Závody NASCAR jsou čistě americkým fenoménem. Poměrů neznalý Evropan dokáže ještě jakž takž překousnout závody CART nebo Indy, kdy se po (většinou) oválných okruzích prohánějí stroje vzdáleně připomínající populární formule 1 (koneckonců i klasické „ef jedničky“ již zavítaly na svatostánek v Indianapolis), ale závody okapotovaných monster, které si v rychlosti s formulemi či prototypy moc nezadají jsou prostě jiné kafe. Navíc poměrně komplikovaný systém pravidel dokáže zmást i zkušeného evropského motoristu – v té změti žlutých a zelených vlajek, čar na silnici a povelů komisařů se bez náležité průpravy nevyzná ani ostřílený Tomáš Enge.
Tolik malý disclaimer pro ty, kteří při pohledu na závody NASCAR jenom nevěřícně kroutí hlavami nad podivínstvím našich zaoceánských kolegů, nyní již ke hře samotné. Podobně jako ostatní slavné série sportovních her, i NASCAR Racing 4 zpracovává aktuální ročník ve svém odvětví – tím není nic jiného než sezóna 2001. Díky licenci máme možnost vyzkoušet aktuální vozy (včetně nové kamufláže stroje Jeffa Gordona – duhový Dupont se změnil v modročervené plameny) a vžít se do rolí skutečných jezdců. Tady také přichází odpověď na první otázku z perexu – ano, i přes tragickou smrt legendárního Dala Earnhardta si můžete vybrat jeho vůz a vyhrát s ním Winston Cup „in memoriam“. Kéž by se vám to povedlo (už kvůli Dalovi).
Tratě přesně odpovídají svým reálným předlohám ze skutečných závodů. Na výběr jich je příjemných jedenadvacet (plus tři noční modifikace) a v zásadě se dají rozdělit do tří kategorií. První, nejlehčí, tvoří hrstka superrychlých klopených okruhů (např. Daytona), kde se veškerý jezdecký um koncentruje do snahy nesundat nohu z plynu. Průměrné rychlosti se zde pohybují okolo tří set kilometrů za hodinu a již samotné ubrání plynu z maxima představuje citelné zpomalení. I v těchto rychlostech se však závodí doslova kolo na kolo a o hromadné kolize tak není nouze – prostě jenom jedete, najednou se auta před vámi o sebe otřou, zběsile se roztočí a vezmou s sebou pět dalších. O něco výše na pomyslném žebříčku obtížnosti jsou krátké ovály, jako například v Bristolu. Na půlmílové trati se zakrátko pole roztáhne tak, že téměř neustále jedete s někým v kontaktu. Šance k předjíždění prakticky neexistují – krátké rovinky neumožňují drafting, takže jediná cesta vede po vnější stopě. Naprosté peklo na závodníky čeká v podobě běžných závodních okruhů v evropském stylu. Projet bez karambolů jedno kolo v takovém Sears Pointu dokáže nervově vyčerpat i profi jezdce – díky značení trati pomalu ani nevíte, kudy vlastně jet a do zatáček skrytých za vrcholem stoupání je nutné najíždět poslepu. Všechny tratě jsou zpracované opravdu věrně – ačkoliv jsem v reálu na vlastní oči viděl pouze okruh v Daytoně, věřím autorům, že i ty zbylé jsou vymodelovány s nemenším citem pro detail. Před zahájením mistrovství si všechny dráhy můžete otestovat, popřípadě na nich zajet zkušební závod.
NASCAR Racing 4 má jako každá správná hardcore závodní hra implementovaná skoro všechna pravidla. Nerespektujete-li povolenou rychlost v boxech, dostanete černou vlajku (nucená zastávka v boxech). Když ignorujete i ji, přijde diskvalifikace. Černou vlajkou jsou „odměněny“ i ostatní drobné prohřešky proti pravidlům – předčasný start, předjíždění pod žlutou vlajkou, předjetí pace caru, nesprávný vjezd do boxů, jízda v protisměru atd. Mimoto existují i časové penalizace za vážnější přečiny – takový nepovolený pit stop vás bude stát pěkných pár vteřin čekání, které neošálíte (auto prostě nejede). Že se v pravidlech nevyznáte? Nevadí – celou jízdou vás provází hlas poradce, který informuje do sluchátek o nutnosti zpomalit, o to, že je na trati nehoda, dává rady kdy zajet do boxů, varuje před automobily v sousedních stopách a dělá spoustu další užitečné práce. V tu chvíli člověku teprve dojde, jak je možné, že se jezdci v závodě tak dobře orientují. Další odpověď je na místě – řidič by bez hlasových informací neujel v balíku ani jedno ostré kolo, protože by sám nebyl schopen uhlídat dění kolem sebe a zároveň řídit vůz.
