Pirates of Caribbean: At Worlds End

Povedlo se herní zpracování třetích Pirátů z Karibiku, nebo dopadlo stejně zoufale jako jeho předchůdci? Otázka to je vcelku jednoduchá, ale odpověď vám jako vždy dáme až v podrobné recenzi.

Každý rok se urodí desítky kvalitních filmů, ale jen hrstka z nich nedojde za pár měsíců zapomnění. Piráti z Karibiku k vyvoleným patří (recenze filmu zde). Každý rok také vznikne spousta špatných počítačových her. Zapomenou se všechny. Piráti z Karibiku k nim patří též. Je až s podivem, jak málo Disney lpí na úrovni svých merchandisingových projektů, obzvlášť když jde o hry, jež jsou s filmy spjaty stále tloustnoucí pupeční šňůrou a z dobře nastavené symbiózy mohou těžit oba světy. Všechno, co dosud vyšlo pod značkou Pirátů z Karibiku a dalo se to hrát (ačkoliv to je v tomto kontextu překvapivě diskutabilní), sotvakdy dosáhlo hranice průměru. Postará se At Worlds End o nápravu? Sněte dál.

Moudří z toho věru nebudete a o rozvoji filmového příběhu si nechte jen zdát.

Hra vychází ještě před premiérou třetího dílu, což indikuje jediné: příběhů ze závěrečné části trilogie se z důvodu omezení spoilerů dočkáme jen v minimální míře, byť se jejich kombinací s těmi z druhého dílu autoři na krabici hrdě chlubí. Zápletka ale působí dojmem, že jí vedoucí projektu psal cestou do lisovny s gold masterem v kapse. Podivně skládá fragmenty z celé trilogie do nesourodého celku vyprávěného mezi jednotlivými misemi. Moudří z toho věru nebudete a o rozvoji filmového příběhu si nechte jen zdát, ačkoliv takové snahy tu evidentně byly. Hrdinové se ocitají a zdržují na místech, jež byla na plátně jen nastíněna, ovšem co je to za rozšíření, když zde stráví jen několik (desítek) minut kosením nepřátel.

Pirates of Caribbean: At Worlds End se titulují jako akční adventura. Přehnané! Nic než kosení, natožpak adventurní prvky, zde nehledejte. Na střídačku na sebe budete brát podobu všech tří hlavních hrdinů, Jacka Sparrowa, Willa Turnera a Elizabeth Swan, což by mohlo indikovat občasnou kooperaci či aspoň řešení jednoduchých hádanek na doplňovacím principu, kdy jeden musí být tam a druhý tam. Bohužel, o nic takového se tvůrci ani nepokusili. Příběh je rozkouskovaný jako dort po nedělním obědě – jednou plníte misi za Jacka, pak bez větší návaznosti přeskočíte do kůže Elizabeth, a kdo je trochu sběhlejší v logice, jistě uhodně že do třetice nesmí chybět Will. V některých misích se sice objeví třeba dvě postavy naráz, nicméně o nápadité spolupráci si nechte jen zdát. Po většinu času oba hrdinové kosí, o spojení by se v některých případech dalo hovořit v případě snahy o pokoření bosse. V roli Willa tak například budete nahánět kanibala do míst, odkud ho Jack (vyvýšený díky provazové lávce) může trefit kokosovým ořechem. Jelikož vám ale hra pro jistotu prozradí postup, o němž byste mohli aspoň chvíli dumat, není to o ničem.

Hře ale musíme přiznat smysl pro humor, patrný i z výše nastíněné scény, jíž hrdinové pochopitelně prokládají tu méně, tu více povedenými narážkami. I za cenu občasné trapnosti toto přiblížení se filmové předloze kvitujeme. Ať už si to uvědomujete nebo ne, trilogie právě na svěžím humoru staví. Ve hře naneštěstí není takový prostor, aby se tento aspekt stal nosným pilířem. Enginové sekvence se povedlo udělat zoufale nenápadité, takže v nich pokusy o srandu působí až nepatřičně. Zůstávají pouze vtipné chvíle v průběhu samotné hry. O největší množství z nich se samozřejmě stará charismatický pirát Jack Sparrow, ale i z úst ostatních se občas nějaké té narážky dočkáte. Jak už tu ale padlo, humor sám o sobě hru neudrží.

