Nakopejte teroristy a zachraňujte životy: recenze Emergency Heroes

Koho by nelákalo svézt se báječnými muži v sanitkách, kteří mají přednost na křižovatkách?

Emergency Heroes | foto: pro iDNES.cz

Emergency Heroes je poměrně jednoduchá hra, ačkoliv se evidentně snaží navodit pocit podobný automatovým flákům, kde rychlá akce nedá hráči vydechnout. Tahle hra by dala nevím co za to, kdyby u ní hráči seděli na samém okraji křesla; kdyby jim vidina neustálého progresu a pumpující adrenalin do žil, nedovolily se odtrhnout od obrazovky. Bohužel se jí to ale moc nedaří.

Jistě, akce je svižná a nekomplikovaná, nicméně zde chybí to nejdůležitější – motivace. Není možné prohrát nebo něco ztratit, když se vám zrovna nevede. Překonávání vlastních výkonů taky právě bohaté výhody nepřináší. Jedině snad multiplayer, kde soupeříte s kamarádem, by ve vás mohl probudit soutěživého ducha. Jinak svůj postup hrou nemusíte vykoupit prakticky téměř žádným větším úsilím nebo pilováním schopností.

Náplň jednotlivých misí není příliš různorodá a ke všemu se neustále opakuje.

Příběh vychází z toho, že se nacházíme v budoucnosti a jakési gangy devastují mírumilovnou společnost zločineckými akcemi, zejména podpalováním budov a rychlou jízdou po městských silnicích. Naštěstí existuje organizace záchranářských Hrdinů, která je tady od toho, aby se s takovými hrozbami vypořádala. Z nějakého důvodu, který buď není podrobně specifikován anebo si ho nepamatuji, se důvěra celé organizace obrátí na bývalého kadeta Zacka, který se po chvíli překecávání skutečně vrátí a začne zločincům nakopávat řitě.

Hra se ovládá samotným wiimotem ve stejném stylu jako Mario Kart Wii, to znamená že ovladač funguje jako volant, jehož vrchní strana je poseta tlačítky. Máte-li doma plastový volant určený pro Mario Kart, zde ho dobře využijete, řídí se s ním o něco lépe a člověk vypadá přeci jen o trochu méně jako idiot. Dokonce ani nebudete potřebovat vychytávku v podobě okénka pro ukazovací funkci, s nímž se při vývoji této periferie inženýři v Nintendu tolik vyblbli.

Věškerá menu se totiž ovládají směrovým křížem a tlačítky 1 a 2. Což se mi, aby bylo jasno, ani trochu nelíbí, stejně jako to, že k zastavení hry se zde používají dvě pauzovací tlačítka, z nichž jedno vede přímo na mapu s misemi a druhé na standardní menu. To ale může být jen subjektivní dojem a vám to třeba vadit vůbec nebude.

Náplň jednotlivých misí není příliš různorodá a ke všemu se neustále opakuje. Pro úkoly si jezdíte po městě, kde jsou strategicky rozmístěny jednotlivé teroristické hrozby. Misi, kterou chcete zrovna hrát, si vyberete na mapě v menu. Po uskutečnění výběru přijde na řadu výborně fungující systém navigace, kdy přímo před sebou na ulici vidíte šipky naznačující doporučený směr jízdy a roboticko-ženský hlas z reproduktoru na ovladači oznamuje blížící se zatáčky. Jak by se dalo předpokládat, někdy se stává, že navigace nezafunguje zcela optimálně a tak je člověk občas k docela blízkému cíli hnán „zkratkou“ přes sousední městskou zónu, ale jinak jde skutečně o vynikající systém.

Již jednou odehranou misi můžete kdykoli zkusit znova, zlepšit si tak hodnocení a získat více „hrdinských“ bodů. Důvod, proč byste to měli dělat, neexistuje – maximálně získáte nějaké vozidlo navíc, ale nové mise mají prakticky stejnou náplň a body za ně dostanete tak jako tak. A co se tedy v těch misích děje?

I bez motivačních prvků hra dokáže vytvořit jakýsi dojem zábavné akce.

Tak zaprvé, honičky. To si prostě nějaký desperát usmyslí, že na něj nikdo nemá a že každému ujede, takže vy prostě nasednete do stíhacího vozidla a vydáte se za ním. Je zapotřebí několikrát do něj vrazit, to je vše. Může to ale někdy být dost obtížné ve vysoké rychlosti a za současného vyhýbání se provozu a překážkám, které se na vozovce sem tam vyskytují. Když se od vás navíc požaduje trefit ho pouze z určené strany, chce to už trochu schopností, abyste získali nejvyšší hodnocení za brzké dokončení úkolu.

Dalším příkladem jsou mise záchranné, kdy je nějaký nebohý civilista uvězněn v hořící budově a na vás je dojet až k němu, sebrat ho a ujet s ním do bezpečí. Tratě jsou pečlivě ohrazené a pro jistotu jsou všude umístěny navigační šipky, takže jde jen o to, jak rychle dokážete jet, jak bystře reagujete na ostré zatáčky a jak si umíte najet na skokánky, když je potřeba překonat nějakou propast.

Po cestě se nachází všelijaké harampádí, které je tvořeno vybavením budov a podobným haraburdím, a je samozřejmě potřeba se mu vyhýbat, chcete-li si udržet skutečně nejvyšší možnou rychlost. Podobný charakter mají mise hasičské - v hořící budově nebo komplexu budov postupně míjíte několik ohnisek požáru a tlačítkem A je hasíte. Není zapotřebí se obtěžovat s mířením na ničivý živel, to probíhá automaticky, takže většinou stačí jen trochu zpomalit, oheň je během chvilky zlikvidován a můžete jet dál.

Posledním a nejrozpačitějším příkladem toho, co v této hře budete dělat, je odstraňování odpadu blokujícího silnici. Tento odpad je tvořen většinou chuchvalcem všelijakých aut a podle mých zkušeností je docela jedno, do jakého místa v tomto chuchvalci to napálíte, třebaže vám nápověda ukazuje nejlepší místo k zásahu. Stačí mít dost velkou rychlost a prostě projedete.

Jsem si vědom toho, že popis hry (ano, to je skutečně vše) vypadá pravděpodobně velice nudně, a pro mnoho lidí zejména z řad hardcore hráčů tato hra nejspíš opravdu nudná bude. Přesto je možné se u ní docela dobře bavit, dokud nepodlehnete vědomí, že vlastně není proč se nějak zvlášť snažit, protože za snahu tady nic moc nedostanete. I bez motivačních prvků ale hra dokáže vytvořit jakýsi dojem zábavné akce, především za pomoci rychlé jízdy a monumentální hudby, která svým burácením dokáže leckoho přimět ke snaze vyvinout úsilí, projet desátou misi se stále podobným tématem a nenudit se u toho.

Pravděpodobně tedy vaše obliba této hry bude silně záviset na tom, jak moc podléháte náladám hudby. Menší děti, nedotčené zmlsaností dospělých a jejich vyžadováním stále promyšlenějších záminek pro zábavu, by rovněž mohly bez problémů hodit všechny výtky za hlavu a dobře si užívat průměrnou akční hru, kterou Emergency Heroes přese všechno stále jsou.