Podobně jako u všech předchůdců, i zde existuje detailní možnost nastavení parametrů auta ve virtuální garáži. Tady se ale musím přiznat, že mě hra trošku zklamala – parametrů je tu sice dost (tlumiče, pneumatiky, rozložení brzdné síly, zavěšení kol, řízení, převodovka, palivo), ale jejich úpravy nejsou v žádném případě intuitivní a mohly by laika zmást. Zlaté doprovodné obrázky u původních Indycarů – kdo se má v těch tabulkách vyznat. 
Naštěstí však existují předvolené varianty (kvalifikační, rychlá, střední a dobře ovladatelná), se kterými si vystačí snad úplně všichni. V průběhu závodu lze ještě samozřejmě pár věcí doladit během pit-stopu. Samotná zastávka v boxech piloty formulí 1 také náležitě překvapí – kvůli omezenému počtu mechaniků se nejprve mění kola na jedné straně, následuje rychlý sprint okolo auta a druhá výměna (pokud tedy nestojíte příliš blízko u zdi, takže se na druhou stranu mechanici nedostanou). Nečekejte tedy žádné pětisekundové šílenství – výměna pneumatik se může protáhnout ve slušnou pauzu na kafe. Abych nezapomněl na třetí odpověď – rychlá nastavení u oválných tratí mají tendenci zatáčet doleva, proto musíte na rovince zahybat mírně vpravo.
Dokonalost NASCAR Racing 4 stojí a padá s grafikou. Jak jsem již napsal o něco výše, všechny tratě jsou vymodelované až do těch nejmenších detailů (včetně spár na povrchu trati, po kterých auto poskakuje), postupem času přibývají na vozovce stopy pneumatik a na mantinelech škrábance. Modely aut nejsou sice tak pěkné jako v NASCAR Heat, vše ale bohatě vynahrazují speciální efekty v podobě prachu a kouře – až uvidíte první karambol, dáte mi za pravdu. Mimořádně atraktivní je i možnost záznamu celého závodu – na výběr je velké množství kamer, ze kterých se dá jízda jak analyzovat, tak škodolibě vychutnávat. Hardwarové nároky jsou však mimořádně kruté – s 
Celeronem 500 a Rage Fury lze při minimálních detailech dosáhnout v závodě jenom nějakých 20 fps, což tak tak stačí pro bezproblémovou těsnou kontaktní jízdu. Na plné detaily dělala hra nějaké 4 obrázky za sekundu. Dejte si proto velký pozor a pohrajte si s nastavením grafiky – těch 20 fps je naprosté minimum. Čas na čtvrtou odpověď - v přibaleném editoru je možné s trochou grafického citu udělat kompletní kamufláž auta (viz. obrázek) i mechaniků v boxech. Chcete-li aby vás obsluhovaly spoře oděné blondýny, můžete si je doeditovat.
Není však všechno zlato, co se třpytí. NASCAR Racing 4 totiž obsahuje jednu nepříjemnou chybičku – nedotaženou umělou inteligenci jezdců. Představte si, že několik desítek kol závodíte v těsném závěsu za protivníkem, konečně ho předjedete a hodláte se „usadit“ na předním místě. Jenže ouha – najednou ucítíte náraz zezadu a už si to točíte v hodinách jak na nějaké taneční zábavě. Auta soupeřů mají z nepochopitelných důvodů nasimulovanou „umělou demenci“, a tak se vám ve většině případů ani nestačí vyhnout. Prostě jedete, najednou vidíte v zrcátku auto a BUM. Karamboly jsou zde až příliš časté, a tak nezbývá než vypnout jinak detailní model poškození, nebo zvolit hru proti živým hráčům v multiplayeru.
NASCAR Racing 4 je zatím nejkvalitnějším převedením těchto závodů na monitory počítačů (přímé přenosy v TV nevyjímaje). Škoda jen nedokonalé umělé inteligence protivníků a krvavých nároků na počítač, hodnocení mohlo výt ještě o něco vyšší. Pro všechny fanoušky NASCAR povinnost...
P.S.: Malé upozornění pro všechny "NEmajitele" kvalitního volantu a pedálů – pro tuhle hru jsou analogové ovladače opravdu potřeba, s klávesnicí se na protivníkův nárazník nepřilepíte...
| NASCAR Racing 4 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
