RECENZE: Pokémon Legends: Arceus je hra, kterou si fandové dlouho přáli

Pokémon Legends: Arceus je úplně jiný než všechny dosud vydané pokémoní hry. Spin-off láká zejména na propracovanější chytání pokémonů a s tím spojenou kompletaci pokédexu, tedy jakési encyklopedie.

Když loni v listopadu vyšel remake Pokémonů Diamond & Pearl z Nintenda DS, bylo moc fajn se zase na chvíli vrátit do roku 2007. Remake na Switch přišel s novou grafikou, jinak ovšem respektoval originál. A podle dosavadních prodejů to byla trefa do černého. Spousta hráčů, ať již starých či nových, navštívila region Sinnoh, postavila se týmu Galactic a užila si pokémony z oblíbené čtvrté generace.

Proč to všechno píšu? Protože v Pokémon Legends: Arceus se vypravíme do regionu Hisui, který dnes známe právě jako Sinnoh. Přesně tak, podíváme se do historické verze a budeme jako průkopníci z expedičního týmu Galaxy plnit pro profesora Laventona vůbec první pokédex. Spousta věcí je ještě jinak. Mnozí vnímají divoce žijící pokémony jako nebezpečné bytosti, stejně jako se další diví, proč je chytáme do poké ballů a zda je to vůbec dobrý nápad.

Centrálním hubem je vesnice Jubilife. Pokémon Legends: Arceus nespecifikuje, do jaké doby je zasazen, takže byť některé části evokují feudální Japonsko, u jiných už je patrný vliv Západu a řekněme období Meidži. Jenže pak jsou tu nějaké historické události, odkazy na nindžy, takže těžko říct. Jsem si každopádně jist, že pokud máte pro Japonsko trochu slabost, bude se vám zasazení líbit.

Na začátku jsem psal, že Arceus je po herní stránce něco úplně jiného než všechny pokémoní hry, na druhou stranu, herně bych to asi nejvíce přirovnal k pokémoní verzi série Monster Hunter (Stories). Není to otevřený svět. Namísto toho máme centrální hub, z nějž podnikáme výpravy do několika oblastí, a postupně si takto otvíráme celou mapu regionu. Pokud se má příběh posunout dál, je třeba plnit příběhové mise. Kromě toho je tu tuna vedlejších.

Chytám, tedy jsem

Herní smyčka spočívá ve vlastním chytání pokémonů a plnění pokédexu. Zapomeňte na většinu toho, co znáte z předchozích her. Pokémony vidíme přímo v herním světě a každý se chová jinak. Zatímco jeden jen plaše kouká, a když vás spatří, začne utíkat, jiný na vás zaútočí. Skvělé je, když nějakého načapáte, jak spí. Většinou se ovšem musíte opatrně přiblížit, přikrčit v trávě, a ideálně zezadu hodit poké ball. Ani to neprobíhá automaticky, musíte pěkně mířit, využít lze i gyroskopu. Poké ballů je samozřejmě víc druhů: nejenže se každý hodí do jiné situace, ale mají i rozdílnou hmotnost.

Pokémon Legends: Arceus

K ruce postupně máte řadu předmětů, které chytání usnadní. Můžete použít návnadu, případně kouřovou bombu. Všechny potřebné věci nemusíte jen kupovat, ale sami si je vyrobíte, pokud máte potřebný recept a sesbírané materiály. Craft je základní, přesto se vyplatí, protože peněz není kvůli vylepšování velikosti batohu nazbyt (je zbytečně drahé).

Když vás ovšem pokémon spatří a naštve se, už ho jen tak nechytíte. Můžete buď utéct, nebo bojovat, oslabit ho a pokusit se ho chytit během zápasu. Někdy vezmete nohy na ramena rádi. A na některé narazíte třeba jen v noci. Každou oblast totiž křižují alfy, což jsou zvětšené a silnější verze pokémonů, které navíc mají zlověstně červené oči. Hisui samozřejmě má i svoje specifické verze pokémonů a kromě toho tu a tam narazíte na anomálie se silnými pokémony.

Když pokémona chytíte, neznamená to, že si ho můžete odškrtnout v pokédexu. Každý pokémon má svoji kartu a sadu různých podmínek, například počet chycení, počet vítězství, použití konkrétní schopnosti, evoluce, či kolikrát jste ho viděli použít nějaký konkrétní útok. Některé podmínky mají více tierů, takže záznam vylepšujete průběžně a vy máte dobrý pocit, že postupujete. Aby se pokémon „odškrtl“, stačí mít záznam na úrovni deset, což je relativně málo.

Pokémon Legends: Arceus

Rozsah pokédexu určí vaši hodnost u týmu Galaxy, na níž je navázána nejenom maximální úroveň pokémonů, které zvládnete chytit, ale i přístup do oblastí. Arceus tedy rozhodně nemohu doporučit těm, kteří chtějí proběhnout co nejrychleji.

