Předem se omlouváme těm, kteří na tuto recenzi klikli v naději, že by se možná nové NHL mohlo tak ukrutně povést, že jsme mu dali plný počet bodů, jakož i těm, kteří sem naopak vlezli se škodolibou nadějí, že by se snad konečně mohlo jednat o propadák non plus ultra. Tak tedy pardón. To my jen tak před Vánoci neměli co na práci, tak jsme seděli, koukali z okna a počítali všechny díly snad všech herních sérií, které nás napadly. A pokud jsme se v síti jednoduchých počtů s celými čísly nezamotali, pak by náš výsledek měl být správný. Dle naší paměti je totiž NHL 2004 v pořadí již jedenáctým dílem v řadě, což sice není kdovíjaké jubileum, ale ač cimrmanologové každým coulem, jednoduše jsme nezvládli všechny náležitosti zařídit tak, abychom se k tomuto počítání dostali již loni.
Co tedy ovšem říci k letošnímu mistrovskému kusu s názvem NHL 2004? No, asi spíš nic než moc. Poté, co totiž celá série již několik let stojí v podstatě na místě by jeden až uvěřil, že všechny možnosti videoherního zpracování ledního hokeje byly vyčerpány. Takže se nějak výrazného posunu v kvalitě nedočkáme ani letos, i když se sluší zmínit, že míra vylepšení je letos mnohem vyšší, než tomu bylo u trapného pokusu o inovace z loňské sezóny. Ale největší sranda na tom je to, že NHL zcela určitě i letos bude opětovně lámat rekordy prodejnosti.
Po technické stránce asi nemá cenu hledat kdovíjaká zlepšení, jelikož je nad slunce jasnější,
že tento aspekt se bude každý rok o něco vylepšovat, ať už tedy jde o stránku zvukovou, komentář nebo vizuální zpracování. Za pozornost tak letos stojí snad jen skutečnost, že konečně jsou jakž takž 3D zpracováni i diváci v hledišti. Co ale zasluhuje pozornosti více jsou pokusy o obohacení hratelnosti. Zejména potěšitelné jsou náznaky o snahu do hry zapracovat aktivitu u mantinelů. Rozhodně nečekejte kdovíco, ale působí sympaticky realisticky, pokud se u mantinelu dostanete k puku, přičemž k vám okamžitě přijede soupeř, narazí vás na plexisklo a ve spolupráci s jeho spoluhráčem se snaží puk vydolovat. Naopak, když jste u puku později vy, snaží se protihráč občas puk u mantinelu zašlápnout. Jedná se sice o jev veskrze řídký a mnohem zdatnější v těchto případech jsou počítačem řízení oponenti, ale musíme uznat, že takováto věc potěší. Zejména v kontextu s vývojem v předchozích letech.
Podobně příjemně působí i upravené ovládání, kdy lze hráče kontrolovat výhradně analogovým stickem, čímž pádem mnohdy vypadá pohyb vámi ovládaných postav mnohem hokejověji než dříve. Nehrozí už totiž nerealistické otáčení v plné rychlosti na pětníku, takže když letos o kousek minete puk s rozjetým hráčem, musíte vyrýsovat pěkně delší otočku, která vás stojí jak čas, tak i třeba ztrátu výhodného prostoru na ledě. Celkově to tak má zase o kus blíže k reálnému hokeji a působí to seriózně. To samé se dá říci i o puku, který se letos
poprvé k hokejkám vyloženě nelepí, jako by je hráči měli máznuté Kanagomem. Puk se tak stává zcela autonomní součástí dění na ledové ploše, čímž pádem musíte i na nejlehčí obtížnost směrovat přihrávky dosti pečlivě, abyste kotouč jen zběsile neodevzdávali soupeři. Mnohdy se stane, že prudká přihrávka z rohu kluziště projde skrumáží těl a hokejek před brankou čistě "jen proto", že žádný z hráčů není postavený tak, aby byl schopen puk zpracovat. Zase o kousek blíž realitě. Touš se rovněž vcelku rozumně po ledě pohybuje i odráží, což mnohdy není samozřejmostí ani na stadionech naší extraligy.
Další pomocné body NHL získává za celkové ztvárnění hokeje jako reálného sportu. Na vyloženě tutovou gólovku jsme zatím letos nepřišli, což je jistě potěšitelné. Navíc góly padají z opravdu různorodých situací, střílejí i obránci, síť se v uvěřitelné míře vlní po brejcích, po přečíslení, kombinacích i po tvrdých střelách z dálky. A samozřejmě čas od času nesmí chybět i nějaký ten kuriózní zápis do střelecké listiny. Dost nepřirozeně, ale tradičně působí některé střely z dálky, kdy je hráč postaven tak, že střílí bekhendem a přesto na pomalu se ploužící kotouč brankář nedosáhne. No ale budiž, dalo by se to případně ještě okecat tím, že měl gólman zakrytý výhled. Co se týče herních situací, je ve hře docela dobře vyladěna umělá inteligence zejména vašich spoluhráčů, takže pokud například propadnete s vámi ovládaným hráčem v soupeřově obranné třetině, najde se vždy někdo, kdo za vás pak v obraně dokáže zaskočit. Samozřejmě, že to také závisí na tom, kterak si nastavíte útočné či obranné
preference té které pětky a herní strategie celého týmu. Nelze se ale pak třeba divit, že vám při vyvezení puku v oslabení před soupeřovu branku nenajíždějí další dva spoluhráči.
Máme-li se zmínit i o slabinách hry, tak vedle opětovně zavedeného přepodivného systému relativního a reálného plynutí času jsou největším zklamáním zcela jistě brankáři. Naštěstí se nesetkáme ani se supermany, ani s přezrálými ementály v podobě, v jaké jsme měli tu "čest" v minulých ročnících, ale vyloženě do očí bijící je jejich práce s holí. Dost často totiž suverénně rozehrávají i v situacích, kdy před nimi oxidujete s nabuzeným útočníkem. Na druhou stranu, pokud s gólmanem puk kousek vyvezete, často jej pak automaticky přikryje. Přirozeně ale pouze v případech, kdy nemáte navoleno plné ovládání brankářů. Dalších drobnějších chybek by se našlo samozřejmě pořád dost, ale upřímně řečeno jsme si na ně jednak za ta léta již jaksi zvykli a druhak jsme u série NHL již tak trochu cynicky navyklí děkovat za každé drobné vylepšení a velkoryse přehlížet drobné mušky. Do očí, respektive do uší, vás tak letos možná praští již jen místy velmi zpožděný komentář, kdy občas jsou komentátoři na větvi ze závaru před brankou v době, kdy už je puk dávno vyvezen ve středním pásmu. Poněkud zaraženi jsme pak ještě byli z neobvykle nepřesných soupisek. Konkrétně si již těžko vzpomeneme, ale několik českých hráčů jsme přistihli na záletech v jiných klubech, než by jim podle skutečnosti příslušelo.
Celkově se tedy ani letos nelze ubránit dojmu, že i fanouškovi série NHL by se asi vyplatilo pořizovat si jen každý druhý díl. Letošní dílčí zlepšení však dávají naději do budoucích let, kdy bychom se ještě i na PS2 teoreticky mohli dočkat od EA Sports tak skvělého hokeje, jakým byl ve své době kupříkladu NHL 98. Neměli jsme zatím možnost dát si rande s konkurenčním titulem od Segy, ale jedno je jisté: NHL 2004 sice ničím nepřekvapí, ale důležitější asi bude, že ani nezklame. A abychom nezapomněli, bitky jsou opět předělány. Děkuji za pozornost.
| NHL 2004 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
