RECENZE: Paper Mario: The Origami King je další herní skvost

Nové dobrodružství s Mariem se tentokrát odehrává v nádherném světě z papíru. Ale i zde na vás čekají originální hádanky, tradiční hopsání, různé minihry, průzkum herního světa, sbírání trofejí a souboje, které potrápí mozkové závity stejně jako procvičí rychlost vašich reakcí.

Příběh začíná nevinně. Mario a jeho bráška Luigi obdrží pozvánku na origami festival, který se koná v Toad Town, tedy v hlavním městě Mushroom Kingdom. Origami je japonské umění skládání papíru a v království papíru tentokrát sehrává důležitou roli. Vlastně tu nejdůležitější. Co se stalo? Naše dvojice po příjezdu zjistí, že tady něco nehraje. Městečko je liduprázdné.

Když se Mario následně setká s princeznou Peach, nepoznává ji. Chová se jako vyměněná – a ona také vyměněná je. Království si totiž chce podmanit král Olly, který postupně proměňuje jeho papírové obyvatele ve zlé origami verze. Mario ovšem na záchranu nebude sám, brzy se k němu připojí Ollyho sestra Olivia, která s počínáním bratra nesouhlasí. A nebude jediná, ale více už neprozradím, abych vám nekazil zážitek ze hry.

Paper Mario: The Origami King není vůbec snadné zaškatulkovat. Hru nejvíce vystihuje slovo dobrodružství, protože zahrnuje průzkum opravdu krásného a výrazně stylizovaného světa z papíru, jehož kouzlo je i v určité nedbalé eleganci. Samozřejmostí je spousta hádanek a skrýší, které vycházejí přímo z prostředí. Když se budete dívat opravdu pozorně, oceníte jeho návodnost. Na řadu ovšem přijdou i klasické adventure prvky s používáním předmětů a rozhovory, které poskytnou důležité indície.

A pak jsou tu samozřejmě četné souboje, které kombinují logické uvažování s hbitými prsty. A RPG? Mario přímo nesbírá zkušenosti, nicméně v průběhu dobrodružství se stává silnějším. Kromě toho sbírá dva typy zbraní a postupně objevuje předměty, které putování nějakým způsobem ulehčují. Může to být časový bonus v soubojích, ale i detektor pokladů. 

Paper Mario: The Origami King

Paper Mario: The Origami King

V neposlední řadě je hra celkem vtipná, zejména při osvobozovaní Toadů, ale jsou tu i narážky na hry jako Donkey Kong či Metroid. Hra pak umně využívá veškerých zákonitostí světa Super Mario a vše spojuje v jedno báječné… dobrodružství.

Dobrodružství začíná

Po krátkém úvodu a úprku se role obrací a Mario s Olivií se pouštějí do záchrany království. Olly totiž celý hrad přenesl na vrcholek hory a zapečetil ho magickými stuhami. Ty je třeba postupně rozmotat. Mimochodem, Olivia funguje zároveň jako nápověda, pokud nebudete vědět, co dělat.

Pustošení krále Ollyho zanechalo v papírovém světě viditelné škody ve formě chybějících kusů prostředí. Menší šrámy, ale i obrovské díry lze zacelit rozhozením magických konfet, které se povalují prakticky všude. To je první základní herní mechanismus, který se vám jen tak neomrzí. Spravit na dva či tři stisky tlačítka kus prostředí je skvělý pocit, po němž ještě následuje odměna ve formě mincí. Navíc to hezky vypadá.

Druhým mechanismem jsou „1000x přehnuté paže“, které lze aktivovat jen na předem vyznačených místech. Jsou to zkrátka dlouhé, silné paže, které interagují s prostředím, ale využití najdou i při bitvách a lze je ovládat i skrze pohybové ovládání. Můžete tak manipulovat s velkým objektem, strhnout stěnu, ale i zachránit Toada, tedy obyvatele houbového království.

Paper Mario: The Origami King

Paper Mario: The Origami King

Ti jsou poschovávání všude možně po herním světě. Bouchnete palicí do poletujícího motýla a hle, byl to poskládaný Toad. Může být ukryt ve schránce, v obraze, zaseknutý v šuplíku… zkrátka kdekoliv. Po osvobození následuje nějaká vtipná hláška a k vidění jsou i v arénách, v nichž se odehrávají souboje. Tam fungují jako publikum, které vám fandí a za úplatu pomůže. Na začátku hry je hlediště arény prázdné, ale postupem času se plní. A vlastně celé Houbové království se postupně vrací do normálu, obnovují se služby atd. Což je celkem super pocit – vidět, že vaše akce mají reálný dopad na vaše okolí.

