To, co se letos děje se simulacemi tenisů, se nedá nijak rozumně vysvětlit. V minulých letech jich příliš mnoho nevycházelo, více méně šlo o jednorázové pokusy prorazit, a jediným, tříletým vytrvalcem byla série Roland Garros. Tento rok se ovšem vše radikálně mění – v horizontu několika měsíců na nás čekají hry Fila World Tour Tennis, US Open 2002, Tennis Master Series 2002, Agassi Tennis Generation a ještě jeden titul, který se bude vztahovat k Davis Cupu. Těžko říct, čím to je, že se vývojáři z ničeho nic zbláznili a za jeden rok vyjde tolik her, co nevyšlo za roky tři. Příznivce tohoto sportu to jen může těšit – konečně se objevila konkurence, bude z čeho vybírat, a tak se snad někdy dočkáme takového tenisu, který nebude mít daleko k dokonalosti.
Next Generation Tennis (dále jen NGT) je po průměrném Virtua Tennisu druhá tenisová hra, která letos vychází. Původně se NGT jmenoval Roland Garros 2002, ale později byl přejmenován; pravděpodobně, aby si ho nikdo nespojoval s průměrnou sérií Roland Garros. Už na začátek si musíme říct, že se NGT opravdu povedl a obsahuje spoustu skvělých věcí, jež jen tak jinde nenajdete – RPG prvky, spoustu možností a různých módů, skutečná jména i perfektní hratelnost.
Nejzajímavějším módem a zároveň největším lákadlem v NGT je kariéra. V ní procházíte se svým tenistou různé turnaje a podle toho, jaké údery používáte a jestli vyhráváte, si tenista na začátku následující sezóny vylepší vlastnosti, lépe řečeno údery, protože atributy jako rychlost ve hře nejsou a místo toho je každý úder detailně rozpitván do několika charakteristik. NGT nabízí celkem čtyři turnaje, přičemž licencovány jsou Roland Garros a US Open. Vy si můžete zvolit turnaj, jaký chcete a k tomu si ještě vybrat dvouhru nebo čtyřhru (i smíšenou). Nejste ovšem nasazováni, ani nemusíte procházet kvalifikací. Začíná se prostě od čtvrtfinále a k vítězství stačí porazit tři soupeře. Krom turnajů je ještě k dispozici výborně zpracovaný trénink, který se neomezuje jen na automatického plivače míčků a pinkání o zeď, ale procvičíte si v něm všechny typy úderů, podání, přesnost i některé tenisové zákonitosti.
V průběhu sezóny vyhráváte, prohráváte a v následující sezóně si vše zopakuje s vyšší obtížností, ale to už váš hráč bude silnější než na začátku kariéry. Prosté, jednoduché a zábavné. Škoda jen, že stále 
narážíte na ty samé soupeře a ve hře není žebříček, který by motivoval k větší výkonům jako ve hře Tennis Masters Series. V NGT se sice setkáte se skutečnými jmény (například Henman, Kuerten nebo Grosjean), ale dohromady jich je pouze šest plus čtyři ženská jména; zbytek mohl být vytvořen z vymyšlených hráčů, ale buďme rádi alespoň za to – licence jsou pekelně drahé.
Krom sezóny si můžete vyzkoušet celou řadu dalších skopičin. Klasický přátelák asi nikoho nepřekvapí, ale ostatní módy jsou originálnější. Zábavný je například mód „Race“, v němž jde o to, porazit co nejvíce tenistů. Fór je v tom, že stačí uhrát pouze čtyři fyftíny a jde se na dalšího soupeře. A přesně naopak, maximálně můžete zkazit čtyři míčky a potom končíte. Výsledky se uchovávají a můžete se tak neustále překonávat. Velkou pochvalu si NGT zaslouží za multiplayer – u jednoho počítače se mohou sejít až čtyři lidé, můžete si též užít klasického multiplayeru a zahrát si třeba s někým z Grónska. Ale mač na jednom počítači s živými lidmi má přeci jen své kouzlo a atmosféru.
