Moscow To Berlin

Máme tu pokračování D-Daye a 1944: Bitvy v Adrenách. Šedá RTS řezačka z druhé světové, nebo propracovaná hra s inspirací v historii? Čtěte dále.

Vývojová studia Digital Jeseters našla zalíbení ve strategiích ze druhé světové války a servírují nám jednu za druhou. Jejich hry ale někdy vykazují víc než mírný náznak stereotypu. Již jsme Vám přinesli hodnocení jejich předchozích počinů, D-Day a 1944: Bitva v Ardenách, nyní přichází „volné pokračování“, Moscow to Berlin. Všechny tři se velmi nápadně podobají - stojí na stejném enginu, mají naprosto shodné ovládání a jednotky a vlastně byste na první pohled nepoznali jakou z nich hrajete. Tak kde je rozdíl?

Ten největší tkví v historii. V každé z nich se zúčastníte jiné epochy jednoho z nejkrvavějších konfliktů v dějinách, jak už název každého z titulů napovídá. Kromě toho autoři slibují propracovanější umělou inteligenci, více jednotek a zbraní. Tímto je ale výčet novinek ukončen a nám nezbývá než se spokojit jen s obměnou obsahu a scénáře.

Zahrnuje období od operace Barbarossa až po dobytí Berlína.

Moscow to Berlin zahrnuje období od operace Barbarossa, tedy zahájení německého útoku na Rusko, přes ruskou defenzívu až po finálové zatlačení Hitlerovské mašinérie zpět za brány Berlína. Ve dvaceti misích třech kampaní si střídavě užijete velení na obou stranách.

Rozhodně je potřeba pochválit lokalizaci. Menu, popisy jednotek i HUD jsou kompletně v češtině. Jistě, na audio se nedostalo, ale intra jsou – i když občas trochu nepřehledně – otitulkována a nikde ve hře není místo, kde by český hráč nerozuměl.

Herní informace se zobrazují ve spodní části obrazovky v celé její šíři. Naleznete zde zmenšeninu mapy, dvě přepínací tlačítka pro nastavení chování Vašich jednotek a v případě vybrání nějaké jednotky také její popis a osádku. Při najetí ukazatelem přes libovolnou jednotku ve hře spatříte tři kruhy. Jsou to dostřel, dohled a vzdálenost, ze které je daná jednotka vidět, přehledně rozděleny rozlišným typem čar.

Do hry se přenesly všechny pěkné prvky z jejího předchůdce, D-Day. Najdeme se zde jednak známou encyklopedii, ve které si můžete prohlédnout všechny jednotky ve hře, jednak příjemně zpracovaný výcvik, který budoucího generála v rychlosti provede základy ovládání, a mimo mnoha jiných také obsáhlé nastavení se všemi důležitými i nedůležitými předvolbami.

Dochovala se i strategická volnost. Nikdo Vám nediktuje, na začátku dostanete objektiva a jak se vypořádáte s jejich splněním, to je čistě na Vás. S tím úzce souvisí téma obtížnosti – ve hře máte k dispozici asi osm úrovní. Na nejlehčí zvládne dohrát i strategicky méně zkušený začátečník, na „extrémní“ Vaše jednotky vybuchují tak rychle, ze ani nestačíte utírat pot z čela a z myši. Zlatý střed zaručuje, že síly Vaše a nepřítelovy budou v rovnováze.

Grafika vypadá velice příjemně, mírně nadprůměrně Mocka To Berlin stojí na stejném enginu jako D-Day a Bitva v Ardenách, takže posuďte sami. Oproti D-Dayi je zde navíc vylepšená kamera, s tou teď můžete dělat opravdu psí kusy, přibližovat se dá až na úplný detail samotné textury nebo naopak pokrýt až nevyužitelně velikou část mapy, měnit jak horizontální tak vertikální úhel pohledu. Chování některých textur je detailně rozpracováno, jako příklad za všechny uveďme postupné hroucení budov při útoku těžkou technikou. V D-Dayi se s něčím podobným už také setkáváme, v Moscow je však tato část nepatrně dotaženější.

Ve hře se objevují mnohá historická fakta, tak jako v předchozích dílech. Před každou misí kampaně shlédnete intro, vyvedené v patřičné patině, uvozující danou situaci. Dějová linie hry kopíruje skutečný průběh války.

Ve hře se objevují mnohá historická fakta.

Mistr zvukař odvedl, jako obvykle, dobrou práci. I když se mi zvukový doprovod líbil možná o něco víc v D-Dayi, i zde je hudba volena velmi pěkně a rozhodně si není na co stěžovat.

Jednotky doznaly ve srovnání s D-Day jednak kvalitativních, jednak kvantitativních změn. Je jasné, že se změnou válčící strany se změnila i její armáda, přibylo ovšem několik nových počinů i na německé straně. Tvůrci také slibují vylepšenou umělou inteligenci – dříve i pěší jednotky nesmyslně atakovaly ty obrněné, nyní, pokud se dostanou do střetu dva nesourodé typy nepřátel, vojáci slabší strany se buď dají na ústup nebo se vzdají. Výborným vynálezem jsou nálety – ve hře máte možnost několikrát (počet se liší v závislosti na lokaci a straně za kterou hrajete) seslat na nepřátele svoji leteckou podporu. Je to velmi pěkné oživení bez kterého se v některých misích obejdete jen velmi ztěžka.

Co by to bylo za strategii bez možnost multiplayeru. I zde se můžete utkat ve hře více hráčů a to ve třech módech a až čtyřech hráčích. Módy jsou dobývání, boj o vlajku a deathmatch, netřeba snad dalšího komentáře. Hra jednoho hráče se může odehrávat jako kampaň nebo si můžete odzkoušet jednotlivé bitvy v módu scénář.

Klady a zápory

Historická fakta
Hudba v pozadí
České titulky, cena (299Kč)

Trochu krátký singleplayer
Grafika (sice příjemná, ale viditelně by mohla být lepší)

Verdikt: Přestože her tohoto typu tu již byly spousty, přestože stejné studio již má za sebou dva prakticky totožné tituly a přestože by se mohlo zdát, že už nám třetí nemá co nabídnout, je podle mého názoru Moscow To Berlin kvalitní hra. Díky jednoduchosti ovládání a téměř kompletní lokalizaci dokáže zabavit i menší hráče, zatímco díky historickým souvislostem a možnosti volby strategie neztrácí kouzlo ani pro ostřílenější nadšence. Ale buďme objektivní. Grafika, která může svou podle mne vhodnou jednoduchostí někomu připadat zaostalá. Hratelnost je na tom velmi podobně, vidím ji jako skvěle jednoduchou, ale spousta náročných hráčů v tom může naopak spatřovat velký nedostatek. Z pohledu běžného příznivce strategií, vojenství a jednoduchosti za kombinaci všech třech faktorů: 68%.