Lidstvo vyhnané roboty na Měsíc chce zpět Zemi. Recenze NieR: Automata

Ve hře NieR: Automata si na nedostatek originality rozhodně stěžovat nemůžeme. Výstřední japonský titul nabízí překvapivě silný příběh opírající se o řadu filozofických témat. Koncept otevřeného světa však mohl být zpracován lépe.

Série Drakengard a z ní vycházející původní odbočka jménem NieR se i přes svou originalitu nezařadila zrovna do zlatého fondu videoher. Aktuální akční nářez s názvem NieR: Automata si však vzali do parády vývojáři z Platinum Games (stojí za úspěšnými tituly jako Bayonetta nebo Metal Gear Rising: Revengeance) a znovu potvrdili, že se ve svém řemesle vyznají.

NieR: Automata

Filozofie po japonsku

NieR: Automata se odehrává v předaleké budoucnosti. Následkem mimozemské invaze bylo lidstvo nuceno opustit planetu a přesunout se na Měsíc. Planetu nyní obývají roboti, pomocí kterých se mimozemšťanům podařilo lidskou rasu vystrnadit. A je proto ironií, že ve snaze získat zpět svůj domov vysílají lidé na Zemi své vlastní, vysoce sofistikované androidy. V NieR: Automata ovládáte právě tyto bytosti.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Ačkoliv se to nezdá, příběh hry se řadí k jejím největším kladům. Je naprosto fantastický. V dialozích není nouze o filozofické otázky zpochybňující veškeré vaše snažení i samotnou existenci. Hra má v zásobě spoustu emocionálních momentů, které byste u podobně bláznivé řežby nečekali.

Způsob vyprávění příběhu je velmi netradiční. Pro první dohrání je potřeba zhruba dvanáct hodin. Během toho vám však hra úmyslně neukáže zdaleka všechno. Následující průchody hrou nabídnou odlišné perspektivy a důležité rozvíjení příběhu, nové typy nepřátel, hratelné postavy, filmečky, i zcela zásadní pasáže. Je toho zkrátka hodně a stojí to za to.

Nenechte se mýlit. Rozhodně nejde o klasický režim New Game Plus. Pro docenění skvělého příběhu hry je potřeba hru po závěrečných titulcích začít hrát znova a to ne jednou ale dvakrát. Zvlášť po třetím rozehrání budete velmi překvapeni, co hra vyvede. Buďte si jisti, že vám spadne čelist. Pokud se přesto rozhodnete, že vám jeden průchod stačí, jeho závěr nepůsobí odseknutým dojmem a není problém si hru vychutnat i takto klasicky. Byla by to ale ohromná škoda a připravili byste se opravdu o hodně.

NieR: Automata

Konec světa jinak

Svět hry je kapitola sama pro sebe. Hlavní protagonisté jsou skvělí, jejich vizuální podoba nicméně nesedne každému. Jsou totiž po japonsku dost přehnaní. Hlavní hrdince androidce 2B zpod jejích sexy šatiček neustále kouká spodní prádlo a neuvěřitelně slizké duo vašich úhlavních nepřátel donutí všechny metrosexuály jen tiše závidět. Brr. To design robotů napodobujících někdejší lidskou populaci je bez debat parádní, byť sem tam neméně úchylný.

Prostředí zpočátku nenadchne, ale jen počkejte a budete příjemně překvapeni. Postapokalyptické světy už začínají nudit a jejich popularita mezi vývojáři spíš svědčí o tom, že tvorba vylidněných herní map je zkrátka jednodušší, než vytvoření funkčního sociálního ekosystému, jaký má třeba GTA nebo Zaklínač.

NieR to ale dohání smyslem pro pochmurnou atmosféru, kterou hra vytváří kombinací ohromného měřítka všeho kolem a ďábelsky chytlavé, perfektně namixované hudby. Pokud u hry strávíte dostatečný počet hodin, zaryjí se vám zpívané pasáže do mozku a nic s tím neuděláte.

NieR: Automata

Bude vás provázet světem, který sice není nikterak zalidněný, zato náležitě depresivní. Během hry se budete toulat rozvalinami města, kde skrz opuštěné výškové budovy prorůstají ohromné stromy s kmeny masivních rozměrů. Za opuštěnou metropolí na vás čeká skalnatá poušť a s ní stylové sjíždění písečných dun. Zažijete i urputné boje v zábavním parku, ve kterém vesele dovádějí roboti v kostýmech klaunů. A až přijdete do oslnivě zeleného lesa plného středověké robo-romantiky (však uvidíte), estetická stránka hry zaútočí naplno.

Za uměleckým dojmem bohužel hra poněkud zaostává technicky. O co působivější je měřítko všeho kolem, o to méně hra nabízí detailů. A při bližším pohledu působí textury nebo modely některých postav jak z minulé generace. Rozhovory nejsou často dabované a postavy během konverzací prostě jen strnule stojí. To samozřejmě neplatí pro filmečky, kterých je v NieRu víc než dost.

