži panují, ale také se dočkáte překvapení v podobě pouze 17 oficiálních týmů ze 32, což je vůči hráčům více než sprosté. Vyhrát soutěž za oblíbený Arsenal nebo Chealsea tedy nehrozí.

Tyto týmy tu sice mají své ekvivalenty a dokonce v nich hrají všichni známí hráči, ale hře to dosti ubírá na atmosféře. Nedostatek licencí je prostě obrovský problém, který již dnes autorům téměř nikdo neodpustí.

Navíc je problémová i hratelnost samotná a to je přece to, oč tu běží především. Přitom PES ještě před nedávnem jasně v tomto směru diktoval tempo, a tak se nedá mluvit jinak než o usnutí na vavřínech. Krabička se hrou je plná řečí o stovkách animací, ale zřejmě tím je myšleno sto a jeden záškub křečovitých pohybů hráčů.

Plynulost animace rozhodně není doména této hry, to ani omylem. Velká topornost pak na hřišti působí hodně trapně, a v porovnání s letošním ročníkem konkurenční série FIFA se tak nedá mluvit jinak než o blamáži.

Proklamovaná "Best Graphics" se nekoná ani omylem.

A že se Pro Evu neustále vzdaluje ujíždějící vlak, o tom svědčí i fyzika míče. Ten totiž působí spíše jako nedbale naprogramovaný, nežli reálným dojmem, což je krásně vidět především pří nepřesných centrech či přihrávkách.

Odskok naprosto neodpovídá rychlosti rotující meruny. Snad jenom střely na bránu nepůsobí úplně špatně, i když chybí variabilita zakončování, kterou oplývá konkurence. I zde však padají zajímavé góly a na nejtěžší obtížnost není dvakrát lehké skórovat.

Ovšem na libovolné obtížnosti si navyknete způsobům soupeřovy umělé inteligence, která se nikterak nemění, a tak po pár desítkách zápasů nebude problém vyhrávat každý zápas. I když divoké výsledky jako u konkurence tu nečekejte. Jsou spíše výjimkou, ale to zřejmě i z toho důvodu, že se zde málokdy soupeřův tým sesype. Což samozřejmě není chyba.

Všimli jsme si ovšem zvláštního přístupu hráčů na hřišti, kteří se ze všeho nejraději srážejí, stojí na místě ve falešné snaze vystihnout přihrávku a hlavně nepochopitelně dlouze kombinují na své polovině, i když těsně prohrávají. A vůbec, do otevřené obrany se moc nepouštějí, a tak se nemusíte skoro vůbec namáhat s obranou rychlých úniků. Ty totiž nepřicházejí.

Pozápasové statistiky

Na škodu by možná nebylo malé srovnání. I když je na konzolích série FIFA momentálně znatelně lepším fotbalovým simulátorem, má také své chyby. Je zajímavé, že obě série zlobí především umělá inteligence obranných řad a brankářů. V obou sériích padají občas po těchto chybách naprosto neuvěřitelné góly. Klasicky se jedná o zdánlivě jednoduché střely. Obránci neumí kvalitně zahrát ofsajd systém nebo se vám vepředu spoluhráči připletou do střely.

Je pravda, že v Pro Evu se navíc stává, že hráči občas nereagují na přihrávku nebo vůbec nereagují na míč, který mají na krok od sebe. Na druhou stranu se tu zase tolik do cesty neplete rozhodčí jako ve FIFĚ. Zřejmě je tyto tradiční neduhy opravdu hodně těžké naprogramovat, tak doufejme, že se to vpříštích dílech rapidně zlepší.

V multiplayeru se zdálo, že umělá inteligence týmu nedokáže správně na jiný styl hry reagovat a obránci často jen tupě předstírají ofsajdové pasti. Někdy se dokonce stane, že některý z obránců zůstane na pokecu s kolegou, což je vždy velice infarktová záležitost. Na co si naopak u multiplayeru stěžovat nemůžeme, je problém, který sužuje PC verzi. Hra nám ještě nikdy nespadla a dočkali jsme se i vcelku dobrých pingů a to rozhodně potěší.

Ale vrátíme se zpátky ke stížnostem. Dosti nám totiž vadila atmosférá zápasu. Jak je to možné, když fanoušci hlasitě fandí, rozhodčí slyšitelně píská a míč se hlasitě odráží od kopaček hráčů? No protože zvuky, které hra simuluje, jakoby k sobě neseděly. Neměli jsme pocit uceleného dojmu.

Ve hře vůbec nejsou cítit emoce, a i když tohle není problém pouze tohoto dílu, už bychom čekali zlepšení. Nehledě na to, že zvuky rozhodně neodpovídají skutečnosti, ledaže by v Japonsku, odkud hra pochází, všechno znělo trochu jinak, než jsme zvyklí z našich ligových trávníků.

Co nám ovšem vyrazilo dech, bylo grafické zpracování. Autoři se mohou chvástat, jak chtějí, ale proklamovaná "Best Graphics" se nekoná ani omylem. PES naopak stále působí jako hodně upravená verze stařičké trojky. Je to možná hodně tvrdý soud, ale co si budeme nalhávat. Trávník vypadá všelijak, jen ne dobře. Hráče sice podle obličeje poznáte, ale chce to trochu snahy, jelikož si nikdo nedal pořádnou práci s kvalitními texturami. Což platí dokonce i pro hlavní tváře tohoto ročníku Messiho a hlavně Torrese. A z tribun leze šeď zestárlého enginu každým coulem.

Bohužel se nám to říká s těžkým srdcem, ale série se vydala směrem, kterým může konkurovat maximálně svým předchozím dílům. Sérii od EA takto letos těžko ohrozí. Po nízkém hodnocení jsme sáhli především proto, že hra je naprosto průměrná. Ničím nevybočuje, fotbalové nadšence ze sedaček nezvedne a zpracováním minimálně hodně zklame. Minimum změn a prachbídnou licenci už prostě přehlížet nehodláme.