Přitom to zpočátku nevypadá nejhůře. Němečtí Phantom 8 slibovali na příběhu založenou akční sci-fi střílečku. Tedy ne že bych čekal rovnou nový Quantum Break, ale na hru jsem se docela těšil. Ostatně dnes aby byl člověk rád za každou hru bez multiplayeru či kooperace.
Pokud se vám nechce číst celou recenzi, tento obrázek moje pocity shrnuje dostatečně.
Autoři čerpali inspiraci z mnoha zdrojů a do Past Cure dali vše, co se jim líbilo. Jsou tu snové hororové pasáže á la The Evil Within, spousta střílení i soubojů na blízko a samozřejmě dojde i na nějaké to plížení a hrstku logických úkolů.
Jenže dobré přísady ještě nedělají chutný pokrm a co vypadá na papíře slibně, v praxi nefunguje. Zjednodušeně řečeno Past Cure nedělá dobře vůbec nic.
Když zavřete obě oči, zacpete si uši a vypijete lahev tequilly tak vám hra připomene Quantum Break.
Ať se podíváme na jakýkoliv aspekt hry, vše je špatné, nudné nebo trestuhodně zastaralé. Čert vem grafiku, která je sice ošklivá, pomalá a nepochopitelně běží jen v ultraširokém rozlišení, ale budiž, viděli jsme horší. Podprůměrně zpracovaná akční náplň by se nakonec také dala nějak překousnout, i když ovládání je tedy vyloženě za trest. Jenže v Past Cure není vůbec nic, kvůli čemu by stálo zatnout zuby a jít dál.
Naprosto nejhorší práci odvedli level designéři, jestli tedy někdo takový v týmu vůbec pracoval. Na začátku každé z osmi misí je krátký příběhový filmeček, pak už následuje jen hodinové recyklování jednoho a toho samého postupu v nijak se neměnících kulisách.
O příběhu v recenzi nenajdete ani slovo, protože je tak divný, že ho nedokážu popsat.
Je jedno, jestli jste to zrovna v hotelu, nebo na podzemním parkovišti, prostě procházíte patro za patrem a děláte stále to samé.
Celkový návrh prostředí navíc vůbec nedává smysl. Například v hotelu můžete procházet z jednoho hotelového pokoje přímo do druhého, schody na parkovišti pak nevedou mezi více patry. Pokud by náhodou někomu nebylo na první poheld jasné, že jde jen o ryzí koridor, autoři mu to neustále připomínají trapným upozorněním, že „tudy cesta nevede,“ sotva se jen podívá jinam.
Na rozdíl od hraní Past Cure je zírání do ohně dobrým způsobem, jak relaxovat, zbavit se stresu a uvolnit síly podvědomí.
Veškerá hratelnost vypadá tak, že jdete dopředu a když narazíte na nepřítele, tak se schováte. Pak jen čekáte až se vám dobije automaticky se obnovující „mana“, zapnete si zpomalení času, párkrát vystřelíte a zase se stáhnete zpátky do krytu.
V plížících pasážích je to lautr to samé, jen zpomalení používáte k přesunům z místa na místo. Tento postup zopakujte zhruba stokrát a jste u závěrečného bosse.
Kdyby u hry byl alespoň slušný příběh, jenže bohužel. Postavy se bez většího smyslu jen tak zjevují a zase mizí, hranice mezi snem a realitou je nejasná a přiznám se, že jsem dokonce ani nepochopil, kdo že je hlavní boss a proč mě vlastně chce zabít.
Vážně jsem to dohrál, tady je důkaz!
Aby toho nebylo málo tak je hra úplně rozbitá, jako by snad neprošla ani jedním kolem betatestingu. Teď nemám na mysli bugy a chyby (tedy ne že by ve hře nebyly), ale naprostou nedomyšlenost většiny herních aspektů.
Že se musí v survival hrách šetřit náboji, tak nějak patří k pravidlům žánru, ale že budu muset po deseti minutách hraní restartovat celý level, protože jsem se třikrát netrefil, mi přišlo trochu přehnané.
Hra také s oblibou ukládá postup v neřešitelné situaci. Pokud nemáte náboje, můžete sice před nepřáteli utíkat donekonečna, ale neexistuje žádný způsob, jak se jich zbavit.
Milí vývojáři, tak se to v roce 2018 opravdu nedělá.
Místo logických úkolů tu pak najdete spíše neférové záseky. Několik desítek minut jsem například zbytečně strávil blouděním, protože hlavní hrdina zarputile odmítal vlézt tam, kam měl. Plížící pasáže jsou pak spíše k smíchu, protože se stačí jen schovat na několik sekund a nepřátelé si jdou zase po svém.
Asi bych mohl porkačovat ještě dlouho, ale myslím, že už jste si udělali představu. Past Cure bohužel dokazuje, že na vývoj hry nestačí jen prosté nadšení pro věc, ale je potřeba mít i talent, dobré nápady a nějaké ty peníze. Ani jednoho se však vývojářům z Phantom 8 zřejmě nedostalo. I když je mi tak jejich snaha vcelku sympatická, nejlepší bude, když všichni zapomeneme, že něco jako Past Cure vůbec existuje.