Na klasické PlayStation 4 hra cílí na šedesát snímků za sekundu, framerate však občas klesne a hra s sebou citelně škubne. NieR to sice nějak extra nekazí, ale všimnete si toho. Podle zjištění Digital Foundry je snímkování lepší na PlayStation 4 Pro, ale ani tam situace není ideální.

NieR: Automata

Otevřený svět s kolejnicemi

A jak se to vlastně celé hraje? Po většinu času skvěle. Jen se připravte, že budete občas skřípat zuby. Po absolvování úvodní mise se pustíte do prozkoumávání otevřeného herního světa. Kořeny hry však evidentně lpí v lineárnějším pojetí her jako Bayonetta nebo Metal Gear Rising. Všudypřítomné neviditelné zdi a otravná omezení působí v dnešní době hrozně a jsou asi největším záporem hry.

Přestože prim hraje ústřední linie příběhu, autoři vás neúnavně zásobují úctyhodným počtem vedlejších úkolů. Ty nabízejí zajímavé, často vtipné epizody a zprostředkovávají řadu zmíněných filozofických otázek a dilemat jednotlivých postav, na druhou stranu po stránce hratelnosti nejsou zrovna nápadité. Dojdi pro to a to, eskortuj důležitou postavu, nabírej suroviny, však to znáte.

Je velkým plusem, že se vám splněné vedlejší mise započítávají do následujících průchodů hrou, tedy další znak toho, jak moc autoři počítají s tím, že hru po prvním dohrání neodložíte.

NieR: Automata

Pro hry od Platinum Games je samozřejmě typická především zběsilá akce a pobíjení nepřátel. A tady NieR hodně baví a neuchyluje se k zažitým schématům. Především klade zhruba stejný důraz na střílení jako na sekání. Obě dvě činnosti navíc není problém vykonávat současně a hlavně nepřetržitě. Kromě zbraní nablízko tak disponujete i osobním dronem, který kolem vás neustále levituje.

Během hry můžete kdykoliv přepínat mezi dvěma hlavními zbraněmi a dvěma aktivními módy dronu. Zpočátku to bude nezvyk, ale až si soubojový systém zažijete, budete mezi roboty rozpoutávat hotové peklo. Hra se občas přepíná do pohledu seshora nebo z boku, kdy ji ovládáte jako klasickou arkádovou střílečku. Vše naprosto plynule.

Záliba v gigantickém měřítku se navíc vztahuje i na některé bossy, vedle kterých si budete připadat jako mravenci ohánějící se párátkem. Samozřejmě, že bez opatrnosti a zvládnutí technik uskakování si neškrtnete.

NieR: Automata

Žádný auto-save

Postavu si můžete vylepšit chipy, které nakoupíte za herní měnu. Můžete se tak postupně uzdravovat, mít silnější útoky, nebo být například po zásahu chvíli nezranitelní. Upgradovat můžete samozřejmě i zbraně. Z Dark Souls si autoři vypůjčili prvek týkající se umírání. Když ve hře totiž zemřete, ztrácíte nainstalované chipy. Pokud je chcete zpátky, musíte doběhnout ke svému tělu a hra vám nabídne jejich opětovnou instalaci.

Často narazíte na těla ostatních padlých hráčů, které lze buď vzkřísit, nebo prohledat. Prohledáním získáte například herní měnu a chipy padlého hráče, vzkříšený android pak bude bojovat po vašem boku. O jeho ovládání se stará umělá inteligence. Někdy to dokáže dost usnadnit život, takže to jistě uvítáte.

NieR: Automata

S umíráním bohužel souvisí i jeden hodně nepříjemný fakt, a totiž ten, že hra nemá auto-save. Čtete správně. Abyste ve hře uložili svůj postup, musíte nejprve opravit speciální stanice v dané části mapy. Tím si zpřístupníte možnost kdykoliv v dané oblasti skočit do menu a rychle uložit hru.

A ať si pozici uložíte kdekoliv, po smrti se objevíte u stanice v dané oblasti. Úvodní mise navíc nic takového nemá a je tak dost možné, že vaše začátky s NieRem budou extrémně frustrující. I poté však absence auto-savu leze na nervy a působí zde vyloženě otravně, spíše jako prostředek natahování herní doby než cokoliv jiného.

Přes zmíněné nedostatky však musím říct, že mě NieR hodně bavil. Není to po technické stránce špička a hraní znepříjemňuje totální absence automatického ukládání nebo naopak přebytek neviditelných zdí. Hra to ovšem bohatě vynahrazuje. Ať už je to originalitou, chytlavou akční hratelností, parádní atmosférou anebo spoustou zajímavých myšlenek obsažených v emocemi nabitém příběhu hry. Navíc díky nečekané hloubce hry strávíte u NieRu mnohem delší dobu, než byste čekali.