Ve hře je celkem sedmnáct kurtů, přičemž tři – jeden na písku a dva mezi tučňáky kdesi v polárních oblastech – jsou bonusové. Každý povrch ovlivňuje chování míčku, navíc svoji hru můžete ještě ovlivnit výpletem rakety, zda chcete valit pořádné pecky, nebo vsázet spíše na přesnost. A přesnost se alespoň z počátku velmi vyplatí. Není totiž „problém“ trefit míček tak, aby zaletěl do autu. Abyste si troufli na vyšší obtížnost, musíte míček pořádně zvládnout. Ovládání je víceméně klasické – čtyři různé údery, až na zřídka využitelný lob je nutno hrát všemi. Místo dopadu tenisáku můžete ovlivnit postavením hráče, klávesami pro pohyb míček umisťujete. NGT je na ovládání velmi citlivý a je potřeba ho nejdříve oťukat, ale když už něco umíte, tak si zahrajete nádherný tenis.
Počítačový soupeř totiž není poleno. První dvě obtížnosti projdete výsledky 6:0, 6:2 raz dva. Po podání stačí přiběhnou k síti a počítač si ani neškrtne. Nicméně na nejvyšší obtížnosti tato taktika přestává platit. Soupeř vám nic nedaruje, chodí k síti, běhá po celém dvorci, nedělá moc chyb, a tak si musíte každou výměnu uhrát sami. Nehrajete-li přesně, brzo končíte, neboť počítačem ovládaný hráč ví, kdy přesně má jít na síť a ví, kam míček zahrát, aby si přičetl fiftýn. Ovšem tu 
a tam udělá nějaký kiks, zahraje míček do autu nebo zkazí podání, což hru přibližuje realitě a nemáte pocit, že hrajete s ultra přesným robotem. Především čtyřhra tak díky kvalitní AI dostává nový rozměr a občas spatříte překrásné výměny. Jenom je škoda, že váš partner ve čtyřhře má někdy výpadky, nehne se z místa a nezahraje míč, který by v pohodě mohl. Stává se to jenom zřídkakdy, ale když tímto ztratíte mečbol, docela to naštve.
Grafika hry je až na pár drobností skvělá, pohyby hráčů jsou realistické a není si nač stěžovat. Potěšitelné je, že na rozdíl od ostatních tenisových simulací se autoři vyvarovali úderů à la superman a hráči předvádí pouze to, co lidské tělo dokáže. Jinak je grafika parádní, zvuky jsou víceméně standardní, nijak úžasné, ani nějak špatné. Bohužel, dvě velké mouchy by se našly. Zaprvé v NGT není replay a místo něj se objevuje pohled na radujícího se či pot si utírajícího tenistu. Ale ani těchto záběrů není mnoho a například po vyhrání turnaje se žádné ovace nekonají. Zápas skončí a šmytec. Dalším nedostatkem je přílišná náročnost grafiky. Dvouhry jsou v pořádku, ale jakmile se na dvorci sejdou čtyři tenisté, počítač se začne zadýchávat. Chcete-li si zahrát v rozlišení 1024x768 a plných detailech bez jakýchkoliv sekanců, berte doporučené požadavky opravdu vážně. 
NGT je suverénně nejlepší tenisová simulace současnosti, a to i přesto, že obsahuje pár dalších nedostatků, kvůli nimž dostává „jenom“ osmdesát procent. Například během sezóny při zápase nemůžete ukládat, a proto musíte celý jeden turnaje dojet na jeden zátah. Dalším nedodělkem je kapku nepraktické ovládání v menu. Hra vychází i na konzolích, tudíž ovládání myškou nefunguje a musíte se v položkách pohybovat pomocí klávesnice. Ale i tak se NGT povedl a dnes není lepší tenisové hry. Skvělá grafika, umělá inteligence, hratelnost a spousta různých módů. K tomu si připočítejte, že NGT u nás vychází kompletně v češtině. Uvidíme, jak dopadnou další připravované tenisy, ale ve srovnání s NGT to budou mít dost těžké.
| Next Generations Tennis | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
