Přestože z názvu této hry se vám dost možná začínají sbíhat sliny, raději se uklidněte, připravte si účetní kalkulačku, vezměte si svůj nejlepší oblek a pod něj si pro jistotu schovejte pistoli. Ve světě, do kterého vás PC2 zavede, budete potřebovat všechen svůj obchodnický cit, ostré lokty, dobré kontakty a nakonec, přeci jen, i nějaké to gurmánské nadšení. Ovšem nezapomeňte, že mafie nikdy nespí. Protože jak výrobci přímo usoudili - Pizza = Itálie = Mafie.
Jakmile poprvé spatříte PC2, začne se vám na mozek neodbytně tlačit vzpomínka na hry typu Theme Park nebo Theme Hospital. Pizza Connection ovšem není od Bullfrogu, kteří jsou mistry v oboru satirických strategií, ale od německého vývojářského týmu Software 2000. Stylem se však PC2 starým dobrým "Themům" podobá v tom nejlepším. Grafika velmi dobrá a veselá, námět i děj plný ironie a vtipů, a hlavně dobrá zábava. Ovšem v něčem je PC2 přeci jen jiná. Je složitější, komplexnější a vyžaduje víc soustředění a učení.
Na začátku, v prvních úrovních, je Pizza Connection 2 čistě obchodní strategií, bez nějaké známky zločinu. Musíte si pronajmout dům, v němž budete restauraci provozovat, vybavit jej nábytkem, koberci a dalšími nezbytnými drobnostmi. Nezapomeňte 
ale, že dobrá volba je pro vás důležitá, neboť potřebujete co nejvíce kolemjdoucích = potenciálních zákazníků. Je proto vhodné umístit pizzerii poblíž kina nebo zastávky metra nebo na jiném frekventovaném místě. Pak vám ještě zbývá zajít na úřad práce a ze zájemců o práci si vybrat vlastní personál - kuchaře, číšníky a rozvážeče. Právě tak, potichu a klidně, začíná velký byznys. Jedna tlustá kuchařka, poďobaná zubatá číšnice a dva vlasatí hipíci na motorce, rozvážející průměrnou pizzu, kterou jedí tak akorát teenageři a hladoví turisté. První důležitější obchodní jednání přicházejí na řadu, když si vybíráte dodavatele potravin nebo vyjednáváte se zástupci města.
A tady to teprve všechno začíná.... Vyhrabat se z obyčejné zaplivané pizzerie na solidní podnik, který nelze jen tak přehlednout, to je černá práce, kterou si musí každý projít. Jedině tak bude ale dobře připraven na těžké chvíle, které nastanou, když se o něj začne zajímat konkurence. Počítejte s tím, že když vás osloví snědý pán s knírkem a doutníkem, za kterým stojí dva sloni v lidském provedení, rozhodně vám nepřišel gratulovat k novému úspěchu.
Hra se do nových úrovní posunuje postupně, tak jak zvyšujete kvalitu své základny, tedy jakési vily, z níž celý svůj obchodní řetězec řídíte. Za peníze si přestavíte základnu, 
zvýšíte tím její úroveň (level), a to vám umožní využívat nejrůznější taktiky v boji s konkurencí. Zpočátku vše probíhá naprosto legálně, ovšem již teď jsou některé prostředky víc než škodolibé, například posílání hygienika do konkurentovy restaurace, deptání jeho kuchaře neustálými stížnostmi atd. Pochopitelně, i tyto malé ústrky lze vylepšit, například když hygienikovi šoupnete správně naditou obálku, aby byl neústupný. Podobná strategie už je jen krok od otevřené války, ve které neexistuje slitování. Jen zkažená rajčata a pochopitelně... bomby.
Špinavé praktiky začínají relativně neškodnými akcemi, které provedou zaplacení pankáči a jiní mladí gangsteři. Třeba vhodně zvolená graffiti, pokrývající celou restauraci, dokáží velmi efektivně odradit solidnější zákazníky. I ti méně solidní si však rozmyslí vcházet do pizzerie, před jejímiž dveřmi postávají nebezpečně vyhlížející členové pouličního gangu, kteří si znuděně, ovšem naprosto nepřehlédnutelně, hrají se svými vystřelovacími noži.
