ParaWorld – dinosauři ožívají

Podle vědecky získaných podkladů je to již nějaký ten pátek, co dinosauři kráčeli po povrchu zemském. Nové strategie z dílen německých Sunflowers nám ukáže, jak to tu tenkrát asi vypadalo.

Nebudu to zbytečně protahovat sáhodlouhými úvody, rovnou k věci – Paraworld je realtime strategie, která v tiskových zprávách slibovala hory doly, vývojáři nás krmili stokrát omílanými kecy o revoluci, bezchybné AI i dokonalé a nenáročné grafice, no prostě další nejlepší hra všech dob. Na podobné žvásty jsme ale zvyklí a vnímáme je asi jako přednášky z ekonomie, i když určitá zvědavost přeci jen panovala. Po nedávno vydané demoverzi se ale dostavilo celkem zklamání – žádná revoluce se nekonala a oproti jiným realtime strategiím toho moc nového nepřinášela. Nyní už je plná verze na světě a jak se nám líbila, se dočtete na následujících řádcích.

Dva mozky a žádná inteligence? Ne, nejsou to dvě blondýny.
Přestože je realtime strategií na trhu doslova mraky a zasahují do oblastí všemožných válek v lidské i nelidské historii, fantasy i scifi, tak dinosaury jsme tu snad ještě neměli, ale popořadě. V 19. století objevil vědec Jarvis Babbit alternativní svět, do kterého bez váhání šoupnul dva odvážné dobrodruhy a jednu dobrodružku, kteří bez jakýchkoliv informací o tom, kde vlastně jsou, musejí najít cestu zpátky. Tak nějak by se dal velice stručně popsat příběh Paraworldu, který je hráči vyprávěn v celkem dlouhých a hezky provedených animacích. Hlavní trojice se tedy musí na začátku rozkoukat a naučit se v tomto divokém světě přežít. Osobně mi tedy přišel příběh celkem plytký a nezajímavý, tady šlo ještě trochu zapracovat.

Začátek hry tedy patří obsáhlému a bohužel i dost zdlouhavému tutoriálu, který vás seznámí se základními principy a ovládáním hry. Ani jedno se nijak zvlášť neliší od mnoha dalších realtimeovek, ale několik změn tu přeci jen najdeme. Tou první je vychytávka zvaná „Army Controller“, která zabírá celkem velkou část vlevo na obrazovce. Jsou na ní vidět všechny jednotky, které máte zrovna k dispozici a jejich současnou úroveň. V praxi to tedy znamená, že za prvé nemůžete mít jednotek kolik se vám zlíbí a stavět si neporazitelné mega armády, ale držet se hezky krutých limitů a za druhé že každou jednotku můžete povyšovat, čímž získáte zajímavé bonusy. Bojem totiž získáváte zkušenostní body (zde Skulls), se kterými už můžete nakládat jak se vám zlíbí. Povýšit lze jak dělníky nebo slaboučké vojáky, čímž získají větší odolnost a poškození, tak i hrdiny, čímž můžete zcela ovlivňovat dění. Hrdinové totiž postupem na vyšší úroveň získávají některé unikátní vlastnosti nejprve pro sebe, poté i pro celý kmen, dovolí vám vybudovat speciální jednotky apod. Zapomeňte ale na to, že si vylepšíte všechny jednotky na maximum a rozmáznete nepřátele jako mravence kladivem. Na každou úroveň můžete vylepšit pouze určité množství jednotek, přičemž na finální pátý level se může dostat pouze jediná. Tady už je tedy nutné trochu taktizovat a rozmyslet se, zda chcete bonus pro střelecké jednotky nebo dinosaury apod. Jaj, vždyť já jsem ještě nezmínil ty zatracený dinosaury. Tak jdeme na to.

Rex místo tanku
Stejně jako v ostatních strategiích budujete tanky, katapulty a další podobnou těžkou techniku, zde tuto práci zastávají právě dinosauři ze zvířecí farmy. Osobně jsem je zas tak často nevyužíval a mrzí mě, že přestože na ně klade hra velký důraz, zas tak potřební nejsou a ani jejich výdrž není nijak závratná. Prostě jsou to další jednotky, každá se svými klady a zápory. Abyste se cítili opravdu jako v prehistorii, žijí spousty dinosaurů i ve volné přírodě. Narazíte tedy na mírumilovné typy, kteří se vám volně procházejí i v základně a lze je kuchnout pro nějaký ten žvanec, ale i na ty dravé, útočící na potkání. Dobrá zpráva pro všechny paleontology a další milovníky těchto záhadných tvorů je, že všechna jména a design jsou podle skutečných materiálů, takže žádné výmysly se naštěstí nekonají.

Hra disponuje třemi zcela rozdílnými národy. V prvních levelech si osaháte Norsemeny, ne nepodobní Vikingům. Ti disponují dobrou obranou a jednotkami s velkou výdrží. Až trochu pokročíte ve hře, chopíte se velení Dustriderů, kteří jsou velice hbití, mají mobilní základnu a vše řeší rychlostí. Třetí do party je Dragon Clan, vycházející z asijské kultury a se schopností klást smrtící pasti. V posledních misích kampaně už si budete moci vybrat, za který kmen chcete hrát, takže konec hry už oslavíte se svými oblíbenci.

Abyste se cítili opravdu jako v prehistorii, žijí spousty dinosaurů i ve volné přírodě. Narazíte tedy na mírumilovné typy, kteří se vám volně procházejí i v základně a lze je kuchnout pro nějaký ten žvanec, ale i na ty dravé, útočící na potkání.

A jak to tenkrát vypadalo?
Graficky je Paraworld zvládnutý více než dobře. Občas mi přišel až příliš barevně přeplácaný, ale to je věc názoru. Design všech misí je promyšlený a je vidět, že si na něm tvůrci dali záležet. Prakticky na každé místečko na mapě je

Klady a zápory

Audiovizuální stránka
Army controller
Tři různé strany

Nevyužitý potenciál
Nudný příběh
Několik drobných chybek

999 Kč
České titulky

radost pohledět, míra detailů je občas až neuvěřitelná. Navštívíte jak zalesněné pláně, tak pouštní oázy a ledové útesy a všude to vypadá úžasně. Kamerou lze samozřejmě libovolně rotovat a zoomovat, ale to už je dnes běžná věc, stejně tak střídání dne a noci. Ke kameře bych měl ale výtky, protože nelze moc odzoomovat a přehled o větších bitvách je mizivý. Překvapivě hra není až tolik hardwarově náročná, jak by se na první pohled mohlo zdát a zahrajete si i na starších kartách. Stejně dobře to dopadlo i se zvukovou stránkou, takže tady nemám výtky.

Verdikt: Paraworld je solidní strategie s parádním audiovizuálním kabátkem a dobrým, avšak ne zcela využitým potenciálem. Kazí ji především docela nudný příběh, minimální inovace oproti ostatním žánrovým kolegům a drobné chybky jako chvílemi mizerná AI, malé oddálení kamery nebo malý limit počtu jednotek. Jinak jsem se ale bavil a hru doporučuji všem fanouškům jak dinosaurů, tak realtime strategií.