Série Ninja Gaiden je tu s námi už 37 let a rozhodně to nevypadá, že bychom se s ní někdy v blízké době měli rozloučit. Jenom letos vychází už třetí zástupce této ságy. Tím prvním byl návrat druhého dílu v moderním hávu pod názvem Ninja Gaiden 2 Black, následovala dvourozměrná řežba Ninja Gaiden: Ragebound a již dnes vychází regulérní čtvrtý díl, jehož recenzi právě čtete.
Čtyřka je jasným pokračovatelem zažité série. Bere si z ní základy, na kterých staví novou hru. Ninja Gaiden 4 je oficiálně dílem spolupráce vývojářů z Team Ninja a PlatinumGames. Něco mi ale říká, že druhé studio, které stojí za hitovkami jako NieR: Automata a sérii Bayonetta, se na hře podílelo o něco více. Rukopis obou studií je tu ale celkově znát. Toto je pravá a nefalšovaná zběsilá akce ze staré školy. A i když nabízí hned několik novinek v hratelnosti, její oldschoolové pojetí je jednoznačně silnou stránkou hry.
Krve se dořežete!
Hlavním hrdinou Ninja Gaiden 4 není tentokrát Ryu Hayabusa, ale nováček Yakumo, člen Havraního klanu. Jeho specialitou je ovládání krve, kterou dokáže posilnit schopnosti svých zbraní. A ty má v základu čtyři. Jde o dvojici mečů Takeminakata, jež se v Bloodraven formě mění ve velký zahnutý meč Tachi, rapír Yatousen (v Bloodraven formě kopí s vrtákem) i hůl Magatsuhi, jež se za pomocí krve stává obřím a devastujícím kladivem.
Nejnápaditější je rozhodně Kage Hiruko, což je takový šikovný temný arzenál. Yakumova sekundární zbraň jsou menší vrhací nože kunai. Vrhací hvězdice z arzenálu jsou velikostí obří. A navíc z něj můžete házet i granáty. Jakmile pak aktivujete formu Bloodraven, narostou vám obří robotické ruce s drápy, které trhají nepřátele vedví i na více kusů. Je to šílené a excentrické? Nepochybně. Zároveň je ale používání těchto drapáků nesmírně cool.
Co se týče krveprolití a krvavosti, Ninja Gaiden 4 si nebere servítky. Krev teče po hektolitrech a je jí tolik, že někdy zašpiní i samotnou obrazovku. Amputace, které byly tolik kontroverzní u druhého dílu, jsou zpět v plné polní. Dokonce bychom řekli, že jsou nechutnější než kdy předtím. Ninja Gaiden 4 rozhodně není horor, natož splatter (Takový ten horor, ve kterém lezou ven střeva a mučí se lidé. – pozn. redakce), ale určitě je to pořádný krvák!
Asi nejhnusnější výjev, jaký jsme při hraní spatřili, byl zmrzačený voják, který se nám rozhodl za nedobrovolné amputace pomstít před smrtí. Beznohé individuum s jednou rukou, se k nám ze zbývajících sil svou poslední končetinou doplazilo a odpálilo se granátem. Hodně, hodně morbidní. Souboje mají spád, jsou taktické, takže se při nich musíte ohánět a pokud budete lenošit, zemřete. Tedy pokud budete hrát na minimálně normální obtížnost.
Těžké jako kráva… pokud budete chtít
Ninja Gaiden je série, která byla vždy známá svou nesmírně vysokou obtížností. Když vyšel první díl na původní Xbox, o kariéře herního novináře jsem tak maximálně snil. Pracoval jsem však v gameshopu, kde téměř každý zákazník hru vrátil s tím, že se nedostal ani přes prvního bosse. Hru jsem s vypětím všech sil dohrál a dodnes jde o největší/nejtěžší chloubu mé herní kariéry.
