Už předchůdce tohoto golfového simulátoru, PGA Championship Golf 1999, dokázal chytit všechny golfové fanoušky za míčky a několikrát je přetáhnout železnou pětkou po hlavě tak, že nebyli schopni od této hry odejít, dokud nevyzkouší všechny jamky alespoň stokrát. Firma Sierra Sports se tak podařil kousek, o který se snaží desítky výrobců již několik let – stvořit co nejrealističtější simulaci golfu. Postup Sierry byl prostý – zbavme se všech specificky počítačových šaškáren, jako velkých pomocných praporků a podivných švihových měřítek a dejme golfovým fanouškům to, co dobře znají. Pocit, že stojí na kratičkém trávníku a švihají holí. Stejně jako o rok dříve, i v případě PGA CG2000 se jim to podařilo.
V oblasti golfu se o něco pokoušelo již mnoho firem, počínaje samotným velkým Microsoftem až po společnost Activision a jejich sérii se slavným Jackem Nicklausem. Přestože pracovníci Sierra Sports v grafice nedosáhli tak vysoko jako někteří jejich konkurenti v posledních hrách, celkový dojem je rozhodně velmi dobrý a na konkurenty neztrácí, často právě naopak.
Zvláštností této hry je, že neobsahuje skutečné kurzy z PGA Tour, ale že hřiště, na nichž si můžete zahrát, jsou kopií neznámých hřišť nebo jsou uměle vytvořená. To
však není vůbec na škodu, neboť se drží reálných podmínek a nestávají se z nich žádné šílené pouťové dráhy. Sierra využila již hotových hřišť z předchozího dílu a k tomu přidělala dalších pět. K jejich vytvoření použila svůj program PGA 2000 Course Architect, který je dostupný i samotným hráčům, kteří chtějí pustit svou fantazii na špacír a vymodelovat si své vlastní hřiště snů. Výhodou je, že lze do hry importovat i kurzy sestavené ve starším editoru 1999. Díky tomu, že hra neobsahuje skutečná hřiště, je také možné udržet cenu tohoto titulu o několik procent níž, než jak je tomu u konkurence, která musí platit mastné licenční poplatky.
Milou změnou oproti povětšinou dvourozměrným golfům je poměrně kvalitní 3D terén. Místo podivně placatých stromů vás čekají slušně propracované kmeny a koruny stromů, které zvlášť ve vysokém rozlišení vypadají velmi dobře a realisticky. Všechny povrchy a detaily, počínaje trávou uprostřed hřiště i na greenu, přes písek, až po doplňky v podobě keřů a praporků, skvěle vytvářejí dojem, že stojíte na hřišti. I stíny jsou vydařené a nenarušují celkově dobrý dojem, který by naopak mohlo pokazit zjištění, že ať už vane vítr jakkoliv silný, stromy ani praporky se nehýbají. V každém případě platí, že originální kurzy jsou o něco málo lepší, než ty stvořené
pomocí Course Architecta.
Když jsem teď grafickou část hry spíše vychválil, musím se také na chvíli pozastavit u těch slabších článků obrazového ztvárnění přírodního prostředí, v němž se hra odehrává. Tak zaprvé, jistě si každý všimne toho, že voda je tak trochu odbytá. Nečekejte žádné vlnící se průhledné a pableskující cosi, které napovídá, že má něco společného s tekutinou, jako je tomu u mnoha jiných her. V PGA CG2000 vypadají vodní plochy skoro jako modrá pevná zem, ale nenechte se tím zmást – míček vám tam zapadne naprosto jistě. Další drobnou vadou je místní výskyt texturových poruch, což se může projevit například černým míčkem (Martin Luther King by měl radost... nebo sen?), případně zvláštně tygrovaným místem na trávníku (možná jde o nenápadný odkaz na mladou golfovou hvězdu Tigera Woodse).
V PGA GC2000 máte možnost kromě klasické hry proti lidským nebo počítačovým protivníkům zkoušet i nejrůznější údery během tréninku. Můžete si nacvičit veškeré údery od počátečního drivu, přes běžné údery a kopání písku, až po dorážky na greenu. Právě cvik budete asi hodně potřebovat, neboť způsob úderu je v této hře poměrně náročný, ovšem o to realističtější. Nečekejte žádný jednoduchý
klik myší, budete se muset učit, stejně, jako kdybyste měli v ruce skutečnou golfovou hůl. Sílu úderu totiž regulujete pohybem myši, který simuluje švih holí. Pochopitelně, někoho může tento složitější způsob znechutit, ale chcete-li si opravdu zahrát, brzy si zvyknete a budete hru samotnou o to víc prožívat, neboť na každý úder je třeba se soustředit. A nakonec možná zjistíte, že se vám tímto způsobem daří míčky umísťovat ještě přesněji, než jak se vám to dařilo při použití „klikací metody“.
