Po třech letech vychází pátý díl oblíbené adventurní série Polda s bláznivým Pankrácem v hlavní roli. Jak se nám jeho nové dobrodružství líbilo? To se dočtete v následující recenzi.
Polda Pankrác je zpátky a známa série point-and-click adventur od Zima Software se rozrůstá na pět dílů. První díl, který přišel v roce 1998, se stal záhy velice oblíbeným, hlavně díky pořádné porci praštěného humoru a geniálnímu dabingu Luďka Soboty.
Za rok na to vyšel druhý díl, který byl neméně stejně dobrý a o rok později přišla trojka opět s trošku jinou grafikou a s novinkou v podobě meziher. Na čtvrtý díl se už čekalo trošku déle, celé dva roky, ale čekání stálo za to. Hezká 3D grafika se opravdu povedla a příběh celkově docela zvážněl. Nyní, po třech letech, se fanoušci Poldy dočkali a pátý díl je na světe. Na rozdíl od předchozích dílů na něm pracoval jiný tým vývojářů, takže nás čekají opět nějaké změny, na které se teď podíváme pod drobnohledem.
Z Lupan do vesmíru
V první řadě si povíme něco o příběhu. Jednoho dne doručí pošťák Pankrácovi do malé vsi Lupany balík, ve kterém je speciální naváděcí zařízení, ukazující na skládku za městem. To Pankráce samo sebou zajímá, takže se tam vydá a po vyřešení několika zahřívacích úkolů je teleportován na vesmírnou policejní stanici P.R.Č.A. (Policejní Rekonstrukce Časových Abnormalit). Zde se dovídá, že byl vybrán za nového agenta a je následně vyslán do „terénu“, aby zvrátil chod dějin a zabránil tak nějaké katastrofě. Pankrác se tak podívá do starověkého Řecka, kde pomůže dobít Tróju, dále zmaří Německu plány na vítězství v 1. Světové válce likvidací prototypu nového bojového letounu a nakonec napraví předčasnou smrt faraóna v Egyptě.
Na vesmírné základně bude mít ale také práce až nad hlavu, podívá se na ni celkem třikrát a pokaždé ji najde ve zcela jiném stavu. Víc ale raději neprozradím, abych někomu nezkazil hraní. Příběh je tedy opět bláznivý s řadou šílených logických a často bohužel i nelogických puzzlů a po vážnosti čtvrtého dílu není ani památky.
Když mluvím o puzzlech, občas by mě skutečně zajímalo, kam autoři na ty zběsilosti chodí. Jeden příklad za všechny - Pankrácovi se několikrát za hru připlete do cesty kočka, která mu brání v dalším postupu. Normální člověk by ji prostě odehnal, případně si s ní poradil jinak, ale to, co si budete muset vytrpět tady, nemá obdoby. Překombinované vymýšlení, jak se zbavit kočky, mělo pravděpodobně navodit rádoby vtipnou atmosféru, ale já jsem sám sebe několikrát přistihl při myšlence „sakra, proč to musím udělat zrovna takhle?“. Inu, proč řešit problémy jednoduše, když to jde složitě.
Jinak celkově mi Polda 5 nijak zvlášť vtipný nepřišel. Hra je sice doslova prošpikovaná nejrůznějšími hláškami a dvojsmysly, ale že bych se zrovna válel smíchy pod stolem, to ani náhodou. Sem tam mi mírně zacukaly koutky u pusy, ale to je tak všechno, nahlas jsem se zasmál za celou hru pouze výjimečně. Vtipný mi přišel pouze dabing komika Luďka Soboty, který se role Pankráce zhostil opět na výbornou a jeho „přitroublý“ hlas se do hry skvěle hodí. Nebyl na to ale sám, a tak mu v namluvení ostatních postav pomohl i skvělý imitátor Zdeněk Izer a dále také Bohdan Tůma, Zdeněk Mahdal a Miroslava Součková, díky čemuž dostávají dialogy zcela jiný rozměr a vtipná vám přijde třeba i zcela suchá narážka.
Samotná grafika nevypadá zrovna nejlépe a místy je i dost prázdná. Najdou se sice i celkem povedené lokace (hangár v Německu, svatá hora v Egyptě), ale většinou je to bída a lokace připomínají buď několik let starou hru nebo freeware výtvor nějakého nadšence.
Novodobé technologie lákají
Před spuštěním hry jsem byl docela zvědavý, jak bude Polda 5 vypadat po grafické stránce. Přeci jenom každý díl vypadal úplně jinak a čtvrtý díl už měl navíc hezký nádech třetího rozměru, takže jsem čekal něco na způsob Posla Smrti nebo Ni.Bi.Ru., pouze v komičtějším hávu. Má očekávání však byla splněna pouze z části. Hra má sice komický nádech, ale visuálním kvalitám dvěma výše zmíněným titulům se nemůže rovnat ani náhodou. Autoři se rozhodli využít pokročilejších funkcí grafických karet jako Pixel Shadery a pomocí technologie Cel-Shade (znáte například z výborné akční hry XIII) dát hře jakýsi komiksový nádech. Díky tomu si bohužel hru nezahrají majitelé grafických karet série MX, kterých je v našich luzích a hájích stále požehnaně. Samotná grafika nevypadá zrovna nejlépe a místy je i dost prázdná. Najdou se sice i celkem povedené lokace (hangár v Německu, svatá hora v Egyptě), ale většinou je to bída a lokace připomínají buď několik let starou hru nebo freeware výtvor nějakého nadšence. Drtivá většina lokací je navíc také zcela statická a to hře na kráse zrovna moc nepřidá.
Já umnět césky
V menu hry je i možnost zapnout si titulky, které jsem využil a nestačil jsem se divit. Tolik chyb snad není ani v diktátu dyslektického studenta! To, že člověku sem tam vypadne nějaká ta čárka ve větě, to je celkem pochopitelné, jsme lidi, ale tady jich chybí tolik, že si musím rýpnout. Čárky před oslovením evidentně autorům nic neříkají, stejně tak shoda podmětu s přísudkem je pro ně velká neznámá a nezvládnou ani takové základy jako „s sebou“ místo pouhého „sebou“. Často také budete číst něco trochu jiného, než Pankrác vůbec říká, no hrůza. Je škoda, že kvalitní dabing przní takové hrůznosti v textu.
|
Výborné namluvení
Velice krátkéVerdikt: Polda 5 mě dost zklamal. Sice vyniká klasickým bláznivým příběhem, vynikajícím profesionálním dabingem a některými komickými situacemi, ale sráží ho podprůměrné grafické zpracování, absurdně krátká herní doba, chyby v titulcích a několik nelogických řešení problémů. Škoda, mohlo to dopadnout o dost lépe.