Při hraní Ninja Gaiden 4, který není ani omylem tak těžký jako jednička, jsem si tedy řekl, že snížit obtížnost z normálu nemůžu za žádnou cenu. A stálo mě to málem nervy. Nejsem už nejmladší, reflexy už nejsou to, co bývaly a Ninja Gaiden 4 mi dal co zabrat. Při hraní musíte nejenom útočit, ale protiútokům i uskakovat, vyrážet je na zteč i blokovat. Z hraní skutečně bolí občas prsty. Jelikož jde o nový Ninja Gaiden, očekávejte zástupy nejenom lidských, ale i nelidských protivníků.
Po krku vám půjdou nejrůznější monstra, zlí duchové i démoni. Kromě řadových nepřátel, pardon zástupů řadových nepřátel, si na vás brousí zuby i velcí až obří bossové, kteří se někdy jen horko těžko vejdou na obrazovku. Jeden z těch posledních mi dával tak na frak, že jsem ho nakonec musel dát nadvakrát s pauzou, při níž si odpočinuly mé znavené prsty. A i když jsem hru nakonec s vypětím všech sil dohrál, rozhodně není na místě se nad kohokoliv povyšovat. A mysleli na to i tvůrci.
Chvalme proto režim hrdina. Je určen začátečníkům, aby se do hry také dostali. Naopak pokud jste ještě větší tvrďáci, je tu i těžký režim a po dohrání i master ninja obtížnost. Ta je vhodná pro ty, kteří nemají žádný osobní ani pracovní život a mohou u hry strávit neomezené množství času. Abyste si poradili se zvyšující se křivkou obtížnosti, nabízí Ninja Gaiden 4 hned dva neocenitelné pomocníky.
Plachtění ve větru
Tou první je hackerka Umi, která prodává nejrůznější předměty a zároveň vám zadává vedlejší mise, díky kterým si přilepšíte jak, co se týče financí, tak i ohledně nových předmětů. Rozmanitost vedlejších misí sahá od úkolů typu najdi a přines přes zabij určitý počet nepřátel až po pochytej nepříliš hezká zvířátka. Druhým skvělým pomocníkem je mistr bojových umění Tyran, u něhož si budete kupovat nové chvaty a komba a následně je s ním trénovat. S oběma si také hezky poklábosíte.
Ninja Gaiden 4 ale stejně jako jeho předchůdci není jenom o bojování. Budete běhat po zdech a používat vystřelovací lano. Ani to není vše. Yakumo grinduje po kolejích jako ježek Sonic. K tomu má tzv. dračí glider, s jehož pomocí může plachtit po větrech, což hezky osvěžuje hratelnost. Stejně jako surf, na němž zdoláte nejednu vodní plochu. Ninja Gaiden 4 rozhodně nenudí. A to i přes tuctový příběh.
Odpočívej v pokoji, rocková hvězdoSvět obletěla minulý týden smutná zpráva. Herní nebe se rozrostlo o významné jméno. Ve věku teprve 58 let zemřel Tomonobu Itakagi. Tento výstřední herní vývojář se proslavil jako otec prsaté bojovkové série Dead or Alive a právě rebootované Ninja Gaidenu. Konkrétně DoA 1 až 4 a první dva díly nindžovské akce s Ryu Hayabusou v hlavní roli. Stál také za založením vývojářského studia Team Ninja. Itakagi byl hodně svůj a ne každý ho rozdýchal. Po přelomu tisíciletí si přivlastnil personu rockové hvězdy a podle toho se choval. Jeho poznávacím znamením byly také dlouhé vlasy a černé sluneční brýle, které na veřejnosti málokdy sundával. Nechvalně proslulé a velmi veřejné byly i jeho spory s producentem série Tekken Kartsuhirem Haradou. S ním se ale nakonec udobřil a sblížili se. Náhlá smrt dřívějšího soka ho zarmoutila. „To není možné, Itagaki-sane, řekl jsi: ‚Půjdeme někdy na drink,‘, neřekl? Nemohu tomu uvěřit. Nevěřím,“ napsal na sociální síti X. |
Ten pojednává o návratu Temného draka, jehož chce Yakumo nadobro zlikvidovat. Pomoci mu v tom má vnadná kněžka Seori. Vše se zkomplikuje, když se na scéně objeví Ryu Hayabusa a jeho parťačka – obřím dekoltem a fialovými vlasy oslňující Ayane. I ona je bojovnicí z Dead or Alive. Ryuovi se nezdá, že by byl Yakumo dost silný na to, aby zbavil svět hrozby Temného draka. Oba ninjové se proto dostávají do sporu.
