Zatímco fenomén Pokémon z našich končin pomalu odezněl, v celosvětovém měřítku se stále jedná o velmi slušnou prodejní značku. Na herních handheldech známe Pokémony především díky fantastickým RPG. I tentokrát zklameme ty, kteří čekají další díl, pouze uzpůsobený platformě DS. Po první závodní odbočce Pokemon Dash tu máme druhou, Pokemon Link, což je čistokrevný logický rychlík. I tak ale nemusíme zoufat, poněvadž na letošní E3 bylo ohlášeno RPG – jmenuje se Pokemon Mystery Dungeon: Blue Rescue Team a pár informací a obrázků si naleznete v našem žurnálu.
Možná vás to překvapí, ale i logická hra má cosi, co lze s přimhouřením oka nazvat příběh. Hlavní hrdinkou je agentka Lucy Fleetfoot, která pracuje pro tajnou organizaci Secret Operations League. Jejím cílem je navrácení všech Pokémonů, které ukradla zlá organizace Phobos Battalion. V praxi to vypadá tak, že máme mapu s několika místy. Každé místo na mapě představuje jeden
zápas, po jehož dokončení se zpřístupní další. Aby to nebyla taková suchařina, komunikuje s hráčem profesor z centrály a celé snažení se čas od času proloží jednoduchou animací. Co naplat, hlavní náplní jsou však zápasy, a tak se na ně podívejme.
Obtížnost pomalu roste s podmínkou, kolik Pokémonů je nutné propojit.
Hra na první pohled vypadá jako starý, dobrý, tisíckrát upravovaný Tetris s tím rozdílem, že místo kostiček padají Pokémoni. A v podstatě taková i je, liší se jen pár pravidel. Z vrchní části padají Pokémoni, přičemž cíl spočívá v jejich správném pospojování, aby se jich co nejvíce vyrušilo. Pokud spojíme čtyři Pokémony– a to jak horizontálně, tak vertikálně, splníme podmínky a zmizí. Tím ovšem nastartujeme sekvenci, kdy hra zkontroluje všechny trojice. Pokud nějaké najde, vyruší je a startuje poslední sekvence dvojic.
Jak toho dosáhneme? Dotykové pero slouží k posouvání Pokémonů v řadách i sloupcích a to zcela libovolně. Hra počítá pouze s
gravitačním omezením, směrem nahoru proto Pokémony posouvat nelze (výjimka je, když se při posunu nahoru o jednu jednotku vytvoří řada). Hráč v podstatě není omezován ani prostorem: pokud jednotku u pravého kraje posune doprava, objeví se v témže řádku zcela vlevo. Pokud jednotku zcela vespod posuneme dolů, vypadne opět ve vrchní části. Jednu věc hře upřít nelze – je hodně rychlá a akční. Nutí vás rychle uvažovat, protože pokud se "zaseknete", zaplní se mezitím celá plocha a následuje Game Over. Stejně tak není dobré náhle měnit spoje, nad kterými uvažujete a už je realizujete – později se to prostě nedá stihnout. Také mějte na paměti, že hýbat s jednotkami a ovlivňovat prolinkovávání lze neustále – třeba i během sekvence rušení dvojic.
Pokemon Link! není na pohled nijak přitažlivá hra, ale hlavní myšlenka je chytrá a v praxi funguje.
Obtížnost pomalu roste s podmínkou, kolik Pokémonů je nutné propojit. Krušné jsou i duely s bossy, kteří do hry nepříjemně zasahují. Podstrkávají kameny – ty nelze linkovat dohromady a jen překážejí, svévolně vám hýbou s řadou, případně všechny Pokémony změní jen na jejich černé obrysy. Nejvíce nepříjemné jsou ale právě kameny, na ty funguje pouze jedna finta.
Ve hře existuje cosi jako univerzální Pokémon, jenž se spáruje s jakoukoli jednotkou.
Multimediální zpracování je spíše zklamáním. Hudba ujde, hraje do rytmu, ale grafika je spíše nuzná, až mdlá. Určitá stylizace jistě byla záměrem, ale dle mého názoru se výsledek nedostavil. To, že jsou si někteří Pokémoni barevně podobní je zřejmě schválně, kvůli zvyšování obtížnosti, nicméně i jako celek je celá plocha nevýrazná. Hra podporuje hru více hráčů přes wi-fi a tradiční sdílení s přáteli, což je cesta, jak se dostat k vzácným Pokémonům. My otestovali to první – v podstatě jde o to, že kdo více
|
Rychlý spád
Mdlé provedení| Pokemon Link! | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
