Jako malý kluk jsem měl při sledování televize výhled na boční část menší knihovničky, v níž byla obráceně umístěna menší knížečka citátů. Citát na její zadní straně asi nikdy nezapomenu: Mozek je aparát, jehož pomocí si myslíme, že myslíme (Julian Tuwim). Nejedná se o nijak úderný ani zábavný citát, pamatuji si ho pouze z toho důvodu, že jsem jej viděl prakticky každý den. Myšlenka citátu platí i nadále a můžeme ji rozvinout. Víme například, že dlouhodobé užívání drog má na mozek fatální účinky, přesto nebýt jich, přišli bychom o mnoho literárních, hudebních či malířských skvostů. Tak či onak, čas měří všem stejně, a tak jako chřadne tělesná konstituce člověka bez potřebného tréninku, postupně stárne i náš mozek.
Při sledování televize je aktivita vašeho mozku minimální, zatímco pokud krájíte maso, váš mozek je daleko více aktivován.
Není to zase tak dlouho, co se na herní scéně objevila první vlaštovka, která si klade za úkol váš mozek pocvičit. A je v podstatě jedno, zda mluvíme o prvním nebo druhém dílu, poněvadž More Brain Training je verze vzatá přes kopírák (vysvětlení pro všechny hráče prvního dílu). První, co vás po spuštění napadne, bude test vlastního mozku. Po absolvování tří her vám hra pravděpodobně oznámí
vcelku vysoké číslo – staří vašeho mozku – a dodá, že váš mozek je sice unavený, ale pravidelným tréninkem to dáte do pořádku. Osobně jsem se u jedné z her trochu zadrhl, zkrátka nevíte co vás čeká, a hra mi posléze oznámila nelichotivý věk 84 let. Co naplat, čeká nás to všechny.
Základ tvoří dvě věci. Tím hlavním je samozřejmě kolekce her, pomocí kterých hra testuje různé oblasti vašeho mozku. Ta druhá věc, neméně důležitá, spočívá v pravidelnosti cvičení. Otestovat mozek do statistik si může hráč pouze jednou za den, ke zlepšování pak slouží tréninky. Pokud si daný den zahrajete alespoň jednu
hru, na kalendáři se objeví razítko, že pro dnešní den máte splněno. Pokud půjdete dál a splníte alespoň tři hry, razítko se zvětší. Coby motivační faktor nám tento způsob přijde dostatečný, nehledě na to, že teprve určitý počet razítek zpřístupňuje další hry. O vašich úspěších (či neúspěších) jsou vedeny podrobné statistiky v podobě grafů, takže po pár dnech můžete sledovat svůj postup. Občas jsem si během dne nevzpomněl, že nemám odehráno, proto mohu potvrdit, že výsledky z
her kdy jsem se cítil unavený, případně se v noci vrátil společensky unaven, za mnoho nestály.
Jako další problém se jeví jazyková bariéra.
Hrou vás provází Dr. Kawashima, jenž hází v plen moudra, pozdě večer upozorňuje, že byste měli jít raději spát, případně se snaží podnítit vaši představivost spojováním bodů v obrazec. Dozvíte se, že při sledování televize je aktivita vašeho mozku minimální, zatímco pokud krájíte maso, což je činnost, na kterou se musíte soustředit, váš mozek je daleko více aktivován.
Vlastní hry mají k těm skutečným daleko, člověka spíš baví ten pocit, že to zvládl zase o něco lépe či rychleji. Posuďte sami. Máme dvě čísla, rovnítko a výsledek a naším úkolem je doplnit správné znaménko, aby rovnice platila. Jde o rychlost a přesnost. V další hře zase odečítáme stále stejné číslo, než se přiblížíme k nule. Zahrajeme si i na piáno podle vzoru, případně coby pokladník vypočítáváme obnos peněz, který máme vrátit. Využíváme i mikrofon a zahrajeme si variaci na Kámen, nůžky, papír. Hra nám ukáže například kámen a řekne nám, že máme prohrát. Dokud do mikrofonu neřekneme „scissors“ (nůžky), nepustí nás dál. Hra hlas rozeznává poměrně přesvědčivě, důležité je, udržovat správnou vzdálenost od mikrofonu.
Jako hráč prvního dílu jsem ale částečně zklamán. More Brain Training totiž má úplně stejné menu, Dr. Kawashima z valné části opakuje to, co už nám jednou říkal.
Co se vyměnilo jsou pouze hry – a to jen částečně. Možná si vzpomínáte na tu, v níž do baráčku vcházely a zase z něj odcházely skupinky lidí (hráč pak měl určit, kolik jich v baráku vlastně je). V More Brain Training je obdoba spočívající v tom, že po dráze běží panáček, kterého předbíhají běžci a on předbíhá je – hráč určuje, kolik jich před vámi doběhlo do cíle. Nebo: první díl představil mezihru s barvami, kdy hráč na displeji viděl napsáno „černá“, ale písmo
bylo třeba žluté. Zde je mezihra, kdy máme z čísel na displeji vybrat to matematicky nejvyšší – háček tkví v tom, že na obrazovce mají různou velikost, což svádí kliknout na to opticky největší.
Jako další problém se jeví jazyková bariéra. Pokud coby pokladník mám vracet britskou měnu, je to ještě ok. Jenže, jsou tu další hry, které pro úspěch vyžadují velmi dobrou znalost angličtiny ve všech směrech. Příklad za všechno – hra naráz řekne tři anglická slovíčka a vy máte poznat, která slova jste slyšeli. Dále tu máme doplňování anglických slov, či operace s dny, kdy je uvažování v angličtině rychlejší, než uvědomování v češtině, co že je to za den v týdnu.
|
Sudoku
Vypadá stejně jako první díl| More Brain Training | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