Bez soubojů by to nešlo

Cesta za záchranou království se podle očekávání neobjede bez soubojů. Ty jsou řešeny poměrně originálně. Pohled se přepne do arény a motivu prostředí, v němž se právě nacházíte. Vlastní bitevní pole vypadá nezvykle – vy stojíte uprostřed, zatímco jste obklopeni čtyřmi kruhy. Ty jsou pak ještě „rozkrájeny“ na plátky jako pizza. Políčka, která tak vzniknou, jsou vyhrazena nepřátelům.

Paper Mario: The Origami King

Paper Mario: The Origami King

Souboj začíná tak, že si v časovém limitu a s přiděleným počtem akcí musíme nepřátele správně nastavit. Zjednodušeně řečeno, ideální útok s botami probíhá tak, že jsou čtyři nepřátelé v řadě za sebou, zatímco s palicí tak, že jsou čtyři vedle sebe. A toho se snažíte pohybování kruhů docílit.

Pohyby jsou dva: otáčíte přímo kruhy, nebo posouváte plátkem, k němuž se váže i ten protilehlý. Snad se mi podařilo to trochu srozumitelně vysvětlit, ale myslím, že při pohledu na obrázek nebo video budete vědět hned, co se po vás chce.

V okamžiku, kdy si nepřátele nastavíte, probíhá útok. Botkami skáčete nepřátelům po hlavách a když stisknete tlačítko ve správný okamžik při doskoku, je útok silnější. To samé platí i pro palici. Ne vždy se vám povede nepřátele hezky nastavit, což znamená, že přijdete o bonus k útoku a zaútočí oni na vás. I tady lze blokem ve správný moment útok zmírnit.

Aby to nebyla po chvíli nuda, přichází na řadu několik proměnných. Některé souboje probíhají ve vlnách. Na některé nepřátele není dobré skákat s obyčejnými botkami, protože se zraníte o ostny. Jindy je dobré využít krunýř, který pošlete v daném směru dál a on zraní všechny nepřátele v lince. Na silné verze nepřátel je dobré mít lepší vybavení. Na druhou stranu, slabé verze nepřátel můžete později jednou ranou vyřídit už v herním světě, takže se souboji úplně vyhnete. Optimálně vedený souboj, kdy vyhrajete bez zranění a se správným nastavením nepřátel, vás odmění větším množství mincí.

Paper Mario: The Origami King

Paper Mario: The Origami King

Moc jsem si užil také souboje s bossy, které probíhají ve stejné kruhové aréně, ale podle jiných pravidel. Opět máte k dispozici omezené množství tahů a manipulaci s kruhy / plátky. Mario ovšem stojí mimo kruhy, zatímco boss uprostřed. Na bojišti jsou různé symboly, jako šipky, bedna, tlačítko… skrze něž musíte Maria navést ke správné akci. Ty se liší podle bosse, takže nejprve je třeba odhalit, jak na ně vyzrát. Na některého nefungují základní útoky, u dalšího se potřebujete ve správný moment skrýt a podobně. Nechci moc vyzrazovat, pokud hru sledujete, v trailerech jste viděli jako bosse penál s pastelkami. Můžu jen říct, že i ostatní stojí za to.

Dohromady to funguje

The Origami King je zábavný slepenec všeho možného, u nějž musím smeknout před tím, jak designéři přesně věděli, co bude kde hráč zkoušet. Mají nás zkrátka přečtené. A některá místa ve hře jsou vskutku geniální. Hra čerpá z motivů divadla, ninjů nebo třeba Divokého západu, přičemž tvůrci vystihnou ten nejvýraznější prvek a následně ohnou podle svých pravidel. Zažijete pistolnický souboj, budete řídit vozítko, loď, házet hvězdicemi a provádět spoustu dalších činností. Taková procházka ninja domem s pastmi byl pro mě opravdu krásný zážitek.

Vyřádí se tu i ti, kteří chtějí dohrát hru na sto procent. V tomto případě totiž budete chtít v každém dílčím úseku zacelit všechny díry, zachránit všechny Toady, posbírat všechny poklady a objevit všechny bedny s otazníkem. Vším, co objevíte, se můžete posléze pokochat v muzeu.

Paper Mario: The Origami King

Paper Mario: The Origami King

Nějaký výraznější zápor mě nenapadá. Možná se tvůrci mohli trochu krotit s tím, že už už máte něco na dosah, ale ve skutečnosti k tomu vede ještě dlouhá cesta. Nebo že král Olly se po dramatickém úvodu snad dalších deset hodin ani neukáže, zatímco dobrodružství odbočuje všemi možnými směry. Někomu teoreticky nemusí sednou ani ona výrazná papírová stylizace. Nevím, není to nic zásadního. 

Za mě je to každopádně výtečné dobrodružství se skvělými parťáky, které obsahuje plno vtipných momentů, originálně pojatých prvků a výborně navržených pasáží. Původně jsem ani nečekal, že se z Origami Kinga vyklube až tak dobrá záležitost.