RECENZE: Pokémon Brilliant Diamond je super remake a vánoční hit Nintenda

Po letech se znovu vracíme do regionu Sinnoh, abychom se postavili týmu Galactic, který chce stvořit nový svět bez emocí. Remake respektuje originál, ovšem užijí si ho i ti, kteří původní verze nehráli.

Pokémon Brilliant Diamond / Shining Pearl jsou remaky her, které vyšly v roce 2007 na handheld Nintendo DS. Mimochodem, na Bonuswebu si můžete přečíst i dobovou recenzi.

Vzhledem k tomu, že pro Pokémony mám slabost už od éry Game Boye a Nintendo DS je moje historicky vůbec nejoblíbenější konzole (i když Switch už jí šlape na paty), remake jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít. Po poražení elitní čtveřice a finální šampionky mohu konstatovat, že jsem si celé dobrodružství opět užil a se ztvárněním remaku jsem spokojen. Noví hráči se mohou těšit na klasické dobrodružství se vším všudy.

Na začátku hry si zvolíme, zda budeme hrát za chlapce, nebo dívku. Tato volba určí, kdo bude náš kámoš, který nebo která se snaží také stát šampionem Pokémon League. Poté, co si tak trochu omylem vybereme z kufru u jezera svého startovního pokémona, spíš rezervovanější profesor Rowan nás pověří sestavením místního Pokédexu. Pokémony stačí vidět, nemusíte je chytit všechny a na konci cesty budete mít prostým hraním téměř hotovo. Posléze si zpřístupníte národní Pokédex, díky němuž si můžete pochytat i zbylé startery, a to i z předešlých her.

Hlavní padouši se jmenují Team Galactic, což je kriminální organizace, která se snaží pomocí pokémonů stvořit zcela nový svět. A tomu je třeba samozřejmě zabránit. Tematicky jsou na poměry série zajímaví, včetně hlavního padoucha.

A pak tu je ten zbytek, tedy páteřní linka, kterou fandové pokémonů dobře znají. Zjednodušeně řečeno budete navštěvovat různá města a v nich se utkávat s místními šampiony. K tomu se obvykle váže nějaká pěkná hádanka. Celkem je třeba získat osm odznaků, které vás oprávní ke vstupu k finální výzvě. Postupně získáte různé schopnosti, které vám pomohou dostat se na dříve nedostupná místa, ať už je to rozhánění mlhy či zdolávání vodopádů.

Startovní pokémoni

Výhodou DS byly dvě obrazovky, takže zatímco na horním displeji byla vlastní hra, ten spodní zobrazoval různé dodatečné informace. Hodinky Pokétch samozřejmě obsahuje i nová verze a vypadají na pohled úplně stejně, ovšem tím, že se vyvolávají do pravého horního roku, případně přes celou obrazovku, už to není tak cool jako kdysi.

Spojnice mezi městy jsou travnaté plochy, zasněžené plochy, jeskyně či voda a podle biomu budete narážet na různé typy pokémonů. Co se viditelnosti týče, hra je takto na povrchu věrná originálu a pokémoni nejsou vidět. Dříve nebo později se vám tak stane, že se aktivuje souboj a po jeho konci se nehnete ani o milimetr a spustí se další a pak další. Za mě je to překonaný mechanismus, raději pokémony vidím, ale u remaku jsem toto schopen odpustit. 

Pokémon Brilliant Diamond

V tomto ohledu mi udělalo radost nové, rozsáhlé podzemí, v němž jsou pokémoni vidět. Postavíte si tu svoji tajnou základu, kam budete umísťovat sochy a snažit se chytit nové pokémony. Hodně zábavné je kutání, kdy máte jen omezené množství tahů na to, abyste odhalili skryté drahokamy a krabice. Do podzemí zavítáte už během hlavní příběhové linie (tak se tam moc nepřelevlujte), ale je i součástí end-game hry. Rozhodně povedené.

Hlavní náplní jsou tahové souboje, na nichž se nic nezměnilo. Zkrátka se snažíte nasadit do boje pokémona, jehož útoky mají proti oponentovi výhodu. Například použijete ohnivý útok na travního pokémona, a udělíte mu tak větší zranění. Při chytání divokých pokémonů je zase třeba cíl trochu oslabit a ideálně i následně použít vhodnou verzi poké ballu.

Remaky Pokémon Diamond a Pearl jdou v Japonsku na dračku

Trochu mě potěšila i obtížnost. Čekal jsem snadnou hru, což sice vetšinou platí, ale občas jsem se zapotil. Minimálně u šampionů není dobré ignorovat herní mechanismy, jednou jsem na to doplatil wipem celé družiny. To jsem celkem čuměl. Celkem výzva je i finále. Elitní čtveřice na konci má pár kousků, které mohou způsobit problémy, nicméně finální šampionka mě při prvním setkání taktéž rozsekala. Bude to znít zvláštně, ale měl jsem z toho radost.

Poměrně dost rozruchu vzbudilo grafické zpracování, zejména použití stylu chibi, což je v podstatě karikatura, kdy postavy mají velké hlavy a postrádají různé detaily. Hodnocení bych si rozložil do třech vrstev. Ta první, kdy svět sledujeme z ptačí perspektivy, se mi líbí. Hra si uchovává svůj schematický ráz z předlohy, což je milý odkaz, který neurazí. V detailu se mi ovšem postavy moc nelíbí. Nevadí mi ani tak chibi styl, ale to, že animace buď chybí, nebo vypadají blbě. V soubojových částech už je svět zase v pořádku: v něm vidíme klasické, hezky animované postavy.

Pokémon Brilliant Diamond

Pokémon Brilliant Diamond

Někdo v diskuzi psal, že si hru nekoupí, protože remake má povinný Exp. Share (zkušenosti získává celý tým). Největším problémem remaku tak jsou naprosto odlišná očekávání každého z nás. Tvůrci byli spíše konzervativní a leckde se dočtete, že hráli na jistotu. Podle mě to je blbost. Od remaku neočekávám zásadní změny, ale to, že si aspoň na chvilku připomenu, jaké to tenkrát bylo. A to mi aktuální remake zprostředkoval. Ve hře je navíc co dělat i po jejím dohrání, takže spokojenost, a to mě některé novinky, jako je třeba přizpůsobení poké ballu, zcela míjejí.