Souboje pořád hezky na tahy

Dílčími změnami prošel také soubojový systém. Na úvod bych předeslal, že hlavní hrdina (hrdinka) není nesmrtelný. Když si při pohybu v herním světě nedáte pozor, odpadnete, probudíte se v tábořišti a ztratíte část věcí. Vlastní souboje probíhají v herním světě, bitvu iniciujete hozením poké ballu.

Boj probíhá tradičně na tahy, jak jsme zvyklí. Hlavní změnou je, že se bere v potaz rychlost. To znamená, že pokémon může zaútočit třeba dvakrát po sobě, než se dostane na řadu soupeř. Někdy tak stihnete i prohodit své svěřence a být stále na řadě. U každého útoku se časem naučíte silnější, ale pomalejší verzi a rychlejší, ale slabší verzi. Cílem je tak optimalizovat váš čas, kdy útočíte. Nemusí to znít jako něco světoborného, ale výsledek je zajímavější. Také nelze hrát jen s jedním nabušeným pokémonem, ale střídat je podle situace, a využívat tak nejefektivnějších útoků. Předměty lze ovlivňovat primární atributy a nové útoky se lze naučit u trenéra na cvičišti.

Zcela novým prvkem jsou souboje se vznešenými pokémony. Jsou to majestátní stvoření a vy s nimi budete bojovat, abyste je zachránili. Nečekejte ovšem jen klasický tahový souboj, ale na poměry série poměrně obtížnou akci, v níž rozhodují pohotové reflexy. Obtížnost na poměry série o něco vzrostla, což řadu lidí potěší.

Pokémon Legends: Arceus

Pokud zrovna nejste v souboji, můžete se kdykoliv teleportovat do některého ze zpřístupněných tábořišť. Původně jsem se bál, že to naruší pohroužení se do hry, ale zbytečně. Požitek z objevování a chytání to neovlivní. Věřte, že budete za tuto funkci nakonec rádi. 

Postupně si také budete umět přivolat pokémony, kteří vám pomohou pohybovat se rychleji a zdolávat překážky. S jedním budete rychle běhat, s dalším hledat poklady, šplhat po skalách, plavat na vodě a nakonec i plachtit ve vzduchu. Dostaví se tak podobný pocit jako při hraní Zeldy Breath of the Wild, protože není místo, které byste nezdolali.

Příběh hry je na poměry série standardní, zajímavé věci se dějí spíš až v závěru. Je tu pár celkem slušných vtípků, u nichž se ušklíbnete, nicméně celkově se hra bere o trochu vážněji. A také je o dost ukecanější. V tomto kontextu mi vyloženě chybí dabing, který už by to zkrátka chtělo. Pokud motivem Sword & Shield byla síla přátelství, Arceus nám ukazuje, že neexistuje vždy jen jedna pravda, že je snadné dostat se do sváru kvůli banalitám a že každý se může stát na chvíli vyděděncem, aniž by to byla jeho chyba.

Pokémon Legends: Arceus

Po grafické stránce je hra dost nevyrovnaná. Zvolená stylizace se mi líbí, byť místy působí svět prázdně. Problém je, že zatímco na blízko a řekněme ještě ve středových vzdálenostech působí hra dobře, zobrazení dál už je bídné. Můžete tak vykouzlit kouzelnou scenerii při západu slunce v trávě u stromů, kdy se budete kochat, stejně jako scenerii, kdy si budete říkat, co to, sakra, je. 

Kdyby s tím Game Freak přišel při launchi Switche, asi bych nad tím mávl rukou, ale téměř pět let po uvedení už by to chtělo zabrat víc. Zkusil jsem se na chvilku podívat na televizi a zase se urychleně vrátil ke svému OLED Switchi v ruce. Také se možná až příliš věcí odehrává za černou obrazovkou. Když už jsme u těch negativ, mrzí mě, že ve hře je jen jedno puzzle. Jistě, jsou tu další aktivity či třeba praskání balónků na čas, můžete si měnit oblečky, pořádné hádanky ovšem nenahradí.

Embargo mi zakazuje přímo napsat, za jak dlouho jsem hru dohrál, tak jen zmíním, že titulky jsem viděl za o fous kratší dobu než u Pokémonů Briliant Diamond. Budu teď hrozně tajemný, ale zároveň musím dodat, že kvůli jedné věci budete chtít hrát ještě chvíli dál. A nemyslím teď jen kompletaci pokédexu.

Pokémon Legends: Arceus

Pokémon Legends: Arceus

Pokémon Legends: Arceus není dokonalý. Některé věci šly určitě rozpracovat víc, například pole ve vesnici, na kterém se dají vypěstovat suroviny pro craft. Při hraní vás napadne spousta dalších drobností, o tom jsem přesvědčen. Zároveň je to ovšem hra, po které řada fanoušků už dlouho volala. Máme tu lákavé zasazení, víc lore, a hlavně větší kontrolu nad tím, jak se v herním světě pohybujeme, jak pokémony chytáme a jak bojujeme. Budete se plížit, volit optimální taktiku a během toho všeho ještě sbírat různé předměty na craft. Později se k tomu přidají další způsoby pohybu. Může to zní banálně, ale je to ohromně zábavné.