Příběhový režim Ninja Gaiden 4 se rozprostírá přes úctyhodných 19 kapitol. Výběr prostředí je roztodivný. Úvodní tutoriál v jedoucím vlaku je fenomenální a naučí vás herní základy. Pak se podíváte do nádherných hor, které bičují vichry a deště, načež zavítáte do industriálně temného a polorozpadlého města. Jedna z lokací mi ale vůbec neočarovala. A tou jsou haly a laboratoře. Vypadají nudně, sterilně a fádně. Nádherná grafika v nich vůbec nevyniká.
Zahrajete si i za Ryu Hayabusu
Ale než se vrhneme na rozbor technické stránky, práskneme, že si ve hře nakonec zahrajete i za Ryu Hayabusu. V příběhovém režimu jen pár kapitol, které jsou celkově zklamáním. Jsou totiž recyklací levelů a soubojů s bossy, které už znáte z pohledu Yakuma. To je docela zklamání. Po dohrání Ninja Gaiden 4 si sice můžete zvolit s Hayabusou libovolnou úroveň, ale není to úplně ono. Po dohrání se vám toho ostatně odemkne spousta včetně nových výzev. Opakované hraní se tedy vyplatí.
Co se technické stránky týče, smekáme. Hra je nádherná. Lineární prostředí je až na laboratoře zpracováno se smyslem pro detail i design. Postavy nejenom, že mají okénko po okénku rozfázované a propracované animace, ale jejich modely jsou natolik detailní, že z toho jdou oči kolem. Navíc nechybí spousta efektů. Po tělech postav například stékají kapky deště nebo se zašpiní od krve. Wow.
Jak už to tak dnes bývá, nabízí Ninja Gaiden 4 výběr mezi upřednostňováním frameratu nebo rozlišení. Zde není co řešit, zběsilá akce je tím typem hry, u které se hodí každý snímek. Recenzovaná PlayStation 5 verze nabízí tyto možnosti: režim upřednostňující grafiku cílící na 30 FPS s 4K rozlišením upscalingovaným z 1440p s detaily nastavenými na vysoké nebo režim upřednostňující framerate cílící na 60 FPS s 4K rozlišením upscalingovaným z 900p až 1000p s detaily nastavenými na střední.
Rozdíl mezi frameratem a grafikou mě dokonce tak uchvátil, že jsem si během recenzování pořídil nový chytrý televizor. Hraní na 120 fps je naprosto famózní a nedokážu si představit, že by se u hry jakou je Ninja Gaiden 4 toto bleskurychlé hraní někomu nelíbilo. I za cenu full HD rozlišení upscalingovaného z 720p a nízkými detaily. Technicky je tato hra na vysoké úrovni i na základní PlayStation 5, natož pak na PS5 Pro.
Ninja Gaiden 4 si mě opravdu získal. Je to zběsilá akce ze staré školy, která sice přináší hned několik výrazných novinek, ale žádná z nich nerozbíjí ducha hry, ani nepůsobí jako pěst na oko. V tomto ohledu se zavděčí všem letitým fanouškům. Potěší také každého, který chce při hraní výzvu. Navíc režim hrdina zpřístupňuje titul naprosto všem, protože zapíná hned několik pomocníků při hraní.
Když jsem Ninja Gaiden 4 dohrál a hra mi ukázala, že výsledný čas dohrání pod 12 hodin, myslel jsem, že mě ranní mrtvice a dostanu radioaktivní průjem k tomu. Se vším tím umíráním a opakováním jsem u Ninja Gaiden 4 strávil minimálně čtyřnásobek času. To je úctyhodná délka. A rozhodně jsem tuto krvavou pařbu nehrál naposledy. Získala si mě. Jsem navíc velmi rád, že jsem ani jednou nezahodil DualSense do vzduchu. Nejednou měl ale namále!































