Představte si, že máte doma potvoru se zoologickým označením mops. Kynologové sice tvrdí, že je to psí plemeno a dokonce jedno z prvních, ale já to beru jako spiknutí ignorantů. Jednoho mám totiž doma. Dva roky mi chrochtá po bytě. Znám chrochtání hladu, chrochtání nespokojenosti, dokonce i chrochtání blaženého spánku, když mi ta mrcha vleze do postele. Nikdo mi tedy nebude nalhávat, že to je pes, nota bene div ne bráška vlka z Číny. Dospěl jsem k závěru, že mops je směs kočky a asijského černého pidiprasete a mám podezření ve švédskou trojku, kde účinkovala i divná opice. Láska je láska, pěje Běloba a geny jsou mrchy, mops je zkrátka nezapře, stejně jako jistí členové naší vlády nepopřou, že by … eh, politikou si hry přece kazit nenecháme. Inu, vědci často hledají, co samo vříská z obrazovky. No, Japonci jsou evidentně taky slepci, protože mopsa zařadili mezi psy v geniální hře pro NDS Nintendogs.
Začátek hry je příjemný. Nafasujete peníze a můžete je jít utratit.
Těch čtyřnohých mrch je na každém chipu habaděj, já si zvolil mopse, abych porovnal, zda digitální verze bude odpovídat té, co mi smrdí v bytě a zanechává chlupy div ne i na talíři. Světe div se, ale to, co na mě vyběhlo z displeje, je mops jak když ho někdo sebral z jeho oblíbeného místa pod židlí, kde píšu tento text a nechtěně (haha) mu šlapu na ocas, a propasíroval ho dovnitř NDS. Tedy každopádně minimálně vzhledem. Jelikož tu naši bestii znám do morku kosti, musím říct, že NDS mops nechrochtá, ale poštěkává. Protože jsem byl prohnán školením „jak skvělý je mops“, podotýkám, tyto mrchy takřka neštěkají. Inu chybka se vloudí.
Jinak ovšem všechna čest. Dřepí autenticky, neposlouchá autenticky, i když pořád více než ten živý, rozvalí se blaženě, zkrátka co
se animací týká, někdo tu odvedl solidní kus práce. Ono to zase není legrace, všimnout si specifických gest pro každé konkrétní plémě a Nintendogs jich ve všech sériích nabízejí skutečně až nad hlavu. Chybí mi jen hyena chechtavá , šakal a sup lysohlavý, což pravda, nejsou psi, ale mops taky ne. Zase si umí žrádlo obstarat sami, když obírají kosti tchyně na poušti Kalahari a vy to
sledujete přes google Earth, má to svůj půvab. Mopsovi abyste nosili všechno pod nos.
V reálu je to ovšem nenažraná stvůra, otesánek, který při dostatečném přísunu kalorií bude během chvíle vypadat jako morče, a přesto, když něco odhodíte od stolu, zvládne akrobacii pumy a akceleraci geparda. Možná si říkáte, co otravuju s mopsem, ale psy nesnáším, snad s výjimkou robopsa AIBA, takže hodnotit, zda se chovají autenticky nebo ne různí vlčáci a jiné živé stroje na kousání, to nemůžu. Takže abych to uzavřel. Jestliže si hoši od Nintenda dali stejnou práci s ostatními psy jako s nesnadno napodobitelným mopsem, pak za autenticitu velká jednička. Nikdo není dokonalý, říká Jirka Krampol, a má velkou pravdu.
Úspěch celé hry je založen na tom, že si k hafíkovi vypěstujete vztah.
Začátek hry (Nintendogs sice nejsou hra, spíše možnost mít svého psa i když bydlíte v prostorách metr na metr) je příjemný. Nafasujete peníze a můžete je jít utratit. Ne za digitální nahotinky, ale za štěně z pofidérního útulku, kde si dovolují chtít peníze. Příjemné je, že se tam nejprve můžete podívat a prohlížet si řádící potvory, než uděláte osudové rozhodnutí a jednu si vyberete. Zároveň se psem jde psí duch strážný, který se projevuje ikonkami s textem, kde vám radí, co dělat, a vede vás tak pěkně za ručičku, abyste mu hafana nezkazili. Na počátku zvolí jméno, které odchrchláte do mikrofonu třikrát po sobě a ejhle, pes rozumí na zavolání. Program má smysl pro humor, občas vás nechá na pochybách, nebo jednoduše donutí proces pojmenování opakovat.
V té chvíli si někam zalezte. Pojmenovávat nintendopsa v tramvaji zaručuje expres lístek do blázince, zíráte na NDS a hulákáte do mikrofonu a připadáte si jako pitomci, že tohle vážně děláte vy. Měl jsem za svědka jen biologického mopsa, který valil oči víc než
normálně (tedy v podstatě mu visely ven) a poblafával vztekle na štěkání z přístroje.
Když tedy čokl vnímá své jméno, což poznáte tak, že se fláká v horním displeji, uslyší „demente“ či
„Paroubku“ a seběhne do dotykového displeje. Hra vás má permanentně za úplného trotla, takže přijde výzva, abyste si zapsali jméno. Inu, co kdybyste zapomněli. Ale i s tím hra počítá. Zkrátka byste proceduru opakovali. Je to blbuvzdorná záležitost. Pak už přijde na řadu povel k sezení, kdy psisko nejprve hladíte po hlavě stylusem a pak ho prudce stáhnete dolů. Pes by měl sednout. Když se zadaří, objeví se ikonka mikrofonu jako při pojmenovávání a vy vykřiknete „sedni“ nebo třeba „Popocatepetl“ a hra vás vyzve znovu k trénování, chválení psa hlazením a konečně k zápisu povelu, abyste po probuzení z opilosti tušili, jak ho k sezení přimět.
Tak a právě v tuto chvíli v tom začínáte plavat. Máte psa, který umí různými ikonkami nad hlavou dát najevo co chce. Takže třeba vycházka. Nejprve se objeví mapa, nakreslíte si na ní stylusem proměněným ve štětec trasu, a hurá do víru velkoměsta. Animace je náramná, sice to vypadá poněkud podivně, že pes kráčí a následuje vodítko, které si poletuje ve vzduchu před ním, ale nakonec proč by duchové nemohli mít psy. Opět se projevuje mistrovská práce programátorů, vše vypadá neuvěřitelně hezky, nikde žádné grafické boty, paráda. Již u hraní japonské verze jsem konstatoval, že toto bych čekal tak od PSP a ne od NDS a vida, když se chce, jde leccos.
|
Pár momentů ze života digipsa. Vrátíte se z venku a štěně chce pít. Takže rychle do obchodu, koupit pití a mrchu napojit. Že se
totéž děje i s jídlem, je asi jasné, venku je špína a tak občas pěkně koupejte a zbavujte miláčka chlupů, vše potřebné seženete
v obchodu specializovaném na domácí mazlíčky. A takhle to jde stále dokola. Trénujete stále dokonalejší kousky, chodíte na psí „olympiády“, navštěvujete přes wifi své digikámoše, psa bavíte míčky, frisbee, dělátezkrátka, co vás napadne. Tedy je to zase relativní. Pokud chcete peníze, musíte psa zuřivě trénovat a pak nějaké vyhrát v soutěžích. Inu, není nad motivaci, přece byste milánka nenechali jako nějakou socku?
Úspěch celé hry je založen na tom, že si k hafíkovi vypěstujete vztah. Vztah jako k živému tvorečkovi. A to jde strašně snadno,
|
Nádherná grafika
Chybí tam ten plešatý sup :-)| Nintendogs | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