Příběh je rozkouskovaný jako dort po nedělním obědě – jednou plníte misi za Jacka, pak bez větší návaznosti přeskočíte do kůže Elizabeth, a kdo je trochu sběhlejší v logice, jistě uhodně že do třetice nesmí chybět Will.

Problém Pirates of Caribbean: At Worlds End není ani tak v kdovíjak diletantském provedení, i když i to bychom si představovali o řád výše, ale v minimální nápaditosti, která by hru odlišila od davu budgetových titulů naprosto stejného kalibru. Jediným rozdílem je tak slavná licence šponující cenu z budgetového segmentu. Všechno ve hře je do puntíku nalinkované – a to nemáme na mysli pouze přísně lineární úrovně. Ty se sice odehrávají na příjemně atraktivních místech, jež ale nejsou zpracována tak, aby se vám skutečně líbila. Potenciál ostrovu kanibalů či vězeňské pevnosti zůstává nevyužit. Můžete si být jisti tím, že po celou dobu nebudete potřebovat kamkoliv odbočit. Pokaždé stačí jen chvilku běžet, dokud se nedostanete do prostornější místnosti (případně na otevřenější prostranství), kde už čekají krvelační nepřátelé.

VIDEO

Ti se na vás bez známky umělé inteligence vrhnou, aby po několika okamžicích ulehli na zem a umožnili vám doběhnout do dalšího podobného prostoru, jehož osazenstvo s jistotou potká shodný osud. O porcování (neberte to doslova, hra musí zůstat přijatelná i pro děti) zloduchů se stará trojice úderů, doplněná o prakticky nepotřebný kryt. Šavlí tedy mácháte na několik způsobů, obzvlášť se (omylem) povede vyvolat nějaké to kombo. Spokojenost? Ani omylem. Boje zkrátka neuspokojí a představují jen minimální výzvu. Čas od času najdete náboje do pistole nebo třeba dělovou kouli. Jejich využitelnost je ale kvůli komplikovanému vyzbrojování se jimi minimální. Z nalezených věcí tak upotřebíte akorát šťavnaté pečeně, které, jak jinak, doplňují zdraví. Na některých místech narazíte na jaksi interaktivní sekvence, které autoři odkoukali zřejmě z Tomb Raider: Legend (má je i Spider-Man 3). Jde o to, že se spustí animace, ve které se hrdina ohání obzvlášť efektními údery, přičemž po vás se chce jediné: tisknout klávesy objevující se na obrazovce. Jenže problém! Tam se totiž zjevují pouze jejich symboly, které si na základě nastavení kontrolek musíte zapamatovat. To považujeme za velkou chybu, stejně jako nemožnost jakkoliv využít myš. Hru se sice brzy naučíte ovládat jen klávesnicí, ale fixní pohledy kamer, jež se navíc mění až příliš často, jsou nepříjemné a často je kvůli nim nutné dopodrobna prozkoumávat terén a pracně nacházet „tu jedinou“ cestičku.

Klady a zápory

Vtipné momenty
S vypnutým mozkem se dá chvíli i hrát

Po většině stránek nezajímavé
Minimum možností

899 Kč
České titulky

Čas od času najdete náboje do pistole nebo třeba dělovou kouli. Jejich využitelnost je ale kvůli komplikovanému vyzbrojování se jimi minimální.

Ani se nedivíme, že PC verze představuje port z Playstationu 2, zatímco majitelé Xboxů 360 a Playstationů 3 se mohou těšit z mnohem propracovanější grafiky a dost možná i odladěnější hratelnosti. Je naprosto evidentní, že autorům bylo zcela ukradené, jak dopadne počítačové zpracování – hlavně když vygeneruje zisk, což se s velkou pravděpodobností v určité míře povede. Vám ale doporučujeme, abyste se na jeho tvorbě nepodíleli. At Worlds End se sice dá celkem obstojně hrát, na chvíli možná i zabaví, jenže zanedlouho začne pořádně nudit, navíc tu jsou desítky mnohem lepších titulů.