Malý háček tkví v chování počítačových soupeřů, zvláště v nastavení jejich umění, tedy vlastně obtížnosti hry. Někdy vás překvapí, že hráč, který má hrát průměrně, přestřelí ze vzdálenosti dvaceti metrů green téměř dvojnásobně, a pokud je dál než tři až čtyři metry od jamky, nejspíš se mu dorážka nepovede. Nicméně při nastavení vyšších schopností jsou na tom hráči již lépe a vy se budete ještě modlit, aby projevili více nešikovnosti a umožnili vám vyhrát.
Nyní se dostáváme k herní variantě, která nám opět připomene minulý díl série PGA CG. Oproti verzi 1999 totiž tato nová obsahuje možnost zahrát si celou sezónu. Máte tedy možnost zahrát si několik kurzů po sobě proti stejným
soupeřům a předvést, zda jste dostatečně vyrovnaný, abyste kvalitu svých úderů udrželi vysoko i po delší čas. Bohužel musíte počítat s tím, že sezónu nelze ukládat během hry a musíte tedy vždy dokončit všech osmnáct jamek kurzu, než vám bude nabídnuta položka Save.
Již jsme se podrobně zabývali grafikou i herními možnostmi, proto je dobré zmínit také zvuk, který se rozhodně neskládá jen z několika ptačích trylků a potěšeného potlesku davu, který je však slyšet dokonce i od jiných jamek, než z té, na které se právě nacházíte vy. Nad vším děním totiž sedí dva komentátoři Mark Lye a Grant Boone, kteří se starají o to, aby co nejlépe, nejzasvěceněji a nejpřesněji rozebrali vaši situaci a hlavě veškeré údery. To se jim velmi často daří, kolikrát vás až překvapí, kolik a jak výstižně toho řeknou o tom elegantně pokaženém drivu. Někdy vás však také překvapí podivnými „úlety“, které musí mít zřejmě na svědomí větší množství whiskey. Jinak by se totiž nemohlo Grantovi stát, že popisuje obtíže úderu vedeného z trávy právě ve chvíli, kdy se chystáte odpálit úder uprostřed pískové jámy. Někdy se také předčasné dohady o dopadu míčku, vedené ještě během letu, výrazně nepovedou a zatímco se ti dva baví o míčku na stromě, zmíněný kulatý předmět poklidně poskakuje po krásně sestřižené trávě uprostřed fairwaye. I přes těch několik
nedostatků, které se ostatně vyskytnou téměř v každém sportovním simulátoru, jsou řeči komentátorů zajímavé a vy alespoň máte komu nadávat – počkejte, až budou pečlivě rozebírat nešikovnost vašeho posledního úderu.
Možnosti multiplayeru, bez kterého se pochopitelně dobrý golfový simulátor nemůže obejít, jsou celkem klasické. Můžete se spojit nejen pomocí modemu nebo místní sítě (LAN), ale pochopitelně i přes internet. Škoda jen, že se Sierra Sports rozhodli umožnit internetové hraní pouze přes server won.net.
Dnes již existuje mnoho golfových simulátorů, více či méně úspěšných. PGA Golf Championship 2000 se rozhodně zařazuje mezi ty lepší. O tom, zda dokonce mezi ty nejlepší, rozhoduje především to, zda vám bude či nebude vyhovovat způsob úderů pomocí pohybu myši. Pokud se vám bude líbit jako mě, nebudete chtít jiný golf ani vidět. Jestliže vám bude ničit nervy a občas mrštíte myší do kouta, asi hru jen vyzkoušíte a pak se vrátíte k prostému klikání. Rozhodně však stojí za to si PGA CG200 alespoň vyzkoušet, protože propásnout tak povedenou hru by byla škoda. Jste-li golfovým fandou, z vyzkoušení hry se stává povinnost.
| PGA Championship Golf 2000 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