Pokud se vám dobře povede a všechny tyto strkanice zvládnete, aniž by vás soupeři vážněji poškodili, čeká vás další úkol vylepšit si svou základnu. Teprve když vaše sídlo bude dostatečně vyspělé, můžete se stát opravdovým mafiánem. Pak již přicházejí na řadu 
nejrůznější zločinecké způsoby. Své nové "zaměstnance" totiž již nebudete hledat na úřadu práce, ale zajdete si pro ně do místního vězení. Jedině tam naleznete ty správné lidi, kteří pro vás za odpovídající cenu provedou cokoliv. Vypouštění krys do konkurenčních restaurací je to nejmenší, drsnější je nechat párkrát zbít zaměstnance, nebo dokonce vybírat výpalné. Tvrdý konkurenční boj se nakonec může zvrhnout do klasické gangsterky, kde samotná pizza stojí v pozadí. Začínají přestřelky mezi najatými zločinci a ochrankou pizzerie, které mají s gastronomií málo společného. Když je nejhůř, vždycky můžete vyhodit celou nepřátelskou restauraci do vzduchu. Kdyby se náhodou chtěla policie ozvat, nezapomeňte na základní pravidlo - kdo maže, ten jede; kdo podmazává, ten vede.
Přestože ve hře nejde tolik o přípravu oblíbené chlebové buchty, můžete si i tak vyhrát, je-li libo, jako správný kuchař. Z více než sta ingrediencí lze složit pizzu, jakou si jen vymyslíte. K dispozici máte nejrůznější druhy mas, ryb a sýrů, zeleninu, a dokonce i překvapivé množství ovoce. Jen nezapomeňte, že pizzy netvoříte pro sebe, ale pro zákazníky - sledujte cenu a nepřehánějte hned tolik svoji štědrost. Teenageři snědí stejně všechno - snad až na mravence (to není vtip, i takovou ingredienci v PC2 najdete). Později, až se zavedete, nebojte se vytvořit i velmi exotické, až nechutné, druhy. Lidé mají nejrůznější touhy a chutě. Najdou se například zazobaní podivíni, kteří snědí cokoliv jen proto, že je to 
"velmi exotické", přestože je tento pokrm bude stát polovinu průměrného platu. Zákazníci se dělí do osmi skupin, podle svých chutí a finančních možností. Jde o děti, studenty, turisty, pracháče a další.
Dění hry sledujete pomocí dvou zobrazení - celého města a samotné restaurace. Ve městě (Londýn, Berlín, New York atd.) hledáte vhodné budovy, v nichž si zřídíte restauraci, budujete svou základnu, stavíte sklady a umísťujete reklamu. V pizzerii to vypadá přesně jako ve výše zmiňovaném Theme Parku - směšní zákazníci pojídají pizzu roznášenou neméně směšným personálem. V tomto pohledu upravujete vzhled restaurace, jako podlahu, stěny, nábytek a doplňky. Naladit atmosféru pizzerie tak, aby odpovídala předpokládané klientele, lze také pomocí vhodně zvolené hudby, klasikou počínaje, přes moderní pop až po tvrdý rock (s tím to nepřehánějte, důchodci z něj dostávají koliku).
Hra probíhá v jednotlivých taženích, podobně jako tomu bývá u válečných strategií. Od svého mafiánského bosse vždy dostanete za úkol ovládnout město, a jakmile se vám to podaří, stěhujete se jinam. Nemusíte se proto bát, že se za chvíli začnete ve svém manažerském křesle nudit. Někdy dokonce překvapeně nadskočíte radostí, když soupeř udělá nějakou chybu. Umělá inteligence totiž není příliš dobře vypracovaná a konkurenti dělají 
příliš mnoho chyb - třeba jsou měkcí.
Grafiku lze hodnotit jako velmi dobrou. Pohled na město se může směle měřit s těmi nejlepšími strategiemi typu Sim City. Auta sviští po osvícených ulicích, lidé spěchají a občas dokonce i jedí. Při bližším pohledu, v restauraci, se pobavíte vzhledem všech zúčastněných - třeba tlustému turistovi se skvěle vlní pupek. Jen ty pizzy!!! Většinou nevypadají moc reálně - chutě vám rozhodně dělat nebudou. Zvuky a hudba jsou celkem jednoduché, a ne moc zajímavé. Určitě je ale nebudete znechuceně vypínat hned po instalaci. Docela dobře dokreslují atmosféru celé hry.
Pizza Connection 2 je veselá, ale také komplexní hra. Plno nastavení, sledování města i jednotlivých restaurací vyžaduje bystrého a trpělivého obchodníka, který se nebojí trochu si ušpinit ruce (nikoliv těstem a mozzarelou, ale krví konkurentů). Slovo trpělivý je třeba zvýraznit, protože hra neumožňuje žádné nastavení rychlosti, a tak se někdy musíte jen tak dívat, jak čas plyne, a přitom se můžete třeba šťourat v... kuchyni. PC2 je zkrátka určena pro skalní ekonomické stratégy, kteří se občas s chutí zasmějí, třeba tomu, jak vybuchuje restaurace konkurenčního gangu.
| Pizza Connection 2 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
